Použití špenátu pro regeneraci a detoxikaci organizmu

Špenát je důležitá listová zelenina. Poprvé byl vypěstován v jihozápadní Asii. Obsahuje cenné živiny. Je dobrý na prevenci rakoviny.

Jsou v něm obsaženy karotenoidy ve vysokých koncentracích. Karotenoidy jsou přírodní antioxidanty, které bojují proti některým chorobám. Lidský organizmus umí využít pouze 6 karotenoidů a to :beta-karoten ,alfa-karoten , kryptoxantin , lykopen , lutein a zeaxantin. Mohou poskytovat ochranu před chorobami srdce. Karotenoidy zpomalují vývoj makulární degenerace. Zvyšují celkovou imunitu. Hlavní příznivý účinek karotenoidů spočívá v jejich antioxidačních schopnostech. Antioxidanty jsou látky chránící buňky před poškozením nestabilními molekulami kyslíku, tzv. volnými radikály. Špenát obsahuje beta-karoten a lutein. Lutein podporuje ostré vidění absorpcí škodlivých ultrafialových paprsků a neutralizováním volných radikálů na oční sítnici. To pravděpodobně pomáhá snižovat riziko makulární degenerace a poruch zraku spojených s věkem, které jsou hlavní příčinou slepoty u starších lidí.

Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak.

Obsahuje hodně draslíku, který reguluje krevní tlak. Také obsahuje vysoký obsah vitamínu K.

Špenát je důležitá živina pro zažívací ústrojí, a to jak pro žaludek a dvanácterník, tak také pro tenké a tlusté střevo.  Je  vynikající  k čištění, regeneraci a obnovování zažívacího ústrojíAsi půl litru správně připravené syrové špenátové šťávy denně odstraní často v několika dnech nebo týdnech i tu nejhorší zácpu. Syrová špenátová šťáva však nečistí účinně jen dolní úseky střeva, ale celý zažívací kanál.

Jinou cennou vlastností syrové špenátové šťávy je její účinek na zuby a dásně,neboť pomáhá zabránit paradentóze. Tato nemoc je mírná forma skorbutu (kurdějí). Příčinou je nedostatek takových prvků v těle, které se najdou především ve šťávě z karotky a špenátu. Krvácení z dásní a fibrinové znehodnocení zubní dřeně se staly jednou z nejrozšířenějších chorob, což se vysvětluje navyklou konzumací denaturovaných výrobků z obilovin, rafinovaného cukru a jiných méněcenných potravin a nedostatkem vitaminu C. Univerzální antioxidant rozpustný ve vodě i v tucích, je vhodný pro diabetiky I. a II. typu. Zlepšuje zrakové funkce.

Obsahuje kyselinu alfa lipoovou. Alfa lipoová kyselina Ala patří mezi antioxidanty. Je nazývána „univerzálním antioxidantem“, protože je rozpustná v tucích i ve vodě. ALA je v malém množství vyráběna přímo v těle.

Tělesné poruchy, které jsou převážně způsobeny nahromaděním odpadových látek v dolním úseku střeva a nedostatkem potřebných účinných látek, jsou dvanácterníkový vřed a vředy jiných lokalizací, perniciosní anémie (zhoubná chudokrevnost), křeče, degenerace různých nervů, nedostatečná sekrece nadledvinek a štítné žlázy, neuritidy, artritida, abscesy a furunkly, bolesti zárodečných žláz, otoky rukou a nohou, sklon ke krvácení, ztráta energie, revmatické bolesti, srdeční slabost, vysoký a nízký tlak, oční choroby a bolesti hlavy, včetně migrény. Pití alespoň půl litru čerstvé zeleninové šťávy denně je ta nejrychlejší a nejúčinnější cesta, jak dodat tělu potřebné živiny.

Špenát, hlávkový salát a řeřicha potoční, spolu s karotkou a zelenou paprikou, patří k zelenině s nejvyšším obsahem vitaminu C a E. Není-li tělo dostatečně zásobeno vitaminem E, vede to k potratům, impotenci a sterilitě. Mnohé druhy ochrnutí jsou vysvětlitelné nedostatkem vitaminu E. Je také zodpovědný za chybění všeobecného pocitu zdraví a špatnou výměnu látkovou. Když myslíme na špenát, máme nejčastěji na mysli jeho projímavou vlastnost. Příčinou tohoto účinku je jeho vysoký obsah kyseliny šťavelové.

Organická kyselina šťavelová je jednou z důležitých substancí, které je potřeba k udržování a stimulování tonu peristaltiky. Je v syrové zelenině a jejich šťávách organická, a jako taková je nejen užitečná, ale životně důležitá pro fyziologické funkce těla. Naproti tomu v uvařených nebo zpracovaných potravinách je kyselina šťavelová mrtvá nebo anorganická, a proto nebezpečná a škodlivá. Kyselina šťavelová se spojuje snadno s vápníkem. Jestliže jsou oba v organické formě, vznikne konstruktivní spojení, neboť kyselina šťavelová podporuje vstřebání vápníku v zažívací trubici a současně povzbuzuje peristaltiku. Jestliže se kyselina šťavelová vařením potravin stane anorganickou, tvoří pevné spojení s vápníkem ostatních potravin, které byly současně snědeny, a tím zničí výživnou hodnotu obou. Vede to k nedostatku vápníku, způsobujícího odbourávání kostí. Kyselina šťavelová sama je potom často příčinou tvorby anorganických krystalků v ledvinách. Vyplatí se myslet na to, že minerálie v našich potravinách, například železo, často nemohou být úplně přijaty a vstřebány, protože se vařením staly anorganickými.

Ve špenátu najdeme také vysoké hodnoty vitaminů skupiny B a vitaminu C. Z minerálů je nejvíce zastoupen draslík, hořčík, sodík, vápník, železo, mangan a měď.

Z vitaminů skupiny B najdeme ve špenátu především biotin (B8), vitamin důležitý pro zdravé vlasy, nehty, kůži a správnou funkci pohybového aparátu. Je důležitý pro metabolismus aminokyselin a mastných kyselin, je kofaktorem karboxyláz.
Dále niancin (B3), vitamin pro zdravý spánek, látkovou výměnu, silné srdce a cévní systém. Tento vitamin je důležitý k uvolňování energie ze sacharidů. Má spoluúčast na řízení hladiny krevního cukru, udržování zdravé kůže, správnou funkci nervového systému a zažívacího traktu. Dále pomáhá udržovat zdravý mozek a nervové buňky. Zmírňuje stavy úzkostí, nespavost a deprese. Pravidelnými vyššími dávkami niacinu můžeme zvrátit nebo velmi zlepšit cukrovku prvního typu, která se obvykle objevuje v dětství nebo mládí, do 30 roku věku. V rozvojových zemích se často vyskytuje nemoc pelagra. Jde o těžké onemocnění způsobené hlavně nedostatkem niacinu. Jejími projevy jsou jahodově zabarvený jazyk, zánět jazyka, zánět dutiny ústní, nevolnosti, zvracení, zácpy, průjmy, křečovité bolesti břicha, nedostatek žaludečních kyselin. Bez vitaminu B3 nemůže pracovat mozek. Kromě toho niacin pomáhá likvidovat některé složky cholesterolu a tuků v krvi. Výzkumy jednoznačně prokázaly, že pravidelné podávání vyšších dávek B3 výrazně pomohlo osobám revmatoidní artritidou a osteoartrózou. Během několika měsíců docházelo k zlepšení kloubní funkce, zvětšení hybnosti, vytrvalosti a svalové síly. Niacin má při těchto chorobách protizánětlivý účinek a přispívá k hojení poškozených kloubních chrupavek.
Kyselina listová (B9 – acidum folicum) je také bohatě obsažena ve špenátu. Tento vitamin je často doporučován ženám v těhotenství pro zdravý vývoj plodu, ale i pro samotnou plodnost ženy. Je důležitý též pro mentální zdraví, krvetvorbu, zdravý sluch a jako prevence srdečních chorob a mozkových příhod. Jejich vysoké zastoupení a vzájemný poměr činí špenát nadmíru prospěšnou potravinou. Nedostatek kyseliny listové způsobuje megaloblastickou anémii. Červené krvinky jsou zvětšené, zdeformované a jejich schopnost přenášet kyslík je omezená. Také se mohou vyskytnout poruchy růstu i neplodnost.

Draslík a vápník jsou nepostradatelné pro zdravé zuby, kosti, nervy a metabolické procesy v lidském organismu.

Železo je důležité pro krvetvorbu a okysličování tkání. 

Hořčík hraje významnou roli jak pro metabolismus látek, tak pro správnou funkci svalů, srdce, mozku, žláz s vnitřní sekrecí a pomáhá udržet „pevné nervy“.

Měď udržuje dostatečnou hladinu „hormonů blaha“ v našem těle, podporuje tvorbu pigmentu, chrání před vypadáváním vlasů a je stěžejní při tvorbě hemoglobinu.

Sodík je nutný pro správnou regulaci tělních tekutin, jeho nedostatek může vést k bolestem hlavy a celkové únavě.

Léčivé a zdraví prospěšné účinky špenátu jsou zajištěny právě vysokým obsahem všech výše jmenovaných látek a jejich poměru. Špenát je zeleninou, která má velice příznivý vliv na celkové zdraví člověka, protože dokáže usměrňovat a ozdravovat široký záběr životních funkcí. Ukázalo se, že špenát obsahuje tak vysoké množství biologicky aktivních látek, že je výhodnější ho konzumovat v menších dávkách a častěji, než nárazově ve vysokém množství, aby mohlo dojít k plnému vstřebání všech zdraví prospěšných látek.

Nezřídka se stává, že právě děti, pro které by pravidelná konzumace špenátu byla velkým přínosem v období vývinu, nemají příliš v lásce jeho chuť.

Petrovská Nora

Příspěvek byl publikován v rubrice Archív seminárních prací, Uznané seminární práce 2014. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.