Všude okolo nás stále slýcháme slovo dieta, ale jakou si vybrat? A můžeme vůbec zhubnout pomocí diety? Má odpověď je ano, ale pouze při správném výběru, ale závisí také na několik dalších faktorech, kterými je potřeba se zabývat. Při hledání různých možností, jak zatočit s přebytečnými kily jsem objevila zajímavou metodu. Tato zázračnávěc nese jméno- Vajíčková dieta.

Titulky hlásají „Až 5 kilo během jednoho týdne“, „Pomocí vajíček k dokonalé postavě“ či „Vajíčka pro štíhlou linii.“ Ale je tato forma diety opravdu tak zázračná, jak je všude popisováno? Uvidíme, pojďme si ji prozkoumat a dokonale rozebrat, zda je tato možnost právě ta pravá.

        Hlavní součástí této diety jsou vejce upravená tepelným způsobem. Konzumace by měla probíhat ráno, v poledne i večer. Doporučená týdenní dávka vajec jsou pouhé 2 kusy, ale při tomto typu stravování jich sníte opravdu mnohem více.

      Hlavním pravidlem vajíčkové diety, je stejně jako u jiných typů, rozložení jídla do pěti menších porcí denně. Dále je nutné dodržovat pitný režim. A jelikož bez pohybu se nehubne, ať se snažíme jak se snažíme je pohyb nejdůležitější složkou dodržování diety. Doba, po kterou se vajíčková dieta drží, je většinou týden nebo nejdéle čtrnáct dní. Hlavním principem vajíčkové diety je výrazně omezit kalorický příjem, ten se pohybuje okolo 4000kJ, někdy i méně.

Jedno vejce o celkové hmotnosti 50g obsahuje:

Energie: 361kJ

Bílkoviny: 6,60g

Tuky: 0,30g

Sacharidy: 6,60g

Cholesterol: 290mg

Je zde omezen přísun sacharidů (pečivo, brambory, sladké) a tuků. Omezení se týká i přísunu vápníku, který pocítí naše kosti, ale dieta není tak dlouhá, aby měla dlouhodobější následky, ale i přesto by jsme se nad tímto nedostatkem měli pozastavit. Vajíčka jsou cenným zdrojem bílkovin, esenciálních aminokyselin a také vitamínu D, který pomáhá zdravému růstu kostí, slouží jako prevence rakoviny, srdečních chorob nebo duševních chorob.

Začneme jídelníčkem na 2 týdny. Po hledání v několika zdrojích, jak internetových tak tišťěných jsem sestavila týdenní jídelníček podle Vajíčkové diety.

Jídelníček je obsahově velmi chudý. Vajíčka můžete kombinovat s různými druhy zeleniny (dušené i syrové), rybami, kuřecím masem nebo některými druhy ovoce. Z ovoce jsou vhodné převážně citrusy, hlavně grep. V zelenině je výběr široký, ale zdaleka ne všechny druhy zeleniny jsou pro redukční dietu vhodné. Konzervovaná kukuřice, olivy, které obsahují až příliš velké dávky soli či sladká paprika, opravdu vhodné nejsou. Nejlépe se hodí různé druhy listových salátů, okurka, brokolice, nebo třeba ředkev.

Nápoje neslazenné. Nejlepší volbou je obyčejná neperlivá voda, nebo bylinkový či ovocný čaj, neslazenný. Kavá je doporučená ve velkém množství, ale pouze bez cukru a mléka.

Rozebrané kalorické hodnoty jednoho dne:

Snědeno – snídaně	Množství	Energie	Bílkoviny	Sacharidy	Tuky	Cholesterol
Grapefruit	50g	86kJ	0,25g	4,80g	0,15g	0mg
Vejce	150g	1 083kJ	19,80g	0,90g	19,80g	870mg
Káva neslazená bez mléka	200ml	0kJ	0,00g	0,00g	0,00g	0mg
Snědeno – oběd	Množství	Energie	Bílkoviny	Sacharidy	Tuky	Cholesterol
Vejce	150g	1 083kJ	19,80g	0,90g	19,80g	870mg
Rajčata	100g	103kJ	1,10g	4,60g	0,30g	0mg
Káva neslazená bez mléka	200ml	0kJ	0,00g	0,00g	0,00g	0mg
Snědeno – večeře	Množství	Energie	Bílkoviny	Sacharidy	Tuky	Cholesterol
Kuřecí prsíčka	100g	366kJ	18,90g	0,30g	1,00g	50mg
Salát ledový	100g	53kJ	0,70g	1,90g	0,30g	0mg

 

Celkové hodnoty:

Energie: 2 774kJ

Bílkoviny: 60,55g

Sacharidy: 13,40g

Tuky: 41,35g

Cholesterol: 1 790 mg

 

Doporučené hodnoty:

Ženy dospělé:

Energie: 8500 –11000kJ

Bílkoviny: 65 – 80g

Sacharidy: 308 – 386g

Tuky: 60 – 85g

Cholesterol: 300 mg

V hodnotách vidíme, že množství energie je výrazně snížené, množství sacharidů neobsahuje ani 1/10 doporučené denní dávky, bílkoviny a tuky jsou v normě a cholesterol je extrémně zvýšený.

Hodnoty vypočítány pomocí E-kalkulačky z www.flora.cz

    Dieta slibuje redukci váhy až o 5 kg za 14 dní, což se při striktním dodržování jídelníčku a zvýšeném pohybu určitě povede, ale nečekejte, že Vám to vydrží. V příštích 14 dnech po ukončení diety, kdy začnete jíst zase obvyklým způsobem jsou ztracená kila zpět, ne – li ještě o nějáké to kilo navíc. Ano, u tomto typu diety je tzv. „JOJO“ efekt téměř jistý. Přinejlepším!

Při vajíčkové dietě probíhají v organismu dva základní procesy:

• ketóza: přeměna tuku na sacharidy
• glukoneogeneze: přeměna bílkovin na sacharidy

Právě při přeměně bílkovin na sacharidy může docházet k tvorbě toxické látky Methylglyoxal, která je zdraví škodlivá.

Kromě toho velké množství cholesterolu může způsobit závratné nebezpečné zvýšení cholesterolu.  Dalším nežádoucím efektem je nedostatek sacharidů , kterých je až 10x méně než organismus na běžný chod potřebuje, což může způsobit nevolnost, závratě či nadměrnou únavu. Neposledním nedostatkem, který jsem postřehla je nadměrné množství kávy, která také není nejvhodnější. Nejhorší kontraindikací je žlučníkový záchvat, který při takovém příjmu vajec, není vůbec nepravděpodobný. Závěrem bych chtěla podotknout, že se nejedná o zdravou dietu, ale o poměrně drastickou dietu s nadměrným příjmem cholesterolu a rozhodně bych ji nedoporučovala!

Zdroje:

http://doma.nova.cz/clanek/stihlaafit/vajicka-pro-stihlou-linii-do-tydne-cekejte-i-5-kilo-dole.html

http://www.obesity-news.cz/?id=116

http://www.nutricnidieta.cz/vajickova-dieta/

Ryvolová Lucie

 

Kazuistika

Muž 50 let, přestal kouřit, omezil alkohol. Přibral 10 kg. Od té doby se mu vždy podaří zhubnout maximálně 3 kilogramy a následně je nabere zpět. Doporučte redukční kúru, sestavte 14ti denní dietní příkladový jídelníček a navrhněte vhodnou pohybovou aktivitu.

Základy stravování:

Redukční dieta neznamená absolutní omezení příjmu jídla, ale spíše výběr ze zdravých alternativ,způsobu přípravy jídla a pravidelného stravovaní.

Zdravé alternativy:

Například bílé pečivo se zamění za celozrnné, vepřová šunka za dušenou krutí nebo kuřecí šunku, tučný sýr za 30%eidam, tučná pomazánková másla za gervais či lučinu, hranolky za vařené brambory, bramborový salát s bílým jogurtem místo majonézy, večerní chipsy se dají chutně zaměnit za zeleninu s omáčkou z bílého jogurtu s česneku atd.

Příprava pokrmů:

Jídla by se měla připravovat nejlépe dušením, vařením, vařením v páře, zapékáním, smažením na malé vrstvě tuku. Živočišný tuk by měl být zaměněn za rostlinný např.olivový,řepkový,slunečnicový olej. Měla by být omezena sůl.

Pravidelnost:

Jídlo by mělo být přijímáno pravidelně a to nejlépe 5krát denně. Snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře. Pokud i po večeři nastane hlad, může se přidat druhá večeře například ve formě zeleniny nebo lehkého bílého jogurtu. Je důležité nezapomínat na pravidelný příjem tekutin. Za den by měl člověk vypít 3 litry vody. Do tohoto příjmu se ale nepočítá káva,černý čaj a mléko. Sladké nápoje jako coca-cola jsou absolutně nevhodné pro vysoký obsah sacharidů.

Snídaně:

V dnešní uspěchané době mnoho lidi nemá čas na snídani, to vede k nedostatečné energii v průběhu dopoledne a brzdí to celkový metabolismus člověka. Proto je velmi důležité se ráno nasnídat. Každá snídaně by se měla skládat ze sacharidů, jako je například pečivo, ovesné vločky, ovoce a bílkovin jako kuřecí či krutí šunka, plátkový sýr s obsahem 30%tuku,jogurty, kefírové nápoje a podobně. Slanou snídani je vhodné doplnit zeleninou. K pití pak nejlépe čaje, ale může být i káva.

Svačina:

Dopolední svačina by měla tvořit asi 15%denního přijmu a odpolední 10% příjmu. V dopoledních svačinách je vhodné konzumovat porci ovoce, mléčné výrobky, pečivo se sýrem, šunkou. V odpoledních svačinách je lepší vynechat ovoce a nahradit ho mléčným výrobkem a zeleninou.

Oběd a večeře:

Dvě hlavní jídla by měla tvořit zhruba 60 % denního energetického příjmu. Při  hubnutí by se energetická hodnota každého hlavního jídla měla pohybovat okolo 1500 – 2 000 kJ. Základ správně zvoleného jídla je, aby polovinu talíře tvořila zelenina, čtvrtinu bílkovina (libové maso, ryby, drůbež, šunka, sýr, vajíčko) a čtvrtina příloha. Příjem energie se může hlavně omezit výběrem vhodných surovin (omezení skrytých tuků a cukrů) a vhodnou technologickou úpravou jídla. Pokud se nezdaří pokrm připravit méně kalorický, lze využít alespoň metody, kdy se sní polovina porce.

Vhodná pohybová aktivita:

Pravidelně prováděný pohyb by měl být prováděn v nejlepším možném provedení, aby nedocházelo ke svalové nerovnováze. Svalová nerovnováha může být způsobena následkem dlouhodobého jednostranného zatěžování, v důsledku nadváhy, práce na PC atd.

Mezi nejjednodušší pohybové aktivity patří chůze tzv. kondiční chůze, která splňuje všechna pravidla aerobní pohybové. Chůze je ideální pohybovou aktivitou pro většinu lidí. Nezatěžuje  dramaticky klouby, optimální je věnovat se chůzi alespoň 3x týdně po dobu alespoň 30-ti minut. Záleží na fyzické kondici, zdravotním stavu a trénovanosti.  Lepší je začínat pomalu  a postupně přidávat dobu trvání a rychlost. Intenzita chůze by měla být mírného až středního charakteru.

Intenzivnější variantou chůze je tzv. nordic walking (chůze s holemi). Dochází k intenzivnímu zapojení paží, ramen a zádového svalstva a tím k odlehčení pohybového aparátu dolních končetin. Při používání holí se zvyšuje prokrvení celé horní části těla, neboť se střídá napětí s uvolněním svalstva paží a ramen.  Výhoda holí je, že slouží i jako opora.

Jízda na kole je ideální pohybová aktivita v přírodě, alternativou v tělocvičně  je např. rotoped.

Plavání patří mezi oblíbené pohybové aktivity a je také doporučováno lidem s nadváhou. Dochází při něm k odlehčení všech nosných kloubů a zatížení většiny velkých svalů. Důležitá je také správná technika plavání s pravidelným vydechováním do vody.

SNÍDANĚ	SVAČINA	OBĚD	SVAČINA 2	VEČEŘE
celozrnný chléb,,gervais,madeland light	jablko	přírodní kuřecí plátek,fazolové lusky,brambor	keiserka,lučina,okurka	zeleninový salát s mozzarelou
celozrnný rohlík,cottage,rajče	kefírový nápoj	losos,šťouchané brambory,zelenina	celozrnný chléb,krutí šunka	tzaziky,celozrnný rohlík
bílý jogurt,musli	celozrnný chléb,hlíva šmakoun	krůtí směs,mražená zelenina,rýže	celozrnný rohlík,sýr 30%	olomoucké tvarůžky,máslo,chléb,mléko
celozrnný chléb,máslo,kuřecí šunka,okurka	jogurt bílý	krabí tyčinky,brambor,zeleninový salát	dalamánek, gervais,kuřecí šunka	kuřecí tlačenka,celozrnný rohlík
lisovaný chléb žitný,máslo,vajíčko na tvrdo,rajče	kefírový nápoj	telecí maso,bramborový salát se zeleninou	rajče,suchary racio	zeleninový salát tvrdým tvarohem a balsamicem
activia ananas,rohlík	banán	zeleninový salát s tuňákem	celozrnný chléb,lučina,sýr 30%	zapečená brokolice s kuřecím masem a parmazánem
celozrnný rohlík,tvaroh polotučný,ředkvička	lisovaný chléb,zeleninový tvaroh	nudle šmakoun,kuřecí maso,mražená zelenina	jogurt	vajíčkový salát, toastová chléb
celozrnná bagetka,zottarela,rajče,bazalka	activia jahoda	dušená mrkev s hovězím masem	tvaroh	květákové karbanátky s bramborem
Madeta fitness,rohlík	hruška	těstovinový sálát s kuřecím masem	toast se sýrem,zelenina	špagety z čerstvých rajčat a mletým hovězím masem
dalamánek,cottage,okurka	choceňský jogurt	vepřové maso,špenát,vařený brambor	sucahry,kedlubna	zeleninový salát s rukulou a tuňákem
celozrnný chléb,gervais,krutí šunka	jihočeský zákys	kuřecí zeleninová směs s pohankou	activia	zapečené těstoviny s lilkem a sýrem
toastový chléb,lučina,paprika	podmáslí	zeleninový salát s cizrnou a tofu	kornšpitz, cotagge	kuřecí směs s fazolovými lusky
ovesné vločky,tvaroh ovofit	celozrnný chléb,lučina,sýr 30%	králík,vařený brambor,kyselé zelí	paprika,racio	vajíčko na měkko, celozrnný rohlík
celozrnný rohlík,mrkev+jablko	kefírový nápoj	hovězí plátek a čočka	kefírový nápoj	zapečená cuketa plněná mletým hovězím masem

Seznam použité literatury:

www.stob.cz

www.obezita.cz

Bohnerová Beáta

 

Pacientka: žena, věk 51 let, 158 cm, váha 89 kg, v pase 97 cm. Sedavé zaměstnání, žádný pohyb navíc. Po operaci žlučníku. Tělo zadržuje velké množství vody. Úloha: doporučte dietní režim, sestavte 14ti denní příkladový jídelníček a navrhněte vhodnou pohybovou aktivitu.

Edukace pacienta

Důležitou součástí pooperační péče o pacienta po chirurgickém odstranění žlučníku (cholecystoktómii ) je edukace pacienta o potřebě dietního stravovacího režimu (dietoterapii).  Stravování v nemocnicích se řídí jednotním dietním systémem, který zahrňuje jednotlivé typy diet ( 1-14 ) tak, aby co nejlépe vyhovovalo speciálnímu stravování nemocných. V případě pacientky s 2. stupněm obezity ( BMI = 35,7 kg / m² ) a výrazným metabolickým rizikem je třeba brát v úvahu kromě zhoršené mobility další faktory, které mohou způsobit komplikace pooperační léčby ( dekubitus , tromboembolická choroba , zvýšená dušnost při pohybu , hojení operační rány a podobne).

Pacientku je také třeba poučit o dietním režimu její stravování po opuštění nemocnice do domácího ošetření, změně životního stylu a dosavadních nesprávných zažitých stravovacích návyků. Predpokladá se spolupráce pacientky s lékařem, sestrou,  nutriční sestrou nebo dietologem. Pacientce navrhuji dodržovat první tři dny po operaci žlučníku přísnou šetřící dietu ( 4S ), později dietu s omezením tuků s cílem předejít dráždění trávicího systému (bolesti žaludku, nadýmání, bolestivé koliky ) s cílem její co nejrychlejší rekonvalescence a návratu do občanského života.

Charakter diety č. 4S :

Speciální, převážně sacharidová, bez masa, vyloučen volný tuk, vaječný žloutek a živočišné bílkoviny, druh potravin je nedostatečný a přísně omezen s vyloučením živočišních tuků. Doporučený denní energetický obsah:
B – 40g, T – 20g, S – 380g , Kj – 8000
Procentuální zastoupení : B – 8,6% , T – 9,5 %, S- 81, 9%
Technologická úprava stravy:
Chemicky i mechanicky šetřící, nenadýmavá, kašovitá forma, vařená a dušená

Dieta č.  4S ( návrh )

1.den po operaci
Snídaně: Neslazený černý čaj, suchar
Oběd : šlemová vločková polévka, vařená rozmixovaná mrkev
Svačina: nastrouhané jablko
Večeře: špenátový prívarok

2.den
Snídaně: Neslazený černý čaj, suchar ( karlovarský), džem dia
Oběd: šlemová rýžová polévka, neomastená bramborová kaše
Svačina: rozmixovaný banán
Večeře : vařená suchá rýže

3.den
Snídaně: Neslazený černý čaj, starší rohlík, med
Oběd: obilná polévka, dietní těstovinový salát s rajčata (z bezvaječných těstovin )
Svačina: broskvová přesnídávka
Večeře: rýžový nákyp s ovocem

Charakteristika diety č. 4 :

Pacientka postupně přechází na dietu 4 – dieta s omezením tuků (šetřící dieta, sacharidová), která má následující charakteristiku :
Chemicky i mechanicky nedráždivá, lehce stravitelná
Technologická příprava:
Nesmažíme, negrilujeme, jen vařené a dušené, tuk v malém množství se přidává až na hotové jídlo.Vhodný jsou rostlinné tuky (Rama, Flora, Hera, máslo). Zásmažka do polévek  se dělá z mouky opražené nasucho bez tuku. Jídla nemají být studené ani horké, nekořeněné . Doporučený denní energetický obsah:
B – 80g, T – 60g , S- 380g , Kj – 10000
Procentuální zastoupení: B – 14 % , T – 22 % , S- 64 %

Vhodné a nevhodné druhy potravin:

zelenina
nenadýmavé druhy:
mrkev, rajčata bez zrnek, celer, špenát , hlávkový salát, v případě dobré snášenlivosti zelená fazole, dýně, květák, patizon, hlávkový salát, rajský protlak, dušené zelí. Nevhodný jsou: cibule, česnek, fazole, zelí, hrách

ovoce
podle snášenlivosti nemocného dobře vyzrálé druhy, nedráždivé, odkvostkované a bez slupky: jablko, švestka, pomeranč, broskev, meruňka, mandarinka, grep, banán, kiwi, džem, ovocné přesnídávky, švestkový a ringlotový kompot
Nevhodný jsou :
višně, ořechy, maliny, rybíz, hrušky, kokos, angrešt

mléko a mléčné výrobky
podle snášenlivosti netučné druhy mléka, zakysané i sladké, sýry s obsahem tuku do 30 % , netučné jogurty, tavené sýry, netučný tvaroh

obilniny, moučné výrobky

starší pečivo, bílé, starší netučná vánočka, netučné rohlíky, veka, piškoty, suchary, mouka, ovesné vločky, krupice

vaječné pokrmy
Omezené množství obsažené v potravinách, bílek bez omezení, žloutek je nevhodný

Podobně nevhodný jsou saláty s majonézou, vejce v malém množství na měkko

maso
Kuřecí, ryby ( pstruh, kapr, filé ), libové vepřové a hovězí, telecí, krůtí, holub, srnčí, králík, jehněčí
Nevhodný jsou: tučné maso, husa, kačka, vnitřnosti

uzeniny

Šunka, dietní šunkový salám ( vepřová , krůtí , kuřecí )

Nevhodný jsou : tučné maso,slanina, uzené maso , trvanlivé salámy, paštiky , měkké salámy, tlačenka ,klobása, jitrnice, konzervovaná

tuky

maximálně 55g/den, margaríny ( veto, rama , flora), máslo, jednodruhové rostlinné oleje

 

polévky 

Slabé vývary, vločková, obilní, rýžová, zeleninová, mrkvová, jíška bez tuku na sucho osmažená mouka

příkrmy
Rýže, brambory, bramborová kaše, těstoviny ( bezvaječné ), dietní knedlík, nudle

spůsob přípravy jídel
Vaření, dušení, pečení, nesmažené, nemastené
jemně omastit malým množstvím másla případně olivového oleje u hotového jídla
menší porce, jíst 5-6 krát denně, jídlo má být čerstvé a neohřívané

kořeniny

omezeně, tlučený kmín, skořice, vanilka, majoránka

sladidla

Cukr, hroznový cukr , med, třtinový cukr, sladidla

nápoje
teplé anebo vlažné, dostatečný pitný režim 2-2,5 litru denně (nejlépe čistá voda), bylinkové čaje, slabá káva, minerálky nesycené, nevhodný jsou: alkoholické nápoje, silná zrnková káva

ostatní
kouření třeba vyloučit zcela

Dieta č. 4 ( návrh )

4. den
Snídaně : Černý čaj, suchá houska, flora 10g, marmeláda
Přesnidávka: rohlík, kyselé mléko
Oběd : celerová polévka, zeleninový salát s kuřecím masem
Svačina : sušenky Bebe, bílá káva
Večeře: bramborová kaše, ovocný rosol

5. den
Snídaně: Černý čaj s mlékem, míchaná vejce z bílků
Přesnidávka: rohlík, 10g másla, ovoce
Obě : bramborová polévka, pečené kuře, rýže, rajčatový salát
Svačina: čaj, houska, med
Večeře: nudlový nákyp s jablky

6. den
Snídaně: Ovocný čaj, rohlík, drůbeží šunka 50g
Přesnidávka: starší vánočka, med , čaj
Oběd: zeleninová polévka, pečená ryba, vařené brambory, červená řepa
Svačina: Přesnídávky jablečno – mrkvová, piškoty
Večeře: rýžový nákyp s ovocem

7. den
Snídaně : Ovocný čaj, veka , flora 10g, marmeláda
Přesnidávka: chléb, sýrová pomazánka
Oběd: květáková polévka, telecí řízek s bešamelem , vařené brambory
Svačina: piškoty Opavia, čaj s mlékem
Večeře: jemné povidlové knedlíky se strouhankou

8. den
Snídaně: Černý čaj, bílý jogurt Vitalinea, karlovarský rohlík
Přesnidávka: kaše z ovesných vloček
Oběd: slabý slepičí vývar s nudlemi, kuřecí řízek na zelenině, rýže
Svačina: ovocný rosol, sušenky
Večeře: jemný zeleninový pudink, bramborová kaše

9. den
Snídaně: Černý čaj, houska, rybičková pomazánka
Přesnidávka: meruňková přesnídávka, piškoty
Oběd: špenátová polévka, pečené telecí kotlety, houskové knedlík, rajčatový salát
Svačina: houska, džem, čaj
Večeře: lehká krupicová kaše se skořicí

10. den
Snídaně: zakysaných nízkotučný jogurtový nápoj , rohlík
Přesnidávka : banán, chleb, máslo
Oběd : mrkvová polévka, dietní cuketa s kuřecím masem, rýže
Svačina: jablečný kompot, palačinka
Večeře: zeleninové špagety

11. den
Snídaně : ovocný čaj, chléb, flora 10g, šunka 50g, zelenina ( rajče)
Přesnidávka : kiwi, dia buchta, čaj s mlékem
Oběd: dýňová polévka , dušené krůtí maso ve vlastní šťávě , tarhoňa
Svačina: bílá káva, houska, džem
Večeře: rizoto s masem, salát z červené řepy

12. den
Snídaně: ovocný čaj, jogurt Vitalinea- meruňkový, rohlík karlovarský
Přesnidávka: jablko, pečivo, med
Oběd: slabý hovězí polévkový vývar s rýží, zapékané těstoviny s mletým masem
Svačina: ovocná přesnídávka, dia sušenky
Večeře: nudle s nízkotučným tvarohem

13. den
Snídaně: Černý čaj, houska, nízkotučný sýr
Přesnidávka: vánočka, džem, rama 10g
Oběd: polévka rajská, pečené rybí filé, bramborová kaše
Svačina: ovocné musli, bílá káva
Večeře: zapékaná těstoviny s brokolicí

14. den
Snídaně: Ovocný čaj, vanilkové acidofilní mléko, pečivo
Přesnidávka: chléb, džem, jablko
Oběd: špenátová polévka, dietní hovězí dušené na zelenině, jemný knedlík
Svačina: piškotový řez s tvarohem
Večeře: dýňový přívarek, brambory

stravovací režim
Při propuštění z nemocnice ( po nekomplikovaném laparoskopickém zákroku na 4.den ) je pacientka náležitě poučena o domácím dietním režimu ve stravování a životosprávě a potřebě dodržovat dietní režim 4-6 týdnů . Dostává od dietologické sestry letáček ( brožuru, internetové linky ) kde je vysvětleno, které potraviny jsou při žlučníkové dietě vhodné a nevhodné, jaké jsou zásady jejich tepelné úpravy a jak se stravovat, pokud musí dodržovat více druhů diet. Důležité je také sledovat snášenlivost určitých druhů potravin, která může být individuální .

životospráva
Třeba nadále dodržovat dietologický režim, vyhýbat se stresu a nadměrné fyzické námaze. Procentuální asi 15-16% pacientů po cholecystoktomii i nadále trpí trávicími potížemi, přičemž jako spouštěč problémů často udávají kromě dietologické chyby i stres a nadměrnou fyzickou zátěž. Je nutno vyloučit kouření a také alkoholické nápoje. Pokud problémy přetrvávají, třeba se o dalším postupu poradit s ošetřujícím lékařem, případně dietologem .

vhodné pohybové aktivity, redukce hmotnosti
Jelikož jde o pacientku se sedavým zaměstnáním, obezitou 2. stupně a nedostatkem pohybu, je třeba zvýšit přiměřeným způsobem tělesnou aktivitu a pohyb. Příjem a energetický výdej musí být přiměřený stupni obezity, věku, pohlaví, zdravotnímu stavu a povolání pacientky. Proto je dietní stravování vhodné doplňovat méně náročnými sportovními aktivitami s cílem zredukovat hmotnost přibližně 0,5 – 1kg za 7-10 dnů. Vhodné  jsou tyto sportovní aktivity:
Plavání, jízda na kole ( rotoped ), rychlá chůze, nenáročná turistika. Důležitá je frekvence cvičení a intenzita. Zpočátku postačí 10 min / denně,  později je možné postupně zátěž pomalu zvýšit na 30 min/denne při střední intenzitě cvičení. Vhodné  jsou také nenáročné cvičení na redukci břišního tuku (jízda na kole vleže ve vzduchu,  leh na zádech pohyb nohama přes sebe a podobně).  Je prokázáno, že redukce hmotnosti o 5-10% vede k rapidnímu snížení zdravotních potíží a k poklesu rizika závažných onemocnění (  kardiovaskulární systém, diabetes, nemoci pohybového aparátu a podobně). Léčba obezity si u pacientky výžádá dlouhodobú léčbu, a muže být podporována vhodnou farmakoterapiou pod dohledem  lékaře.

zavodnění organismu
Zadržování vody v těle také může souviset s nevhodnými stravovacími návyky pacienta. Doporučuji zařadit do jídelníčku potraviny s diuretickým účinkem: okurka , chřest , špenát , petržel, meloun. Naopak je třeba omezit příjem solí v jídle, sodík a zvýšit příjem vápníku a draslíku (banán, brokolice) . Pravidelný pohyb a dostatečný pitný režim má také příznivý vliv na metabolismus a vylučování solí z organismu.

Kováčiková Romana

1. Poruchy přijmu potravy v kontextu adiktologie

1.1 Přesahy problematiky poruch přijmu potravy do oblasti adiktologie

Adiktologie je obor zabývající se zejména závislostmi na návykových látkách (dg. F10-F19), ale také nelátkovými závislostmi, tj. návykovým impulsivním chováním (např. dg. F63- Patologické hráčství). V poslední době se stále více a více diskutuje, zda zařadit do cílové skupiny adiktologických pracovníků také problematiku poruch přijmu potravy. Poruchy přijmu potravy mají podle některých autorů také návykové rysy, které vykazují podobnost s jinými závislostmi. Mezi tyto podobnosti patří např. kompulzivní chování, které se pojí s pocitem bezmocnosti a velkým až přehnaným zájmem o jídlo. Mezi další podobnosti patří snaha o únik před vlastními pocity a prostřednictvím problémové konzumace jídla vyhledávání úlevy. Na druhou stranu můžeme vidět v této problematice také rozdíly od závislostí jako takových a to, že jedinec nikdy nemůže látku (jídlo) úplně vysadit, tak jako tomu je (v terapii a léčbě) v případě alkoholu a drog. Klient s poruchou přijmu potravy se zkrátka musí naučit, jak s jídlem zacházet jinak a správně.

Kompetence adiktologa v oblasti léčby poruch příjmu potravy jsou diskutabilní hlavně z důvodu chybějícího vzdělání v oblasti nutriční terapie. Léčit PPP ve službách sociálního typu není zcela možné. Naopak v podmínkách psychiatrických léčeben, kde jsou k dispozici lékaři i nutriční terapeuti již je situace zcela jiná. Práce v multidisciplinárním týmu je pro zajištění optimální péče nezbytná. Problematika PPP však zasahuje do adiktologie nejen tím, že zde můžeme najít prvky závislosti na určité formě stravování, ale hlavně tím, že PPP bývají často spojené s užíváním návykových látek a v praxi registrujeme častý výskyt komorbidit. Nejčastěji se v praxi můžeme setkat s komorbiditami PPP a problémovým užívání alkoholu nebo metamfetaminů.

1.2 Nutriční stav a stravovací návyky uživatelů drog

Nutriční stav a stravovací návyky uživatelů drog jsou různorozé. Velmi záleží na druhu užívané drogy a míře závislosti. Vesměs však dochází k častým výkyvům, k hyperfagii nebo anorexii. Uživatel drog také často stravování nepovažuje za prioritní, protože tím jsou drogy a obstarávání si peníze na ně. Pokud uživatel drog má dostatek peněz, stravou se zabývá více, pokud ale nemá peníze, nezajímá se o nic jiného tak, jako o dostatek drog, které potřebuje nutněji než jídlo. Různé drogy mají různý vliv na stravování jedinců. Obecně se mezi uživateli nelegálních drog vyskytuje řada jedinců s nízkým BMI, malnutricí a s deficitem základních živin a daších nutrientů, což samozřejmě nemusí být důsledek pouze nedostatečné výživy. Může se jednat také o účinek drogy, přítomné infekce, malabsorpce, zvýšený bazální energitický výdej či zvýšenou fyzickou aktivitu.

Je známo, že v průběhu intoxikace marihuanou nebo podobně i těkavých látek uživatel často zažívá záchvaty tzv. vlčích hladů. Uživatelé marihuany se kvůli zvýšené chuti k jídlu často považují za labužníky, mají chuť zejména na sladké a tučné jídla. Kuřáci marihuany se dále vyznačují některými nedostatky ve stravě jako jsou nižší příjem bílkovin živočišného původu, nižší příjem vitamínů A, B1 a C, mají nedostatek obilovin, zeleniny, ovoce i mléčných výrobku. Často se také vyznačují zvýšeným přívodem energeticky vydatných jídel (fast food).

Uživatelé pervitinu (metamfetaminů) zase naopak v průběhu své intoxikace jídlo prakticky nepotřebují, protože stimulancia potlačují chuť k jídlu. Abstinence stimulačních drog vede k únavě, hyperfagii a depresím. Mezi ženami trpícími anorexií se často vyskytuje také užívání pervitinu.

Heroin v době užívání vede k hladovění, hubnutí a zvýšené chuti na mléčné výrobky, při odvykání pak nastává zvýšená chuť k jídlu a přibývání na váze.

V oblasti adiktologie je nejvíce zkoumána, diskutována a propracována výživa u kuřáků, resp. uživatelů nikotinu. Nikotin zvyšuje bdělost a schopnost soustředit se a snižuje chuť k jídlu. Při odvykání od nikotinu dochází k projevům neklidu, úzkosti, nespavosti a zvýšené chuti k jídlu, zejména na sladké. Kuřáci se celkově ve srovnání s nekuřáky stravují nezdravějí, konzumují více tuků, méně zeleniny a ovoce. Mají horší lipidový a glikemický profil. Mezi adolescenty a mladými dospělými je zvýšená prevalence metabolického syndromu. Kuřáci mají sice nižší BMI než nekuřáci, ale ukládání tuků je u kuřáků více abdominální. Možné zvyšování hmotnosti při odvykání kouření může být překážkou zejména pro ženy. Nutriční profil kuřáků se vyznačuje vyšším příjmem energie (asi o 5%), obsahem celkových tuků (asi o 3,5%), nasycených tuků (o 9%), cholesterolu (o 11%) a alkoholu v průměru dokonce až o 78%. Kuřáci mají naopak méně polynasycených mastných kyselin (o 7%), vlákniny (o 12%), vápníku (o 4%), železa (o 8%), vitaminu C (o 17%), vitaminu E (o 11%), beta-karotenu (o 12%). Kromě rozdílu v příjmu živin mohou některé lipofilní mikronutrienty podléhat degeneraci při expozici tabákovému kouři (retinol, lutein, alfa- tokoferol). Existuje několik důvodů špatné výživy kuřáků. Nejzákladnějším důvodem je ten, že kouření je všeobecně spojeno s nezdravým životním stylem a menším pohybem. Dále je známo, že často kouří lidé z nižších socioekonomických vrstev bez znalostí správné výživy. Kouření je dále spojeno s modifikací chutí a preferencemi určitého typu potravin. Kouření je spojeno se snížením monoaminoxidázy, tedy enzymem ovlivňujícím náladu a regulaci chuti. Předmětem zkoumání je v oblasti závislosti na nikotinu dále otázka, proč kuřáci mají v průměru nižší hmotnost než nekuřáci. Zde uvádím základní rámec vysvětlení. Jedním z důvodů je to, že nikotin snižuje chuť k jídlu a má vliv na serotonin a dopamin. Dalším důvodem nižší průměrné hmotnosti kuřáků je to, že nikotin zpomaluje peristaltiku žaludku a urychluje peristaltiku střev, kuřáci mají z toho důvodu často problémy se zácpou, když se snaží kouření zanechat (zácpa je jeden z abstinenčních příznaků). A konečně podstatným důvodem je také to, že nikotin zvyšuje bazální metabolismus (rozdíl činí až 800 kJ za den), což je až desetina denního energetického příjmu.

1.3 Poruchy příjmu potravy a závislost na psychoaktivních látkách

Společným rysem poruch příjmu poravy a jiných závislostí jsou psychické charakteristiky jako impulzivita, oslabení sebekontroly, nutkavost nebo nezdrženlivost. V klinické praxi se můžeme nejčastěji setkat s kombinací mentální bulimie a abúzu alkoholu. Obě tyto poruchy výrazně narušují psychický a sociální život daného jedince, jsou spojeny s nadměrným zaujetím danou látkou (jídlo, alkohol…), vedou nemocného k podvádění a do izolace od okolí apod. Podobně jako užívání psychoaktivních látek slouží přejídání ke zvládání stresu a regulaci emocí. Další společnou podobou obou poruch je křehká hranice mezi normou a patologií a různé zjednodušené postoje nebo předsudky ze strany nemocných i jejich okolí. V obou případech jsou pacienti jakoby neschopni přerušit návyk a trpí pocitem nekompetentnosti v terapii, ke které jsou často velmi ambivalentní. Někteří autoři považují mentální bulimii, stejně jako alkoholismus, za jednu z forem závislosti. Jiní autoři poukazují spíše na to, že poruchy přijmu potravy a závislost na psychoaktivních látkách mohou být manifestací společné predispozice k impulzivitě, nebo že regulace požívání alkoholu je řízena stejnými mechanismy jako příjem potravy. Nejčastěji však převažuje názor, že na vzniku a rozvoji obou poruch se podílí mnoho různých faktorů, z nichž většina zvyšuje vulnerabilitu pro obě poruchy, případně i pro další psychiatrické poruchy. Podle zkušeností psychiatrů může samotný výskyt mentální bulimie zvyšovat vulnerabilitu pro vznik a rozvoj závislosti na alkoholu. V Německu proběhl výzkum, který srovnával pacienty s restriktivní a bulimickou formou mentální anorexie a bulimičky s anorektickou historií a bez ní. U všech tří bulimických skupin výzkumníci zjistili signifikantně vyšší životní prevalenci abúzu psychoaktivních látek než u anorektické skupiny a běžné populace. Vyčerpávající přehled dalších studií uvádí ve své publikaci o Poruchách přijmu potravy z roku 1999 František David Krch.

Nutno také zmínit, že při dlouhodobém zkoumání a sledování poruch přijmu potravy je závislost na psychoaktivních látkách pokládaná za negativní prognostický aspekt. Podle výzkumu, který dlouhodobě sledoval 250 bulimiček a 89 bulimiček s abúzem alkoholu, zjistili výraznější zlepšení v průběhu léčby a méně chorobných příznaků u bulimiček, u kterých nebyla prokázaná závislost na alkoholu. Pokud jde o prioritu terapie, panuje obvykle shoda v tom, že drogová nebo alkoholová závislost má být léčena přednostně. V posledních letech se však také ukazuje, že nejefektivnější je léčit obě poruchy současně v jednom specializovaném oddělení, protože jsou vzájemně velmi úzce provázány a není žádoucí je oddělovat ani v průběhu terapie.

O tom, jaký je mechanismus příčinného vztahu mezi bulimií a závislostmi na psychoaktivních látkách, byly vysloveny různé hypotézy. Pacienti trpící bulimií i závislostí na psychoaktivních látkách současně vykazují mnoho společných rysů, ve kterých dominuje plné zaujetí určitou substancí a pocit ztráty kontroly nad ní. Obě poruchy rovněž narušují psychickou pohodu a sociální fungování závislého. V odborné literatuře jsou uváděny následující tři hypotézy mechanismu vzniku mezi oběma poruchami. První hypotézou je ta, že obě poruchy jsou výrazem stejné biologické vulnerability, tzn. adiktivní predispozice. Druhou hypotézou je ta, že jedinec e vyznačuje společnou adiktivní osobností a třetí hypotéza říká, že poruchy přijmu potravy a některé jejich příznaky zvyšují nebezpečí závislosti na psychoaktivních látkách. Nakonec je podstatné připomenout, že vysoká energetická hodnota alkoholu zvyšuje nebezpečí rychlého rozvoje závislosti u hladovějících mladých dívek.

2. 14- denní jídelníček při redukční kůře

PONDĚLÍ

Snídaně: čaj, tmavý rohlík 45 g, sýr tavený nízkotučný 50 g, krájený sýr 20 g, kedlubna 100 g

Svačina: kiwi 80 g

Oběd: vepřová panenka dušená 80 g, míchaná zelenina dušená 100 g, brambory 150 g

Svačina: podmáslí 200 ml

Večeře: 200 g šopský salát

ÚTERÝ

Snídaně: čaj, chléb 40 g, 50 g krájeného sýra, 10 g margarínu

Svačina: jablko 100 g

Oběd: rizoto zeleninové 200 g, hlávkový salát

Svačina: mléko 250 ml

Večeře: zeleninový salát s tuňákem 250 g

STŘEDA

Snídaně: 200 ml mléka, jogurt bílý nízkotučný 120 g, sojový rohlík 60 g

Svačina: mandarinka 80 g

Oběd: kuřecí prsa dušená 100 g, míchaná zelenina 100 g

Svačina: jogurt dia 1 ks

Večeře: tvrarohová pomazánka s jarní cibulkou 80 g, dalamánek 50 g

ČTVRTEK

Snídaně: káva, 30 g cornflakes, bílý jogurt 150 ml

Svačina: mango 100 g

Oběd: pstruh na mandlích 150 g, brambory vařené 150 g

Svačina: kefír 200 ml

Večeře: šunka 50g, sýr 50 g, chléb slunečnicový 60 g

PÁTEK

Snídaně: 150 ml nízkotučného mléka, celozrnný chléb 55 g, tvaroh 130 g, cibulka 20 g

Svačina: pomeranč 150 g

Oběd: vařený květák 200 g, brambory 150 g

Svačina: Borůvky 100 g, nízkotučný tvaroh 50 g

Večeře: 250 g zapečené brambory se zeleninou

SOBOTA

Snídaně: čaj, jahodový džem bez cukru 20 g, margarín light 10 g, nízkotučné mléko 150 ml, chléb 40 g

Svačina: kedlubna 100 g

Oběd: vepřové maso v mrkvi 100 g, těstoviny 70 g

Svačina: grepfruit 150 g, med 10 g

Večeře: řecký salát s dalamánkem 200 g

NEDĚLE

Snídaně: čaj, 50 g toustového chleba, sýr eidam 30% 40 g, kečup 10 g

Svačina: banán 100 g

Oběd: rýže 50 g, hovězí maso 90 g, zeleninový salát 50 g

Svačina: jablko 100 g, bílý jogurt 100 g, med 5 g

Večeře: houbové rizoto se šunkou a sýrem 100 g

PONDĚLÍ

Snídaně: mléko 150 ml, granko 10 g, toastový chléb 40 g, netučný tavený sýr 60 g

Svačina: jablko 100 g

Oběd: vařená brokolice 150 g, kuskus 100 g, sýr 50 g

Svačina: ananas 100 g, banán 50 g

Večeře: těstovinový salát se zeleninou a houbami 200 g

ÚTERÝ

Snídaně: čaj, 45 g tmavého rohlíku, 10 g margarínu, 20 g džemu bez cukru

Svačina: kiwi 80 g

Oběd: 150 g kuřecích prsou, 125 g bramborové kaše, 100 g zeleniny

Svačina: jablko 150 g, sýr cottage 75 g

Večeře: zeleninový salát s dresingem 150 g

STŘEDA

Snídaně: 150 ml bílá káva, 40 g chleba, 100 g tvarohu

Svačina: mandarinka 80 g

Oběd: 90 g vařených luštěnin, 40 g chleba, 1 vejce

Svačina: paprika červená 200 g

Večeře: zeleninový salát s tuňákem, celozrnný rohlík 250 g

ČTVRTEK

Snídaně: čaj, sýr eidam 50 g, celozrnná bulka 60 g

Svačina: pomeranč 150 g

Oběd: 200 g filé, 120 g bramborové kaše, 100 g zeleniny

Svačina: jablko 150 g

Večeře: 90 g sýru Lučina, 40 g chleba, červená paprika

PÁTEK

Snídaně: čaj, koprová pomazánka 50 g, celozrný chléb 60 g

Svačina: kedlubna 100 g

Oběd: 300 g zeleninový salát s vejci

Svačina: cornflakes 50 g

Večeře: sardinky v tomatě 140 g, kaiserka 40 g

SOBOTA

Snídaně: čaj, párek dietní 50 g, hořčice, slunečnicový rohlík 50 g

Svačina: jablko 100 g

Oběd: 150 g krůtí maso, 100 g celozrnné pšeničné těstoviny

Svačina: 200 ml mléka

Večeře: zeleninový salát se sýrem 250 g

NEDĚLE

Snídaně: čaj, sýr tavený Fit 50 g, chléb celozrnný 60 g, rajče 50 g

Svačina: mango 100 g

Oběd: vepřové maso 90 g, brambory 100 g, žampiony 70 g

Svačina: kefír 200 ml

Večeře: krabí salát s ananasem 100 g, sojový rohlík 50 g

Jeřábková Zuzana

Pohyb je neodmyslitelnou součástí všech diet. Cvičení je proto nutné zařadit do hubnoucích plánů. Základem zdravého životního stylu je nejen cvičení, ale i správné stravování s dostatkem bílkovin, vitamínů, minerálů, zdravých tuků a dostatek tekutin a spánku.

Sestavila jsem cviky na břišní a stehenní svaly. Ideálně cvičte 1 – 3x týdně na 10 – 60 minut, 3 série po 10ti opakování. Důležité jsou také pauzy mezi cviky. Při posilování je zásadní naučit se správně dýchat.

CVIKY NA BŘIŠNÍ SVALY

Klasické sedy – lehy – lehneme si na podložku, pokrčíme nohy v kolenou a dáme ruce za hlavu. Zvedneme hruď od země s rovnými zády a odlepíme lopatky a bedra od podložky. Vratíme se do původní pozice. Cvik je plynulý, provádíme 15x.

 

Výdrž na boku s oporou o loket – lehneme si na bok a pokrčíme loket přímo pod rameno. Zapřeme se o spodní nohy a zvedneme tělo nahoru. Tělo je v rovné poloze. Cvičení je především na šikmé břišní svaly.

 

 

Zkracovačky – lehneme si na záda, pokrčíme kolena, ruce opřeme za hlavu a přitahujeme trup ke kolenům. Mezi cviky si neleháme na zem.

 

 

Lehneme si na záda, ruce podél těla. Zvedneme nohy nahoru, které jsou lehce pokrčené v kolenou. Zvedneme pánevní část a zapřeme se o ruce (jako kdyby jsme chtěli dělat svíčku).

 

 

CVIČENÍ NA STEHENNÍ SVALY

Široký dřep – kolena jsou od sebe dále než je šířka ramen. Kolena a špičky jsou nasměrovány do stran. Klesáme pomalu dolů se staženým břichem a vzpřímenými zády. V pozici dřepu  chvíli setrváme a vrátíme se do výchozí pozice.

 

 

 

Výpady – vykročíme nohou vpřed. Koleno přední nohy nesmí přesáhnout špičku. Důležité je došlápnout na patu a pak na celou plochu chodidla. Zadní pokrčená noha je na špičce. Pohyb pokračuje zpátky do výchozí polohy.

 

 

 

Dřepy – postavíme se na šířku ramen. Pokrčíme kolena a posuneme pánev vpřed. Pomalu jdeme dolů, až stehna budou rovnoběžně s podlahou. Ruce máme v bok nebo překřížené před trupem. Při pohybu dolů nádech, nahoru je výdech. Dřepy můžeme provádět různým tempem.

 

 

Posilování vnitřní strany stehen s míčkem – sedíme na zemi, nohy jsou pokrčené a tělo opřeme o natažené ruce. Nafouknutý míček vložíme mezi kolena. Z výdechem tlačíme kolena k sobě.

 

CVIKY PŘI REDUKČNÍ DIETĚ

Při redukční dietě jsou vhodná různá cvičení, která mají za cíl formování konkrétních tělesných partií. U mužů hlavně břicho a poprsí, u žen nejčastěji zadek, břicho a stehna. Díky pohybu zvyšujeme výdej energie, dochází ke zpevnění svalů, odbourávaní tuků na problematických partiích a má příznivý vliv na zdraví. Je důležitá pravidelnost, vytrvalost a píle. Měli bychom cvičit minimálně dvakrát týdně půl hodiny, například aerobik, strečink, různé formy tance. Pro obézní lidi jsou vhodné cviky v bazénu.

Pánevní most – lehneme na záda a pokrčíme nohy. Zvedáme hýždě, pánev, až po lopatky, ty zůstávají na podlaze. V pozici zůstaneme nejméně 30 sekund. Opakujeme desetkrát.

 

 

Zakopávání – klekneme si na zem a dlaněmi se opřeme o podlahu. Zvedneme jednu nohu a pokrčíme ji do pravého úhlu. Nohu zakopáváme směrem nahoru. Opakujeme 10x pak nohy vyměníme.

 

Výdrž ve vzporu – postavíme se do kliku, zapřeme se však o celé předloktí, ne dlaně. Srovnáme bedra do roviny se zemí, hlava je v prodloužení páteře. Boky se nezvedají ani neklesají. V této pozici vydržíme minutu, opakujeme 3x.

 

 

Šlapání na kole – lehneme si na podložku a dlaně dáme za hlavu. Narovnáme levou nohu a natočíme tělo tak, že se levým loktem dotkneme pravého kolene. Totéž opakujeme i na druhou stranu. Celý cvik provádíme 15x.

 

Před začátkem cvičení je důležité se protáhnout (cílem je příprava svalstva, oběhového a dýchacího aparátu na následný pohybový výkon). Protahujeme i po skončení cvičení.

Kapounová Lucie

 

Kazuistika – chlapec 17 let, měří 182 cm, má 84 kg a obvod pasu 96 cm. Snaží se zhubnout, ale nejde mu to. Aktivně hraje florbal, má hodně běhavé tréninky 3 krát týdně, o víkendech vždy 2 zápasy a chodí do posilovny. Doporučte dietní režim, sestavte 14ti denní příkladový jídelníček.

Vzhledem k tomu, že chlapec je fyzicky aktivní, zvolil jsem dietu s dostatkem bílkovin (1g bílkoviny na 1kg tělesné hmotnosti). Množství sacharidů by nemělo překračovat 100g denně, tím dosáhneme účinného spalování tukové tkáňě. Samotné tuky v potravě by se měly vyskytovat ve formě nenasycených mastných kyselin ω-3 a ω-6 nenasycených mastných kyselin, které jsou bohatě zastopeny v rybách (sleď, makrela, losos, tuňák), proto jsou řazeny do jídelníčku několikrát týdně. Dostatek zeleniny a ovoce zajištuje dostatečné množství vlákniny.

Celou dobu diety by se měl vyhýbat slazeným nápojům, k pití volit čistou vodu, případně neslazený zelený čaj. Pokud je v jídelníčku uvedený mléčny výrobek a je k dostání jeho nízkotučná forma, vždy použijeme tuto nízkotučnou formu.

Vzhledem k věku chlapce (předpokládám, že je student, navíc sportuje) čekám, že nemá tolik času na vaření složitých obědů, proto jsou obědy navrženy většinou jednoduše, jako maso s přílohou.

Doporučený jídelníček na 14 dnů:

Den 1

Snídaně : celozrnné pečivo 60g (690kJ, 5g bílk.) s tvarohovou pomazánkou 50g (50kJ 7g bílk.)

Svačina : menší jablko (210kJ, 1g bílk)

Oběd : přírodní telecí plátek 150g (490kJ, 21g bílk.), maštěné brambory 100g (298kJ, 2g bílk.)

mrkvový salát 100g (140kJ, 1g bílk.)

Svačina : Caesar salát 150g (1490kJ, 18g bílk.)

Večeře : sýr mozarella light (880kJ, 20g bílk.), dvě rajčata (94kJ, 0,5g bílk – 100g),

250ml mléka (380kJ, 8,5g bílk.)

Total: 4450kJ, 81g bílk.

Den 2

Snídaně : vejce na měkko (420kJ, 7,5g bílk.), tmavý chléb 50g (557kJ, 5g bílk.),

250ml mléka (380kJ, 8,5kJ)

Svačina: pomeranč (300kJ, 2g bílk.)

Oběd : dušené rybí filé 150g (472kJ, 25g bílk.), dušená zelenina 100g (220kJ, 2g bílk.)

Svačina : nízkotučný bílý jogurt 300g (674kJ, 10g bílk.)

Večeře: uzená makrela 150g (1500kJ, 27g bílk.), zelenina 100g

Total: 3854kJ, 86g bílk.

Den 3

Snídaně: 2x vejce natvrdo (650kJ, 12g bílk.), bílá paprika, tmavý chléb 50g (557kJ, 5g bílk.)

Svačina: 200g jahod (360kJ, 2 g bílk.), 250ml mléko (380kJ, 8,5kJ)

Oběd : kuřecí přírodní plátek 150g (660kJ, 34g bílk.) 100g nemaštěných brambor (298kJ, 2g bílk. Okurkový salát 100g (107kJ)

Svačina : panna cotta 100g (747 kJ, 4g bílk)

Večeře: 120g tuňák ve vlastní štávě (565kJ, 23g bílk.), 100g cherry rajčat (74kJ)

Total: 4450kJ, 93g bílk

Den 4

Snídaně: uzený losos 100g (942kJ, 23g bílk), tmavý chléb 50g (557kJ, 5g bílk)

Svačina: jablko (210kJ, 1g bílk.)

Oběd : 200g hovězí steak (1200kJ, 40g bílk.), 150g zeleninový salát bez zálivky (180kj)

Svačina: pomelo (574kj, 3g bílk)

Večeře : cottage sýr 200g (650kJ, 20g bílk.), 100g cherry rajčat (74kJ)

Total: 4350kJ, 93g Bílk.

Den 5

Snídaně : míchaná vajíčka z dvou vajec (747kJ, 14g bílk.), 250ml mléka (380kJ, 8g bílk.)

Svačina : 100g borůvek (213kJ)

Oběd: grilovaný (příp. pečený) losos bez kůže, 130g (1400kJ, 34g bílk.)

maštěné brambory 100g (280kj, 2g bílk), salát z rukoly 100g (101kj)

Svačina : 150g nízkotučný bílý jogurt (337kJ, 5g bílk.)

Večeře: proscuitto (pršút) 100g (900kJ, 26g bílk.), tmavý chléb 50g (557kJ, 5g bílk.)

Total: 4400kJ, 91g bílk.

Den 6

Snídaně : kysané podmáslí 250ml (380kJ, 7,5g bílk.) jablko (210kJ, 1g bílk.)

Svačina : toast (2 toastové chleby 140kJ, 5g bílk.) s krůtí šunkou 30g (151kJ, 7g bílk.) a

tvarohovou pomazánkou 25g (91kJ, 3g bílk.)

Oběd : kuřecí maso 100g (710kj, 20g bílk.) se žampiony 100g (150kj, 3g bílk.)

Svačina : 200g řecký salát (990kJ, 8g bílk.)

Večeře: filety ze sledě v tomatu (1222kJ, 20g bílk.) tmavý chléb 50g (557kJ, 5g bílk.)

Total: 4550kJ, 80g bílk.

Den 7

Snídaně : párky dietní 100g (2 nožičky- 542kJ, 9g bílk.) tmavý chléb 50g (557kJ, 5g bílk.)

Svačina : broskev (300kJ)

Oběd: vepřové maso 130g (1300kJ, 21g bílk.) s dušenou mrkví 100g (220kJ, 2g bílk.)

Svačina: kousky tuňáka ve vlastní šťávě 120g (565kJ, 30g bílk.)

Večeře : 2 míchané vajíčka (750kJ, 14g bílk.) se žampiony 50g (75kJ, 1g. Bílk.)

Den 8

Snídaně : 2 knackenbrot (500kJ, 2g bílk.)40g libová šunka (280kJ, 7g bílk.) rajče (95kJ)

Svačina : banán (463kJ, 2g bílk.)

Oběd: krůtí prsa 150g (660kJ, 36g bílk.) 100g nemaštených brambor (298kJ, 2g bílk.)

100g salátová okurka (70kJ)

Svačina: 250g nízkotučný tvaroh (700kJ, 30g bílk.), pomeranč (300kJ)

Večeře: 2 vejce na tvrdo (700kj, 14g bílk.) 100g žluté papriky (120kJ)

Total: 4200kJ, 82g bílk.

Den 9

Snídaně : dva malé krajíce celozrnného slunečnicového chleba (800kj, 8g bílk.)

50g tvarohové pomazánky (440kJ, 5g bílk.), 200g nízkotučný bílý jogurt (350kJ, 7g bílk.)

Svačina: 150g okurkový salát ( 160kJ)

Oběd: zapečené brambory s kuřecím masem 200g (1050kJ, 20g bílk.), rajče (100kJ)

Svačina: pomeranč (300kJ, 2g bílk.), musli tyčinka 25g (470kJ)

Večeře: 150g filet z aljašské tresky (582kJ, 28g bílk.), 120g ledový salát (63kJ)

Total:4300kJ, 75g bílk.

Den 10

Snídaně : ovesná kaše v nízkotučném mléce 200g (1140kJ, 13g bílk.)

Svačina: bílý jogurt 200g (7g bílk, 300kJ)

Oběd: zapečená cuketa s mozarellou 200g (750kJ, 18g bílk.), rajčatový salát 100g (161kJ)

Svačina: odtučněný tvaroh 250g (690kJ, 30g bílk.)

Večeře: 2x knackerbot (520kJ, 4g bílk.), vepřová šunka 100g (655kJ, 18g bílk.)

Total: 4550kJ, 90g bílk.

Den 11

Snídaně 2 krajíce celozrnného pšenično žitného chleba s tvarohovou pomazánkou (1010 kJ, 14g bílk.)

Rajče (95kJ)

Svačina: grapefruit (340kJ)

Oběd: pečený losos bez kůže 170g (1600kJ, 27g bílk.),

brambory vařené ve slupce 150g (426kJ, 2g bílk.)

okurkový salát 100g (107kJ)

Svačina: odtučněný tvaroh 250g (690kJ, 30g bílk.)

Večeře: míchaná vejce z dvou vajec (750kJ, 14g bílk.)

Total: 4700kJ, 85g bílk.

Den 12

Snídaně : 2 volské oka (900kJ, 12g bílk.) 100g zelené papriky (65kJ)

Svačina: 250g odtučněného tvarohu (690kJ, 30g bílk.) 50g jahod (90kJ.)

Oběd: 200g vařený kus kus (940kJ, 8g bílk.) 100g kuřecích prsou (440kJ, 23g bílk.)

Svačina: 200g zeleninová salát s balkánským sýrem (460kJ, 4g bílk.)

Večeře: 100g uzený losos (810kJ, 19g bílk.)

Den 13

Snídaně: ovesná kaše s meruňkami 65g balení (1050kJ, 7g bílk.)

Svačina: banán (463kJ, 2g bílk.)

Oběd: 150g krůtí prsa (660kJ, 36g bílk.) 100g vařené brambory (298kJ, 2g bílk.)

100g okurkový salát (107kJ)

Svačina: olomoucké tvarůžky 100g (523 kJ, 29g bílk.), celozrnný chléb žitný krajíc (220kj), rajče (94kJ)

Večeře: filety ze sledě v tomatu (1222kJ, 20g bílk.)

Total 4500kJ, 95g bílk.

Den 14

Snídaně: 3 plátky rýžový chlebíček (480kJ, 3g bílk.) 100g krůtí šunka (420kJ, 19g bílk.)

Svačina: broskev (203kJ)

Oběd: 150g dušený tuňák (990kJ, 35g bílk.), 100g brambor pečených v troubě (390kJ, 2g bílk.)

Mrkvový salát 100g (100kJ)

Svačina: řecký salát 100g (501kJ, 4g bílk.)

Večeře: tuňák ve vlastní štávě 120g (565kJ, 30g bílk.) tmavý chléb 50g (557kJ, 5g bílk.)

Total: 4000kJ, 92g bílk.

 

Caesar salát:

* 2 hlávky římského salátu

* 2 ks kuřecích prsou

* olivový olej – na opečení masa

* sůl a pepř

* 1/2 ks bagety – na krutony

* 1 hrst hoblinek parmezánu – na ozdobu

* 4 stroužky česneku – na ochucení krutonků

Salát natrháme do velké mísy, na pánvi mezitím osmahneme česnek a krutony, následně na pánev přidáme opepřené a osolené kuřecí maso a restujeme do zlatova. Následne obsah pánve smícháme se salátem a podáváme.

Panna cotta:

* Potřebné suroviny:

* 200 ml 30% smetany

* vanilkový extrakt

* umělé sladidlo ve spreji

* 2 plátky želatiny

Předem si naložíme želatinu do vody. Do hrnce nalijeme smetanu, poté přidáme několik kapek vanilkového extraktku. Necháme povařit a zamíchame do ní umělé sladidlo dle chuťi. Želatinu vytáhneme z vody, vyždímáme a přidáme do hrnce, mícháme do zhoustnutí. Poté obsah hrnce nalijeme do formiček a několik hodin necháme odležet v lednici.

Řecký salát:

* Rajčata

* Paprika

* Okurka

* Olivy

* Sýr feta

Rajčata, papriku, okurky a sýr feta nakrájíme, množství v poměru 1:1:1:0,1 (např. 100g rajčat, papriky, okurky, 10g sýru feta), přidáme hrst oliv a koření na řecký salát.

Vepřové maso s dušenou mrkví

* 50 g mrkve

* 1 malá cibule

* středně velká cuketa

* vepřové plátky

* olivový olej

* sůl, pepř

Na oleji osmahneme cibulku dozlatova, přidáme mrkev nakrájenou na kostičky a dusíme. Nakonec přidáme rozmixovanou cuketu. Vepřové maso osmahneme z obou stran.

Zapečená cuketa s mozzarellou

* středně velká cuketa

* mozzarella

* pepř

* sůl

Cuketu nakrájenou na kolečka vložíme do mísy na pečení, osolíme a opepříme. Na ni poklademe kolečka mozzarelly. Vložíme do trouby předehřáté na 170°C přibližně na 10 minut.

Katona Patrik

Česká republika v incidenci kolorektálního karcinomu jako civilizační hrozby zaujímá nelichotivé přední místo nejenom v Evropě, ale i ve světě. Položme si otázku, zda mohou zdravá racionální dietní opatření a dostatečná pohybová aktivita nějakým způsobem přispět k prevenci tohoto zákeřného onemocnění.

Víme, že na vzniku kolorektálního karcinomu se nepodílí pouze jedna příčina, ale je jich mnoho. Spoustu z nich nemůžeme žádným způsobem ovlivnit.  Přesto se ale nabízejí některé souvislosti, které ukazují na to, že zdravá životospráva může mít svůj pozitivní podíl v primární prevenci.

Již v minulosti si v USA všimli, že při stavbě Transamerické železnice, se u čínských a japonských přistěhovalců objevovali častější nádory zažívacího traktu a později se zjistilo, že si opékají maso na pražcích, které byly napouštěny olejovým roztokem a po rozpálení na ohni se uvolňovaly aromatické uhlovodíky s heterocyklickou skupinou, které jsou mutagenní a teratogenní. Podobných příkladů bychom v historii našly více, ale proč tomu tak bylo, zjišťujeme až nyní. Ve stolici nemocných s karcinomem tračníku bylo nalezeno vyšší množství degradačních produktů neutralizačních tuků a kyselých sterolů.

V roce 1971 byla poprvé vyslovena hypotéza, že na prevenci kolorektálního karcinomu se může podílet vyšší příjem vlákniny v potravě. Na základě statistických výpočtů několik studií zjistilo nepřímou závislost konzumu vlákniny a výskytu rakoviny tlustého střeva, ale výsledky experimentálních studií nebyly jednoznačné. Někteří autoři se domnívají, že zrychlená pasáž vyvolaná vlákninou zkracuje dobu působení potencionálních karcinogenů na sliznici střeva a větší objem stolice snižuje jejich koncentraci. Vláknina má tedy určitý preventivní potenciál, kdy působí proti nepříznivému účinku saturovaných tuků a cholesterolu.

Pokud zabrousíme do anatomie a fyziologie zažívacího ústrojí, uvědomíme si, že budeme hledat ke stravování látky, které by nám do těla dopravily nejen živiny, vodu, vitamíny, minerály apod. Ale i tračník očistily od zplodin metabolismu, umožnily hladký postup tráveniny střevem, zbytečně ho nedráždily, ale spíše chránily před nepříznivým působením bakterií, virů a dalších. Na druhé straně však potřebujeme podpořit bakterie tělu příznivé, které štěpí různé složité chemické struktury, a tak napomáhají jejich vstřebávání. Jedná se o složité reakce, které jsou navíc ovlivňovány nejen stravou, kterou pozřeme, ale i hormonálními reakcemi, závislé na naší psychické pohodě a na dalších podmínkách. Všechny rizikové faktory pro vznik kolorektálního karcinomu mají vzájemné vazby a určitou hierarchii. A nejsou naší vůlí ovlivnitelné. To jak se budeme stravovat, ale záleží jen na nás.

Primární prevence maligního onemocnění z hlediska výživy zahrnuje kvalitativní i kvantitativní změny v přijímání potravin a živin, které zabrání vzniku prekancerosy. V České republice primární prevence kolorektálního karcinomu zdravou životosprávou nemá prakticky žádnou tradici, protože vegetariánská strava s vysokým obsahem vlákniny a vitamínů není v české populaci příliš oblíbena.

Každý člověk má jinou motivaci k dodržování zdravé životosprávy, velmi často jsme pohodlní a nic nás nenutí se starat o naše zdraví a obvykle až tragédie v rodině, kdy někdo onemocní kolorektálním karcinomem, nás donutí k zamyšlení, zda nelze udělat „něco“ pro prevenci. Takovými traumaty mohou být i tělesné a duševní vyčerpání, nedostatek spánku, konfliktní situace v rodině nebo v práci, či  jiný stres. Správné načasování je nezbytným předpokladem odpovědného přístupu ke změně v životosprávě.

Zdravá racionální životospráva není pouze dietní opatření, ale soubor pravidel, kterými se člověk řídí při péči o tělo i duši. Upravuje, co člověk jí, jakou volí zátěž tělesnou a duševní, jak odpočívá, jak spí, zda pije alkohol a kouří. Náprava není jen v odstranění příčin, nýbrž ve změně životního režimu. Základními pravidly jsou dietní opatření, dostatek času na jídlo v klidu a pohodě, dostatečný odpočinek a spánek, přiměřená rekreace, omezení škodlivých návyků, případně abstinence, uvolnění duševního napětí. Není vhodné jíst u pracovního stolu nebo dokonce při práci, ale využít procházky k obědu k uvolnění napětí a bezprostředně po jídle se vyvarovat namáhavé tělesné činnosti. Dušení činnost je vhodné střídat s činností fyzickou. Změna pobytu a změna režimu vede k obnovení duševní svěžesti.

Změna dietního opatření nespočívá v restriktivních nebo redukčních dietách, ale naopak změna ve složení jídelníčku vede např. ke změně střevní mikroflóry, pomáhá vyburcovat organismus k jiným novým životním pochodům.

Studiem výživy se zabývá několik oborů – např. dietologie nám představuje množství dat o složení potravin, jejich biologických hodnotách, o potřebě živin, o účinku vitamínů, o negativním působení čaje, kávy, nikotinu, alkoholu, ale tyto poznatky se dají interpretovat různým způsobem. Dokládají to měnící se názory na význam cukrů, tuků, bílkovin, tekutin i vlákniny. Složení potravin je prozkoumáno do největších podrobností, ale jejich vliv na organismus je znám pouze částečně a navíc existují značné názorové rozdíly různých vědeckých kapacit, proto je tolik různých diet často s velmi rozdílným složením a protichůdným působením.

Jednotný náhled na správnou výživu neexistuje. Značně se liší podle zeměpisné polohy, podnebí, národních a rodinných zvyklostí, vrozených vlastností, jídelního chování, osobní dispozice, věku, intenzity tělesné činnosti, úrovni spontánní pohybové aktivity, eventuálních nesnášenlivostí, potravinových averzí či preferencí některých potravin, ale asi nejvíce záleží na naši vůli a chuti po změně. Mohou však existovat určitá obecná pravidla, která přizpůsobujeme individuálně.

Množství přijaté potravy by mělo odpovídat množství vydané energie, podle hesla našich babiček a dědečků – „ Jez do polosyta a pij do polopita “. Při správném příjmu je udržována váha odpovídající biologickému stavu organismu. Pocit hladu a sytosti nám reguluje příjem potravy.

Strava by měla být smíšená a pestrá, se zastoupením všech základních živin – sacharidů 50-60%, tuků 25-30% a bílkovin 25%. Tuky vybíráme raději rostlinného původu, kvalitní oleje (olivový, slunečnicový) a rostlinná másla (Rama, Flora, Perla). A také se zastoupením vitamínů a minerálů např. vápníku, fosforu, jodu, sodíku a kalia.

Strava má denně obsahovat podíl syrové zeleniny, ovoce, celozrnných mlýnských a pekárenských výrobků, brambor a luštěnin. Vláknina tvoří nestravitelnou složku potravin rostlinného původu a dělíme ji na rozpustnou neboli digestibilní z 50% vazbou na kationty (pektin, mucigeny)  a nerozpustnou, ale digestibilní ze 40 % bakteriální florou (celuloza), např. lignin je však nedigestibilní. Výsledky experimentálních studií nejsou jednoznačné, ale předpokládá se, že ochranný význam vlákniny nejspíše souvisí s vlivem na střevní bakterie. Nerozpustná vláknina se ve vodě nerozpouští, ani se s vodou nesmíchá, proto zvětšuje objem stolice a má příznivý účinek na některá střevní onemocnění. Rozpustná vláknina se s vodou smíchá a vytvoří gel, který následně prochází procesem fermentace. Tyto tzv. balastní látky bobtnají v žaludku, naváží na sebe vodu a příznivě ovlivňují metabolismus tuků a cholesterolu, působí proti obstipaci zlepšením střevní peristaltiky a tím preventivně proti vzniku divertikulózy i proti kolorektálnímu karcinomu. Podíl vlákniny lze zvýšit častější konzumací čerstvého ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva, výrobků ze sójové mouky, neloupané rýže natural, brambor ve slupce, mrkve, hrušek, rybízu, hrachu, fazolí. Každý den bychom měli sníst 30-40 g vlákniny.

Je nutné pít dostatečné množství tekutin při jídle i mezi nimi, minimálně 1,5-2,5 litru.

Z mas preferujeme drůbež, králíka, rybu (sladkovodní i mořská), libové hovězí i vepřové, telecí. Uzeniny nejsou příliš vhodné. Relativní riziko kolorektálního karcinomu při denní konzumaci vepřového, hovězího a také jehněčího masa, je významně vyšší než při konzumaci 1 x za měsíc. Červené maso může obsahovat karcinogeny – heterocyklické aminy, naopak inversní vztah byl prokázán při konzumaci rybího masa.

Vyvarovat se přepalovaných tuků, nadměrného solení, aromatického koření, které se nevyskytuje v našich zeměpisných podmínkách, zvýšeného příjmu alkoholu (otázka tzv. bezpečné dávky alkoholu, která je u mužů do 40 g etanolu a u žen do 20 g etanolu za 24 hodin), požívání alkoholu na lačno.

Změna stravovacích návyků by měla být vázaná na komplexní psychoterapeutický přístup včetně změny způsobu života, trávení volného času. Nalézt v sobě dostatek síly a vytrvat v dietním opatření, příp. korigovat jeho porušení. Různé populární diety nejsou vždy vhodné, protože bývají z hlediska biologické hodnoty karenční, zaměřené na určitou skupinu potravin a nemívají doporučené množství vitamínů a minerálních látek.

Neméně důležitá otázka se točí kolem střevních bakterií, kterým se připisuje významný podíl na karcinogenezi. Složení střevní flory je zpětně ovlivňováno sekrecí žluči. Produkty bakteriální degradace žlučových solí působí v tračníku jako karcinogeny spolu s některými bakteriálními a slizničními enzymy. Střevní bakterie dokážou také syntetizovat karcinogeny z jiných živin. Existují však bakterie, které mají účinek preventivní, např. laktobacily (Lactobacillus acidophilus, casei, plantarum, salivarium), bifidobakterie (Bifidobacterium bifidum, breve, longu), sacharomycety, které zlepšují místní  imunitní ochranu sliznice tlustého střeva. Vysoký obsah těchto bakterií ve stolici je provázen nízkým rizikem vzniku rakoviny tračníku. Doufejme, že tyto dobré bakterie jsou v dostatečné míře zastoupeny v propagovaných mléčných výrobcích s živou probiotickou kulturou. Probiotické přípravky odráží základní potřeby organismu pro udržení vyvážené střevní mikroflóry s důrazem na prevenci proti rakovinovému onemocnění, zejména rakovinou tlustého střeva. Pomáhají i účinně působit proti jiným závažným onemocněním, jakým je např. snížená imunita. Řada klinických studií potvrzuje, že včasnost a pravidelnost užívání vhodných probiotik patří mezi základ úspěšného boje proti střevním i jiným onemocněním. Cílem je eliminace „nepřátelských bakterií“ a nastolení bakteriální rovnováhy. Mléčné výrobky individualizujeme dle snášenlivosti.

Primární prevence je záležitost osvěty populace, aby konzumovala stravu s vysokým obsahem vlákniny a s nízkým obsahem živočišných tuků, aby pečovala o pravidelnou stolici, udržovala si ideální váhu a omezila spotřebu červeného masa. Epidemiologické studie ukázaly zvýšené riziko kolorektálního karcinomu vlivem větší konzumace tuků a červeného masa a naopak ochranné vlivy výživy bohaté na vlákniny. Vyšší riziko bývá také ve spojení s větší konzumací alkoholu, nižším příjmem vitamínů, některých mikronutrientů a antioxidancií. Zvýšené riziko je také ve spojitosti s vyšším kalorickým příjmem, s vysokou tělesnou hmotností a nedostatek fyzické aktivity. Riziko se přímo zvyšuje s nadváhou a obesitou viscerálního typu. Doporučuje se celkově snížit konzumaci sádla, másla, margarinů, rostlinných olejů. Naopak vhodné je požívání ryb, drůbežího masa, nízkotučných mléčných výrobků, listové a kořenové zeleniny, citrusových plodů, potravin bohatých na komplexní sacharidy a potravin s nízkým obsahem kuchyňské soli.

Připravovat potraviny spíše vařením a dušením než pečením nebo smažením, využívat potraviny čerstvé, málo kuchyňsky upravované, které nebyly nakládané do soli nebo octa a nebyly uzené. Dále se vyhýbat dojídání plesnivých potravin.

Existuje pojem chemoprevence kolorektáního karcinomu, který spočívá v prevenci některými chemicky definovanými látkami jako je např. kalcium, vitamíny A, C, E, kyselina folová, betakarotén a další.  Je prokázán chemopreventivní potenciál těchto látek na různých stupních karcinogeneze.

Všechny tyto faktory působí komplexně, vzájemně se překrývají a významně ovlivňují prostředí epiteliálních buněk tračníku.

Hradecká Magdalena

Autorem diety podle krevních skupin je americký naturopatický lékař a badatel Peter J.D. D’Adamo, který navazuje na pozorování svého otce. Základní literaturou pro příznivce této diety je jeho prvotina Výživa a krevní skupiny (Eat Right 4 Your Type), ve které čtenářům nabízí nejen změnu stravovacích návyků, ale celého životního stylu na základě určení jejich krevní skupiny.ⁱ

Krevní skupiny se určují podle přítomnosti antigenů na membráně červených krvinek.ⁱⁱ Po chemické stránce se jako antigeny mohou uplatňovat proteiny, glykoproteiny, sacharidy a glykolipidy.ⁱⁱⁱ V současnosti je popsáno více než 20 krevněskupinových systémů, z nichž jsou klinicky nejvýznamnější systém AB0 a Rh systém.^iv D’Adamo se zaměřuje zejména na systém AB0. Uvádí, že více než 90 procent všech faktorů sdružených s krevní skupinou má vztah právě ke skupinám systému AB0.¹

Antigeny (aglutinogeny) systému AB0 jsou tři, a to A, B a 0 (H). Nacházíme je v membránách erytrocytů v podobě glykosfingolipidů, kde lipidovou část tvoří ceramid, na který navazuje oligosacharidový řetězec. Právě ten se u jednotlivých skupin liší svým uspořádáním. U osob s krevní skupinou A a B jsou antigeny tvořeny z tetrasacharidů lišících se pouze v jednom koncovém cukru (galaktóza nebo N-acetylgalaktosamin). U nositele skupiny AB jsou přítomny oba antigeny (A a B). Skupina 0 je určena oligosacharidem bez koncového zbytku antigenů A a B (H-antigen).⁴ Antigeny tohoto systému nacházíme i v jiných tkáních (např. v plicích, v ledvinách a v játrech) v podobě glykoproteinů.³

Pro systém AB0 je charakteristický výskyt protilátek (aglutininů) IgG a IgM v krevní plazmě.^v U každé skupiny se vyskytuje charakteristická kombinace protilátek, které jsou vždy namířeny proti těm antigenům, který jedinec na svých krvinkách nemá. Takže v krvi typu A nacházíme protilátky anti-B, v krvi typu B nacházíme protilátky anti-A, v krvi typu 0 nacházíme jak protilátky anti-A tak protilátky anti-B, zatímco v krvi typu AB nenacházíme ani protilátky anti-A ani protilátky anti-B. Tyto protilátky mají schopnost aglutinovat krvinky odlišných krevních skupin.⁵

D’Adamo obdobnou reakci popisuje mezi krví a přijímanou potravou. Hlavní roli přitom hrají potravinové lektiny. Lektiny jsou v jistém ohledu podobné protilátkám krevních skupin – taktéž jsou schopny vyvolat aglutinaci v případě výskytu specifického antigenu. Jsou schopny vysoce specificky rozpoznat a vázat cukry obsažené v glykolipidech (případně v glykoproteinech), nicméně na rozdíl od protilátek krevních skupin nejsou imunitního původu. D’Adamo uvádí, že v případě, že potravou přijmeme lektin, který není slučitelný s antigenem naší krevní skupiny, lektiny napadnou orgán nebo celý systém a začnou v této oblasti aglutinovat buňky. Potrava obsahující takovýto lektin je tedy neprospěšná jen pro jedince s tou či onou krevní skupinou. D’Adamo se domnívá, že prospěšnost či škodlivost lektinů vůči krevním skupinám souvisí s okolnostmi vzniku a rozšířením se v populaci dané krevní skupiny.¹

Autor rovněž uvádí, že tato dieta je prvním stravovacím programem, který zohledňuje biologickou individualitu jedince. A varuje před dietami, které dávají doporučení plošně, protože se domnívá, že je vždy třeba zvážit své genetické predispozice. Jak sám říká: „nemůžeme si vybrat správnou stravu o nic víc, než svou barvu vlasů nebo pohlaví. Ta už pro nás byla vybrána před mnoha tisíci lety.“ Svá doporučení pro jednotlivé krevní skupiny dále specifikuje podle původu, či podle věku. Potraviny dělí na tři skupiny: na vysoce prospěšné, neutrální a škodlivé. Vysoce prospěšné potraviny působí pro danou skupinu jako léky, zatímco ty škodlivé jako jedy. Neutrální potraviny působí jen jako potraviny a společně s vysoce prospěšnými potravinami by neměly ve stravě chybět. Jak již bylo zmíněno v úvodu, D’Adamo jednotlivým krevním skupinám nedoporučuje jen stravu, ale nabízí komplexní plán, který rovněž zahrnuje rady pro správnou volbu výživových doplňků a způsobů, jak kontrolovat stres.¹

V následujících odstavcích se dočtete základní charakteristiku jednotlivých skupin podle Petera D’Adama.

Skupina 0 – lovec

Základní charakteristika: konzument masa, odolný trávicí systém, nadměrně aktivní imunitní systém, špatná adaptace na novou stravu a změny prostředí, nejlépe reaguje na stres intenzivní fyzickou aktivitou, k udržení štíhlosti a energie potřebuje účinný metabolismus.

D’Adamo považuje tuto skupinu za nejstarší, původní krevní skupinu. Doporučuje vysoko-proteinovou stravu a intenzivní fyzické cvičení.¹ Pro váhový úbytek doporučuje do jídelníčku zařadit mořské řasy, mořské plody, červené maso, kapustu, špenát a brokolici. Lidé s krevní skupinou 0 by se měli vyhýbat např. slanině, šunce, některým druhům ryb, mléčným výrobkům, ořechům, kávě a bylinným čajům.^vi

Skupina A – agrarian, pěstitel

Základní charakteristika: první vegetarián, citlivý trávicí trakt, odolný imunitní systém, dobře se adaptuje na novou stravu a změny prostředí, nejlépe reaguje na stres uklidňující činností, k udržení štíhlosti a produktivity potřebuje rostlinnou stravu.

O této krevní skupině se dočteme, že vznikla někde v Asii nebo na Středním východě před 25000 – 15000 lety mutací z krevní skupiny 0. Jednalo se odpověď na změny prostředí spjaté s přechodem na kulturu založenou na zemědělství a domestikaci zvířat. D’Adamo doporučuje vegetariánskou stravu, nejlépe v přírodním stavu a organicky vypěstovanou.¹ Mezi potraviny umožňující váhový úbytek patří např. rostlinné oleje, sója a ananas.⁶

Skupina B – balance, rovnováha

Základní charakteristika: odolný trávicí systém, nejpřizpůsobivější na změny stravy, konzument mléčných výrobků, na stres reaguje nejlépe tvořivostí, potřebuje rovnováhu mezi tělesnou a duševní aktivitou k uchování štíhlosti.

Skupina B vznikla přibližně před 15000-10000 lety v oblasti himalájského pohoří (dnešní území Pákistánu a Indie), pravděpodobně jako odpověď na klimatické změny (horké savany – studené hory). Zatímco skupina A a skupina 0 se mohou zdát jako diametrálně odlišné, skupina B je velmi „osobitá“. Vhodná dieta obsahuje rozmanité potraviny, „to nejlepší z rostlinné i živočišné říše“.¹ Zajímavostí je, že jako jediná umožňuje svým nositelům prospěch z mléčných výrobků.^vii

Skupina AB – záhada

Základní charakteristika: moderní spojení skupiny A a B, proměnlivá odpověď na změny prostředí a stravovací podmínky, citlivý trávicí trakt, příliš odolný imunitní systém, na stres odpovídá nejlépe duchovně.¹

D’Adamo zmiňuje, že tato skupina je nejmladší, protože vznikla před méně než tisíci lety. Je to skupina, která se nachází na půl cesty mezi skupinou A a mezi skupinou B. Jedincům, kteří mají tuto krevní skupinu, doporučuje vyvarovat se těch potravin, které jsou škodlivé, jak pro skupinu A tak pro skupinu B. Do jídelníčku doporučuje zařadit např. tofu, mořské plody, mořské řasy, zeleninu, ale naopak doporučuje vyřadit červené maso, fazole, pšenici i pohanku.⁶

D’Adamo ve svých knihách zmiňuje mnohé příklady z praxe, které mají čtenáře přesvědčit o pravdivosti jeho tezí. Můžeme se dočíst mnohé příběhy a zkušenosti lidí, kteří vyzkoušeli dietu podle krevních skupin a ta jim pomohla – od alergie, deprese, recidivy rakoviny.^viii Nicméně je třeba zdůraznit, že jeho teorie nejsou spolehlivě vědecky prokázány.^ix Ba naopak, mnohé studie je alespoň částečně vyvracejí. D’Adamo například vychází z předpokladu, že gen, který předurčuje krevní skupinu 0, je gen původní, ze kterého poté vznikly další skupiny. To je v rozporu s tím, co se dočítáme v článku de Mattose a Moreiry: „…přestože je krevní skupina 0 běžná napříč světovou populací, není prokázáno, že by gen pro krevní skupinu 0 byl tím původním v lokusu AB0. Rovněž nemůže předpokládat, že by se takto defektní gen objevil spontánně a následně vyvinul v gen normální.“^x D’Adamo uvádí, že se jednotlivé krevní skupiny oddělily v období před 30000-1000 lety, ale Roubineta a spol. dochází ve své studii k závěru, že se tak stalo před 4,5 až 6 miliony lety.^xi

Přímo základům jeho teorie pak oponují výzkumy, ve kterých se dočteme, že lecitiny se sice v potravě vyskytují a mohou způsobit aglutinaci, nicméně jen výjimečně reagují specificky s určitou krevní skupinou.⁷

D’Adamo životnímu stylu podle krevních skupin zasvětil svůj život a nadále se snaží najít spojitost mezi dodržováním této diety a sníženým výskytem některých onemocnění. ⁷Jeho syn pokračuje v rodinné tradici – vyvinul tzv. dietu podle genotypu. ^xiiDieta podle krevních skupin se stala fenoménem, možná i proto, že svým příznivcům dává pocit, že je zohledněna jejich biologická jedinečnost. To je jistě něco, čím se věda i medicína budou v budoucnosti zaobírat. Ale v současnosti se vědecká obec staví k této dietě spíše skepticky a volá po důkazech, které by ji jednoznačně potvrdily či vyvrátily. D’Adamo totiž ve svých úvahách zachází příliš daleko a dává potenciálně nebezpečné rady.

Zdroje

Detská obezita predstavuje jeden z najvážnejších problémov v oblasti zdravia 21. storočia. Tento globálny problém sa týka najmä rozvojových krajín, kde počet obéznych detí dosahuje alarmujúce čísla, nevynímajúc ani oblasti, kde až do posledných rokov vládol skôr trend detskej podvýživy ( aj teraz asi 20 až 25 percent detí v predškolskom veku v subsaharských oblastiach Afriky trpí podvýživou, avšak počet detí s nadváhou v týchto oblastiach sa za posledných dvadsať rokov viac ako zdvojnásobil). Podľa globálneho prieskumu uskutočneného organizáciou WHO (World Health Organisation), v roku 2010 prekročil počet obéznych detí mladších ako päť rokov 42 miliónovú hranicu, z čoho až 35 miliónov pozorovaných tvorili deti žijúce prevažne práve v rozvojových krajinách. Mnoho týchto krajín čelí vážnemu problému, ktorý sa nazýva ,,double burden,, čo môžeme voľne preložiť ako ,,dvojité bremeno,,. Znamená to, že na jednej strane ľudia tu žijúci trpia ťažkou podvýživou a nedostatkom potrebných živín v prijímanej strave a na strane druhej sa tu vyskytujú jedinci s nadváhou až obezitou (najmä v mestských osídleniach). Takisto je bežné, že tu nájdeme ľudí trpiacich podvýživou a obezitou žijúcich vedľa seba v tej istej komunite, či dokonca v jednej domácnosti.  Tento problém je z časti zapríčinený aj neadekvátnou prenatálnou, kojeneckou a detskou výživou, čo má za následok väčšiu náchylnosť takto vyrastajúcich detí k obezite.

Základnou príčinou detskej obezity (resp. obezity všeobecne) je energetická nerovnováha medzi prijatými kalóriami a energiou vydanou. Táto charakteristika vzniku obezity je však veľmi všeobecná a nie vždy pravdivá ( niekedy môže byť detská obezita zapríčinená rôznymi ochoreniami, náhlymi hormonálnymi zmenami či inými faktormi ). U väčšiny populácie však úlohu pri vzniku obezity zohráva mnoho rozličných činiteľov. Podľa WHO nárast detskej obezity vychádza najmä  zo zmien v spoločnosti. Sú to napríklad  globálna zmena v stravovaní                           ( rapídny nárast obsahu tukov a cukrov v prijímanej potrave najmä z dôvodu častej návštevy fastfoodových a ready-to-go reštaurácií a postupného zániku prípravy pokrmov v domácich podmienkach, kráčajúci ruka v ruke s nedostatočným množstvom vitamínov, minerálov a ďalších mikronutrientov v týchto jedlách obsiahnutých ), taktiež celosvetový trend znižovania telesnej aktivity ( automatizácia, ktorá znižuje náš denný energetický výdaj pri vykonávaní už aj tak banálnych každodenných činností na minimum, ďalej zmena foriem voľno časovej rekreácie, čím sa rozumie veľká popularita spoločného rodinného sledovania televízie, hry najmä detí na počítači, resp. iná zväčša sedavá forma trávenia času, taktiež urbanizácia atď. ) či nedostatočné vzdelanie. Na rozdiel od väčšiny dospelých ľudí sa deti nedokážu resp. nemôžu sami rozhodovať vo výbere prostredia v ktorom žijú, či stravy, ktorú prijímajú. Taktiež aj schopnosť rozumieť dlhodobým následkom ich správania je obmedzená.  Nakoľko je teda tento problém spoločenský a  závažný, vyžaduje si plošné a komplexné riešenie so špeciálnym prístupom.

U detí, ktoré trpia nadváhou alebo sú obézne, je predpoklad, že budú obézne aj v dospelosti a hrozí tu zvýšené riziko vzniku závažných chorôb ako diabetes melitus II. typu, rakovina         ( napr. pankreasu, pažeráka, žlčníka, hrubého čreva, konečníka a i.), neskoršie problémy s kosťami a kĺbmi alebo srdcovocievne ochorenia ( hypertenzia, vysoká hladina cholesterolu, ateroskleróza ) už v mladom veku, alebo psychické problémy ako strata sebaúcty, kontaktov s vrstovníkmi, samotárstvo a vznik rôznych komplexov, ktoré pretrvávajú až do dospelosti. Podľa výsledkov jednej štúdie sa  dokázalo, že obézny adolescenti trpeli vážnymi psychickými problémami aj v  neskoršom živote, ktoré ovplyvnili ich úspešné dokončenie štúdia, nájdenie si životného partnera, či úspech v zamestnaní. Navyše u obéznych ľudí hrozí zvýšené percento samovrážd resp. rozvoj vážnych psychiatrických chorôb. Všetky tieto zmienené následky neblaho ovplyvňujú nielen zdravie obéznych jedincov, ale takisto zaťažujú aj ekonomiky štátov, kedy štát musí vynaložiť nemalé finančné prostriedky na liečbu týchto ľudí a v neskoršom veku im vyplácať invalidné dôchodky, pretože obezita si skôr či neskôr vyberie svoju daň na ich zdraví a teda schopnosti pracovať.  Prevencia hrá teda v prípade obezity a s ňou spojených chorôb významnú úlohu, a preto by sa jej mala venovať zvýšená pozornosť nielen zo strany rôznych zdravotníckych organizácií, ale aj zo strany štátov. Ak už v časnom veku dokážeme zahájiť úspešnú prevenciu obezity, máme možnosť ušetriť obrovské financie, ktoré sa tohočasu vynakladajú na jej liečbu.

Nakoľko je liečba obezity mimoriadne nákladná, považuje sa prevencia za najschodnejšiu cestu v boji proti globálnej epidémií detskej obezity. Je jasné, že pre každého jedinca, ktorý trpí nadváhou je veľmi ťažké schudnúť, a to v každom období života. S prevenciou treba začať u detí už vo veľmi skorom veku, ba dokonca ešte pred pôrodom, správnym stravovaním sa matky počas tehotenstva. Je preukázané, že váha ženy pred tehotenstvom hrá dôležitú úlohu v tejto problematike. BMI matky podľa štúdie z roku 2005 najviac ovplyvňuje vznik nadváhy u detí medzi tretím až šiestym rokom. Takisto diéta matky počas tehotenstva neblaho ovplyvňuje dieťa a jeho neskorší vývin a môže viesť k jeho obezite. Rôzne iné štúdie poukazujú na to, že jednou z možnosti prevencie obezity detí je aj ich kojenie. Účinky kojenia na vznik neskoršej obezity však ešte nie sú vedecky doložené. Napriek tomu už teraz je známe, že materské mlieko má jedinečné zloženie ( obsahuje všetky živiny, ktoré majú optimálnu koncentráciu a početnosť, ďalej hormóny, rastové a ochranné faktory ) a obratie dieťaťa o tieto látky môže mať vplyv na vznik obezity v neskoršom veku.

Ďalšie dôležité faktory pri predchádzaní detskej obezity sú určite aj zdravé návyky – primeraná fyzická aktivita, vyvážená strava, ďalej zdravé prostredie a taktiež vhodné podmienky, ktoré zaručujú normálny psychický vývoj dieťaťa. Významnú úlohu hrá takisto spoločnosť, rodina, komunita, škola, či sociálne podmienky, z ktorých dieťa pochádza.

Rodina, ako kľúčový faktor vzniku obezity detí, je aj miestom, kde je najvhodnejšie začať s prevenciou, pretože zdravé návyky začínajú práve doma. Ak chceme čo najlepšie uchrániť dieťa pred nadváhou či prípadnou obezitou respektíve zredukovať jeho hmotnosť, treba do tohto procesu ,,zatiahnuť,, celú rodinu. Výber zdravších jedál, redukcia príjmu sladených nápojov, pravidelnosť v požívaní pokrmov, redukcia porcií, domáce varenie a zvýšená fyzická aktivita prospeje všetkým jej členom bez ohľadu na váhu, a uľahčí redukciu hmotnosti dieťaťu. To sa potrebuje riadiť podľa určitých vzorov správania, ktoré mu vo veľkej miere poskytujú práve jeho rodičia. Ak vidí, že rodič konzumuje viac zeleniny a ovocia, trávi menej času pred televízorom či počítačom a je aktívny, je tu veľká pravdepodobnosť, že model tohto správania bude nasledovať aj samotné dieťa. Rodičia sú práve tí, ktorí najviac ovplyvňujú stravovacie a pohybové návyky svojich detí a vo väčšine prípadov nesú vinu za ich nadváhu. Stravovacie návyky si dieťa osvojuje hlavne okolo piateho až desiateho veku a práve skúsenosť z tohto obdobia považuje za prirodzenú. Preto je nutné dbať na zloženie stravy už v skorom veku detí. Keďže dieťa si nedokáže zostaviť  jedálniček samo, je väčšinou na rodičoch, do akej miery kvalitné potraviny predkladajú dieťaťu, v akých intervaloch, a takisto aké asociácie vytvárajú u detí v súvislosti s rôznymi typmi jedla. Ešte stále totiž medzi rodičmi pretrváva trend, že na ukľudnenie respektíve odmenenie detí používajú sladkosti. Tieto spojitosti si deti odnášajú až do dospelosti a môžu tak negatívne ovplyvniť ich hmotnosť. Odporúča sa, aby rodičia používali ako spôsob odmeny ovocie, zeleninu alebo iné výživnejšie a zdravšie jedlá. Spoločné rodinné aktívne trávenie voľného času má takisto blahodárny vplyv nielen na váhu dieťaťa, ale aj jeho psychický rozvoj a prospieva samozrejme celej rodine. Dieťa si všetky tieto návyky odnáša do svojho budúceho života a môže tak pozitívne ovplyvniť aj kvalitu jeho budúcej rodiny.

Škola je takisto miestom, ktoré ovplyvňuje postoj detí k stravovaniu a pohybovej aktivite. V súčasnosti existuje mnoho projektov, ktoré vo vzdelávacích zariadeniach propagujú zdravý životný štýl, snažia sa zamedziť vzniku diskriminácie ako dôsledku obezity žiakov, zvyšujú informovanosť a povedomie o prevencii a možných následkoch  obezity. Hodiny telocviku majú žiakov primäť aspoň k minimálnej fyzickej aktivite, v lepšom prípade vytvoriť kladný vzťah k športu, čo však nie vždy býva pravdou. Obézne deti resp. deti s nadváhou bývajú často na hodinách telesnej výchovy terčom posmechu ostatných žiakov a tým pádom je efekt úplne opačný. Často si vytvoria averziu k športu, ktorá pretrváva až do dospelosti a negatívne sa podpisuje na ich zdravotnom stave. U väčšiny detí tvorí podstatnú časť ich príjmu jedlo, ktoré konzumujú v škole. To by malo spĺňať určité kritéria. Malo by byť výživné, nie príliž kalorické a malo by obsahovať dostatok minerálov a vitamínov, ktoré najmä deti potrebujú pre svoj optimálny vývin. Opäť v praxi je toto nie vždy skutočnosťou. Je však určite oveľa viac prínosnejšie, ak rodič predplatí dieťaťu stravu v školskej jedálni, kde dostane ako tak vyváženú stravu, ako keď mu poskytuje peniaze na kupovanie si jedla v rôznych pofidérnych bufetoch a fastfood reštauráciách, kde kvalita  potravín a spôsob ich prípravy dosahuje naozaj veľmi nízku úroveň. V niektorých školách v Nemecku sa rozhodli vziať boj s obezitou detí do vlastných rúk. Vznikajú tu rôzne projekty, pri ktorých napríklad kontrolujú obsah a zloženie desiat, ktoré si deti prinášajú z domu ( musia obsahovať ovocie, zeleninu, tmavé pečivo a nesladené nápoje ), alebo sa zakladajú  iné, ako napríklad mliečne desiaty, kde sú deťom predkladané rôzne mliečne výrobky. Tieto projekty sú prospešné nielen pre samotné deti, ale aj pre ekonomiku štátov, pretože sa z veľkej časti podporuje domáca výroba a domáci podnikatelia.

Určiť, či má dieťa nadváhu respektíve v akom je štádiu nie je jednoduché. Deti sa vyvíjajú individuálne v rôznom čase. BMI ( Body Mass Index ) používa na určenie stupňa nadváhy / obezity výpočet, ktorý zahŕňa výšku a váhu jedinca. Aj keď je tento výpočet väčšinou dostačujúcim ukazovateľom, v niektorých situáciách môže byť zavádzajúci. Napríklad u adolescentov v puberte sa dá BMI len ťažko aplikovať, keďže telo počas tohto obdobia prekonáva zmeny rapídneho rastu a premeny rôznych partií ( napr. ukladanie tuku do pŕs a bokov u dievčat, nárast svalovej hmoty u chlapcov ).

Pri podozrení na obezitu by mal rodič konzultovať tieto domnienky s lekárom dieťaťa. U detí sa neodporúčajú chirurgické zásahy do organizmu v zmysle redukcie váhy a taktiež medikamenty nie sú práve šťastnou voľbou. Ak však dieťa ani po zmene životného štýlu nedosahuje zdravú váhu, alebo je jeho doktor presvedčený, že jeho psychické a fyzické zdravie je ohrozené práva kôli nadváhe, je nutné zvážiť program na redukciu váhy. Dieťa by vtedy malo byť monitorované nielen dietológom, ale aj psychológom a takisto kondičným trénerom.

Ak padne rozhodnutie začať s redukciou váhy dieťaťa , je nutné si hlavne uvedomiť, že pri deťoch nie je možné uplatniť také postupy chudnutia ako pri dospelých jedincoch. U detí je nutné na prvom mieste dbať hlavne na dostatočný prísun živín, vitamínov a minerálov. Nemôže sa zabúdať na to, že detské telíčko sa vyvíja a na tento vývin je potrebné zabezpečiť určité množstvo stavebných látok. Množstvo a zloženie potravy je veľmi odlišné v rôznom stupni vývinu dieťaťa a takisto sa líši v závislosti od pohlavia dieťaťa. Tak napríklad energetická náročnosť prijímanej stravy je u dievčat nižšia ako u chlapcov v tom istom veku. S rastúcim vekom sa takisto mení potreba veľkosti príjmu bielkovín, tukov a iných látok. U mladších jedincov je nutné dodávať viac bielkovín, pretože ich rast je omnoho väčší. Vo vyššom veku detí sa množstvo potrebných bielkovín znižuje, nakoľko sa aj rast pomaly zastavuje. ( Tabuľka č. 1 ) Potrebný príjem tukov sa takisto postupom času znižuje, až dosiahne hranicu obvyklú pre dospelého človeka. Pri výstavbe detského jedálnička by sa ďalej mal vziať do úvahy aj jeho stupeň fyzickej aktivity. Aktívnym deťom, ktoré pravidelne navštevujú rôzne športové krúžky, alebo sú aktívne pri prácach v domácnosti, je treba prostredníctvom stravy dodávať viac živín, než deťom, ktorým chýba vzťah k športu, či pohybu všeobecne.  ( Je napríklad zaujímavé, že v minulosti sme väčšie množstvo obéznych detí mohli nájsť v mestách ako na dedinách. Dnes je trend práve opačný. Je to spôsobené najmä zmenou životného štýlu v mestách, kde sa zvýšila úroveň pohybovej kultúry a zaznamenal sa nárast rôznych možností športového vyžitia sa a v obciach, kde už pomaly zaniká tradícia obrábania pôdy a manuálnej práce, no energeticky výdatné jedlá, ktoré poskytovali dostatok energie na tieto činnosti sa udržali aj naďalej a predstavuje závažnú hrozbu v kvalite života jedincov.) Ak však rodič premýšľa nad redukčnou diétou svojho dieťaťa, určite nie je vhodné len tak bez rozmyslu znížiť príjem jeho potravy a vhodné je sa na začiatok poradiť s lekárom alebo dietológom.

 

( Tabuľka č. 1 )

	Vek	energetický príjem	množstvo bielkovín
Chlapci	11 – 14 rokov	231 kJ / 55 kcal / kg / deň	1 g       B / kg / deň
Chlapci	15 – 18 rokov	189 kJ / 45  kcal / kg / deň	0,85 g  B / kg / deň
Dievčatá	11 – 14 rokov	197 kJ / 47 kcal / kg / deň	1 g       B / kg / deň
Dievčatá	15 – 18 rokov	168 kJ / 40 kcal / kg / deň	0,84 g  B / kg / deň

 

14 dňový stravovací redukčný plán

Pri redukčnej diéte sa snažíme obmedziť čo najviac prímaných tukov a sacharidov. Volíme potraviny, ktoré obsahujú veľké množstvo vlákniny . Prioritne je to zelenina, ovocie, celozrnné výrobky. Jedlo by malo byť rozdelené na viac porcií počas dňa ( odporúčaný počet je 5 porcí ).  Pitný režim hrá taktiež dôležitú úlohu pri chudnutí a denne by malo byť prijatých v priemere dva a pol litra nesladených nápojov. Musíme si uvedomiť, že cieľom redukčnej diéty nie je primárne zdravá a vyvážená strava, ale pokiaľmožno čo najväčšia redukcia váhy v krátkom čase, po ktorej môže nasledovať korektné upravenie jedálnička.

1 Pondelok

raňajky :              Ovocný šalát s vlašskými orechmi a medom

desiata :              Jablko

obed :                  Lososový steak so zeleninovou oblohou

olovrant :            Šopský šalát

večera :               Tvarohová nátierka s grahamovým pečivom

 

2 Utorok

raňajky :              Nízkotučné mlieko s nesladeným müsli

desiata :              Banán

obed :                  Kuracie mäso so zeleninovou oblohou

olovrant :            Ovocná presnidávka

večera :                               Celozrnné pesto s rajčinovou šťavou

 

3 Streda

raňajky :              Ovocný koktejl

desiata :              Biely jogurt s orechami

obed :                  Fazuľa na mexický spôsob

olovrant :            Celozrnné pečivo so syrom

večera :                               Zeleninový šalát

 

4 Štvrtok

raňajky :              Vajíčka na mäkko so zeleninou

desiata :              Kefír

obed :                  Pečené zemiaky s dusenou brokolicou

olovrant :            Knäckebrot s lučinou

večera :                               Cottage syr s mrkvou

5 Piatok

raňajky :              Biely jogurt s orechami

desiata :              Pomaranč

obed :                  Natural ryža s uhorkovým šalátom

olovrant :            Tvaroch s jahodami

večera :                               Paradajkový džús

 

6 Piatok

raňajky :              Celozrnný toast s kuracou šunkou

desiata :              Ovocná presnidávka

obed :                  Kuracie rizoto

olovrant :            Jablko

večera :                               Kvasnicová nátierka s grahamovým pečivom

 

6 Sobota

raňajky :              Knäckebrot s Dia marmeládou

desiata :              Hruška

obed :                  Tofu so  zeleninou na pare

olovrant :            Celozrnný toast s lučinou

večera :                               Zeleninový šalát so syrom

 

7 Nedeľa

raňajky :              Ovsenné vločky s medom a orechami

desiata :              Jablko

obed :                  Varené zemiaky s kuracím rezňom na prírodno

olovrant :            Jogurt s šalátovou uhorkou

večera :                               Podmáslie

8 Pondelok

raňajky :              Ovocný džús

desiata :              Mandarinka

obed :                  Opečená  tekvica s petržlenovou vňaťou

olovrant :            Rajčinovo – šalátový šalát

večera :                               Varená brokolica zapečená so syrom

 

9 Utorok

raňajky :              Vajíčka namäkko so zeleninou a grahamovým rožkom

desiata :              Ananás

obed :                  Fazuľové struky na pare s duseným zajacom

olovrant :            Podmaslie

večera :                               Dusená koreňová zelenina s kúskom celozrnného pečiva

 

10 Streda

raňajky :              Celozrnné pečivo s lučinou

desiata :              Tvarohový krém s ovocím

obed :                  Opekané zemiaky s dusenou zeleninou na pare

olovrant :            Jablko

večera :                               Zeleninová šťava s ľanovými semenami

 

11 Štvrtok

raňajky :              Ovocný šalát

desiata :              Mrkvová šťava

obed :                  Varená kukurica

olovrant :            Grécky šalát z nízkotučného jogurtu

večera :                               Celozrnný toast so zeleninou

12 Piatok

raňajky :              Grahamový rožok s vajíčkovou nátierka

desiata :              Banán

obed :                  Hovädzí steak s hlávkovým šalátom

olovrant :            Celozrnný toast s cottage syrom

večera :                               Zeleninový šalát s tofu syrom

 

13 Sobota

raňajky :              Mlieko s ovsenými vločkami a sezamovými semienkami

desiata :              Melón

obed :                  Zemiaková kaša s duseným zajačím mäsom

olovrant :            Šalát z mrkvy a jabĺk

večera :                               Miešaný šalát z redkvičky a karotky s kúskami syra

 

14 Nedela

raňajky :              Mliečna ryža s jahodami

desiata :              Pomaranč

obed :                  Zapekaná brokolica so syrom

olovrant :            Kiwi

večera :                               Celozrnné cestoviny s kvapkou olivového oleja a sušenými paradajkami

 

Zoznam použitej literatúry :

www.cdc.gov/healthyyouth/obesity/‎,

children.webmd.com/guide/obesity-children,

 www.heart.org/…/Obesity/Childhood-Obesity_UCM,

www.who.int/dietphysicalactivity/childhood,

www.nadvaha.cz

Červeňáková Eva

Břišní svaly patří mezi ty, kterě se těší velké pozornosti. Neni téměř člověka, co by si nepřál mít bříško bez jediného faldíku. Téměř každý z nás touží po krásném vyrýsovaném bříšku.

Ale nic neni zadarmo. Něco pro to musíme obětovat, než se budeme moci chlubit mřížkou na bříšku, jinak také řečeno six pack ( 6 políček) .

Pro začátek je důlěžité si říct, že vy sama jste se rozhodla pro zlepšení vzhledu svého bříška. Jediná Vy sama to máte ve vlastních rukou. Vy o tom rozhodujete, nikdo jiný. Vy se chcete cítit skvěle, vypadat zdravě  a přitažlivě. Obléct si ty krásné letní šaty, co momentálně leží nevyužitě ve skříni.

Jako další krok je důležité změnit stravovací návyky.

V dnešní době je už známo, že má mnoho lidí má problém s nadváhou a to z důvodu, že nestíhají pravidelně jíst. Mělo by se jíst nejlépe 5x denně, aby tělo nehladovělo a nedělalo si tukové zásoby, které brání zvýraznění břišních svalů. První a ta nejčastěší chyba je snídaně. Většina z nás si ráda ráno přispí a na snídani už nezbývá čas. Poté vystřelí jako splašení koně  bez snídaně rovnoudo práce. Přitom snídaně je to nejdůležijší jídlo z celého dne. Nastartuje nám spalování a dodá energii na dopoledne. Se svačinou tomu není jinak. Oběd se řeší rychlím skokem do fastfoodu. A když si projdem náš celý den, zjistíme, že jídlu věnujeme minimum času. Večer se vracíme hladový z práce, sníme co nám příjde na oči a problém s přejídáním a ukládáním podkožního tuku je na světě.  A ten se nám zvelké části ukládá hlavně na břiše. Proto je důležité si nejprve upravit jídleníček. A to následovně. Omezit příjem tuků na minumim. Jídelníček by měl z velké části obsahovat bílkoviny, které nám pomáhají stavět svalovou hmotu. Dále by tam měla být zahrnuta vláknina, ovoce a zelenina.  A nesmíme zapomínat na příjem tekutin. Ale pozor!  Žádné přeslazené či umělě slazené nápoje, pouze jen a jen čistou vodu.

Já sobně jsem se rozhodla pro změnu životního stylu a začala cvičit pravidelně s trenérem. Docházela jsem do fitness centra 3x týdně. Dostala jsem upravený jídelníček, který mi pomohl se zbavit nadbytečných kil. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a měla jsem dole 4 kila. Cítila jsem se mnohem lépe jak po fyzické tak i psychické stránce. Pomohlo mi to se začít správne stravovat,  více se zorientovat v posilování a  správně dýchat při posilování.

Zde se s vámi podělím o své zkušenosti. Nejprve ukázka z mého jídelníčku, který je z prvního pohledu možná drastický. Není moc pestrý na suroviny, ale dá se to zvládnout. Jak se říká, pro krásu se musí něco obětovat. Co jsou 4 týdny takového jídelníčku o proti celému životu.

Ukázka jídelníčku:

Pondělí:

Snídaně: 2 vejce, 1 krajíc slunečnocového chleba

Svačina: 100g bílý jogurt

Oběd: 1000g kuřecí maso + 120g brambory

Svačina: 40g tuňák + okurka

Večeře: 75g Cottage + zelenina

Úterý:

Snídaně: 50g šunky od kosti , 1 krajíc slunečnicového chleba

Svačina: 100g ovoce

Oběd: 120g hovězí maso + 180 g brambor

Svačina: 150 h jogurt lehký

Večeře: 50g olomoucké syrečky + zeleninový salát

Středa:

Snídaně: 2 bílky, zelenina, 100 g tvaroh

Svačina: 150 g jogurt lehký

Oběd: 120g kuřecí maso + rajčatový salát

Svačina: 100g luštěnina

Večeře: 80 g tuňák + zelenina

Čtvrtek:

Snídaně: 2 bílky, 1 krajíc slunečnicového chleba

Svačina: 100g ovoce

Oběd: 100g hovězí + 130g brambor

Svačina: 120g jogurt bílý

Večeře: 100g kuřecí + zelenina

Pátek:

Snídaně: 1 celé vejce, 50g sýra, 2 krajíce chleba slunečnicového

Svačina: 100g tvaroh odtučněný + jahody

Oběd: 100g kuřecí + 140 g brambor

Svačina: jogurt

Večeře: 150g ryba + zelenina

Nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Jak vlastně dosáhnout toho vysněného bříška.

V prvé řadě doporučuji se protáhnout a to jak na začátku, tak i na konci po každém cvičení. Poté si dejte cca 10 minut kardio pro zahřátí a nastartování spalování. Ve fitku můžete využít rotoped či běžící pás. Pokud jste doma, je výborné dělat angličáky či dřepy s výskokem.

A teď se můžeme pustit do posilování. Osobně jsem tomu věnovala 3x týdne minimálně 30 minut. Jen bříšku. Doporučuje se posilovat ob den a to alespoň 10 minut, aby se svaly stačily zregenreovat. Důležité je provádět cviky pomálu a pořádně. Jinak to ztrácí svůj účinek a co hůř, můžete si poškodit páteř.Nezapomínjete hlavně pravidelně dýchat! Jedna rada na závěr, neposilujte jednu a tu stejnou část břicha do kola. Břišní sval se dokáže rychle přizpůsobit a výsledný efekt by se tím velmi oddálil.

Přímé břišní svaly:

Zkracovačky

Lehnete si na podložku na záda, pokrčíte nohy a pomalu zvedáte trup do výše 15-20 cm nad zem.

Ruce můžete mít za hlavou, podél těla či překřížené na hrudníku.

Nádech provádíte při pokládaní hlavy dolů. Výdech při při zvedání hrudníku nahoru.

Pro větší účinnost můžte zvednout nohy tak, aby svíraly po celou dobu posilování pravý úhel.

Doporučuji pro začátek 3 série po 20. Postupně se může zvyšovat počet sérií.

Zvedání nohou

Oproti zkracovačkám, které se zaměřují především na horní část břicha, se zvedání nohou zaměřuje na spodní část.

Lehnete si na zem, ruce jsou podél těla, nohy napnuté. Nyní začnete zvedat nohy nahoru, aniž byste je pokrčovali v kolenou. Rozsah pohybu by měl být  dlouhý, aby svaly neměly příliš času si odpočinout. Obdobný cvik můžete provádět i na ribstolech. Lze si to i zjednodušit a to pokrčeníkm nohou.

Doporučuji opět 3 série po 20.

Všechny svaly:

 Stimulace jízdy na kole

Lehnete si na záda, ruce si dáte za hlavu  a děláte pohyb , jakoby  jste jeli na kole.

Jedná se o jeden z nejúčinějších posilovacích cviků na břicho.

Šikmé břišní svaly:

,,Chrobáček´´

Provádíte podobně jako u zkracovaček jen nevedete pohyb přímo, ale vytáčíte trup střídavě směrem k levé a pravé noze.

Doporučuji 3 série po 20.

Metronomy

Lehněte si na podlahu, paže si dejte za hlavu a držte se žebřin nebo nějaké dostatečně stabilní konstrukce. Nohy natažené v kolenou zvedněte kolmo vzhůru. Z této pozice je spusťte do strany až k podlaze a poté hned přeneste plynule až k podlaze ke druhé straně.Dýchejte tak, abyste při spouštění nohou ke straně prováděli nádech a při zvedání do kolmé polohy výdech.

Opakování jako u předešlého cviku.

Na konci posilování připomínám ještě jednou protáhnutí, aby nedošlo k utuhnutí svalů.

Doufám, že si tu alespoň jeden z těchto cviků oblíbíte. Ze začátku to bude stát hodně sil a námahy, ale věřtě, že výsledek se dřív či dýl dostaví. Chte to je trpělivost a pevnou vůli. Věřím, že to zvládnete stejně jako já a budete se moci pyšnit v létě u bazénu krásným bříškem.

Hold bez práce nejsou koláče!

 

Použitá literatura:

www.sportstatus.cz

www.posilovanibricha.com

www.elitefitness.cz

Berná Lucie