1. Poruchy přijmu potravy v kontextu adiktologie

1.1 Přesahy problematiky poruch přijmu potravy do oblasti adiktologie

Adiktologie je obor zabývající se zejména závislostmi na návykových látkách (dg. F10-F19), ale také nelátkovými závislostmi, tj. návykovým impulsivním chováním (např. dg. F63- Patologické hráčství). V poslední době se stále více a více diskutuje, zda zařadit do cílové skupiny adiktologických pracovníků také problematiku poruch přijmu potravy. Poruchy přijmu potravy mají podle některých autorů také návykové rysy, které vykazují podobnost s jinými závislostmi. Mezi tyto podobnosti patří např. kompulzivní chování, které se pojí s pocitem bezmocnosti a velkým až přehnaným zájmem o jídlo. Mezi další podobnosti patří snaha o únik před vlastními pocity a prostřednictvím problémové konzumace jídla vyhledávání úlevy. Na druhou stranu můžeme vidět v této problematice také rozdíly od závislostí jako takových a to, že jedinec nikdy nemůže látku (jídlo) úplně vysadit, tak jako tomu je (v terapii a léčbě) v případě alkoholu a drog. Klient s poruchou přijmu potravy se zkrátka musí naučit, jak s jídlem zacházet jinak a správně.

Kompetence adiktologa v oblasti léčby poruch příjmu potravy jsou diskutabilní hlavně z důvodu chybějícího vzdělání v oblasti nutriční terapie. Léčit PPP ve službách sociálního typu není zcela možné. Naopak v podmínkách psychiatrických léčeben, kde jsou k dispozici lékaři i nutriční terapeuti již je situace zcela jiná. Práce v multidisciplinárním týmu je pro zajištění optimální péče nezbytná. Problematika PPP však zasahuje do adiktologie nejen tím, že zde můžeme najít prvky závislosti na určité formě stravování, ale hlavně tím, že PPP bývají často spojené s užíváním návykových látek a v praxi registrujeme častý výskyt komorbidit. Nejčastěji se v praxi můžeme setkat s komorbiditami PPP a problémovým užívání alkoholu nebo metamfetaminů.

1.2 Nutriční stav a stravovací návyky uživatelů drog

Nutriční stav a stravovací návyky uživatelů drog jsou různorozé. Velmi záleží na druhu užívané drogy a míře závislosti. Vesměs však dochází k častým výkyvům, k hyperfagii nebo anorexii. Uživatel drog také často stravování nepovažuje za prioritní, protože tím jsou drogy a obstarávání si peníze na ně. Pokud uživatel drog má dostatek peněz, stravou se zabývá více, pokud ale nemá peníze, nezajímá se o nic jiného tak, jako o dostatek drog, které potřebuje nutněji než jídlo. Různé drogy mají různý vliv na stravování jedinců. Obecně se mezi uživateli nelegálních drog vyskytuje řada jedinců s nízkým BMI, malnutricí a s deficitem základních živin a daších nutrientů, což samozřejmě nemusí být důsledek pouze nedostatečné výživy. Může se jednat také o účinek drogy, přítomné infekce, malabsorpce, zvýšený bazální energitický výdej či zvýšenou fyzickou aktivitu.

Je známo, že v průběhu intoxikace marihuanou nebo podobně i těkavých látek uživatel často zažívá záchvaty tzv. vlčích hladů. Uživatelé marihuany se kvůli zvýšené chuti k jídlu často považují za labužníky, mají chuť zejména na sladké a tučné jídla. Kuřáci marihuany se dále vyznačují některými nedostatky ve stravě jako jsou nižší příjem bílkovin živočišného původu, nižší příjem vitamínů A, B1 a C, mají nedostatek obilovin, zeleniny, ovoce i mléčných výrobku. Často se také vyznačují zvýšeným přívodem energeticky vydatných jídel (fast food).

Uživatelé pervitinu (metamfetaminů) zase naopak v průběhu své intoxikace jídlo prakticky nepotřebují, protože stimulancia potlačují chuť k jídlu. Abstinence stimulačních drog vede k únavě, hyperfagii a depresím. Mezi ženami trpícími anorexií se často vyskytuje také užívání pervitinu.

Heroin v době užívání vede k hladovění, hubnutí a zvýšené chuti na mléčné výrobky, při odvykání pak nastává zvýšená chuť k jídlu a přibývání na váze.

V oblasti adiktologie je nejvíce zkoumána, diskutována a propracována výživa u kuřáků, resp. uživatelů nikotinu. Nikotin zvyšuje bdělost a schopnost soustředit se a snižuje chuť k jídlu. Při odvykání od nikotinu dochází k projevům neklidu, úzkosti, nespavosti a zvýšené chuti k jídlu, zejména na sladké. Kuřáci se celkově ve srovnání s nekuřáky stravují nezdravějí, konzumují více tuků, méně zeleniny a ovoce. Mají horší lipidový a glikemický profil. Mezi adolescenty a mladými dospělými je zvýšená prevalence metabolického syndromu. Kuřáci mají sice nižší BMI než nekuřáci, ale ukládání tuků je u kuřáků více abdominální. Možné zvyšování hmotnosti při odvykání kouření může být překážkou zejména pro ženy. Nutriční profil kuřáků se vyznačuje vyšším příjmem energie (asi o 5%), obsahem celkových tuků (asi o 3,5%), nasycených tuků (o 9%), cholesterolu (o 11%) a alkoholu v průměru dokonce až o 78%. Kuřáci mají naopak méně polynasycených mastných kyselin (o 7%), vlákniny (o 12%), vápníku (o 4%), železa (o 8%), vitaminu C (o 17%), vitaminu E (o 11%), beta-karotenu (o 12%). Kromě rozdílu v příjmu živin mohou některé lipofilní mikronutrienty podléhat degeneraci při expozici tabákovému kouři (retinol, lutein, alfa- tokoferol). Existuje několik důvodů špatné výživy kuřáků. Nejzákladnějším důvodem je ten, že kouření je všeobecně spojeno s nezdravým životním stylem a menším pohybem. Dále je známo, že často kouří lidé z nižších socioekonomických vrstev bez znalostí správné výživy. Kouření je dále spojeno s modifikací chutí a preferencemi určitého typu potravin. Kouření je spojeno se snížením monoaminoxidázy, tedy enzymem ovlivňujícím náladu a regulaci chuti. Předmětem zkoumání je v oblasti závislosti na nikotinu dále otázka, proč kuřáci mají v průměru nižší hmotnost než nekuřáci. Zde uvádím základní rámec vysvětlení. Jedním z důvodů je to, že nikotin snižuje chuť k jídlu a má vliv na serotonin a dopamin. Dalším důvodem nižší průměrné hmotnosti kuřáků je to, že nikotin zpomaluje peristaltiku žaludku a urychluje peristaltiku střev, kuřáci mají z toho důvodu často problémy se zácpou, když se snaží kouření zanechat (zácpa je jeden z abstinenčních příznaků). A konečně podstatným důvodem je také to, že nikotin zvyšuje bazální metabolismus (rozdíl činí až 800 kJ za den), což je až desetina denního energetického příjmu.

1.3 Poruchy příjmu potravy a závislost na psychoaktivních látkách

Společným rysem poruch příjmu poravy a jiných závislostí jsou psychické charakteristiky jako impulzivita, oslabení sebekontroly, nutkavost nebo nezdrženlivost. V klinické praxi se můžeme nejčastěji setkat s kombinací mentální bulimie a abúzu alkoholu. Obě tyto poruchy výrazně narušují psychický a sociální život daného jedince, jsou spojeny s nadměrným zaujetím danou látkou (jídlo, alkohol…), vedou nemocného k podvádění a do izolace od okolí apod. Podobně jako užívání psychoaktivních látek slouží přejídání ke zvládání stresu a regulaci emocí. Další společnou podobou obou poruch je křehká hranice mezi normou a patologií a různé zjednodušené postoje nebo předsudky ze strany nemocných i jejich okolí. V obou případech jsou pacienti jakoby neschopni přerušit návyk a trpí pocitem nekompetentnosti v terapii, ke které jsou často velmi ambivalentní. Někteří autoři považují mentální bulimii, stejně jako alkoholismus, za jednu z forem závislosti. Jiní autoři poukazují spíše na to, že poruchy přijmu potravy a závislost na psychoaktivních látkách mohou být manifestací společné predispozice k impulzivitě, nebo že regulace požívání alkoholu je řízena stejnými mechanismy jako příjem potravy. Nejčastěji však převažuje názor, že na vzniku a rozvoji obou poruch se podílí mnoho různých faktorů, z nichž většina zvyšuje vulnerabilitu pro obě poruchy, případně i pro další psychiatrické poruchy. Podle zkušeností psychiatrů může samotný výskyt mentální bulimie zvyšovat vulnerabilitu pro vznik a rozvoj závislosti na alkoholu. V Německu proběhl výzkum, který srovnával pacienty s restriktivní a bulimickou formou mentální anorexie a bulimičky s anorektickou historií a bez ní. U všech tří bulimických skupin výzkumníci zjistili signifikantně vyšší životní prevalenci abúzu psychoaktivních látek než u anorektické skupiny a běžné populace. Vyčerpávající přehled dalších studií uvádí ve své publikaci o Poruchách přijmu potravy z roku 1999 František David Krch.

Nutno také zmínit, že při dlouhodobém zkoumání a sledování poruch přijmu potravy je závislost na psychoaktivních látkách pokládaná za negativní prognostický aspekt. Podle výzkumu, který dlouhodobě sledoval 250 bulimiček a 89 bulimiček s abúzem alkoholu, zjistili výraznější zlepšení v průběhu léčby a méně chorobných příznaků u bulimiček, u kterých nebyla prokázaná závislost na alkoholu. Pokud jde o prioritu terapie, panuje obvykle shoda v tom, že drogová nebo alkoholová závislost má být léčena přednostně. V posledních letech se však také ukazuje, že nejefektivnější je léčit obě poruchy současně v jednom specializovaném oddělení, protože jsou vzájemně velmi úzce provázány a není žádoucí je oddělovat ani v průběhu terapie.

O tom, jaký je mechanismus příčinného vztahu mezi bulimií a závislostmi na psychoaktivních látkách, byly vysloveny různé hypotézy. Pacienti trpící bulimií i závislostí na psychoaktivních látkách současně vykazují mnoho společných rysů, ve kterých dominuje plné zaujetí určitou substancí a pocit ztráty kontroly nad ní. Obě poruchy rovněž narušují psychickou pohodu a sociální fungování závislého. V odborné literatuře jsou uváděny následující tři hypotézy mechanismu vzniku mezi oběma poruchami. První hypotézou je ta, že obě poruchy jsou výrazem stejné biologické vulnerability, tzn. adiktivní predispozice. Druhou hypotézou je ta, že jedinec e vyznačuje společnou adiktivní osobností a třetí hypotéza říká, že poruchy přijmu potravy a některé jejich příznaky zvyšují nebezpečí závislosti na psychoaktivních látkách. Nakonec je podstatné připomenout, že vysoká energetická hodnota alkoholu zvyšuje nebezpečí rychlého rozvoje závislosti u hladovějících mladých dívek.

2. 14- denní jídelníček při redukční kůře

PONDĚLÍ

Snídaně: čaj, tmavý rohlík 45 g, sýr tavený nízkotučný 50 g, krájený sýr 20 g, kedlubna 100 g

Svačina: kiwi 80 g

Oběd: vepřová panenka dušená 80 g, míchaná zelenina dušená 100 g, brambory 150 g

Svačina: podmáslí 200 ml

Večeře: 200 g šopský salát

ÚTERÝ

Snídaně: čaj, chléb 40 g, 50 g krájeného sýra, 10 g margarínu

Svačina: jablko 100 g

Oběd: rizoto zeleninové 200 g, hlávkový salát

Svačina: mléko 250 ml

Večeře: zeleninový salát s tuňákem 250 g

STŘEDA

Snídaně: 200 ml mléka, jogurt bílý nízkotučný 120 g, sojový rohlík 60 g

Svačina: mandarinka 80 g

Oběd: kuřecí prsa dušená 100 g, míchaná zelenina 100 g

Svačina: jogurt dia 1 ks

Večeře: tvrarohová pomazánka s jarní cibulkou 80 g, dalamánek 50 g

ČTVRTEK

Snídaně: káva, 30 g cornflakes, bílý jogurt 150 ml

Svačina: mango 100 g

Oběd: pstruh na mandlích 150 g, brambory vařené 150 g

Svačina: kefír 200 ml

Večeře: šunka 50g, sýr 50 g, chléb slunečnicový 60 g

PÁTEK

Snídaně: 150 ml nízkotučného mléka, celozrnný chléb 55 g, tvaroh 130 g, cibulka 20 g

Svačina: pomeranč 150 g

Oběd: vařený květák 200 g, brambory 150 g

Svačina: Borůvky 100 g, nízkotučný tvaroh 50 g

Večeře: 250 g zapečené brambory se zeleninou

SOBOTA

Snídaně: čaj, jahodový džem bez cukru 20 g, margarín light 10 g, nízkotučné mléko 150 ml, chléb 40 g

Svačina: kedlubna 100 g

Oběd: vepřové maso v mrkvi 100 g, těstoviny 70 g

Svačina: grepfruit 150 g, med 10 g

Večeře: řecký salát s dalamánkem 200 g

NEDĚLE

Snídaně: čaj, 50 g toustového chleba, sýr eidam 30% 40 g, kečup 10 g

Svačina: banán 100 g

Oběd: rýže 50 g, hovězí maso 90 g, zeleninový salát 50 g

Svačina: jablko 100 g, bílý jogurt 100 g, med 5 g

Večeře: houbové rizoto se šunkou a sýrem 100 g

PONDĚLÍ

Snídaně: mléko 150 ml, granko 10 g, toastový chléb 40 g, netučný tavený sýr 60 g

Svačina: jablko 100 g

Oběd: vařená brokolice 150 g, kuskus 100 g, sýr 50 g

Svačina: ananas 100 g, banán 50 g

Večeře: těstovinový salát se zeleninou a houbami 200 g

ÚTERÝ

Snídaně: čaj, 45 g tmavého rohlíku, 10 g margarínu, 20 g džemu bez cukru

Svačina: kiwi 80 g

Oběd: 150 g kuřecích prsou, 125 g bramborové kaše, 100 g zeleniny

Svačina: jablko 150 g, sýr cottage 75 g

Večeře: zeleninový salát s dresingem 150 g

STŘEDA

Snídaně: 150 ml bílá káva, 40 g chleba, 100 g tvarohu

Svačina: mandarinka 80 g

Oběd: 90 g vařených luštěnin, 40 g chleba, 1 vejce

Svačina: paprika červená 200 g

Večeře: zeleninový salát s tuňákem, celozrnný rohlík 250 g

ČTVRTEK

Snídaně: čaj, sýr eidam 50 g, celozrnná bulka 60 g

Svačina: pomeranč 150 g

Oběd: 200 g filé, 120 g bramborové kaše, 100 g zeleniny

Svačina: jablko 150 g

Večeře: 90 g sýru Lučina, 40 g chleba, červená paprika

PÁTEK

Snídaně: čaj, koprová pomazánka 50 g, celozrný chléb 60 g

Svačina: kedlubna 100 g

Oběd: 300 g zeleninový salát s vejci

Svačina: cornflakes 50 g

Večeře: sardinky v tomatě 140 g, kaiserka 40 g

SOBOTA

Snídaně: čaj, párek dietní 50 g, hořčice, slunečnicový rohlík 50 g

Svačina: jablko 100 g

Oběd: 150 g krůtí maso, 100 g celozrnné pšeničné těstoviny

Svačina: 200 ml mléka

Večeře: zeleninový salát se sýrem 250 g

NEDĚLE

Snídaně: čaj, sýr tavený Fit 50 g, chléb celozrnný 60 g, rajče 50 g

Svačina: mango 100 g

Oběd: vepřové maso 90 g, brambory 100 g, žampiony 70 g

Svačina: kefír 200 ml

Večeře: krabí salát s ananasem 100 g, sojový rohlík 50 g

Jeřábková Zuzana