Potravní doplňky

POTRAVNÍ DOPLŇKY

Definice pojmů

Živiny = látky obsažené v potravě, které mají nutriční a energetickou hodnotu . Například proteiny, lipidy, sacharidy, přídatné živiny (vitamíny, minerální látky), voda.

Potravní doplňky = látky ve formě koncentrovaných zdrojů vitamínů či minerálních látek určené k přímé spotřebě s významným biologickým účinkem.

Léčiva = jsou to látky nebo kombinace látek za účelem obnovy, úpravy nebo ovlivnění fyziologických funkcí.

Nesprávná výživa = přejídání, hladovění, což vede k obezite.

Poruchy příjmu potravy = přikladem je bulimie či mentální anorexie, které patří mezi psychosomatické poruchy.

Celkový obraz výživy

Péče o zdraví člověka je především osobní a soukromou záležitostí a každý z nás se s ní vypořádává po svém. Zoufalé statistiky nemocných však naznačují, že člověk v této záležitosti značně selhává.

Klíčem tohoto problému je především otázka zdravého životního stylu. Je na každém jednotlivci, zda do svého života zařadí všechny pozitivní aspekty života, které ho udrží zdravého a vitálního. Aby se k tomuto stavu dopracoval, bude se muset zabývat otázkou kvalitní stravy, pohybem a v neposlední řadě i psychickými faktory. Zodpovědnost za naše zdraví je na každém z nás.

Jelikož žijeme v chemické společnosti, výživa lidí je ve velmi žalostném stavu. Vyčerpané půdy, umělá hnojiva se spoustou pesticidů, převážení potravin na dlouhé vzdálenosti, skladování, to vše se podílí na kvalitě potravin a na ztrátách jejich živin . Lidé pak konzumují potraviny s tímto malým přísunem živin a není divu, že se u nich setkáváme s různými poruchami, nemocemi a únavou. Proto dnes věda horečně hledá látky, které ztracené nebo chybějící živiny doplní. Jedno z řešení jsou potravinové doplňky, které mohou pozitivně zlepšit zdravotní stav populace.

Odmítání potravních doplňků

V praxi jsou potravní doplňky běžnou komoditou. Mají vliv na fyziologii člověka a jsou určeny k upevňování zdraví. Ve zdravotnickém prostředí se nicméně setkáváme s protichůdnými názory. Jeden z postojů je, že tyto prostředky jsou neúčinné, mající jen komerční význam. Na jednu stranu je názor pochopitelný. Lékař léčí a ten chce mít po ruce účinná léčiva, jinak je ohrožena jeho pověst. Lékař bohužel o zdravě ví jen velmi málo a s potravními doplňky se při svém studiu vůbec nesetkal? Cítí se tedy velmi nepřipravený. Na druhé straně by bylo velmi paradoxní, kdybychom tvrdili, že jednotlivé látky potravin nemají farmakologické účinky a že nemohou působit preventivně proti nemocem nebo se účastnit na jeho léčbě. Kdyby to tak nebylo, nebylo by vynakládáno velké množství finančních prostředků v oblasti výživy a doplňků stravy.

Legislativa potravinových doplňků

Stejně jako u léčiv se schvalování vyvíjí a mění, mění se i normy a ustanovení potravinových doplňků. Schvalování je stále obtížně uchopitelným problémem, jelikož hodnocení některých faktorů řešení komplikují a prodlužují, nicméně výzkum musí podat nakonec globální obraz.

Bezpečnost potravních doplňků

Legislativně je samozřejmě rozumné, aby doplňky stravy byly odděleny od léčivých přípravků. U léčivých přípravků je zvyklé uvádět vedlejší a nežádoucí účinky. Jelikož jsou používány jen po dobu nutnou a jsou kontrolovány, je tato skutečnost akceptovatelná. Doplňky stravy jsou ale volně dostupné, nekontrolované a lze je používat v libovolných množství. Z toho důvodu je na ně kladen též požadavek bezpečnosti, který se u výrobců a některých spotřebitelů nesetkává s pochopenim.

Otázka kvality potravních doplňků

Zákazník většinou není podrobně orientován ve všech výrobcích, které jsou na trhu k dispozici a převážně se řídí jeho cenou. Kvalitu pak nutně musí ověřovat pomocí příbalových letáků, podle výrobců či konzultací s lékařem. Konecné rozhodnuti o použití ale přísluší výhradně na něm.

Rizika reklamy

V časopisech věnovaných ženám, sportu, volnému času nebo zdravému životnímu stylu, tam všude se setkáváme s reklamou a reklamními články přinášející informace o použití potravních doplňků. Tyto články nemaji ale podstatný vliv na zákazníka. To, co zabere a funguje je převážně reklama. A tak se vyrobci nerozpakují slíbit nemožné, ne-li přímo zázraky. Lékařská veřejnost pak zastává varující stanoviska a odsuzující vyjádření, která tak jako u výrobců zacházejí do krajností a nejsou někdy podložena nezvratnými důkazy.

Zdravá strava a obezita

Ikdyž obezita má mnoho příčin, jednou z důležitých jsou chybějící živiny. I přesto, že obezita souvisí se stravovacími návyky (příjem a výdej energie je v nerovnováze ve prospěch příjmu), s pohybovou aktivitou, s psychikou a s genetickou dispozicí, podstata úspěšného hubnutí spočívá v posílení zdraví.

Změna způsobu myšlení: myšlení má jednoznačně velký vliv na průběh hubnutí. Extrémními příklady psychického vlivu na příjem potravy jsou onemocnění jako je bulimie a anorexie.

Chybějící živiny při obezitě

Velmi malý přísun živin brání, aby se tuky jednoduše spalovaly. K tomu je zapotřebí téměř všech vitamínů. Obecně ale můžeme říci, že při redukčním režimu je třeba doplňovat vitamíny B, E a mastné kyseliny.

Příklady některých nedostatků živin:

Nedostatek vitamínů B-způsobuje zpozdění v produkci energie

B5- pokud chybi, tuky se pálí jen polovičním tempem

B6-tuk se nedá změnit na energii, pokud tento vitamin chybi

inozitol (obsazen v B-komplexu)-když chybí spolu s cholinem a B vitamíny, nemůže vznikat lecitin

cholin (obsazen v B-komplexu)-dulezity pro upotřebení bilkovin

bilkoviny-tuky se spaluji rychleji, kdyz je dostatek bílkovin

vitamin E-je důležitý pro využití tuku

lecitin-pomáhá buňkám při spalování tuku

hořčík-za jeho nepřítomnosti nemůžou vznikat enzymy důležité pro tvorbu lecitinu

jod-je důležitý pro štítnou žlázu, která určuje rychlost, kterou vzniká energie

Hubnoucí doplňky stravy na trhu

Nekteří z lékařů tvrdí, že žádné z potravních doplňků na hubnutí nebyl žádnými studiemi jasně prokázán hubnoucí efekt. Jiní doplňky výživy při hubnutí doporučují. A opět platí, že konečné rozhodnutí je na spotřebiteli.

Arginin 

Aminokyselina stimulující růstový hormon, který zvyšuje odbourávání tuku.

L-Karnitin 

zvyšuje využití tukových zásob.

Psyllium

vysoce bobtnavá vláknina, která nahrazuje objem stravy v žaludku.

Niacin

docílí se vyšší intenzita spalování tuků. Vysoké dávky se nedoporučují díky zrudnutí.

Skořice

použití jako koření nebo na zábaly pro prohřátí povrchu těla, snižuje svalový tonus hladkých svalů.

Zázvor

zvyšuje přeměnu látek a zlepšuje trávení, podporuje intenzitu metabolismu.

Lékořice

zvyšuje přeměnu látek a tvorbu některých hormonů.

Guarana

bylina obsahující kofein.

Gotu kola

povzbuzující bylina.

Enzymy

Bromelain, papain, pankreatická lipáza.

Hydroxy-citronova kyselina

extrakt HCA blokuje tvorbu zásobních tuků.

Cholin

aktivní v mozku, součást lecitinu, jeho funkce je podpůrná.

Inositol

je aktivní ve svalech a v mozku.

Betain HCL

součást spalovačů.

MCT tuky

náhrada tuku.

Spirulina

sladkovodní řasa s malým efektem.

L-fenylalanin

omezuje pocit hladu, pro některé jedince rizikový.

Chrom

udržuje hladinu krevního cukru.

Zelený čaj

antioxidant

Chitosan

mleté ulity mořských korýšů s absorpční schopností pro tuk.

Sinephrine

podporuje činnost krevního oběhu.

Malat-citrullin

aminokyselina efektivní s karnitinem a kyselinou linolenovou.

Diuretický čaj

při použití hodně pít a konzumovat dostatek draslíku a horčíku.

Diuretické ovoce a zelenina

melouny, okurky, hrozny, jablka, chřest.

Léky na hubnutí

Léky na hubnutí se většinou podávají na specializovaných odděleních v nemocnici. Problém je v tom, že léky tlumící chuť k jídlu, hormony, antidepresiva, glukokortikoidy, estrogeny a mnoho dalších způsobují další následky například podvýživu. A nikdo z lékařů nepopírá, že každý lék má nějaké nepříznivé vedlejší účinky.

Odborníci v oblasti výživy se co se týče názoru dělí na dva tábory. Jedna skupina se zaměřuje na omezení příjmu s pravidelnou fyzickou aktivitou bez účasti potravinových doplňků, s tendencí používat léky, a ta druhá podporuje radikální úpravy stravy, cvičení a potravní doplňky. Program které skupiny je učelnějši ?

Závěr :

Výsledky mnohých studií, jak praví mnoho vědců, jsou předčasné a nedostatečné, a tak vzniká potřeba dalšího rozvoje výzkumu.

 

Andrea Řepová

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Archív seminárních prací. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.