SLAVNÉ DIETY VERSUS ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL

V dnešní době je obezita definována a vnímána jako jedna z takzvaných civilizačních chorob. Je to stav, při kterém  člověk dosahuje hodnot BMI (Body Mass Index) vyšší než 30. Z průběžných výzkumů světových organizací vyplývá, že obézních (především dětí) na naší planetě neustále přibývá, a tak je velmi vhodné zamyslet se nad vlastním životním stylem již v ranném věku.

Právě životní styl úzce souvisí se stravováním. Dalo by se hovořit o 2 základních typech: ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL a NESPRÁVNÝ ŽIVOTNÍ STYL.

Do druhé zmíněné skupiny spadají jednak osoby obézní, ovšem také jedinci podvyživení či takzvaní „dietáři“. Laická veřejnost často chápe pojmy zdravý životní styl a dieta jako synonyma. Ovšem z medicínského hlediska toto nelze tvrdit a já se v této práci pokusím na příkladech nejznámějších diet vysvětlit, v čem tkví jejich negativní vlivy na lidský organismus.

Lidské tělo ke svému správnému fungování potřebuje všechny základní složky potravy, kterými jsou: bílkoviny, tuky a sacharidy. Ve vyváženém denním příjmu by měli být zastoupeny: bílkoviny = 12 – 15%, tuky = 30-35% a sacharidy = 50-58%. Dále nesmíme opomenout přijímat dostatečné množství:  vlákniny = 35g/den, vitamínů, minerálních látek a tekutin. Obecně můžeme říci, že veškeré diety jsou založeny na kontrolovaném příjmu potravin a mají za cíl nejčastěji snížit či upravit hmotnost jedince. Proto redukují či zcela eliminují některou ze základních složek potravy. A právě to je největší problém.

 1) Dieta dle krevních skupin

Každá ze 4 krevních skupin (A,B,AB,0) má dle genetických dispozic doporučené konzumovat jiné potraviny. Rozdělují se do skupin: potraviny vhodné, potraviny nevhodné a potraviny neutrální. Vhodné potraviny jsou doporučovány, nevhodné jsou zakázány a neutrální lze konzumovat pouze v omezeném množství.

SKUPINA 0

Lidé této krevní skupiny jsou označovány za lovce.

Vhodné potraviny: masa, luštěniny

Nevhodné potraviny: obiloviny, brambory, mléčné výrobky, ořechy

Rizika?:

– Jídelníček je jednotvárný skládá se pouze z bílkovin. Jejich nadměrná konzumace zaplavuje tělo amoniakem a zatěžuje orgány těla (především ledviny).

– Nedostatek ostatních živin.

 SKUPINA A

Nositelé krevní skupiny A jsou považovány za zemědělce. Z toho vyplývá, že jsou předurčeni k vegetariánství.

Vhodné potraviny: především rostlinná strava, rýže, luštěniny

Nevhodné potraviny: maso, uzeniny, vše tučné

Rizika?:

– Jídelníček obsahuje pouze rostlinné produkty, čímž tělu chybí živočišné bílkoviny bohaté na esenciální mastné kyseliny. Důsledkem může být únava, snížená schopnost imunitního systému a poruchy nervové soustavy.

 SKUPINA B

Označována za kočovníky.

Vhodné potraviny: červené maso, vejce, mléčné výrobky, zelenina

Nevhodné potraviny: drůbež, obiloviny, luštěniny, mořské plody

Rizika?:

– Tím, že jsou z jídelníčku zcela vyřazeny mořské plody, tělo je ochuzeno o nejcennější zdroj jódu, nezbytný pro štítnou žlázu. Následkem je nejčastěji únava, zimomřivost, ztráty paměti, zhoršení kvality vlasů, nehtů a kůže a v těhotenství může být degenerován plod.

SKUPINA AB

Jedinci této krevní skupiny by měli být kombinací kočovníků a zemědělců.

Proto tito lidé mohou konzumovat téměř vše.

Nevhodné potraviny: tučná masa a mléčné výrobky

Celkově je dieta podle krevních skupin naprosto nevhodná, neboť pro sestavení jídelníčku je nezbytně nutné individuální vyšetření zdravotního stavu pacienta a zhodnocení dosavadních stravovacích návyků.

2) Dieta jednodruhová

Jak už název napovídá, při této dietě člověk celý den konzumuje pouze 1 potravinu. Nejčastějšími variantami jsou rýže, vejce nebo jablka. Povolené je neomezené množství, ovšem pouze v kombinaci s čistou vodou.

Rizika:

– Jedna potravina nemůže pokrýt základní potřebu všech živin daného jedince. Proto se jedná o vysoce nevhodný stravovací režim. Ani konzumací např.luštěnin, ve kterých je obecně vysoké procento bílkovin, nedokážeme pokrýt denní příjem bílkovin.

– Nedostatek bílkovin má za následek úbytek svalové hmoty, poruchy vlasů,kůže a nehtů, oslabení imunity, otoky a špatné hojení ran.

– Nedostatek sacharidů s sebou přináší únavu, vyčerpání, podrážděnost, nechutenství a špatnou funkci mozku.

– Nedostatek tuků způsobuje praskání kůže, ekzémy a zhoršené vstřebávání vitaminů A,D,E,K.

– Nedostatkem vitamínů a minerálních látek se oslabuje imunitní systém člověka.

 

3) Dělená strava

Základem dodržování této jídelní filozofie je rozdělení potravin do 3 skupin. Potraviny bílkovinné, potraviny sacharidové a výrobky neutrální.  Podle přesně stanovených pravidel se buď výrobky kombinují, ale častěji se jedí odděleně podle dnů a skupin.

BÍLKOVINNÉ POTRAVINY: maso (kromě vepřového), sýry, vejce, sojové výrobky, citrusy, kyselá jablka, hrušky, broskve, meruňky, třešně, ananas, mango, papája, jahody, maliny, vařená rajčata.

Z nápojů se povoluje ovocný čaj či víno.

SACHARIDOVÉ POTRAVINY: obiloviny, luštěniny, kukuřice, neloupaná rýže, pečivo, těstoviny, koláče, brambory, kapusta, banány, fíky, datle, hroznové víno, sušené ovoce, med.

Z nápojů sem řadíme pivo, sirupy a ovocné šťávy.

NEUTRÁLNÍ POTRAVINY: spadají sem především tuky – oleje, máslo, mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku, uzeniny, uzené výrobky, tučné sýry, ostatní ovoce a zelenina, ořechy, houby, koření a bylinky.

Z nápojů jsou to bylinkové čaje.

Rizika:

– Tím, že přijímáme pouze 1 typ živin, tělo ochuzujeme o zbývající složky. Dlouhodobým dodržováním tohoto režimu také mohou přestat správně fungovat trávicí enzymy. Ty při normálním stravování pracují společně, protože strava je pestrá a obsahuje všechny složky. Pokud tento fakt změníme, část enzymů nebude využívána.

– Největší problém ale představuje konzumace pouze bílkovinných potravin. Lidské tělo přeměňuje proteiny na sacharidy (k využití energie) a při přeměně vzniká kyselina močová. V nadbytečném množství se kyselina usazuje do kloubů a vzniká onemocnění dna.

 

4) Atkinsova dieta

Atkinsova dieta na první pohled vypadá celkem příjemně a neškodně.(Obdobou je i Dukanova dieta.) Je zde dovoleno konzumovat neomezené množství jídla za den, včetně tučných výrobků a bílkovin. Z jídelníčku jsou ale vyřazeny pokud možno všechny sacharidy. Uvádí se, že občas lze do jídelníčku zařadit kousek hořké čokolády či celozrnného pečiva. Maximální přípustné množství je do 20 gramů sacharidů za den. Toto množství je ovšem tak nízké, že ve skutečnosti nemůžeme konzumovat žádné sladké výrobky, protože bychom ho překročili.

Podle mého malého průzkumu s pomocí softwaru e-kalkulačka: http://priteltvehosrdce.lundegaard.cz/ekalkulacka/e_index.htm jsem zjistila, že 20 gramů sacharidů je obsaženo už například ve:

– 34 gramech hořké čokolády,

– 28 gramech rýže,

– 28 gramech těstovin,

– 87 gramech banánů…

A to nesmíme zapomínat na to, že i zdánlivě nesladké potraviny obsahují určitý podíl sacharidů. Proto jako zakázané potraviny dieta uvádí: veškeré přílohy (brambory, knedlíky, těstoviny, rýži), pečivo, sladkosti, ovoce, sladké nápoje, kávu, pivo a dokonce i sladce chutnající zeleninu.

Rizika:

– Nedostatečný příjem sacharidů vede k únavě a špatné náladě.

– Tím, že nemůžeme konzumovat ovoce, má náš organismus deficit vitamínů a minerálních látek. Lidé pod vlivem Atkinse proto často trpí nachlazeními a chřipkami,, v důsledku snížené imunity.

– Další hrozbu představuje nedostatek vlákniny, který je taktéž nejvíce zastoupen v ovoci, zelenině a celozrnných výrobcích. Denní příjem vlákniny proto bez konzumace těchto potravin nelze splnit a hrozí obstipace či poruchy vyprazdňování.

 

5) Zónová dieta

Zónová dieta splňuje podle odborníka,profesora Libora Vítka z Hepatologické laboratoře Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1.LF UK vyvážený poměr sacharidů, tuků a bílkovin ve stravě. Také další odborníci na výživu se shodují, že v porovnání s jinými dietami vystupuje Zónová dieta jako nejvhodnější. Ani přesto ji však nelze doporučit.

Přestože poměr živin je vyvážený, neodpovídá lidské potřebě. V rámci diety je stanoveno sacharidy: lipidy: bílkoviny v poměru 40:30:30 %. Doporučovaný poměr je však 50-58: 30-35: 12-15 %. Kladně můžeme hodnotit i fakt, že dieta doporučuje nezapomínat na pitný režim, snídani a dodržování 5-6 denních porcí jídla. To z klinického hlediska vhodně podněcuje lidi, aby kontrolovali skladbu své stravy.

Rizika?:

– U této diety je největším problémem stanovení přesného poměru základních živin. Pro laickou veřejnost je bez vyšetření či znalosti složení potravin téměř nemožné dlouhodobě dodržovat nastavená pravidla a s návratem k původní stravě se dostaví takzvaný „jo-jo efekt“.

Vyvážená strava a zdravý životní styl

Oproti dietám spočívá zdravý životní styl v kompletní a trvalé změně jídelních i životních návyků. Základním cílem je udržování zdraví a psychické pohody. Těchto cílů lze dosáhnout za předpokladu dostatečného pohybu, spánku a příjmu vyvážené pestré stravy a tekutin v pravidelných intervalech.

Pokud člověk dodržuje zdravý životní styl, nemusí se obávat o svoji hmotnost, protože ta zůstává stabilní.

Zásady vyvážené stravy:

– poměr sacharidů: tuků: bílkovin v poměru 50-58%: 30-35%: 12-15%

– dostatek vitamínů, minerálů a vlákniny

– podávat spíše menší porce ale pravidelně (4 – 6x denně po cca.3 hodinách)

– omezit jednoduché cukry, nasycené mastné kyseliny

– snažit se o co nejpestřejší stravu

– minimálně 2x týdně konzumovat ryby

– upřednostňovat rostlinné tuky před živočišnými (ale jíst oba druhy)

– denně vypít 2 – 2,5 litry tekutin

Jídelníček:

Stanovit jídelníček by měl výživový poradce vždy individuálně na základě primárního vyšetření zdravotního stavu pacienta, určení BMI a po zhodnocení dosavadních stravovacích zvyklostí a sportovní aktivity.

Za předpokladu normálního BMI u dospělého člověka by jídelníček na 1 den mohl podle zdravé výživy vypadat asi takto (viz.níže).

Snídaně = by měla tvořit 20- 25% denního příjmu

– vždy by měla obsahovat bílkovinu, pečivo, zeleninu či ovoce a nápoj

- př: 2 kusy celozrnného rohlíku (100g) + tenká vrstva sýru ricotta (20g) + krůtí šunka (80g) +červená paprika (150g) + ovocný neslazený čaj

Dopolední svačina = by měla tvořit 10% denního přijmu

– nejvhodnější jsou zakysané mléčné výrobky doplněné ovocem

- př: acidofilní mléko (250 ml) + jahody (200g)

Oběd = měl by být největším jídlem dne (30-35% denního přijmu)

– skládat by se měl vždy z polévky, hlavního chodu a přílohy

- př: zeleninovo-masový vývar s kapáním (1 porce)

– přírodní vepřový plátek (150g) s dušenými zelenými fazolkami (150g) přelitý pepřovou omáčkou + brambory (250g)

Odpolední svačina = by se měla pohybovat kolem 10% denního příjmu

– vhodný je mléčný výrobek s ovocem či zeleninou nebo pečivo

- př: bílý jogurt (150g) dochucený skořicí + müsli (20g) + jablko (150g)

Večeře = je druhé největší jídlo dne a mělo by tvořit 20-30% denního přijmu

– měla by se podávat cca.3 hodiny před ulehnutím do postele

- př: těstoviny (100g) s tuňákem v rajčatech dochucené parmazánem

Druhá večeře = není nutná

– je vhodná v případě, že jdeme spát pozdě

- př: menší miska mandarinek

 Závěr

Při vyhledávání informací k sepsání této eseje jsem si pouze potvrdila, že ač jsou diety v nejrůznějších médiích hojně propagovány, rozhodně nepůsobí lidskému organismu užitek, ba právě naopak. Výjimku tvoří diety předepisované lékaři a výživovými specialisty v případech onemocnění (diabetes, gastrointestinálních poruch), v doléčovací fázi po prodělání choroby (mononukleóza, diarea…), při užívání léků na ředění krve (Warfarin) nebo při intolerancích (laktóza, celiakie).

Sama bych prostřednictvím této práce chtěla apelovat alespoň na tu část obyvatelstva, která má snahu a zájem zjišťovat informace o výživě nebo se rozhodla změnit svůj životní styl, aby se nenechala ovlivňovat nepodloženými informacemi v tisku a lákavými nabídkami farmaceutických firem, ale raději navštívila odborníka na výživu a řádně prokonzultovala svůj problém. Jediným možným řešením obezity ve světě je řádná prevence. A ač si to málo kdo uvědomuje, je to něco, co každý z nás může ovlivnit vlastním počínáním. Proto se snažme, ať obezitu do konce třetího tisíciletí omezíme na minimum.

Zdroje:

http://www.eufic.org/article/cs/artid/vyzkumu-obezity/

http://www.tribune.cz/clanek/31323-obezita-u-deti-ohrozuje-celou-spolecnost

http://www.vypocet.cz/bmi

http://www.zijzdrave.cz/jidlo/diety/strava-podle-krevnich-skupin/

http://www.fit-centrum.cz/odborne-clanky/3280-vyziva-podle-krevnich-skupin-podrobne-0-a-b-ab.html

http://www.rady-hubnuti.cz/delena-strava/

http://www.redukcni-dieta.cz/atkinsonova-dieta/

http://www.ahaonline.cz/clanek/trapasy/33945/nejoblibenejsi-svetove-diety-ktere-drzi-i-celebrity-odbornici-rikaji-jen-nektere-jsou-ucinne-jine-skodi.html

http://www.bezhladoveni.cz/zonova-dieta/

http://books.google.cz/books?id=2oz4bElkIpkC&pg=PA15&dq=ISBN:978-80-247-3433-0&hl=cs&source=gbs_toc_r&cad=4#v=onepage&q=ISBN%3A978-80-247-3433-0&f=false

Barbora Dovolová

Příspěvek byl publikován v rubrice Archív seminárních prací. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.