Vliv zeměpisné polohy, historického vývoje a sociálně ekonomické vyspělosti státu na výživu obyvatelstva.
( porovnání stravovacích návyků obyvatel Jižní Koreje a České republiky )
Země s vyspělou ekonomikou a vysokou životní úrovní, mezi které se řadí i Česká republika,se potýkají s „ novodobým” společenským fenoménem a to nadbytečným přijímáním potravy, umocněné nevhodným složením stravy, což ve svém důsledku vede k devastaci homeostázy organismu a vzniku tzv. civilizačních chorob. Závažné na tomto faktu je, že patologické změny funkcí orgánů a systémů se postupně promítají do genetické informace a mohou se manifestovat např. v nemocech patřících do kategorie tzv. polygenní dědičnosti. Naštěstí je možné některým patologickým orgánovým a systémovým změnám předejít nebo zmírnit jejich projevy disciplinovaným a vyváženým způsobem života, tzv. zdravým životním stylem nebo cílenou dietou při již vzniklých onemocněních ovlivňovat pozitivně průběh chorob a zvyšovat tak kvalitu svého života, např. striktní dietou s omezením bílkovin při fenylketonurii.
NENÍ TO „JEN” CHEMIE – JE TO JEN CHEMIE ! (jsme potomci jednoduchých buněk, jež se dokázaly sloučit do vzájemně spolupracujících orgánových celků, primárně a ve správném nastavení bez diskriminace a trvalého preferování té, či oné části systému, základních jednotek schopných samostatného života, mající svou paměť, do které se promítá každý okamžik života buňky a buněčná paměť – zapsaná do genetického kódu,včetně chyb, je alfou a omegou života)
Jak se projeví vliv zeměpisné polohy? Když se podíváme na mapu světa a zamyslíme se u jednotlivých zeměpisných pásů, nad počasím, reliéfem krajiny, nadmořskou výškou, rostlinstvem, složením, kvalitou a množstvím zemědělské půdy, zemědělskými plodinami, zástupci živočišné říše, které jsou v daných pásech v potravním řetězci k dispozici, dostupnosti vodních toků, rybníků, jezer, moří a oceánů, stupněm průmyslové vyspělosti, tedy potažmo i vyspělosti agrárních technik, bude nám jasné, že jsou místa, kde „mana božská” bude dostupná bez větší námahy a místa, kde člověk musel zapojit všechny své schopnosti a postupně je stále rozvíjet, aby v daných klimatických podmínkách přežil. Toto vše, má v průběhu času, svůj zákonitý vliv na chování člověka. Jsou to informace, které se po staletí a tisíciletí ukládají do vzorců chování lidí v těchto oblastech. To co se po staletí tvořilo, není možné ze dne na den změnit. Na druhou stranu příliš rychlé a nevyvážené změny nebo chybně prováděné změny, mohou mít naprosto stejně neblahý vliv jako letité hřešení proti zdravému způsobu života. Je zřejmé, že správné vyhodnocení aktuální situace jde ruku v ruce s patřičným vzděláním a schopností vzdělání uvádět do praxe, což není vůbec jednoduché, neboť jedna věc je vědět a znát a druhá, je umět ( se prosadit ), předat své znalosti a zkušenosti pochopitelnou a akceptovatelnou formou, ku prospěchu věci.
Historický vývoj s sebou nese další stigmata, pohybujeme-li se v prostředí, kde beze zbytku platí žer, jinak budeš sežrán a urvi vše, jež urvat lze, zítra už nemusí být co, v prostředí, kde buď není téměř nic, a pak je nutné spolupracovat, aby společnost přežila nebo je všeho „relativní” dostatek a pak není třeba „hrabat” do zásoby, se samozřejmě projeví, kromě jiného, i na způsobu stravovacích návyků, nutrice.
S narůstajícím postupem mírové, nejen válečné, migrace obyvatelstva, dochází k mísení stravovacích návyků, rozšíření palety rostliných a živočišných druhů (budu se držet pouze stravovacích návyků a složení stravy, je samozřejmé, že život v celé své šíři a pestrosti nestojí pouze na stravování, přesto že je to základ života). Nic méně obohacení jídelníčku o nové plodiny, nemá jen pozitivní dopad, i když se jedná např. o přežití (historický, dlouhodobý vliv konzumace brambor, bez patřičného množství antidota pro solanin, na stav kyčelního kloubního aparátu obyvatelstva české kotliny – brambory zde nejsou původní plodinou, proto organismus není přirozeně adaptován, s postupnou změnou skladby potravy dochází i ke zlepšení stavu kloubního aparátu), má i své stinné stránky.
Je proto vhodné při zařazování nových potravinových kombinací do jídelníčku zamyslet se i nad tím, odkud pocházím (tedy jaký mám genetický základ a dispozice, případně již alergie), kde se právě nacházím, jak dlouho zde budu pobývat a rozhodně velmi dobře vnímat jak skladba jídelníčku působí. Nejen játra jsou vystavena zátěži, tak trochu opomíjený pankreas může na hrubou dietní chybu zareagovat velice bouřlivě a následky mohou být i fatální.
Sociálně ekonomická vyspělost státu nám pak ukazuje na schopnost obyvatel využít své bohatství, které je jak materiální, tak duchovní, pro správný a zdravý vývoj společnosti bez dramatických výkyvů od extrému k extrému. Zdravotní stav obyvatelstva je pak jedním ze zásadních ukazatelů, ze kterého je možné usuzovat na další vývoj dané země, např. vysoká pravděpodobnost zvyšujících se nákladů na zdravotní péči.
Teprve s postupným prodlužováním délky lidského života a jeho odborným monitoringem, je možné prokázat, že dlouhodobé nadužívání některých složek potravy nebo nadměrný kalorický příjem bez patřičného energetického výdeje skutečně může vést v některých případech k ireverzibilnímu poškození organismu. Problematika, příčiny vzniku poruch a nemocí, na buněčné úrovni, je rozhodně závažnou a velmi rozsáhlou tématikou pro genetiky. Dává tak prostor pro nový způsob pojetí výživy, jednou z možností je i zavádění nanotechnologií do potravinářství.
Proč srovnání České republiky a Jižní Koreje?
Korejská strava bývá zařazována mezi nejzdravější kuchyně na světě. Podívejme se blíže na to, proč. Je to země, jejíž téměř celé území tvoří překrásné hory, úrodná půda zaujímá pouze malý pás okolo celé země. Velká výhoda Jižní Koreje pak spočívá v tom, že je obklopená ze všech stran mořem, ale před ničivými vlivy moře, jako je třeba tsunami, je chráněna pásem ostrovů zemí Japonska.
Každá píď země, vhodná k pěstování plodin je beze zbytku využitá. Je zde naprosto opačný poměr v m² úrodné půdy na počet obyvatel, než je u nás. Je velice zajímavé pozorně se podívat na kvalitu místní půdy, na první pohled vypadá jako nejhorší neplodný, jílovitý úhor, možná právě proto jsou tu rostliny tak často nakládány, aby prošly dalšími chemickými změnami a obohatily se o to, co jim země nemohla dát. V každém případě bude mít specifické složení, protože stejně jako český česnek má svojí nezaměnitelnou kvalitu díky zemi, ve které rostl, tak rostliny vypěstované na některých místech v Jižní Koreji mají mimořádné složení. Obrovské komplexy skleníků ukrývají poklady rajčat, paprik a okurek. Rybolov je rodinnou záležitostí a v každém městě je velké množství rybáren, před kterými jsou vodní nádrže s neustále vyměňovanou vodou, plné čerstvých ryb a dalších mořských živočichů, máte možnost mít denně k dispozici čerstvé ryby vynikající kvality. Všude tečou proudy pitné vody, které zajišťují hygienickou čistotu. To je něco, co žádná konzervace ani mražení nemůže nahradit. (Jaké dopady bude mít Fukušima?) Ovšem pravé bohatství tkví ve zpracování plodin, nakládání, kvašení a fermentování. Tyto procesy probíhají i po několik let a každá rodina má svůj vlastní recept na výrobu kimči, což je základní součást potravy v Jižní Koreji. Bohužel nemám k dispozici chemický rozbor, ale pro lidský organismus je zde plno nepostradatelných prvků mající stimulační vliv na imunitní systém. Naprosto odlišné pojetí stravovacích návyků, den začíná teplou a vydatnou snídaní, jež tvoří polévka z tofu a různých druhů zeleniny, vařená rýže (korejská rýže má odlišné složení než ostatní druhy) a samozřejmě různé druhy nakládaných lístků, lístečků a hlavně – kimči. To vše však může mít naprosto opačný dopad, pokud budete i tyto tzv. zdravé potraviny přijímat v nadbytečném množství. A tak jsou obyvatelé Jižní Koreje před zdraví destruujícím nadbytkem potravin „chráněni” velice vysokými cenami. I když i zde se vzhledem ke stoupající životní úrovni začíná situace pomalu měnit
Proč jsem alespoň částečně přibližovala korejskou kuchyň? Když budete žít v Jižní Koreji a budete chtít jíst českou kuchyni, českým stylem rozložení jídla v průběhu dne, v místním klimatu by vám to rozhodně nepřinášelo zdravotní profit. Ovšem pokud budete žít v Česku, nebudete Jižní Korejec a budete intenzivně fyzicky nebo psychicky pracovat, tak přesto, že korejská kuchyně je označovaná za jednu z nejzdravějších na světě, nemusí být správnou volbou pro daný somatotyp a územní celek. Pokud tedy máme pochybnosti je rozhodně vhodné využít rady a odborné pomoci erudovaných odborníků a jejich center, které jsou velice sofistikované a na základě podrobného lékařského vyšetření a vyhodnocení aktuálního zdravotního stavu a fyzické kondice tým specialistů sestaví výživový a tréninkový plán.
Co se však v posledních letech stává alarmujícím problémem, je kvalita výchozích surovin pro přípravu stravy. Zde je velmi důležitá důsledná kontrolní činnost ministerstva zemědělství, odboru kontroly bezpečnosti potravin. Jako přílohu této práce jsem proto zvolila Zprávu o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v resortu zemědělství v roce 2012. Zájemci se v ní dočtou vše o monitorování, možné kontaminaci potravin, krmiv a surovin určených k jejich výrobě včetně biomonitoringu, tj. kontaminace volně žijících organismů, které doplňují spotřební koš člověka. Zároveň jsou sledovány i složky prostředí, které tuto kontaminaci mohou způsobit nebo ovlivnit. Patří mezi ně půda, povrchová voda a vstupy do těchto složek prostředí.
Prošková Lenka