OBECNĚ O OBEZITĚ DĚTÍ
Co je to obezita? Epidemie 3. tisíciletí?
Jde v podstatě o chronické onemocnění, kdy se v organismu zmnožují tukové tkáně, většinou tak bývá z nadměrného příjmu energie a minimálního výdaje energie, ale jsou i další faktory popsané níže. Nadváha a obezita a její závažnost se počítá podle BMI indexu = Body mass index neboli Index tělesné hmotnosti. Spočítá se takto: hmotnost jedince/ výška jednince2.
U dospělých jsou hodnoty BMI takovéto:
| BMI | Kategorie | Zdravozní rizika | ||
| méně než 18,5 | podváha | vysoká | ||
| 18,5 – 24,9 | norma | minimální | ||
| 25,0 – 29,9 | nadváha | nízká až lehce vyšší | ||
| 30,0 – 34,9 | obezita 1. stupně | zvýšená | ||
| 35,0 – 39,9 | obezita 2. stupně (závažná) | vysoká | ||
| 40,0 a více | obezita 1. stupně (těžká) | velmi vysoká | ||
U dětí jsou hodnoty doporučeného (normálního) BMI samozřejmě odlišné, viz tabulka:
| Věk | chlapci – těl. hm. | dívky – těl. hm | chlapci – BMI | dívky – BMI | ||||
| 1 rok | 10 | 9 | 15,9 – 17,8 | 15,5 – 17,3 | ||||
| 2 roky | 12,5 | 12 | 15,3 – 17,0 | 15,1 – 16,9 | ||||
| 3 roky | 14,5 | 14 | 14,8 – 16,6 | 14,6 – 16,6 | ||||
| 4 roky | 17 | 16 | 14,6 – 16,5 | 14,4 – 16,4 | ||||
| 5 roky | 19 | 19 | 14,5 – 16,5 | 14,4 – 16,5 | ||||
| 6 roky | 21,5 | 21 | 14,5 – 16,6 | 14,4 – 16,6 | ||||
| 7 roky | 24 | 24 | 14,6 – 16,9 | 14,5 – 17,0 | ||||
| 8 roky | 27 | 27 | 14,9 – 17,4 | 14,8 – 17,5 | ||||
| 9 roky | 30,5 | 30 | 15,2 – 18,0 | 15,2 – 18,1 | ||||
| 10 let | 34 | 34 | 15,6 – 18,6 | 15,5 – 18,7 | ||||
| 11 let | 37 | 38 | 16,0 – 19,2 | 16,0 – 19,4 | ||||
| 12 let | 42 | 43 | 16,5 – 19,9 | 16,6 – 20,2 | ||||
| 13 let | 47 | 48 | 17,1 – 20,6 | 17,3 – 21,0 | ||||
| 14 let | 54 | 53 | 17,7 – 21,3 | 18,0 – 21,7 | ||||
| 15 let | 60 | 56 | 18,3 – 22,0 | 18,5 – 22,3 | ||||
| 16 let | 64 | 57 | 18,8 – 22,6 | 19,0 – 22,7 | ||||
| 17 let | 68 | 58 | 19,4 – 23,1 | 19,3 – 23,0 | ||||
| 18 let | 70 | 59 | 19,9 – 23,6 | 19,6 – 23,2 | ||||
U dětí se využívají jiné indexy pro měření než klasické pro dospělé. Jsou to například: K-index, Index tělesné plnosti nebo Index tělesné stavby.
Jaké jsou faktory ovlivňující obezitu?
Vliv na obezitu- a nejen dětskou- má mnoho různých faktorů: sociální, ekonomické, psychologické, genetické, edukační, kulturní a další.
Příčiny obezity se dělí na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Ovlivnitelné jsou takové, které můžeme zmírňovat, předcházet jim nebo je odstraňovat. S neovlivnitelnými nedokážeme bojovat a předcházet jim, jsou to např. genetické poruchy. Obezita může být způsobena jednak dlouhodobým vysokým příjmem energie s minimálním výdejem, ale taktéž se může jednat o metabolické onemocnění, stresové faktory a v některých případech může jít o dědičnou dispozici, v tomto případě se jedná o poruchu ob genu.
Důležitá, zvláště u dětí, je trvalá změna životního stylu. Přejídání a nedostatek pohybu musí téměř vždy vést k nadváze, což je krok od obezity. U dětí dochází k obezitě často v rámci řetězové reakce. To znamená, že i někdo další z blízké rodiny nebo příbuzných trpí obezitou.
Mass média jako „podpora“ obezity? Nebo kult modelek a svalovců?
Jistou roli v „podpoře“ obezity hrají také mass média a reklama na potraviny, nápoje i různé hračky jako odměna za nákup, která útočí nejen na rodiče, ale i děti, které jsou snadným terčem pro jejich lehkou ovlivnitelnost. V současné chvíli může jako příklad posloužit supermarketový řetězec Billa s plyšovými odměnami za nákup nad určitou finanční částku.
Reklama jako taková hraje velkou roli v ovlivňování nás samotných při nákupu a ekonomickém chování a smýšlení, často podvědomě. Některé reklamy jsou vyloženě zaměřeny na děti- např. Oreo sušenky, Coca-Cola vánoční kamion, Kofola vánoční reklama, jogurty společností Danone (Kostíci, Dobrá máma,…) a mnoho dalších.
Na druhou stranu nám média ukazují vždy a všude ideály krásy jak ženské, tak mužské. V hlavní roli reklam se setkáváme s hubenými krásnými modelkami a svalnatými urostlými muži. Tento protipól ovlivňuje hlavně dospívající, kteří si začínají uvědomovat své tělo z jiného hlediska.
Obezita u vyšších nebo nižších sociálních vrstev?
Obezita se překvapivě dotýká všech sociálních vrstev, nejen bohatých, ale naopak i nižších vrstev, které nedbají na racionalitu stravy a nakupují nejlevnější a ne vždy kvalitní potraviny. Tento životní styl se samozřejmě přenáší na děti.
Obezita může znamenat i podvýživu a to v případě, kdy organismus nepřijímá dostatečné množství živin, které potřebuje. Bývá tomu zejména u sociálně slabších skupin, které nejvíce nakupují nekvalitní jídlo bez výživové hodnoty.
Zdravotní problémy spojené s obezitou. Prevence obezity.
I u dětí mohou buď ještě v dětském věku nebo v dospělosti vypuknout zdravotní problémy v důsledku obezity. Nejčastěji to jsou problémy pohybového aparátu (kloubů, atd.), oběhová onemocnění, vysoký tlak, cukrovka a zvláště u obézních dětí je znepokojující stále narůstající hladina cholesterolu.
Drtivá většina obézních dětí si obezitu přenese i do dospělého života.
Nesníme podceňovat důležitost prevence obezity u dětí. Ta může na děti působit z více stran, jejichž kombinace je nejvhodnější: rodiče, škola a učitelé, televize,…
Příčiny obezity:
Příčiny obezity, které nesouvisí se zdravotním stavem:
- nedostatek pohybu- stále přibývají procenta dětí, které upřednostňují pasivní trávení volného času, sedavé činnosti a vyhýbají se sportu. Ze strany školy jsou na děti vytvářeny vyšší nároky než tomu bylo v předešlých letech, a tak ve škole i během přípravy do školy tráví více času. Navíc je v dnešní době (už i na ZŠ) samozřejmostí používat PC, u kterého děti tráví až přespříliš času. Doba strávená u PC, televize, PSP, apod. by měla být rodiči kontrolována a regulována podle věku dítěte. Je vhodné zařadit do aktivit dítěte sport alespoň jednou týdně jako prevenci nadváhy (např. v rámci zájmového kroužku).
- sociální a ekonomické příčiny- je patrné, že u nižších, chudých, sociálních vrstev se vyskytuje obezita z důvodu nakupování potravin levných a nekvalitních s nízkou výživovou hodnotou. Podle průzkumů se obezita z tohoto důvodu více vyskytuje u romských dětí (i dospělých). Druhým protipólem jsou rodiny s vyššími finančními příjmy, které nebývají ekonomicky omezeny při nákupu potravin. Často je tato vrstva spojována s nezdravým životním stylem (stravování v restauracích, nezdravé jídlo doma,..).
- špatné stravovací návyky- vysoký příjem energie a nízký výdej jsou typické pro dnešní děti, které se rády stravují v rychlých občerstveních a žádným sportem se nezabývají. Rodiče by měli být ti, kteří zasáhnou a stanoví určitá pravidla nejen ve stravování (kolik, co a kdy jíst), ale i v trávení volného času (aktivně/pasivně).
- vliv okolí, mass médií, reklam apod.- viz výše, vliv reklam na dětskou psychiku.
Ovlivnitelné příčiny obezity spojené se zdravotním stavem:
- porucha funkce štítné žlázy- nízký příjem jódu představuje vysoké riziko špatného fungování štítné žlázy, zvláště u českých lidí, kteří obecně málo jí potraviny obsahující jód (dáno mj. vnitrozemní lokací). Štítná žláza souvisí s klidovým výdejem energie
- porucha činnosti nadledvin- při Cushingově syndromu vzniká větší množství kortizolu, který může být spouštěčem vzniku obezity hlavně v kombinaci se stresem, to samé platí i u dlouhodobého podávání kortikoidů jako medikamentů
- porucha činnosti mozku- může jít o mechanické poranění mozku nebo vývojové poruchy mozku, které taktéž mohou ovlivnit příčiny vzniku obezity u dětí
- nízká produkce růstového hormonu
Neovlivnitelné příčiny obezity:
- defekt genu MC-4 R- patří ke genetickým poruchám, vzniká patologická žravost, která vede k přejídání a následné nadváze a obezitě
- genetické aspekty- na děti působí jednak životní styl jejich rodičů, ale také genetické dispozice v rodině. Může nastat „řetězová reakce“, pokud je v rodině více obézních lidí nebo lidí s nadváhou- dítě je pak logiky náchylnější.
SROVNÁNÍ OBEZITY U DĚTÍ NA 1. A 2. STUPNI ZŠ:
1.stupeň ZŠ a předešlá vývojová období
Pro první stupeň ZŠ vzhledem k obezitě jsou důležitá ještě předchozí vývojová období dítěte. Dokonce už přejídání matky v těhotenství a přibrání více než 12kg během těhotenství zakládá dispozice nadváhy dítěte. Nejdůležitější je ale období po odstavení dítěte. Jaké složení potravy je mu podáváno a hlavně v jakém množství. Protože už tady mohou být počátky obezity a to v případě, kdy matka své dítě překrmuje nebo mu podává nevhodné -např. příliš slazené nebo tučné- potraviny.
Také je vědecky prokázáno, že děti, které nejsou kojeny nebo jen velmi krátce, mají větší sklony k nadváze a obezitě, zvláště v případě, že by mohlo mít i genetické dispozice.
Neměla by být opomíjena strava ve školkách, která je pro dítě důležitá mimo jiné z hlediska utváření si vzorů a jejich fixování. V tomto období věku dítě nejvíce napodobuje a získává genderové, psychické a další vzory pro svůj budoucí život. Je důležité, jaká strava je dětem ve školkách předkládána a stává se, že někdy neodpovídá potřebám dětského organismu. S tím souvisí i přechod na 1. stupeň ZŠ a stravování v jídelnách.
Nemůže se upozadit ani důležitost stravování a stravovacích návyků v rodině, odkud si děti také odnáší své vzory.
Na 1. stupni ZŠ si děti svou nadváhu „neuvědomují“ resp. nepřipouští do doby, než přijdou první posměšky, v extrémním případě i šikana, z okolí spolužáků. V tom případě by měl radikálně zakročit učitel. Šikana v tomto období ještě nebývá tak silná jako na 2. stupni ZŠ.
Děti na 1. stupni ZŠ by měly věnovat více času pohybu, zvláště takovému, které rozvíjí jejich motorické i intelektuální schopnosti. Je vhodné, aby sport těmto dětem zařadili rodiče jako volnočasovou aktivitu, tím spíše v případě, že dítě má genetické dispozice nebo sklony k nadváze a obezitě. Sport by měl být pestrý- nejen individuální, ale i kolektivní.
Pokud má dítě nadváhu nebo už je dokonce obézní již v tomto věku, mělo by se proti tomu zakročit. V pubertálním věku je daleko těžší řešit takovou situaci a i pro samotné dítě je to velmi stresující a negativně to působí na jeho psychiku (samozřejmě i vlivem hormonálních a psychických změn). Podle průzkumu má 25 % dětí s nadváhou nadváhu i v dospělosti a dokonce 70% obézních dětí si obezitu přenáší i do dospělého života.
Podle antropologického výzkumu CAV z roku 2001 se zvýšil podíl dětí s obezitou nebo nadváhou takto: u chlapců je to o 8,9 % a u dívek o 8,5 %. Tedy že obezitou nebo nadváhou trpí v České republice k roku 2001 přibližně 6,6 % chlapců a 5,6 % dívek. V roce 1991 trpělo nadváhou celkově 7 % dětí a obezitou 3 % dětí. Další, pozdější, výzkum ukazuje, že ve věkové kategorii 6-12 let je 10 % dětí s nadváhou a 10 % obézních, což jsou tristní čísla. Nejvyšší podíl dětí s obezitou a nejohroženější skupina jsou děti kolem 7 let věku. Souvisí to s celkovou změnou jejich dosavadního životního stylu, rytmem a stravovacími návyky.
2. stupeň ZŠ- obezita v dospělém věku nebo její podílové snížení?
Jako kritický věk se hodnotí období po 10. roku dítěte, tedy prepuberta a období mezi 15.-18. rokem, což je období, pro které je typické zastavení růstu. Tady je rizikovým faktorem to, že nadváha nebo obezita, která se neléčí se snadno přenese do dospělého života.
Nadváha z dětství se díky hormonálním i růstovým změnám může radikálně změnit v pubertálním věku, kdy se organismus celkově proměňuje. Buď k lepšímu nebo i k horšímu a pozdějšímu přenesení si tohoto problému do dospělého života, jak je zmíněno výše.
Kolem 15. až 17. roku přichází uvědomování si vlastního těla z jiného hlediska než doposud. Proto se adolescenti v tomto věku často rozhodují pro změnu své postavy, případně i životního stylu. Postava a vzhled je pro ně v tomto období důležitá a ještě více je přitahuje kult modelek a svalovců, který je popisován výše. To souvisí s počátky sexuálního života a hledáním partnera.
Podle průzkumů je v tomto věku patrný pokles podílu nadváhy nebo obezity u dívek i chlapců. Podíl se snižuje celkově na 6 % nadváhy u této věkové skupiny a 5 % obezity.
Pohybová aktivita v této věkové kategorii už je snížena na minimum a mimoškolním sportovním aktivitám se věnuje stále menší procento adolescentů. Mnoho z nich nesportuje buď vůbec nebo jen v rámci tělesné výchovy ZŠ.
Co se týče šikany kvůli nadváze nebo obezitě, v období na 2. stupni ZŠ se může jednat o závažný problém spojený s krutým šikanováním a výsměchy dospívajícího.
Vzorový jídelníček zdravého stravování na 14 dní:
Zásadou každého zdravého stravování je pestrost, zařazení ovoce a zeleniny a úměrné porce. Důležité je pravidelné stravování, nejlépe ve stejné hodiny, 5x denně po menších porcích.
Samozřejmé je vynechání tučného, smaženého a příliš sladkého jídla. Pokud sami vaříme, měli bychom omezit i solení a přílišné kořenění jídla a samozřejmě různá chemická dochucovadla, která ukrývají mnoho soli.
Stravovací návyky by měly být dostatečně upevněné, doplněné o správný pitný režim- okolo 2l tekutin denně, pokud možno neslazené vody (je možno ji ochutit nakrájenou limetkou nebo citronem) a spojení s pohybem- alespoň 2x-3x týdně, vybrat sport podle aktuálního zdravotního a fyzického stavu a postupně navyšovat zátěž.
Pondělí
snídaně: 2ks knäckebrottu, domácí tvarohová sýrová pomazánka, ½ papriky
svačina: 120g bílého jogurtu, 3 lžičky ovesných vloček, hrst jahod
oběd: zapečené žampiony plněné zeleninovou směsí, upečené brambory v alobalu bez tuku, doplněné o jarní cibulku a bylinky
svačina: rajčatový salát s 1ks tmavého celozrného pečiva
večeře: zeleninové lečo s vejcem, 2ks celozrného tmavého pečiva
Úterý
snídaně: 2ks opečeného toastového chleba, domácí tvarohová pomazánka s pažitkou
svačina: mix zeleniny (2ks rajčete, 100g ledového salátu, 3ks mrkve)
oběd: špenátovokapustové karbanátky, osmažené bez strouhanky na minimum oleji, uvařený brambor
svačina: salát z červené řepy, 2ks toastového tmavého chleba
večeře: cizrnový salát se zeleninovou oblohou (¼ okurky, 1ks papriky, 1ks rajčete)
Středa
snídaně: 4 lžíce müsli, 150g ovocného jogurtu
svačina: mix ovoce (90g ananas, 3ks mandarinky)
oběd: pečený losos s citronem a koriandrem, bramborová kaše
svačina: 2ks knäckebrottu, celerovomrkvová domácí pomazánka
večeře: žampionovozeleninová směs, plátek upečeného krůtího masa, dušená rýže
Čtvrtek
snídaně: ovesná kaše s broskvemi (2ks)
svačina: 125g nízkotučného tvarohu, 2ks kaki
oběd: hráškový krém, 50g strouhaného eidamu, 2ks opečeného toastového chleba
svačina: 1ks natvrdo uvařeného vejce, 1 plátek tmavého celozrného chleba, ½ papriky
večeře: zeleninovomasové špízy (paprika, cibule, sýr, kuřecí maso), zeleninová obloha (¼ okurky, 1ks rajčete)
Pátek
snídaně: ovocný jogurt doplněný o další ovoce (1ks banánu)
svačina: 2ks hrušky, 1ks jablka
oběd: ¼ kuřete pečeného s fazolkami a mrkví, vařené brambory
svačina: 1ks tmavého celozrného rohlíku, domácí rybičková pomazánka
večeře: vajíčkovo-zeleninová směs s vařeným bramborem
Sobota
snídaně: 2ks knäckebrottu, domácí tvarohová pomazánka z paprik
svačina: ovocný salát (90g ananasu, ½ manga, 2ks kiwi)
oběd: houbové rizoto, zeleninová obloha (okurka, rajče)
svačina: 1 plátek tmavého celozrného chleba, ředkvičková pomazánka, 1ks papriky
večeře: opečený patizon s masovo-zeleninovou směsí, 2ks tmavého pečiva
Neděle
snídaně: ovesná kaše s hruškami
svačina: mangovo- ananasový salát (200g)
oběd: rýžový nákyp s borůvkami a malinami
svačina: 2ks tmavého toastu, dýňová pomazánka, půl kedlubny
večeře: těstovinový salát se zeleninovou směsí (rajče, okurka, paprika, cuketa)
Pondělí
snídaně: mix ovoce (jahody, broskev, jablko, mandarinka) 200g
svačina: 2ks jablka, 2ks mandarinek
oběd: pečený pangasius v alobalu s nastrouhanou mrkví, šťouchaný brambor s pažitkou
svačina: mix zeleniny (1ks papriky, 1ks rajčete, ¼ salátové okurky)
večeře: hovězí maso s omáčkou ze šťávy masa, uvařené fazolky, vařená rýže, 1ks rajčete
Úterý
snídaně: 4 lžíce müsli, 125g hroznového bílého vína, 3 lžíce bílého jogurtu
svačina: mix ovoce (jablko, mandarinka, meruňka)
oběd: špenátová roláda s kuřecím masem, vařený brambor
svačina: 2ks knäckebrottu, domácí celerová pomazánka
večeře: salát (ledový salát, rajče, okurka, paprika) s kousky opečeného kuřecího masa, 1ks tmavého celozrného pečiva
Středa
snídaně: 150g bílého jogurtu s kousky jahod a malin
svačina: 1ks tmavého celozrného chleba, 3 plátky debrecínky, 1ks rajčete
oběd: rýžový nákyp s broskvemi a meruňkami
svačina: 2ks tmavého toastu, domácí cuketová pomazánka, půlka papriky
večeře: salát z vařeného hrachu a fazolí s vejcem, 2ks tmavého celozrného pečiva
Čtvrtek
snídaně: 2ks knäckebrottu, 2 plátky eidamu, 1ks rajčete
svačina: nízkotučný tvaroh, 2ks banánu
oběd: plněné cukety zeleninovou směsí, zapečené v alobalu, vařený brambor
svačina: mrkvový salát s 1ks celozrného rohlíku
večeře: krůtí maso pečené s fenyklem a fazolkami, nasucho opečené měsíčky brambor dochucené bylinkami a kořením
Pátek
snídaně: 4 lžíce müsli, sklenice mléka, 1ks mandarinky
svačina: 3ks mandarinky, 2 ks pomeranče
oběd: fazolový salát s kysaným zelím a zeleninou, 1ks tmavého celozrného pečiva
svačina: 1ks knäckebrottu, nízkotučný tvaroh, 1ks rajčete
večeře: pečený krůtí plátek s čerstvými bylinkami, orestovaná zelenina (kukuřice, hrášek, mrkev, fazolky)
Sobota
snídaně: 200g vychlazeného žlutého melounu, 1ks kiwi
svačina: rajčatový džus 200ml, 1 plátek tmavého chleba
oběd: pečený pstruh v alobalu s tymiánem a citronem, vařené šťouchané brambory s jarní cibulkou
svačina: 150g bílého jogurtu a 2 lžíce ovesných vloček
večeře: dýňová polévka s nasucho opečeným tmavým toastem a 50g nastrouhané eidamu
Neděle
snídaně: 1ks tmavého celozrného pečiva, 1 plátek kvalitní dušené kuřecí šunky, 1ks mrkve
svačina: 150g meruněk a 1 broskev
oběd: dušená mrkev, plátek uvařeného hovězího masa, uvařený brambor a grilovaná kukuřice
svačina: 2ks knäckebrottu, vajíčková domácí tvarohová pomazánka s pažitkou, salátová okurka
večeře: řecký salát (salátová okurka, paprika, cibule, rajče, 1 hrst černých oliv, měkký odtučněný sýr)
Pečenka Jiří