Telemedicína v kosmetice

Publikováno 19.5.2014 | Autor: LENCOVAR

Žijeme v době, kdy technika postupuje stále dopředu, tak je to také v medicíně.  Lidé si pomocí techniky snaží ulehčit práci a ušetřit čas.

V medicíně v současné době dochází k velkému rozvoji telemedicíny.

Název telemedicína pochází z řečtiny a latiny. Řeckou předponu tele- lze přeložit jako „na dálku“ a latinský výraz „medeor“ znamená „léčím“. 

Telemedicína je dálkový přenos lékařských informací od pacienta k doktorovi. Vše je zprostředkováno pomocí telekomunikačních a informačních technologií, např. e-maily, obousměrné video, bezdrátové nástroje a další. 

Pomocí této technologií je zjišťován stav pacienta, vzdálené poskytování zdravotnických služeb a je poskytována konzultační činnost na dálku. Hlavním důsledkem toho je zlevňování léčby, větší transparentnost při rozdělování financí a v delším časovém horizontu i zlepšení kvality života. První použití bylo představeno v 60. letech 20. století u pacientů ve skandinávských zemích. V ČR jsou takovéto pracoviště od roku 2003. Podle způsobu, jakým jsou přenášeny informace, lze telemedicínu rozdělit na tři oblasti:

1. zasílání informací

2. dálkové monitorování

3. dálková terapie.

Programy umožující telemedicínu jsou např.

1) Point-to-Point Protocol (PPP) Jedná se o propojení pomocí soukromé sítě. Tento systém se používá v nemocnicích a na klinikách, které poskytují služby přímo pro nezávislé poskytovatele zdravotní služb

2) Propojení s monitorovacím centrem – Tato metoda je používána pro srdeční, plicní a fetální monitorování a domácí péči. Tyto služby jsou poskytovány pacientům v domácnosti.

Mezi telemedicínské mechanismy patří např. Telekonzultace, telediagnostika, telemonitorováni, telepéče, televzdělaní, teleprezentace, Lékařská porada na dálku a společná diagnóza.

Myslím si, že telemedicína bude mít v budoucnu i velký vliv na kosmetiku. V součastné době lze využít telemedicínu např. nákupem kosmetických přípravků.

Také lze využít kosmetické poradny na internetu. Tyto „online“ kosmetické poradny lze využít kdekoliv, kde máte přístup k internetu, to znamená, že nemusíte čekat dlouhé fronty v čekárnách dermatologických poraden.

Odkazy internetových kosmetických poraden :

http://ona.idnes.cz/kosmeticka-poradna-aleny-kimlove-dqj-/poradna.aspx?p=KOSMETIKA

http://www.prozeny.cz/poradny/krasa-a-moda/17-kosmeticka-poradna

 

Radka Lencová

Rubriky: Archív seminárních prací, Uznané seminární práce 2014 | Napsat komentář

Použití špenátu pro regeneraci a detoxikaci organizmu

Publikováno 12.5.2014 | Autor: PETROVSN

Špenát je důležitá listová zelenina. Poprvé byl vypěstován v jihozápadní Asii. Obsahuje cenné živiny. Je dobrý na prevenci rakoviny.

Jsou v něm obsaženy karotenoidy ve vysokých koncentracích. Karotenoidy jsou přírodní antioxidanty, které bojují proti některým chorobám. Lidský organizmus umí využít pouze 6 karotenoidů a to :beta-karoten ,alfa-karoten , kryptoxantin , lykopen , lutein a zeaxantin. Mohou poskytovat ochranu před chorobami srdce. Karotenoidy zpomalují vývoj makulární degenerace. Zvyšují celkovou imunitu. Hlavní příznivý účinek karotenoidů spočívá v jejich antioxidačních schopnostech. Antioxidanty jsou látky chránící buňky před poškozením nestabilními molekulami kyslíku, tzv. volnými radikály. Špenát obsahuje beta-karoten a lutein. Lutein podporuje ostré vidění absorpcí škodlivých ultrafialových paprsků a neutralizováním volných radikálů na oční sítnici. To pravděpodobně pomáhá snižovat riziko makulární degenerace a poruch zraku spojených s věkem, které jsou hlavní příčinou slepoty u starších lidí.

Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak.

Obsahuje hodně draslíku, který reguluje krevní tlak. Také obsahuje vysoký obsah vitamínu K.

Špenát je důležitá živina pro zažívací ústrojí, a to jak pro žaludek a dvanácterník, tak také pro tenké a tlusté střevo.  Je  vynikající  k čištění, regeneraci a obnovování zažívacího ústrojí.  Asi půl litru správně připravené syrové špenátové šťávy denně odstraní často v několika dnech nebo týdnech i tu nejhorší zácpu. Syrová špenátová šťáva však nečistí účinně jen dolní úseky střeva, ale celý zažívací kanál.

Jinou cennou vlastností syrové špenátové šťávy je její účinek na zuby a dásně,neboť pomáhá zabránit paradentóze. Tato nemoc je mírná forma skorbutu (kurdějí). Příčinou je nedostatek takových prvků v těle, které se najdou především ve šťávě z karotky a špenátu. Krvácení z dásní a fibrinové znehodnocení zubní dřeně se staly jednou z nejrozšířenějších chorob, což se vysvětluje navyklou konzumací denaturovaných výrobků z obilovin, rafinovaného cukru a jiných méněcenných potravin a nedostatkem vitaminu C. Univerzální antioxidant rozpustný ve vodě i v tucích, je vhodný pro diabetiky I. a II. typu. Zlepšuje zrakové funkce.

Obsahuje kyselinu alfa lipoovou. Alfa lipoová kyselina Ala patří mezi antioxidanty. Je nazývána „univerzálním antioxidantem“, protože je rozpustná v tucích i ve vodě. ALA je v malém množství vyráběna přímo v těle.

Tělesné poruchy, které jsou převážně způsobeny nahromaděním odpadových látek v dolním úseku střeva a nedostatkem potřebných účinných látek, jsou dvanácterníkový vřed a vředy jiných lokalizací, perniciosní anémie (zhoubná chudokrevnost), křeče, degenerace různých nervů, nedostatečná sekrece nadledvinek a štítné žlázy, neuritidy, artritida, abscesy a furunkly, bolesti zárodečných žláz, otoky rukou a nohou, sklon ke krvácení, ztráta energie, revmatické bolesti, srdeční slabost, vysoký a nízký tlak, oční choroby a bolesti hlavy, včetně migrény. Pití alespoň půl litru čerstvé zeleninové šťávy denně je ta nejrychlejší a nejúčinnější cesta, jak dodat tělu potřebné živiny.

Špenát, hlávkový salát a řeřicha potoční, spolu s karotkou a zelenou paprikou, patří k zelenině s nejvyšším obsahem vitaminu C a E. Není-li tělo dostatečně zásobeno vitaminem E, vede to k potratům, impotenci a sterilitě. Mnohé druhy ochrnutí jsou vysvětlitelné nedostatkem vitaminu E. Je také zodpovědný za chybění všeobecného pocitu zdraví a špatnou výměnu látkovou. Když myslíme na špenát, máme nejčastěji na mysli jeho projímavou vlastnost. Příčinou tohoto účinku je jeho vysoký obsah kyseliny šťavelové.

Organická kyselina šťavelová je jednou z důležitých substancí, které je potřeba k udržování a stimulování tonu peristaltiky. Je v syrové zelenině a jejich šťávách organická, a jako taková je nejen užitečná, ale životně důležitá pro fyziologické funkce těla. Naproti tomu v uvařených nebo zpracovaných potravinách je kyselina šťavelová mrtvá nebo anorganická, a proto nebezpečná a škodlivá. Kyselina šťavelová se spojuje snadno s vápníkem. Jestliže jsou oba v organické formě, vznikne konstruktivní spojení, neboť kyselina šťavelová podporuje vstřebání vápníku v zažívací trubici a současně povzbuzuje peristaltiku. Jestliže se kyselina šťavelová vařením potravin stane anorganickou, tvoří pevné spojení s vápníkem ostatních potravin, které byly současně snědeny, a tím zničí výživnou hodnotu obou. Vede to k nedostatku vápníku, způsobujícího odbourávání kostí. Kyselina šťavelová sama je potom často příčinou tvorby anorganických krystalků v ledvinách. Vyplatí se myslet na to, že minerálie v našich potravinách, například železo, často nemohou být úplně přijaty a vstřebány, protože se vařením staly anorganickými.

Ve špenátu najdeme také vysoké hodnoty vitaminů skupiny B a vitaminu C. Z minerálů je nejvíce zastoupen draslík, hořčík, sodík, vápník, železo, mangan a měď.

Z vitaminů skupiny B najdeme ve špenátu především biotin (B8), vitamin důležitý pro zdravé vlasy, nehty, kůži a správnou funkci pohybového aparátu. Je důležitý pro metabolismus aminokyselin a mastných kyselin, je kofaktorem karboxyláz.
Dále niancin (B3), vitamin pro zdravý spánek, látkovou výměnu, silné srdce a cévní systém. Tento vitamin je důležitý k uvolňování energie ze sacharidů. Má spoluúčast na řízení hladiny krevního cukru, udržování zdravé kůže, správnou funkci nervového systému a zažívacího traktu. Dále pomáhá udržovat zdravý mozek a nervové buňky. Zmírňuje stavy úzkostí, nespavost a deprese. Pravidelnými vyššími dávkami niacinu můžeme zvrátit nebo velmi zlepšit cukrovku prvního typu, která se obvykle objevuje v dětství nebo mládí, do 30 roku věku. V rozvojových zemích se často vyskytuje nemoc pelagra. Jde o těžké onemocnění způsobené hlavně nedostatkem niacinu. Jejími projevy jsou jahodově zabarvený jazyk, zánět jazyka, zánět dutiny ústní, nevolnosti, zvracení, zácpy, průjmy, křečovité bolesti břicha, nedostatek žaludečních kyselin. Bez vitaminu B3 nemůže pracovat mozek. Kromě toho niacin pomáhá likvidovat některé složky cholesterolu a tuků v krvi. Výzkumy jednoznačně prokázaly, že pravidelné podávání vyšších dávek B3 výrazně pomohlo osobám revmatoidní artritidou a osteoartrózou. Během několika měsíců docházelo k zlepšení kloubní funkce, zvětšení hybnosti, vytrvalosti a svalové síly. Niacin má při těchto chorobách protizánětlivý účinek a přispívá k hojení poškozených kloubních chrupavek.
Kyselina listová (B9 – acidum folicum) je také bohatě obsažena ve špenátu. Tento vitamin je často doporučován ženám v těhotenství pro zdravý vývoj plodu, ale i pro samotnou plodnost ženy. Je důležitý též pro mentální zdraví, krvetvorbu, zdravý sluch a jako prevence srdečních chorob a mozkových příhod. Jejich vysoké zastoupení a vzájemný poměr činí špenát nadmíru prospěšnou potravinou. Nedostatek kyseliny listové způsobuje megaloblastickou anémii. Červené krvinky jsou zvětšené, zdeformované a jejich schopnost přenášet kyslík je omezená. Také se mohou vyskytnout poruchy růstu i neplodnost.

Draslík a vápník jsou nepostradatelné pro zdravé zuby, kosti, nervy a metabolické procesy v lidském organismu.

Železo je důležité pro krvetvorbu a okysličování tkání. 

Hořčík hraje významnou roli jak pro metabolismus látek, tak pro správnou funkci svalů, srdce, mozku, žláz s vnitřní sekrecí a pomáhá udržet „pevné nervy“.

Měď udržuje dostatečnou hladinu „hormonů blaha“ v našem těle, podporuje tvorbu pigmentu, chrání před vypadáváním vlasů a je stěžejní při tvorbě hemoglobinu.

Sodík je nutný pro správnou regulaci tělních tekutin, jeho nedostatek může vést k bolestem hlavy a celkové únavě.

Léčivé a zdraví prospěšné účinky špenátu jsou zajištěny právě vysokým obsahem všech výše jmenovaných látek a jejich poměru. Špenát je zeleninou, která má velice příznivý vliv na celkové zdraví člověka, protože dokáže usměrňovat a ozdravovat široký záběr životních funkcí. Ukázalo se, že špenát obsahuje tak vysoké množství biologicky aktivních látek, že je výhodnější ho konzumovat v menších dávkách a častěji, než nárazově ve vysokém množství, aby mohlo dojít k plnému vstřebání všech zdraví prospěšných látek.

Nezřídka se stává, že právě děti, pro které by pravidelná konzumace špenátu byla velkým přínosem v období vývinu, nemají příliš v lásce jeho chuť.

Petrovská Nora

Rubriky: Archív seminárních prací, Uznané seminární práce 2014 | Napsat komentář

Adbominoplastika po velikém váhovém úbytku

Publikováno 12.5.2014 | Autor: BEDATSOL

 

Abdominoplastika- jedná sa o chirurgický zákrok na základe, ktorého odstraňujeme prebytočnú kožu a tuk z krajiny brušnej (venter pendulus).Najčastejšie sa ľudia rozhodujú podstúpiť tento zákrok v 3 prípadoch. A to:

-po tehotenstve

-po výraznom váhovom úbytku

-po povolení steny brušnej:

Rozostup priamych brušných svalov – diastáza sa vyskytuje veľmi často u žien po opakovaných alebo početných tehotenstvách. Priamy sval brušný, je párový sval a je hlavným ohýbačom trupu. Nájdeme ho v strednej časti brucha od spodných žeberních oblúkov smerom dolu k spone stydké na panve. Lavý a pravý list priameho brušného svalu sa vzdialia od seba (dá sa to pozorovať vleže, ako rôzne veľká prepadlina nad pupkom alebo vyklenutie v rovnakom mieste v stoji, keď pacient zvýši tlak v brušnej dutine). Korekcia sa prevádza najčastejšie zblížením oboch listov svalov dvojitým stehom od dolných žeberních oblúkov až po stydkú kosť s vynechaním miesta pre pupek. Táto korekcia sa prevádza behom štandartnej abdominoplastiky.

Abdominoplastika je najvhodnejšia pre ženy alebo mužov, ktorý majú pomerne dobrú postavu avšak stále sa nemôžu zbaviť vystupujúceho brucha. Po abdominoplastike vzniká jízva, preto tento zákrok nie je esteticky vhodný pre ľudí s príliš veľkým množstvom tuku, keďže by po zákroku mali jízvu z jedného boku na druhý.

Naopak abdominoplastika nie je vôbec vhodná pre ľudí, ktorý plánujú v budúcnosti radikálnejšie zhodiť kilogramy. Takisto nie je vhodná pre ženy, ktoré v budúcnosti plánujú otehotnieť, pretože vertikálne svaly, ktoré sa počas tohto zákroku spevňujú, sa môžu počas obdobia tehotenstva rozostúpiť. V prípade, že má pacient jazvy z nejakej predchádzajúcej brušnej operácie, môžu sa tieto jazvy napnúť a byť viditeľnejšie.

V prípade, že sa pacient rozhoduje medzi liposukciou a abdominoplastikou, je potrebné aby vedel, že liposukcia je vhodná v prípade, že jeho koža je kvalitná a bez jaziev, prípadne u žien veľmi častých strií, jeho koža tiež nesmie byť príliš nadbytočná.

Abdominoplastika je podstatne menej invazívna. Liposukcia sa častejšie odporúča mladším ľuďom, ktorých koža je elastickejšia a prispôsobivejšia.

Abdominoplastika je zákrok, ktorý sa vykonáva pod celkovou anestéziou, kedy sú svaly relaxované.

12 hodín pred touto operáciou je zakázaný prísun potravy. Je však nutný veľký príjem tekutín a bandáž dolných končatín, keďže pri zákroku hrozí nebezpečenstvo embólie.

Abdominoplastika predstavuje redukciu kože a dolnej časti brucha, alebo redukciu kože a tuku v celej oblasti, alebo redukciu kože a tuku a zároveň plastiky priamych brušných svalov.

Pooperačné komplikácie, ako je napríklad infekcia, alebo tvorba zrazenín, sú veľmi zriedkavé. Infekcia môže predĺžiť hospitalizáciu, ktorá bežne ak všetko prebehne v poriadku tráva 2 až 3 dni. Pooperaračné bolesti sú tlmené opiátmi a pacient je po týždni pozvaný na prvé previazanie rany. Od prvého prevazu pacient nosí kompresívny návlek na brucho a to buď vo forme pásu alebo nohavičiek so zvýšeným pásom. Elastický návlek by mal pacient nosiť aspoň po dobu 8 týždňov. Definitívny výsledok sa dostáva po dobe 2 mesiacov. U niektorých pacientov  môže pretrvávať opuch do dobu 2 mesiacov. Je sprevádzaný citlivosťou okolia rany.

Máme 3 druhy abdominoplastiky:        1. kompletná abdominoplastika

2. modifikovaná abdominoplastika

3. miniabdominoplastika

 

KOMPLETNÁ ABDOMINOPLASTIKA:

Tento zákrok obvykle zaberie lekárom približne 2 hodiny, prípadne viac. V súčasnosti sa často spojuje abdominoplastika s pomocnou liposukciou. Pred rezom sa zavedie sacia pumpa do oblasti budúcej jazvy a podkožný tuk sa odsaje. Ak sa plánuje väčšia resekcia kože, musíme počítať s prenesením pupočnej jazvy späť do prirodzenej polohy. Najskôr kruhovým rezom okolo pupku zaistíme voľný pohyb pupočnej jazvy voči okolitému tkanivu. Potom najčastejšie chirurg spraví dlhý rez od jednej lopaty panvovej kosti ku druhej, tesne nad líniou pubického ochlpenia. Ďalej chirurg oddelí kožu od brušnej steny, pretiahne ju smerom k rebrám a nadvihne. Tým odkryje priame svaly brucha. Tie sú potom spevnené pritiahnutím k sebe a zošité do ich novej pozície. To zaistí spevnenie brušnej steny a zúženie obvodu pása. Nadbytočná koža je potom odstránená a ďalej sa vyrezáva otvor pre ,,nový“ pupok, ktorý je fixovaný klasickými stehmi. Súčasťou tohto typu abdominoplastiky je lipektómia. Jedná sa o chirurgické odstránenie podkožného tuku.

MODIFIKOVANÁ ABDOMINOPLASTIKA:

Tento zákrok je jednoduchší v porovnaní s predchádzajúcou kompletnou abdominoplastikou . Čo sa týka rezu, je kratší, nesiaha až k lopatám kyčle. Je asi o 10 až 15 cm kratší než v predchádzajúcom prípade. Chirurg môže pomocou stehov upevniť uvoľnenú stenu až do okolia pupku. Nasledujúci deň po operácii je nutné spať v polosede. Tento typ zákroku je vhodný pre pacientov s povolenou stenou brušnou pri pupku a s tukovými prevismi v dolnej časti brucha.

MINIABDOMINOPLASTIKA:

Zákrok vhodný pre pacientov, ktorí majú tukové tkanivo uložené v podkoží v dolnej časti brucha. Nie je však vhodný pre tých, ktorí majú veľký kožný prebytok. Najväčšou výhodou tejto operácie je dĺžka rezu, ktorý je pomerne krátky (5 až 10 cm) a dĺžka zákroku. Trvá asi 1 hodinu. Rez sa nachádza tesne nad pubickým ochlpením. Opäť je nutné aby nasledujúcu noc spal pacient v polosede.

Tiež existuje metóda, ktorá sa nazýva OBRÁTENÁ ABDOMINOPLASTIKA- vhodná pri nahromadení tuhu v hornej časti brucha. Ďalšou metódou je UMBILIKOPLASTIKA. Jedná sa o chirurgickú úpravu pupočnej jazvy. Ide o pomerne nenáročnú operáciu, ktorá sa prevádza pri lokálnej anestézii a jazva je vo vnútri pupku. Lekár mení tvar pupku. Zákrok je praktický pre pacientov s vypuklým pupkom.

Pred vykonaním operácie musí plastický chirurg zhodnotiť stav, určiť rozsah tukových ložísk a posúdiť napätie kože. Zároveň podá pacientovi presné inštrukcie k vykonaniu zákroku. Abdominoplastika je bolestivý zákrok. Pacient pociťuje bolesti pri nadýchnutí alebo kašlaní. Prvé dni po operácii je brucho bandážované a pacient je pod vplyvom analgetík. Najväčšia pociťovaná bolesť je pri zmene polohy yo sedu do ľahu.

Po abdominoplastike je dôležité dodržovať prísnu diétu. Je to kvôli zmenám uloženia čriev. Dôležité je starať sa poriadne o rany a neskoršie vznikajúce jazvy. Odporúčajú sa tlakové masáže, ktorými pacient dosiahne zmäkknutie jazvy a jej priaznivejšie hojenie. Tiež sa odporúča doplnková enzýmová terapia alebo terapia biostimulačným laserom. Bolestivý stav by však mal do 3 týždňov ustúpiť.

Do aktívneho života sa pacienti vracajú po približne 2 až 4 týždňoch. O jazvu je potrebné sa starať dlhšie a vyhýbať sa aspoň 4 mesiace pobytu na slnku. Síce je dôležité telesné šetrenie, ale pacient by sa mal už na druhý deň začať rozhýbavať. Skorá mobilizácia pomáha k rýchlejšiemu návratu do aktívneho života a má vplyv aj na lepšie hojenie rany. Pacienti by sa po výkone mali udržiavať v dobrej fyzickej kondícii, aby bol efekt skutočne dlhodobý a nemusel sa po pár rokoch znova opakovať.

Hojenie a rekonvalescenciu výrazne urýchli fibrinové tkáňové lepidlo v záverečnej fáze operácie. Aplikuje sa na obnaženú svalovú vrstvu brucha – v tenkej vrstve pomocou stlačeného plynu (na princípe lakovania sprejom) a kožný lalok s podkožím sa prilepia späť ku spodine. Využitie tohto lepidla veľmi výrazne zamedzuje vzniku pooperačného krvácania, alebo vzniku seromu. Taktiež podstatne skracuje dobu hospitalizácie, dobu ktorá je nutná na nosenie drénu. Niekedy úplne eliminuje nutnosť ich použitia.

Všetky jazvy, ktoré boli pôvodne v dolnej časti brucha sú odstránené pri odrezaní brucha. Avšak pri vyššie uložených jazvách môžu vznikať komplikácie, môže v nich dôjsť k zahnisaniu a odumretiu tkaniva. Taktiež hrozí pri tomto zákroku strata citlivosti v danej kožnej oblasti. Ďalšou možnou komplikáciou je otvorenie rany, asymetrické umiestnenie pupka alebo celková asymetria brucha po výkone. Možný je vznik keloidných jaziev, vznik pseudocýst.

Jednou z hlavných komplikácií je krvácanie a vytvorenie hematómu. S týmto typom komplikácie sa stretávame v bezprostrednej pooperačnej dobe. Hematómu je možné sa vyhnúť čo najjemnejšou operačnou technikou a dodržiavaním kľudového pooperačného režimu, bez akejkoľvek fyzickej záťaže, prípadne zavedením Redonovej drenáže ešte počas vykonávania zákroku. Drenáž je možné ponechať v tele pacienta až po dobu 24 hodín. Ak postupne ustúpi produkcia tekutiny, je možné drenáž odstrániť. Pri masívnom krvácaní je nutné podať lieky na zlepšenie zrážanlivosti krvi, prípadne vykonať revíziu operačnej rany.

Do skupiny neskorších komplikácií patrí aj vytvorenie serómu v rane. Jde o  podkožnú kapsu vyplnenú žltou tekutinou bez prítomnosti zápalu, pri tomto zákroku je tvorba serómu pomerne častá, závisí len na tom v akom veľkom rozsahu. Menší seróm zostáva často bez povšimnutia, objemovo väčší je neprehliadnuteľný. Seróm sa postupne sám vstrebe, môže to však trvať niekoľko týždňov.

Abdominoplastika je efektný zákrok. Jej výsledky sú u výraznej väčšiny pacientov trvalé, najmä u tých, ktorí dodržiavali diétu a poctivo cvičili predpísané cviky. Ich životný štýl by sa mal zmeniť k lepšiemu, pretože po aj abdominoplastike môže opäť dôjsť ku nahromadeniu tuku v danej oblasti.

Lucia Beďatšová

Rubriky: Uznané seminární práce 2014 | Napsat komentář

Fyzická aktivita jako prevence celulitidy.

Publikováno 12.5.2014 | Autor: JEZKOVSI

Celulitida představuje strašáka pro ženy a dívky již od dětského věku. I když ve většině případů je spojena s nadměrnou hmotností , nevyhýbá se ani štíhlým ženám a vzhledem k tomu, že je stále více obézních dětí, postihuje i chlapce. Kůže je hrbolatá, hrudkovitá, pro svůj typický vzhled je nazývána pomerančovou.  V podstatě jde o špatnou funkci lymfatického systému a metabolismu tuků. Tuk se ukládá do podkoží, kde tvoří hrudky.  Nejvíce je viditelná v oblasti zadečku, stehen, bříšku a pažích.

Rozvoj a projevy bychom mohli rozdělit od drobných nerovností,  které se zvýrazní po stisknutí pokožky mezi prsty, až po hluboké krátery viditelné pouhým okem .  Pokud se rozhodneme se s celulitidou poprat je dobré začít v počátku, protože pokud se dostaneme do stadia rozsáhlých projevů, můžeme příznaky pouze zmírnit, ale celulitidy se nezbavíme.

Prvním krokem v boji s celulitidou by měla být změna životního stylu. Ze stravy vyloučíme sladkosti, tučné pokrmy, jídla si rozdělíme do více chodů, přidáme zeleninu, ovoce, celozrnné pečivo. Důležitý je dostatečný příjem vhodných tekutin min. 2 litry vody s citronovou šťávou, bylinných čajů, minerální vody.  Omezíme konzumaci alkoholu, kávy, a samozřejmě kouření, protože tyto zhoršují cirkulaci krve. Vhodné je podpořit nedostatečnost lymfatického systému ať už potravinovými doplňky, čaji, či masážemi a kosmetickými procedurami. Při sprchování rozproudíme lymfu střídáním teplé a studené vody. Velkou roli hraje i stres. Jak známo fyzická aktivita je nejlepším lékem na stres, takže pokud začneme sportovat, zbavíme se jak stresu, tak celulitidy.

Nejvhodnější jsou aerobní sporty, aby tělo nepracovalo na kyslíkový dluh, při kterém se lymfatický systém přetěžuje. Každý si může vybrat co mu je bližší, ale lepší je samozřejmě sporty kombinovat. Pokud chcete výsledky vidět co nejdříve, věnujte se sportovním aktivitám alespoň 4x týdně minimálně 30-45 min.

Dřepy – cvičení vhodné pro soukromí domova, zaměřené na spodní oblast těla, jsme-li šikovnější  je možné použít malé činky ev. PET lahve s vodou a zapojit i ruce.

Chůze – chce více trpělivosti, než se dostaví první výsledky. Nevyžaduje pomůcky a mohou ji praktikovat i netrénované osoby s nadváhou. Stačí vynechat MHD, taxi, auta, výtahy. Rychlá chůze je přípravou na běh.

Běh – zapojuje svaly celého těla. Důležitá je správná technika, abychom se nezadýchali a nepřešli tak do anaerobního pásma. Volbou  vhodné obuvi a terénu předejdeme bolestem kloubů a zraněním. Pravidelný 30-ti minutový běh spolehlivě odbourá stres.

Jízda na kole – cyklistika je vhodná pro lidi s nadváhou, šetří klouby, po chůzi druhým nejpřirozenějším pohybem. Jízda by měla trvat alespoň 45 min v nenáročném terénu. Opět je důležitá pravidelnost což je problém v zimě a deštivém počasí.  Pak se dá nahradit spinningem či aquacyclingem .

Skákání přes švihadlo – vyžaduje špetku šikovnosti a není vhodné pro lidi trpící obezitou. Při pravidelném alespoň 30-ti minutovém skákání účinně formuje zadeček, stehna a lýtka.

Skákání na trampolíně  –  nejen zábava pro děti. Dnes je cvičení na trampolíně součástí cvičebních studií, kde se dá využít služeb lektora pro správné použití. Docela dobře probudíte lymfu, zaktivujete svaly celého těla, včetně svalů břicha a pánevního dna.

Aquaerobic – další z vhodných aktivit pro osoby s nadváhou. Voda působí kompresně, čímž povzbuzuje lymfu. Podmínkou je teplota vody, neměla by mít méně než 28 °C.  V chladné vodě si tělo tukové zásoby spíše uchovává.

Jízda na in-linech – populární nejen mezi mladými. Začátečníci mohou využít speciálně upravené stezky, možno je vyrazit i do ulic. Dobře působí na stehna zadek i boky.

To byl stručný přehled sportovních aktivit, které nám pomohou zbavit se nejen nehezkých ďolíčků na různých partiích těla, ale odbouráme jimi stres a uděláme něco pro své zdraví. V dnešní uspěchané době je dobré naučit se relaxovat a cítit se dobře, protože jen tak můžeme fungovat naplno, odvádět 100% výkon ve škole, doma i v zaměstnání. Mít se rádi a být se sebou spokojení.

 

Rubriky: Archív seminárních prací | Napsat komentář

Kryolipolýza

Publikováno 12.5.2014 | Autor: VYSOCKAP

Kryolipolýza je efektivní, neinvazivní metoda, kdy dochází k procesu mražení buněk a následně k její lipolýze. Tukové buňky se naruší nízkou teplotou a následně je její obsah vyloučen do mezibuněčného prostoru, lymfatického systému a nakonec z těla ven. Děj mrazení způsobí v tukových buňkách apoptózu (systematické narušení tukových buněk). Díky přirozené reakci těla jsou odstraněny tyto poškozené buňky a lipidy. Jakmile dojde k odstranění tukových buněk, tuková vrstva se zremodeluje a zmenší díky následnému shluknutí buněk. Lipidy jsou z tukových buněk postupně vstřebávány a vylučovány lymfatickým systémem z těla ven. Jelikož se chladí pouze tukové buňky, které reagují na chlad, tak nedochází k poškození okolní tkáně. Proto je tato metoda bezpečná.

Výhody, které poskytuje metoda kryolipolýza způsobem ošetření je redukce nadměrných tukových zásob, anti-celulitidní ošetření, dále odstranění tuků z břicha, zad, boků, a jiných oblastí s větším množstvím tuku. Mezi další výhody patří například napnutí a regenerace pokožky, zpevnění tkáně, aktivování tělního metabolismu, odstranění tělních toxinů, odstranění bolestivých stavů zánětlivých onemocnění a jiných dalších výhod.

Samotný zákrok trvá přibližně 60-90 minut. První výsledky se dostaví již po 4 týdnech a optimální výsledek se projeví během 2-3 měsíců. Výsledek je trvalý.

Tato metoda nezpůsobí žádné modřiny, otoky, nerovnosti kůže. Není třeba držet žádné diety ani vyvíjet nadměrnou pohybovou aktivitu. Kryolipolýza nemá žádné zdravotní omezení, nezvyšuje hladinu cholesterolu nebo triglyceridů v krvi. Již po první proceduře je zřejmé, že množství podkožního tuku se zmenší o 25% a tento efekt dále narůstá. Proces, který probíhá je efektivní, bezpečný a trvalý a to z důvodu postupného a řízeného odumírání tukových buněk.

Ošetřující postup, který by se měl dodržovat při metodě kryolipolýzy není zase tak obtížný. Nejprve bychom si měli vydezinfikovat danou oblast a následně otřít do sucha. Pak se na ošetřenou oblast nanese krycí membrána, která je napuštěná speciálním nemrznoucím roztokem. Dalším krokem je nasátí podkoží skrze krycí membránu do aplikační hlavice. Po nasátí podkoží nastává terapie červeným světlem (zahřátí ošetřované oblasti na 37-42 °C. Následně po 5 minutách se přístroj sám přepne do režimu mražení a nastává další fáze světelné terapie zeleným světlem až do skončení celé metody. Díky zelené světelné terapii nevznikají otoky, puchýře a ani jiné změny na kůži. Regeneruje danou oblast. Nakonec se odstraní aplikační hlavice a oblast se lehce prohřeje jemnou masáží a poté se oblast namaže lymfodrenážním krémem (podporuje odplavení tukových buněk).

Tato metoda se neprovádí v době těhotenství a kojení, u lidí trpících epilepsii, při nádorových onemocnění, srdečních a ledvinových chorobách, diabetu, infekčních onemocnění a u pacientů s kardiostimulátorem.

V České republice se můžeme setkat pouze se 2 přístroji, které vyhovují původnímu záměru a samotnému významu kryolipolýza. Hovoříme tedy o originálním přístroji zvaným Zeltiq (držitelem povolení FDA) a přístrojem M-50, který je distribuován několika společnostmi pod různými názvy. Při srovnání těchto 2 přístrojů jsou si ve výsledku velmi podobné při dodržení všech standardů u jednotlivých kosmetických salonů. Ale jedním z hlavních a významných rozdílů je obsluha a cenová dostupnost. Zatímco Zeltiq smí používat pouze lékař a to z důvodu možnosti nižší teploty, kde lékař přebírá veškerou zodpovědnost na sebe je M-50 dostupný i kosmetickým salónům, kdy již teplota je nastavena na hranici -10 °C. U tohoto přístroje je potřeba pouze vyškoleného personálu.

Do České republiky se dostala metoda zvaná kryolipolýza z Ameriky, kdy američtí vědci zjistili, že podchlazením lze redukovat tukovou tkáň a současně s tím přišli na to, že tukové buňky jsou citlivější na zmrazení než buňky ostatních tkání v lidském těle, proto je ve výsledku organismus zcela nepoškozen. Tato neinvazivní, liposukční metoda se stala v posledních letech světovým estetickým hitem a je čím dál, tím více oblibenější.

Zajímavostí je, že kryolipolýze neholdují pouze ženy, ale také s velkou oblibou muži. Důvodem je efektivita zmrazovací terapie. Muži jsou zpravidla více zaměstnávání a kryolipolýza funguje jako účinná redukční metoda s dlouhodobým efektem, a proto volí kryolipolýzu. Naopak ženy jsou ochotnější podstupovat více zkrášlujících ošetření, takže jsou v tomto ohledu více důslednější.

Tato metoda je vhodná pro klienty, kteří chtějí pečovat o svůj zevnějšek a už vyzkoušeli různé metody napomáhající k zeštíhlení své postavy, ale i přesto se nepovedlo si svou postavu udržet. Kryolipolýza je metodou, při které se dostavují účinky rychle a efektivně, je to metoda neinvazivní a účinná. Rozdílem mezi klasickou liposukcí a zmražovací liposukcí je, že kryolipolýza nezasahuje přímo do organismu, tudíž se neprovádí žádný chirurgický výkon. Po ukončení této metody není nejvhodnější přijímat tučná jídla ve velkém množství, protože by se mohlo stát, že účinky nebudou, tak efektivní, jak se předpokládaly.

Mezi přístroje využívající tuto metodu patří přístroj CRYOMAX, který využívá jak formu chlazení, tak i radiofrekvenci, což znamená, že se během ošetření mohou střídat mínusové teploty a plusové hodnoty, při nichž dochází k intenzivnímu prohřátí, tzv. “hot and cool“ efekt. Tato metoda je vhodná i v poúrazových stavech (tenisový loket), ale je také výbornou metodou při odstraňování celulitidy.

Zdroje:

http://www.neinvazivni-liposukce-brno.cz/kryolipolyza

http://www.kryolipolyza-cryomax.cz/kryolipolyza.html

http://www.centrum-zdraviakrasy.cz/kryolipolyza.aspx

http://www.kryolipolyza.com/

 

Rubriky: Uznané seminární práce 2014 | Napsat komentář

Liposukce

Publikováno 12.5.2014 | Autor: REPOVAA

LIPOSUKCE

 Definice pojmů

liposukce: operace, při které se odstraňuje přebytečný tuk z podkoží

stroma: podpůrná vazivová tkáň

adipocyt: tuková buňka

BMI: z anglického Body Mass Index, index tělesné hmotnosti, který určuje přiměřennost vaší tělesné váhy k výšce

dutá kanyla: dutá trubice používaná při liposukci k odsátí tuku, pro liposukci je z nerezové oceli

infiltrační roztok: roztok anestetika podávané do místa zákroku

anestetikum: znecitlivující látka

svodná anestezie: druh znecitlivění, při němž se znecitlivující látka podává do oblasti nervů zásobujících oblast

Fyziologie tukové tkáně

Rozeznáváme dva typy tukové tkáně. Bílá tuková tkáň a hnědá. Buňky hnědé tukové tkáně mají vysoký počet mitochondrií a cytochromů. Vyskytují se u novorozenců a v průběhu doby z buněk mitochondrie mizí a jejich funkce se začíná podobat funkci bílé tukové tkáni.

Bílá tuková tkáň je tvořena buněčnou složkou – adipocyty a stromatem. Adipocyty, specializované buňky na ukládání tuku, patří mezi největší buňky v lidském těle. Tuk v nich uložený je polotekuté konzistence v podobě triacylglycerolů a esterů cholesterolu. Slouží jako zásobárna energie, kdy umožňuje rychlé uvolňování energie v období nedostatku. Adipocyty jsou i metabolicky, endokrinně a parakrinně velmi aktivní. Produkují látky související s imunitou, vaskulárním systémem a ovlivňují apetit. Mezi dnes hodně diskutovaný patří leptin, protein aktivující centrum sytosti a snižující tak potřebu přijímat potravu. Říká se mu produkt « obézního » genu. Poznatky posledních let prokazují, že hladina leptinu souvisí s BMI (indexu tělesné hmotnosti) nebo s podílem tělesného tuku. U mužů zaujímá v dospělosti obvykle 15-20% tělesné hmotnosti, u žen 20-25%, u obézních ale může tvořit až 50% celkové váhy. U nich právě dochází zcela nepochybně k nahromadění rezervního tuku, jež je hlavní příčinou jejich nadměrné tělesné hmotnosti.

Historie liposukce

Počátkem 20. století máme již první zprávy o odstranění tukové tkáně z určité partie těla pomocí klasického chirurgického řezu, tzv. lipektomie. Po několika neúspěšných pokusech italští gynekologové Arpád a Giorgio Ficherovi odstartovali moderní éru liposukce, odsátí tuku pomocí duté kanyly. Po jeho popularizaci ve Francii plastickým chirurgem Dr. Illouzem dochází postupně k modifikacím různých tvarů kanyl, ke zvyšování množství odsátého tuku, k používání aspiračních stříkaček různého objemu a k zavedení infiltračních roztoků do praxe.

Liposukce dnes

Podstatou liposukce je odstranění tuku z podkoží pod tlakem pomocí elektrické či vodní vakuové pumpy nebo manuálně kalibrovanou injekční stříkačkou různého obsahu. Dutá kanyla, která je zaváděna pomocí několika vpichů do podkoží, tukovou tkáň rozrušuje a podtlak odsává samotný tuk a tukové buňky. Kanyla se vkládá do podkožního tuku malým otvorem nebo řezem v kůži. Otvory není nutné uzavírat stehem, jelikož jsou malé a navíc podporují pooperační odtok krve, což snižuje pooperační modřiny, citlivost a otoky.

Liposukce se dělí na invazivní a neinvazivní. Invazivních liposukcí existuje několik druhů a funguje na podobném principu, kdy se určená oblast napustí roztokem, který vyplní a roztáhne prostor určený k narušení tukových buněk. Konkrétní postupy se pak liší způsobem rozbíjení těchto buněk.

Rozhodně neplatí, že by některá metoda byla nejlepší. Vždy záleží na dostatečných zkušenostech s danou metodou a precizní provedení.

Druhy invazivní liposukce

  • Mechanická liposukce klasická

 Dříve byla prováděna v celkové nebo svodné anestezii, nyní je doplněna dalšími moderními metodami. Chirurgova ruka, která je jediným zdrojem energie, se pohybuje spolu s kanylou dovnitř a ven mechanicky a rozrušuje adipocyty. Rozrušená tuková tkáň se odsává pomocí kovové kanyly malého průměru, která je napojená na přístroj s podtlakem. Po odsátém tuku vznikají tunely, jež způsobí plošné a rovnoměrné ztenčení podkožní tukové vrstvy. V procesu hojení se kůže nad tunely smršťuje a dochází tak k požadované tvarové změně.

  • Metoda tumescentní (TLA)

Mechanická či vibrační liposukce za použití tumescentní anestezie, kdy do podkožní tukové tkáně, která je určena k odsátí, je napuštěna tekutina obsahující místní anestetikum.

  • Ultrazvuková liposukce

 Tato metoda používá speciální kanylu, která produkuje ultrazvukovou energii. Tato energie působí na stěny tukových buněk, mechanicky a termicky narušuje jejich stěny a usnadňuje jejich aspiraci. Tato metoda je efektivní, i když přináší riziko termického poškození tkání.

  • Laserová liposukce (LAS)

 Nová metoda založená na termickém efektu laserového paprsku. Laserový hrot přímo destruuje tuk a iniciuje pozdější fibroprodukci, která vede ke smrštění tkáně. U větších oblastí je laserově rozpuštěná tuková tkáň šetrně odsáta, u malých lokalit se většinou neodsává. Cestou přirozeného metabolismu dojde k jejímu postupnému vstřebání. Přesnost laserových paprsků chrání svalovou a nervovou tkáň a pro pacienta to znamená méně bolesti, rychlejší hojení a malý výskyt podlitin.

Hlavní výhodou této metody je vypnutí tkáně, nevýhodou naopak relativně pomalá procedura, slabá kontrola zahřátí kůže a v neposlední řadě i vysoké pořizovací náklady.

  • Vibrační liposukce (PAL)

U této metody kanyly vibrují vysokou rychlostí a snadněji tím pronikají tukovou tkání. Významně to šetří nejen námahu operatéra, ale i zkracuje dobu výkonu. Tato metoda je proto vhodná zejména na partiích s vyšším obsahem tukových buněk.

  • Vodní liposukce

Tato liposukce se provádí dvoucestnou kanylou. Vnitřní trubice tryská pod tlakem lokální anestetikum s vodou a tuk je odsáván vnější trubicí. Metoda je teoreticky zajímavá, nicméně postrádá přednosti oproti ostatním metodám. Nevýhody jsou bolestivost, doba trvání výkonu a cena odsávacích sond.

Druhy neinvazivní lipolýzy

Neinvazivní lipolýza není liposukce. Je to nechirurgická metoda, kdy dochází k rozrušení tukových buněk a k vyloučení jejich obsahu a obalu z těla fyziologickými procesy, a to krví a lymfou. Metoda je vhodná k formování postavy:

  • elektrolipolýza – metoda sloužící k postupnému rozrušení tukových buněk pomocí elektrického pole
  • karboxyterapie – metoda, kdy jsou pod kůži aplikovány plynové injekce oxidu uhličitého
  • radiofrekvence – metoda, při níž se využívá k redukci tukových tkání radiových vln
  • kavitaci ultrazvukem – principem kavitace je rozbití tukových buněk působením nízkofrekvenčního ultrazvuku. Tuk ve formě triglyceridů je uvolněn do mezibuněčného prostoru a z mezibuněčného prostoru odváděn lymfatickým systémem.
  • kryolipolýzu - moderní způsob destrukce podkožního tuku cíleným ochlazením a poškozením tukových buněk, které způsobí navození přirozeného buněčného procesu apoptózy. Narušená a zničená tuková buňka se poté vyplavuje lymfatickým systémem. Lymfatický systém vyloučí odbouraný tuk a toxiny z těla ven, proto se doporučuje po aplikaci podstoupit lymfodrenáž. V současné době se využívá přímá a nepřímá metoda. K omezení rizika podchlazení vnitřních orgánů je vhodnější nepřímá kryolipolýza, která ještě před zmrazením využívá podtlaku k nasátí tukového polštáře.

Bezpečnostní standardy tumescentní liposukce:

  • provést standartní předoperační vyšetření

  • vypočítat přesnou dávku lokálního anestetika

  • kontrolovat napouštěné množství lokálního anestetika a vést dokumentaci

  • nepřekračovat doporučené dávkování anestetika

  • větší zákroky provádět pouze na pracovištích, které jsou přístrojově a personálně vybaveni ke zvládnutí komplikací

Chyby při podávání lokální anestezie:

  • nesprávně spočítaná dávka a tím vyšší dávka lokálního anestetika může mít za následek výskyt toxických reakcí
  • nesprávně spočítaná dávka a tím nižší dávka lokálního anestetika vede k vyšší bolestivost, k poškození kolagenních vláken a možné nesymetričnosti výkonu
  • nesprávné načasování bikarbonátu, dříve než 30 min, které zvýší pooperační krvácení a toxicitu lokální anestezie
  • přílišná rychlost a nerovnoměrnost aplikace vyvolává u pacienta větší bolest, u operatéra snižuje přehlednost při zákroku
  • doba mezi ukončení anestezie a začátkem operace je nedostatečná a vede k bolestivosti při výkonu, ke zvýšenému krvácení a možné asymetrii – patří mezi nejčastější chyby

 

Komplikace při tumescentní lokální anestezii:

  • vedlejší a toxické účinky lokální anestezie – závažné reakce jsou ojedinělé
  • „žádoucí“ vedlejší účinky – lokální anestetika působí antirytmicky, centrálně analgeticky, sedativně
  • centrálně nervové účinky – neklid, euforie, závratě, zmatenost, malátnost, spavost, mravenčení prstů, lehká bolest hlavy. Symptomy není většinou zapotřebí léčit, postačí . Při vyšších koncentracích anestetika v plazmě dochází ke smyslovým poruchám – kovová chuť, nejasné vidění, hučení v uších, pří dalším zvýšení koncentrace kolem 6-9 mikrog/ml k psychotickým symptomům – nevolnost, zvracení a k motorickým poruchám – chvění, třes, svalové záškuby. Léčení: léčba křečí, podání čistého kyslíku, intravenózní intervence.
  • Pokud přesáhne hladina v plazmě 10 mikrog/ml, přiřazují se i kardiovaskulární komplikace jako je např. arytmie, blokády převodního systému, hypotenze, bradykardie. Léčba: dle individuálních symptomů, např. u bradykardie se nasadí atropin nebo adrenalin, u tachykardie aplikujeme antiarytmika apod.
  • alergie na anestetikum jako je lidokain je vzácné, léčení: přerušíme a podáme antihistamika, kalcium, důležité je doplnění oběhu roztoky elektrolytů nebo koloidy, podávání čistého kyslíku
  • methemoglobinémie, vzniká při vyšších dávkách prilokainu jako lokálního anestetika, kdy brzdí v erytrocytech redukci methemoglobinu na hemoglobinu, u lidokainu jako anestetika je tvorba methemoglobinu minimální. Léčení: preventivně vitamín C, jinak intravenózně metylenovou modří
  • nežádoucí účinky adrenalinu, který je součásti tumescentního roztoku, se vyskytují zcela vyjimečně – úzkost, třes, nauzea, bušení srdce, hypertenze, tachykardie
  • Kontraindikace k provedení tumescentní liposukce je onemocnění jater a poruchy srdečního rytmu.

Rizika obecně:

  • tvorba hematomů
  • toxické působení medikamentů
  • přesátí či nedosátí
  • pigmentace kůže v místech incizí
  • anémie
  • hyperhydratace infuzemi
  • hypovolémie ze ztrát tekutin
  • alergická reakce na podání lokálního anestetika
  • infekce v odsáté ploše bývá naprostou vzácností
  • tuková embolie – vzácná
  • trombóza hlubokého žilního systému dolních končetin
  • neuspokojivý výsledek – kůže může zůstat po výkonu povolená a povislá, nesymetrický výsledek operace

Závěr:

Je nutné si uvědomit, že liposukce není metodou hubnutí. Je chirurgickým výkonem, jehož úlohou je odstranění lokální akumulace tuku a změna nežádoucích proporcí těla klienta. I když je lékaři zdokumentováno, že právě liposukce byla spouštěcím mechanismem pro redukci váhy, je víc než potřebné, aby si pacient zákrok pečlivě zvážil a rozhodl se pro adekvátní rozsah výkonu.

Liposukce patří mezi nejčastěji prováděnou estetickou operaci a přes všechny komplikace je tato metoda bezpečná a den ode dne kvalitnější díky vzrůstajícím zkušennostem a dalšímu výzkumu.

 

Literatura:

Michael Entner, Václav Poláček, Lubomír Šmuk – Manuál estetické liposukce

Katarína Landlová – Liposukce bez rizika, časopis Femina

Eva Pavlatová – Neinvazivní a miniinvazivní plastická chirurgie – novinky z praxe

MUDr. Dušan Záruba – Liposukce – ústav estetické medicíny

 

Andrea Řepová

 

Rubriky: Archív seminárních prací, Uznané seminární práce 2014 | Napsat komentář

Vláknina v dietologii

Publikováno 12.5.2014 | Autor: MARKOVAS

Pod pojmem vláknina se skrývají rostlinné polysacharidy, které jsou rezistentní vůči trávicím enzymům, pouze jejich malá část je štěpena bakteriemi ve střevě. Tyto rostlinné polysacharidy představuje především celulosa a hemicelulosa.

Vlákninu můžeme rozdělit na dvě složky podle její rozpustnosti ve vodě. První složku představuje vláknina, která je ve vodě rozpustná. Tato složka je tvořena pektiny a látkami obsaženými v lušteninách, tmavé rýži a ovoci. Druhou složku představuje vláknina, která je ve vodě nerozpustná. Tato složka je tvořena celulosami, hemicelulosami a ligniny, které jsou obsažené zejména v zelenině a cereáliích.

Obě dvě složky jsou významnou a nezastupitelnou součástí zdravé výživy. Zpomalují pohyb stravy v trávicím ústrojí, a tím zabraňují náhlému a rychlému zvýšení glykémie (tj. hodnoty glukózy v krvi) a prudkému vyplavení inzulinu, také pomahájí regulovat trávení dalších látek přijímaných v potravě a snižují množství cholesterolu v lipoproteinových komplexech.

Vzhledem k tomu, že stále stoupá počet lidí trpících obezitou, diabetem (tj. cukrovkou) nebo metabolickým syndromem, doporučuje se navýšit množství vlákniny ve stravě, například přidáním cerealií do snídaně, tím se zvýší objem stravy, ale nikoliv příjem energie. Denní dávka vlákniny pro dospělého člověka by měla být kolem 30 g, z toho dvě třetiny by měla představovat ve vodě nerozpustná vláknina.

Přehled obsahu vlákniny v gramech na 100 g jednotlivých potravin:

ZELENINA 
Artyčoky    10,80
Brokolice    2,80
Brukev    2,20
Celer – bulva    3,70
Celer – rapíkatý    2,40
Cibule    1,40
Cuketa    0,90
Čekanka salátová    1,40
Černý kořen    5,30
Červená řepa    2,30
Česnek    0,90
Fazolky    3,00
Fenykl    3,30
Hrášek    5,20
Chřest    1,80
Kapusta hlávková    3,10
Kapusta kadeřavá    3,30
Kapusta růžičková    1,60
Kopr    1,60
Křen    6,20
Kukuřice cukrová    0,50
Květák    1,80
Lilek    2,30
Mangold listy    2,00
Meloun červený    0,30
Meloun žlutý    0,90
Mrkev    3,00
Okurka nakládačka    1,00
Okurka salátová    0,90
Paprika červená    1,60
Paprika zelená    1,90
Pažitka    2,00
Pekingské zelí    1,60
Petržel kořen    1,80
Petržel nať    5,00
Polníček    1,50
Pórek    1,50
Rajčata    1,50
Ředkev    1,10
Ředkvičky    1,00
Řeřicha zahradní    3,30
Salát hlávkový    0,90
Salát ledový    1,20
Salát římský    1,20
Sójové výhonky    2,60
Špenát    2,10
Topinambury    3,50
Tykev velkoplodá    2,30
Výhonky vojtěšky    1,60
Zelí bílé hlávkové    3,30
Zelí červené hlávkové    3,10
HOUBY
Houby čerstvé (průměr)    6,00
Houby sušené (průměr)    46,00
Hřiby    6,00
Žampióny    2,00
KONZERVOVANÁ ZELENINA A HOUBY
Bílé fazole v raj.omáčce    2,50
Červená řepa    3,30
Fazolové lusky    3,50
Hrášek steril.    4,50
Okurky    0,50
Sójové klíčky    1,60
Zelí bílé kysané    3,00
Žampiony steril.    1,00
OVOCE  
Ananas    1,30
Angrešt    2,80
Avokádo    6,30
Banán    3,10
Borůvky    2,20
Broskve    1,40
Brusinky    1,50
Citróny    1,80
Datle    3,60
Fíky    2,30
Granátová jablka    2,80
Grapefruity    1,60
Hrozny    1,50
Hrušky    2,40
Jablka    1,80
Jahody    1,30
Jeřabiny    2,90
Kdoule    1,60
Kiwi    1,10
Klementinky    1,00
Klikve    1,60
Maliny    5,20
Mandarinky    1,50
Mango    1,70
Meruňky    1,00
Mirabelky    1,00
Moruše    1,50
Nektarinky    2,20
Olivy zelené naložené    2,40
Ostružiny    4,00
Papája    1,80
Pomeranče    1,80
Rakytník    2,00
Renklody    2,30
Rybíz bílý    4,00
Rybíz černý    5,00
Rybíz červený    5,60
Slívy    1,80
Švestky    1,50
Třešně    0,50
Višně    0,70
SUŠENÉ OVOCE 
Datle    9,00
Fíky    12,90
Hrozinky    5,40
Banány    12,00
Jablka    10,00
Meruňky    8,60
Švestky    5,00
OŘECHY    
Arašídy    6,20
Kaštany    4,00
Kešu    3,20
Kokos    7,30
Lískové    3,50
Makadamia    5,30
Mák    20,00
Mandle    6,00
Para    5,30
Pekan    4,70
Piniové    1,90
Pistácie    6,10
Slunečnicová semínka    6,30
Vlašské    2,70
OBILOVINY A PŘÍLOHY
Amarant (Laskavec)    6,70
Brambory (průměr)    1,70
Bulgur (suchý)    18,30
Jáhly (suché)    3,80
Kuskus (suchý)    3,00
Pohanka (suchá)    3,70
Polenta (suchá)    5,00
Quinoa (Merlík chilský) – suchá    7,00
Rýže dlouhozrnná neloupaná (suchá)    3,50
Těstoviny celozrnné (suché)    8,50
Těstoviny bezvaječné (suché)    2,70
MOUKA, VLOČKY A JINÉ 
Mouka kukuřičná    5,20
Mouka kukuřičná hladká    1,90
Mouka pšeničná bílá    4,00
Mouka pšeničná celozrnná    2,10
Mouka rýžová    1,40
Mouka sójová tučná    18,00
Mouka sójová polotučná    3,50
Mouka sójová odtučněná    3,50
Mouka žitná    8,00
Pšeničná krupice    7,00
Pšeničné klíčky    17,00
Solamyl    0,20
Cornflakes    4,00
Slazené snídaňové cereálie    1,90
Vločky ovesné    11,00
Vločky pšeničné    10,00
Vločky žitné    10,00
Tyčinka müsli bez polevy (průměr)    2,00
KŘEHKÝ CHLÉB, KNÄCKEBROT 
Chléb Kavli    14,00
Knäckebrot original    14,60
Knäckebrot (průměr)    min.4
Křehký chléb Active    5,50
Křehký chléb Knuspi    6,90
Racio chlebíčky    1,20
PEČIVO 
Celozrnný chléb (průměr)    min.6
Celozrnný chléb se slunečnicovými seminky    8,00
Pšeničný chléb celozrnný    8,10
Graham    1,50
Kyjevský chléb    5,80
Pita chléb    2,80
Pšeničný chléb bílý    1,50
Toustový chléb bílý    1,50
Toustový chléb tmavý    1,50
Veka    0,80
Žitný chléb    5,50
Bageta    0,90
Bílý rohlík, houska    1,00
Rohlík celozrnný    3,80
Strouhanka    2,00
SLADKÉ PEČIVO  
Bábovka (průměr)    0,20
Croissant s čokoládou    1,00
Jablečný závin    2,00
Kobliha cukrářská    0,10
Koláč makový    0,60
Koláč tvarohový    0,30
Loupáky s ořechovou náplní    0,20
Mazanec máslový, vánočka    1,00
LUŠTENINY NEVAŘENÉ
Čočka    10,60
Fazole    17,00
Hrách    16,60
Cizrna    21,00

Sandra Marková

Rubriky: Uznané seminární práce 2014 | Napsat komentář

Relaxační a regenerační cvičení. Jak nejčastěji relaxujete a regenerujete vy?

Publikováno 12.5.2014 | Autor: KAPOUNOL

RELAXACE

= stav tělesného i duševního uvolnění. Bez uvolnění těla se nemůže dobře uvolnit mysl. Relaxace má regenerační účinek na celé tělo, uvolní svaly, dochází k důkladnému prokrvení, normalizuje dýchání, mizí fyzické i psychické napětí.

Obecná pravidla relaxačních cvičení

1)      Cvičit pravidelně

2)      Necvičit ihned po jídle, být dostatečně hydratovaný

3)      Pohodlný oděv

4)      Vybrat si klidné místo

5)      Používat přiměřeně tvrdou podložku

Relaxační cvičení by neměli cvičit lidé (pouze s odborníkem) – po prožitém traumatu, těhotné ženy, duševně nemocní, s neurologickou diagnózou, lidé v akutní stresové situaci.

Druhy relaxačních cvičení:

JACOBSONOVA PROGRESIVNÍ RELAXACE

  • Zatněte pravou pěst tak, abyste cítili napětí v pěsti a předloktí… uvolněte.
  • Zatněte levou pěst tak, abyste cítili napětí v pěsti a předloktí… uvolněte.
  • Ohněte pravý loket a zatněte biceps, ruce jsou uvolněné… uvolněte.
  • Ohněte levý loket a zatněte biceps, ruce jsou uvolněné… uvolněte.
  • Natáhněte pravou paži a zatněte triceps… uvolněte.
  • Natáhněte levou paži a zatněte triceps… uvolněte.
  • Nakrčte čelo a zvedněte obočí… uvolněte.
  • Napněte svaly kolem očí… uvolněte.
  • Napněte čelisti tím, že pevně sevřete zuby… uvolněte.
  • Zatlačte jazyk proti patru, rty jsou zavřené, všimněte si napětí v hrdle… uvolněte.
  • Sevřete pevně rty… uvolněte.
  • Zakloňte hlavu, jak nejdál to jde… uvolněte.
  • Zatlačte hlavu proti hrudi… uvolněte.
  • Zvedněte ramena k uším… uvolněte.
  • Dýchejte klidně a pravidelně břichem.
  • Zhluboka se nadechněte, naplňte zcela plíce, zadržte dech, držte… vydechněte a uvolněte.
  • Napněte svaly břicha… uvolněte.
  • Zvedněte zadek nad židli… uvolněte.
  • Napněte hýždě a lýtka tak, že tlačíte nohama do podlahy… uvolněte.
  • Napněte chodidla a tlačte je dolů, prsty nohou tlačte vzhůru… uvolněte.
  • Klidně a pravidelně dýchejte břichem.

Nádech – setrvat v napětí a se zadrženým dechem – výdech s uvolněním

Správný rytmus 5 sekund napětí a 10 sekund uvolnění. Optimální doba cvičení 15 minut každý den vsedě.

SPONTÁNNÍ RELAXACE

= položte se naznak, zavřete oči a uvolněte svaly. Pozorujte průběh tohoto uvolňování.

U většiny lidí tato relaxace není hluboká. Známky napětí jsou slabé záškuby svalů na rukou a na nohou, nepravidelný dech, cukání víček. Znamená to, že život máme přeplněný zátěžovými podněty jako je např.: nedostatek času, konflikty s lidmi apod.

Faktory přispívající ke zdokonalení  relaxace jsou: dobrá nálada, soulad s lidmi, dostatečný odpočinek, spokojenost s vykonanou prací apod.

CELKOVÁ RELAXACE

= položte se na záda, zvedněte v napětí ruce a nohy, napněte svaly celého těla i obličeje. V tomto napětí vydržte několik sekund, pak uvolněte a relaxujte. Opakujte.

SCHULTZŮV AUTOGENNÍ TRÉNINK

Autogenní trénink využívá představivosti a autosugesce (= osoba si navodí pocity příjemného tepla a tíhy v končetinách i trupu). Důležitá je schopnost ponoření se do vlastního těla.

Cvičit lze v sedě na zádech nebo v sedu na židli. Oči jsou zavřené, vdechovat nosem a vydechovat ústy a soustředit se na šest základních fází:

1, Tíha – moje pravá paže je těžká.  Obě paže jsou těžké.  Moje pravá noha je těžká.  Obě nohy jsou těžké. Moje paže a nohy jsou těžké.

2, Horko – moje pravá paže je horká. Obě paže jsou horké. Moje pravá noha je horká. Obě nohy jsou horké. Moje paže i nohy jsou horké.

3, Srdce – můj tep je klidný a pravidelný.

4, Dýchání – moje tělo dýchá samo.

5, Břicho – moje břicho je horké.

6, Moje čelo je studené.

Další relaxační techniky:

  • Jógová relaxace
  • Bensonova relaxační metoda
  • Protistresová dechová cvičení
  • Meditace

REGENERACE

= uvedení do původního stavu, obnovení původní síly, svěžesti, zdraví.

Regenerační metody a jejich kategorie: medicínské, biologické, tělovýchovné, pedagogické, psychologické.

AKTIVNÍ REGENERACE

Základní formy aktivní regenerace patří:

  • kompenzační cvičení

-uvolňovací, protahovací a posilovací cvičení

1, vzpor klečmo, zvolna předklonit hlavu a otáčet vlevo a vpravo, nezvedat ramena a  neprohýbat se v bedrech. Uvolnění krční páteře.

 

2, leh se skrčenýma koleny, otáčet hlavu k jedné straně a současně pánev ke straně druhé. Ramena se dotýkají podložky, kolena a kotníky zůstávají u sebe. Cíl: uvolnění a protažení páteře.

 

3, leh a imitujeme jízdu na kole, dbáme na největší rozsah pohybu. Cíl: uvolnění kyčelních, kolenních a hlezenních kloubů.

 

 

  • strečink, spinální cvičení (postupný rotační pohyb jednotlivých obratlů), cvičení ve vodě (Akvajogging)

  • jóga v regeneraci

  • psychoterapie

PASIVNÍ REGENERACE – organismus se regeneruje po každé zátěži (např. spánek)

ČASNÁ REGENERACE – probíhá současně s určitou činností. Cíl: odstranit akutní únavu.

POZDNÍ REGENERACE – trvá delší dobu. Nastupuje po určitém období většího zatížení.

 

Jak nejčasněji relaxuji a regeneruji?

Ráda regeneruji jak pasivně například spánkem, tak aktivně – hlavně sportem. Závodně hraji volejbal, pro mě je tedy nejlepší kompenzační cvičení a to protahování. Regeneruji dále četbou knih, poslechem hudby, i občasným nakupováním s kamarády. K relaxaci používám dechová cvičení.

Lucie Kapounová

Rubriky: Uznané seminární práce 2014 | Napsat komentář

Ozonizace pleti a léčba akné

Publikováno 12.5.2014 | Autor: HYNSTOVJ

Akné

Je časté chronické onemocnění kůže. Postihuje aspoň jednou za život 85- 100% populace. Nejčastěji se vyskytuje v období puberty, u žen v souvislosti s hormonálními změnami před menstruací.

Je způsobeno zánětem vývodů mazových žláz, jejich uzavřením a přemnožením bakterií. Vyskytuje se nejvíc v oblasti čela, nosu (v tzv. T- zóně), na zádech, ramenou a hrudníku. Hlavním problémem může být snížení sebevědomí díky nevzhledné pokožce a hluboké vřídky, které způsobují jizvy.

Hlavní příčiny vzniku akné:

  • Dědičnost
  • Hormony
    • V období puberty se začíná zvyšovat množství testosteronu u obou pohlaví a to způsobí vyšší tvorbu akné
  • Bakterie
    • Přemnožení běžně se na kůži vyskytující bakterie Propionibacterius acnes
  • Škrábání pokožky, mačkání pupínků
  • Stres
    • Akné nezpůsobuje, ale může ho zhoršovat
  • Nahromadění odumřelých buněk kůže
    • Proto je nezbytná každodenní péče o pleť u postižených jedinců
  • Některé  léky

Léčba:

  • Lokální
    • Užití roztoků pro pravidelnou aplikaci na postižená místa
  • Lasery
  • Celková
    • Užívání léků
  • Režimová opatření
    • Nekouřit, vyhnout se stresu, změna stravy, vyhnout se nevhodné kosmetice, nepřesušovat pokožku, dostatek spánku…
  • Ozonizace

Ozonizace

Ozonizace je moderní metoda používaná v regeneračním lékařství a k léčebnému účinku na pleť. Působením vysokofrekvenčních střídavých výbojů dochází k přeměně dvojmocného kyslíku přítomného v kůži na trojmocný ozon. Zároveň vznikají oxidy dusíku, které mají v kombinaci s ozonem pozitivní účinky na pokožku. V zahraničí se nazývá jako ,,high frequency.“

Využití ozonizace:

  • Léčebné a čistící účinky na pleť
  • Protizánětlivé působení
    • Ničí mikroby a stafylokoky, které jsou příčinou vzniku akné
  • Zvýšení odolnosti před usazováním nečistot do pórů a tvorbou komedonů
    • Díky statickému náboji, který nečistoty odpuzuje
  • Stimuluje prokrvení kůže
  • Zvyšuje látkovou výměnu
  • Tvorba elastických a kolagenních struktur kůže
  • Proti tvorbě rozšířených žilek v podkoží
  • Zlepšuje vstřebávání kosmetických přípravků
  • Regenerace vlasů a nehtů

Další:

  • Dezinfekce kůže
  • Snížení produkce kožního mazu
  • Zlepšení prokrvení
  • Léčba oparu v I. Stádiu
  • Léčba ohraničené ztráty vlasů
  • Proti lupům

Kontraindikace:

Ozonizaci nesmějí používat lidé s kardiostimulátory, implantovaným elektronickým zařízením, epileptici, lidé s nakažlivou chorobou nebo rakovinou.

Pozitiva ozonizace:

Pozitivum metody je bezpochyby neinvazivní způsob užití. Pacient se nemusí obávat dlouho a špatně hojitelných ran, bolesti nebo komplikací spojených s invazivními zákroky.

Ozonizace navíc působí do hloubky kůže, takže má větší účinek oproti povrchovému užívání látek, například krémů, gelů, čistících tonik a peelingů.

A další výhodou je brzy viditelný účinek.

 

 

Jitka Hynštová

Rubriky: Uznané seminární práce 2014 | Napsat komentář

Abdominoplastika po velikém váhovém úbytku

Publikováno 5.5.2014 | Autor: JANOSIKL

 Přední stěna břišní se skládá z několika vrstev – směrem od povrchu kůže, podkožní tuková vrstva a svalová vrstva. V kůži jsou uložena elastická vlákna, která dodávají kůži pružnost, ale podléhají stařecké degeneraci a zapříčiňují ochablost kůže a následný vznik řas. Přímý břišní sval je silný párový sval, jehož funkcí je naklánění trupu dopředu a účast na břišním lisu.

Abdominoplastika je jedním ze zákroků plastické chirurgie. Jejím cílem je odstranění nadbytečné povislé kůže a podkoží v oblasti pasu, která vzniká v souvislosti s velkým váhovým úbytkem, liposukcí či porodem. Přestože se jedná v první řadě o estetický problém, může způsobovat řadu zdravotních komplikací a omezuje pohyblivost pacienta. Lidé po výkonu většinou získají vytvarovanou postavu a zvýšené sebevědomí.

Při obezitě a samozřejmě i při těhotenství se kůže i svaly mechanicky rozpínají a uvolňují. Elastická a kolagenní vlákna uložená v nejnižších vrstvách kůže se trhají a vznikají strie (bělavé jizvy). Tyto změny jsou ireverzibilní, a tudíž při hubnutí kůže kolem pupku zůstává uvolněná, svraštělá a v nejhorším případě tvoří převisy především v dolní polovině břicha. Pokud se jednou takové převisy vytvoří, nepomůže ani dlouhodobé cvičení. Současně mohou být uvolněny i svaly přední břišní stěny. Plně rozvinutý klinický obraz se nazývá venter pendulus a způsobuje řadu nepříjemností: nemožnost správného provedení hygieny, náročná volba spodního prádla, v místech zapářky vznik infekcí (hlavně mykotických a kvasinkových), apod.

Abdominoplastika vs. liposukce

Ve srovnání s liposukcí abdominoplastika prošla dlouhým vývojem s řadou vylepšení. Jelikož liposukce se vztahuje k různým tělesným krajinám, je množství prováděných abdominoplastik menší. Pokud ale srovnáme počty abdominoplastik a počty liposukcí v oblasti břicha zjistíme, že množství zákroků je srovnatelné. Výhodou abdominoplastiky je odstranění nejen tuku, ale i nadbytečné kůže. Nevýhodou je větší operační zátěž a dlouhá jizva. Jestliže nedojde opět k výrazným váhovým změnám (či dalšímu těhotenství), je efekt správně provedené abdominoplastiky trvalý.

Výběr pacienta k abdominoplastice

Je nutné si uvědomit, že abdominoplastika není léčbou obezity, ale většinou zvyšuje kvalitu života pacientů. Vhodný pacient k abdominoplastice je muž či žena s uvolněnou břišní stěnou, vyklenutou v důsledku ochablých břišních svalů, kdy kůže v nadbytku vytváří valy a převisy. Zájemce tedy musí splňovat několik podmínek: normální tělesná hmotnost, dobrý zdravotní stav a dále realistické očekávání, pochopení rizik a emocionální vyrovnanost.

Před výkonem se doporučuje přirozené zhubnutí pacienta, protože břicho s obrovským nadbytkem tukové tkáně je nevhodné k operaci.  Navíc je u obézních pacientů vyšší riziko kardiovaskulárních komplikací a trombembolické choroby. Z raných komplikací obézních můžeme jmenovat horší srůstání pooperační rány v důsledku menšího krevního prokrvení tukové tkáně. Pokud pacient redukci hmotnosti teprve plánuje, měl by výkon odložit. Stejně tak se abdominoplastika nedoporučuje ženám, které plánují těhotenství, protože by došlo opět k rozestupu přímých břišních svalů.

Pokud celkový zdravotní stav není ideální, je potřeba zvážit přínos a rizika u zájemců o abdominoplastiku, protože se nejedná o operaci nezbytnou k životu.

Mezi realistická očekávání lze zařadit výrazné zlepšení tělesného vzhledu, ale samozřejmě v korelaci s původní konstitucí pacienta. Nelze očekávat stejné výsledky u ženy vážící původně 80 kg a u ženy vážící původně dvojnásobek.

Každá operace je spjata s řadou potencionálních rizik, a proto také každé operaci musí předcházet dostatečná komunikace mezi chirurgem a pacientem. Následně může pacient vyslovit informovaný souhlas se zákrokem.

Estetické operace přinášejí po přechodnou dobu bolest, diskomfort a omezení v běžném životě.  Skutečnost, že se po několika týdnech stále neobjevil požadovaný efekt, přináší nespokojenost. S ústupem obtíží a nástupem žádaného efektu tyto problémy mizí. Jinak je tomu u emočně nestabilních pacientů či pacientů s psychiatrickou chorobou. U takových je estetický zákrok důkladně zvažován.

Provedení zákroku a pooperační léčba

Pro posouzení místního nálezu provádí operatér nákres na pacientovu kůži, kde zakresluje linii kožní incize, kterou se zákrok zahajuje. Chirurg si obvykle vyznačí i předpokládaný horní okraj resekovaného bloku tkáně. Důležité je i zakreslení středové čáry pro lepší orientaci při sešívání vzniklého defektu a umístění pupku.

Výkon se provádí v celkové anestezii a musí mu předcházet konzultace, na které se pacient seznámí s výsledkem či množstvím a vzhledem jizev. Zákrok trvá 2 – 3 hodiny. V případě potřeby se operace zahajuje liposukcí, na kterou navazuje obloukovitý, tzv. bikinový řez vedený horizontálně v dolní části břicha a zasahující až na svalovou vrstvu břišní stěny. V další fázi se ořízne pupek, který se nechává na původním místě. Ve svalové vrstvě břišní stěny se směrem k hrudníku odděluje vrstva kůže a podkoží od vlastní břišní stěny až po dolní okraj žeber. Boky se tvarují sešitím přímých svalů břišních (=lineorafie). Nadbytečná uvolněná kůže a podkoží se stáhne směrem dolů a vyměřený přebytek se odstraní. V kůži, která je teď posunutá dolů, se vytvoří nový prostor pro pupek. Nakonec se zavedou drény, operační rána se zašije, přiloží se náplasti a na ně ještě sterilní gáza. Vzniklá jizva je obloukovitá a nachází se v místě horního okraje prádla a po obvodu pupku.

Abdominoplastika má několik průvodních projevů, které jsou v různé míře vyjádřeny téměř vždy: bolest, pocit napětí břišní stěny, zbytková sekrece z operační rány, otok/hematom a snížení kožní citlivosti. Bolest je účinně tlumena analgetiky, do týdne ustupuje a její léčba už není nutná. Pocit napětí je způsobem odstranění velkého množství tkáně, úlevovou polohou je předklon, zhoršení ve vzpřímené poloze. Zbytková sekrece z poraněných drobných cévek je odváděna pomocí drénů. Pooperační otok či hematom spontánně mizí během dnů, jen vzácně přetrvává týdny. Snížení kožní citlivosti je způsobeno přerušením senzitivních nervových vláken. Většinou se citlivost vrací do původního stavu během 6 měsíců. Trvalá hypestézie vzniká vzácně a jen na malém kožním okrsku.

Hospitalizace pacienta trvá přibližně 2 -3 dny. Pacient je uložen v poloze na zádech s pokrčením kyčlí, aby byla odlehčena stěna břišní. Později je dovoleno ležet na boku opět s pokrčením kyčlí. V den provedení abdominoplastiky je nutné, aby pacient vstal z postele z důvodu prevence vzniku embolie. Trup je po operaci cirkulárně fixován rouškou a v dalších dnech je přiložen kompresivní břišní pás ke stabilizaci operované oblasti a k redukci otoku. Doporučuje se používat pás minimálně 2 týdny. Drény se odstraňují cca za 2 – 5 dnů, stehy cca za 2 týdny (týká se stehů při abdominoplastice současně s liposukcí boků, protože stehy po plastické operaci břicha jsou vstřebatelné a není nutné jejich odstranění). Rány se mohou sprchovat za 4 dny. Důležitá je péče o pooperační jizvy. Jizvy vyzrávají přibližně 3 měsíce a po tuto dobu jsou vyvýšené, červené a bohužel nápadné. Zbarvení je dáno hustou kapilární sítí, která postupně mizí a tak se barva jizvy mění na bledou a současně dojde k poklesu jizvy do úrovně okolí. Za dva a půl týdne po operaci by se měla začít provádět tlaková masáž jizev několikrát denně. Na jizvu se působí tlakem 30 sekund a pak se pokračuje stejně na jiném místě jizvy. Doporučuje se i používání krémů na jizvy. Dokud jsou jizvy červené, nedoporučuje se opalování z důvodu ukládání pigmentu do jizevnaté tkáně. V takovém případě by jizvy zůstala viditelná po celý život. Po ukončení hospitalizace je nutné docházet na kontroly ke sledování procesu hojení a případnému včasnému zachycení komplikací.

Nezbytnou podmínkou dobrého výsledku je nutné dodržovat klidový režim. Mírná fyzická zátěž je dovolena nejdříve za 4 týdny, plná zátěž za 6 týdnů. Jizva postupně bledne. Hojení bývá zpomaleno kouřením, navíc mohou vznikat komplikace.

Komplikace

Komplikací abdominoplastiky není mnoho. Lze mezi ně řadit i vzhledově nevyhovující výsledek. Komplikace mohou vzniknout jak během operace, tak i během pooperační péče.

Mezi méně závažné komplikace řadíme:

  • vytvoření seromu v podkožní tkáni – v místě seromu nemůže dojít ke spojení okrajů rány v důsledku nahromadění čiré tekutiny; řešením je okamžitě vypuštění tekutiny.
  • raná infekce – nejčasněji houbová či kvasinková.
  • kožní nekróza – odumřelá tkáň je hnědá až černá a je nutné ji odstranit.
  • ztráta kožní citlivosti – velmi častá komplikace, která v různé míře provází každou abdominoplastiku; vzniká na základě poranění drobných nervových větviček; většinou jde o dočasnou změnu, protože nervová vlákna spontánně regenerují, avšak i trvalá ztráta kožní citlivosti většinou nečiní žádné větší problémy.
  • nepravidelnosti průběhu jizvy – bývá nevýrazná a postupně dochází k vyrovnání jizvy.
  • recidiva diastázy přímých břišních svalů – vzniká při povolení sutury.
  • nedostatečné odstranění nadbytečné tkáně – možné korigovat v druhé operační době.

Výskyt život ohrožujících komplikací je výjimečný, pro úplnost mezi ně řadíme:

  • trombembolickou nemoc
  • velkou krevní ztrátu
  • alergickou reakci na léky
  • sepsi

Při rozhodování o provedení či neprovedení operace se bere v úvahu i vysoký krevní tlak, diabetes mellitus, srdeční a plicní onemocnění, krvácivé stavy, alergie, atd.

Další typy abdominoplastiky

Zvláštním a málo indikovaným výkonem je reverzní abdominoplastika používaná v případech, kdy je maximum nežádoucích změn v horní polovině břicha. Výsledná jizva se nachází až v podprsní rýze.

Miniabdominoplastika se provádí v situacích, kdy je třeba odstranit pouze malé množství kůže. Je možné ji provádět v celkové nebo epidurální anestezii. Kůže se uvolňuje pouze k pupku a výsledná jizva je jen v podbřišku a nikoliv ještě kolem pupku. Ošetření rány je obdobné klasické operaci břicha s tím rozdílem, že mírná zátěž je možná již po uplynutí 1 týdnu a plná fyzická zátěž po uplynutí 3 – 4 týdnů. Nevýhodou je, že tento výkon neřeší diastázu přímých břišních svalů. Výhodou je častá kombinace s liposukcí v nadbřišku. Miniabdominoplastika je alternativou u polymorbidních pacientů, pro které by klasická abdominoplastika byla velkým rizikem.

Naopak u výrazného nadbytku kůže se kromě horizontálního řezu provádí svislý řez až k hrudní kosti. Jizva má v takovém případě tvar kotvy. Po operaci se doporučuje nosit kompresivní prádlo několik týdnů.

Od abdominoplastiky je třeba ještě rozlišit lipoabdominoplastiku. Jedná se o brazilskou techniku plastické operace břicha, která vznikla v Brazílii. Metoda je pracnější, časově náročnější, ale lze dosáhnout větší redukce tuku. Pracuje se v jiných anatomických vrstvách a důsledkem je lepší prokrvení celé břišní stěny. Velkou předností je minimalizace rizik vzniku pooperačních komplikací a nepřerušení mízních cév při zákroku. Indikuje se u pacientů s velkým množstvím tuku na břiše, ideálně více v horních partiích břicha. Výkon se provádí v celkové anestezii, následuje infiltrace zakreslených lokalit tumescentní tekutinou s adrenalinem ve speciálním ředění. Následně se odsávají tuková depozita za pomoci liposukčních kanyl (v průměru je množství odsáté tekutiny kolem 3000ml).  V dalším kroku se obřízne a uvolní pupek, pak vedeme řez od pupku dolů a do stran a uvolnění nadbřišku ve střední čáře od fascie. Kůže je po liposukci na celém břiše velmi posunlivá, a proto je možná i větší redukce nadbytečné kůže ve srovnání s klasickou abdominoplastikou. Hlavní rozdíl je v tom, že kůže se odstraňuje ve vrstvě povrchní fascie nikoliv hluboké, jen ve střední čáře je redukce provedena až na hlubokou fascii. Sblížíme k sobě svaly stěny břišní. Sešijeme nejprve povrchní fascii v podbřišku a pokračujeme šitím kůže po vrstvách a transponujeme pupek do původní pozice nebo o něco výše. Z rány jdou vyvedeny drény a překryty obklady. Ihned je i nasazeno elastické prádlo.

 

 

Lenka Janošíková

Rubriky: Uznané seminární práce 2014 | Napsat komentář