Alkohol je sedativně působící látka. Tohoto účinku je s oblibou využíváno zejména k rychlému odbourávání stresu nebo strachu. Při požití většího množství alkoholu se ale bourají také lidské zábrany a z původního cíle jenom mírně snížit strach se stává nástroj, který mění člověka. Průvodním jevem je postižení mozečku a z něj vyplývající poruchy koordinace a rovnováhy.
Alkohol má na organizmus různé účinky. Základní rozdíly jsou hned v pohlaví. Alkohol se při odbourávání váže na vodu a té mají ženy v těle méně. Proto u nich dochází mnohem dříve k známkám opilosti. Další rozdíl je v celkové tělesné koncepci. S alkoholem si lépe poradí člověk mohutnější postavy. Rovněž osoba, která právě požila jídlo, neboť účinky alkoholu odkládá, protože dojde k pozdějšímu přechodu do krve. Rychlost, s jakou pili, také předznamenává důsledky, protože alkohol se z těla odbourává jen velmi pomalu.
Účinky alkoholu lze rozdělit na brzké a pozdní. Již zmíněné účinky krátkodobé jsou ovlivnitelné a trvají zpravidla krátce. Tělo se alkoholu brání nauzeou nebo zvracením. Pokud člověk užívá alkohol pravidelně, nemusí se tyto účinky vůbec dostavit. Tělo se na alkohol přizpůsobí a projeví se až důsledky dlouhodobé. Často až ve stádiu, kdy jediným řešením je např. u cirhózy jater je transplantace.
Alkohol výrazně mění chování jedince. Některé účinky alkoholu jsou žádané a člověk právě kvůli nim pije alkohol. Je to zejména již zmiňovaná ztráta strachu a stresu. Jiné účinky jsou ale nechtěné. Z osoby původně tiché se stává člověk ztrácející zábrany, dělající ostudu sobě i svému okolí. Jedinec nedokáže rozumně hodnotit své chování a stává se potenciálně nebezpečným pro sebe a své okolí. Je statisticky dokázáno, že alkohol sehrává důležitou roli v mnoha dopravných nehodách, ale důsledky jsou vidět nejen na silnicích. Ztráta zábran vede mnohdy nesmělé kluky ke skutkům, ke kterým by se tzv. za střízliva neodvážili. Výsledkem jsou pak agresivní ex tempore, nebo více, či méně dokonané pokusy o znásilnění. Ruší zábrany, ale přitom člověk není schopen efektivní akce.
Alkohol není jen čistou látkou. Navozuje euforii, čím připomíná účinky kokainu a amfetamínů. Zároveň uklidňuje a tím připomíná účinky vália. Tyto pocity vytváří v dané osobě klam.
Ráda bych se zmínila o alkoholu a jeho účincích na trávicí trakt. Alkohol je velice dobře přijímán sliznicí. Díky velmi malé molekule etanolu dochází, ikdyž jen ve velmi omezené míře, k absorpci již v dutině ústní. Tam dochází k stimulaci tvorby slin a drážděni sliznic. Pravá absorpce nastává v žaludku a zejména ve střevě. Bylo prokázáno, že alkohol o větší koncentraci, než 10% tlumí sekreci žaludečních stav. Ve střevě pak tlumí tvorbu bakterií. Alkohol je absorbovatelný i sliznicí rekta. Malé děti se mohou otrávit i při kontaktu alkoholu s jejich kůží a jsou prokázané i účinky po inhalaci par alkoholu. Důsledky jako nevolnost pak nejsou způsobeny alkoholem samotným, nýbrž jeho metabolitem, acetaldehydem, který vzniká po zpracování enzymem alkoholdehydrogenázou.
Vliv na CNS byl prokázán zejména pomocí magnetické rezonance. U pacientů dlouhodobě užívajících alkohol dochází až ke 20% úbytku neuronů ve frontální oblasti. Tato oblast lebky se zabývá zejména vůli a po odstranění (tzv. frontální lobotomii) dochází k extrémnímu zklidnění. Proto si alkoholici často vůbec neuvědomují své chování. Další zasaženou oblastí je oblast hypotalamu, konkrétně oblasti zodpovědné za pocit žízně. Zvýšení tohoto pocitu u dlouhodobých abuzérů je vysvětlováno právě poškozením hypotalamu. Poškození periferních nervů má důsledky v brnění a ve finálních fázích až pocitech bolesti.
Z dlouhodobých účinků jsou známé zejména vlivy na játra vyúsťující v jaterní cirhózu. Játra se stávají neprůchodná pro krev a důsledkem je zvýšení tlaku v portální žíle a následný ascites. Poškozená játra mají problém odbourat dusíkaté látky, které zůstávají jako produkty zpracování bílkovin a tyto pak mohou v mozku způsobit encefalopatii. U žen dlouhodobě konzumujících alkohol byl také častější karcinom prsu. U mužů pak gynekomastie ze sníženého odbourávání ženských hormonů. Známá je rovněž akutní nebo chronická pankreatitida vedoucí v nejzhoubnější nádor v našem těle – karcinom pankreatu.
Alkoholici většinou nezůstávají jen u samotného pití alkoholu, připojuje se kouření cigaret. Často jsou pak postiženy vstupní části trávicí trubice, od dutiny ústní přes jícen po žaludeční sliznici. Zatím není zcela uzavřena otázka alkoholu a jeho vlivu na imunitu.
Co je zřejmé, je vliv alkoholu na krev. Postižením jater dochází k snížené tvorbě koagulačních faktorů. To způsobuje častější výskyt cévních mozkových příhod. Zejména u pijáků se pak vyskytuje kompenzatorní hypertrofie srdečního svalu z volumového přetížení. Dochází k dlouhodobému zvýšení krevního tlaku, k tachykardii a dochází také k ztrátám tepla. Je prokázáno, že alkoholici mají vyšší riziko k onkologickým onemocněním převážně karcinom jater, žaludku, tenkého střeva, konečníku. Často u nich nacházíme jícnové varixy, průjmy a dysfagii. Alkohol může také poškodit endokrinní systém, především slinivku břišní. U mužů dochází k poruchám produkce pohlavního hormonu testosteronu, což způsobí poruchy sexuálních funkcí a impotenci. Také se u nich objevují alkoholová okénka, která se projevují výpadky paměti. Mohou se také u nich objevit neurologické syndromy např. Korsakovova psychóza. Alkohol má také vliv na spánek. Narušuje REM stádium spánku, které je velmi důležité k odpočinku a regeneraci. Ženy, které jsou těhotné, by v prvním trimestru neměly požívat alkohol vůbec. Je to období, kdy je dítě nejvíce zranitelné. Může dojít k potratu anebo mohou vznikat vrozené vývojové vady v oblasti obličeje a hlavy. Dochází k poruše mozku a tím k snížení intelektu dítěte. U žen alkoholiček mají děti deformace uší a očí, které závisí na množství požitého alkoholu. Rodí se s menší porodní váhou. Mezi nejznámější syndrom patří FAS- fetální alkoholický syndrom, který se projevuje mentální retardací a defekty novorozenců. Děti pak mají problémy s pamětí, pozorností, zrakem a sluchem. Nejzávažnějším důsledkem pití alkoholu je smrt plodu.
Nesmíme zapomenout i na vliv alkoholu na kůži. Alkohol dehydratuje a tím odebírá z buněk pro ně tak potřebnou vodu. Výsledkem je předčasné stárnutí pleti, olupování a vznik vrásek. Dochází k spotřebování vitamínu A, B a E. Nejvíce alkohol působí na drobné cévy. Ty rozšiřuje, kůže tak získává lehce narůžovělý nádech. Zároveň dochází k nedostatku kyslíku, což má za důsledek popraskání cévek.
Alkoholik se dá poznat již na první pohled. Často je to člověk plný problémů a sebelítosti, který se v jednu chvíli lituje, za chvíli ale sedí se sklenicí piva nebo vína a po smutku u něj není ani památky. Pití je pro něj vysvobozením od starostí. Jejich smýšlení je už ale poznamenané. I při běžné komunikaci je jasně patrná jejich naivita v úsudcích a citové změny. Postupně nejsou schopni zodpovědně vykonávat práci, ztrácejí zájem o své záliby a koníčky a mnohdy se snižují i k fyzickým útokům na své blízké. Vše ale často bývá skryto v rodinách. Jejich osud by nikomu z nás neměl být lhostejný.
Běla Hladíková