Úvod
V rámci diplomové práce na UK FTVS jsem se zabývala ovlivněním obezity pomocí pohybové aktivity Nordic Walking. Vytvořila jsem jedenáctitýdenní pohybovou intervenci.
Probandkami tohoto programu byly mé příbuzné – obě seniorky. Jedna z nich trpěla obezitou. Té se budu v této práci věnovat.
Vybraná osoba
Této osobě bylo v době intervence 63 let. Vystudovala sport na UK FTVS, po dokončení nastoupila jako redaktorka do časopisu, koupila si auto a od té doby se stále méně aktivně pohybovala. Zkusila podstoupit nespočet diet a úprav jídelníčku, nikdy však nebyla schopná je dodržovat. Díky vysokému tlaku je pod pravidelným lékařským dohledem. Doktorka jí mnohokrát výrazně doporučila zhubnout, to se však nikdy nestalo.
Její stravovací návyky jsou špatné. Jí nepravidelně. Energetický příjem převyšuje výdej (k čemuž jsem došla po dvoutýdenním zapisování a propočítání jejího jídelníčku a denní pohybové aktivity). Poměr živin neodpovídá zásadám zdravé stravy a už vůbec ne zásadám redukční diety. Hlavním problémem je nadbytek tuků ve formě uzenin a sacharidů ve formě alkoholických nápojů. Párek s pivem k snídani pro ni není nic nenormálního. Pivo nazývá „rychlým čajem“. Denně vypije minimálně litr bílého vína.
Co se týče pohybu, nemohu rozhodně říct, že by jím vykompenzovala vysoký příjem. Celý den sedí u počítače a píše, jedinou další aktivitou je vaření, případně cesta autem na pracovní schůzku či na nákup. Sportovní aktivity však přece jenom uvádí – minimálně dvakrát týdne 10 minut na kole tam a zpět pro noviny a jednou týdně 25 minut plavání. Co se plavání týče, v tomto případě by bylo lépe nazývat je koupáním, jelikož druhá probandka se této aktivity zúčastňuje také a popsala mi, jak návštěvy bazénu probíhaly ve skutečnosti.
Vzhledem k neúspěchům se snižováním energetického příjmu pomocí diet jsme se s mou příbuznou rozhodly pro jinou cestu – zvýšení energetického výdeje.
V době, kdy jsme začínaly s pohybovým programem, vážila 106 kg. Její BMI bylo 39,5.
Cíl intervence
Cílem mého programu nebylo pouze snížit váhu této osoby, ale i zlepšit kvalitu jejího života, což spolu pochopitelně souvisí. Poslední roky už jí začínala obtěžovat i obyčejná chůze, potila se, zadýchávala. Nejedná se přitom o příklad ojedinělý, naopak velmi běžný.
Pohyb ve stáří
V souvislosti s věkem mé příbuzné je třeba zmínit, jak je pohyb ve stáří důležitý. Kromě prevence nejrůznějších problémů, způsobených osteoporózou či ztrátou kostní denzity apod., je důležitá samozřejmě i funkční samostatnost seniora – díky dostatečné fyzické zdatnosti není odkázán pouze na pomoc druhých.
Volba vhodné pohybové aktivity
Pro moji tetu bylo potřeba vymyslet pohyb, který by ji tolik neobtěžoval, avšak zároveň něco nového – atraktivního, ale i nenáročného na techniku.
Aktivitou splňující všechny naše požadavky se po přečtení mnoha studií a článků jednoznačně jevil Nordic Walking (NW). Na chůzi, která se ovšem mojí příbuzné zdála nudná, byla zvyklá. Právě kvůli vyšší atraktivnosti jsem navrhla NW. Ještě než se budu věnovat aktivitě samotné, je třeba zmínit, že právě chůze společně s plaváním, jsou doporučovány WHO jako jeden z nejvhodnějších prostředků k redukci nadváhy a obezity. Plavání ovšem příbuzná okamžitě zavrhla.
Pozitivní efekty NW
Pozitiv má NW opravdu mnoho. Můžeme je shrnout následovně:
- snížení zátěže kloubů dolních končetin, jelikož je část váhy přenesena do holí
- v důsledku zapojení velkých svalových skupin jsou srdce a plíce vytíženy natolik, že dochází k pozitivním kardiovaskulárnímu efektu
- právě v důsledku zapojení až 90 % všech velkých svalových skupin dochází k rychlejšímu spalování – zde je třeba zmínit rozdíl mezi NW a obyčejnou chůzí, kdy během prvně zmíněné pohybové aktivity dochází k zapojení většího množství svalů díky využití opory o hole
- snižování TK
- prevence diabetu
- některé zdroje uvádějí i příznivý vliv na psychiku člověka, vzhledem k tomu, že tuto aktivitu vykonává na čerstvém vzduchu, většinou v přírodě
- finanční nenáročnost, jedinou investicí je nákup holí
- nezávislost – praktikující osoba může aktivitu vykonávat, kdy se jí zachce, aniž by se musela řídit otevírací dobou fitcentra či jiného zařízení poskytujícího možnost pohybu
- sociální kontakt – NW nemusíme vykonávat sami, naopak je příjemné a mnohdy i motivující jít ve skupině s ostatními osobami
Pochopitelně jsem se setkala i se studiemi, které popisovaly, že k výraznému pozitivnímu efektu nedošlo – jednalo se však o tak malé procento, že jsem je v rámci své práce nebrala v úvahu.
Tréninkový program
Samotný program trval jedenáct týdnů. Probandky měly za úkol provádět PA NW třikrát týdně. Frekvence byla stanovena na 85% SFmax a zůstala stejná od prvního týdne až do konce, doba tréninkové jednotky se však prodlužovala. Začínaly jsme na dvaceti minutách a každý týden jsme přidávaly pět minut. Probandky chodily jedenkrát týdně se mnou, abych kontrolovala, jestli jsou schopny udržet stanovenou SF, jedenkrát týdně společně beze mne a jedenkrát týdně každá sama. SF jsme měřily pomocí sporttesteru. Když si probandky navykly na předepsané tempo, sporttester přestaly používat, jelikož jim nebyl příjemný a měly problémy s jeho ovládáním.
Probandky tréninkový program vesměs dodržovaly, jen občas se stalo, že trénink, který měly „odejít“ samostatně, každá zvlášť, vypustily (stalo se to asi dvakrát u obou probandek). Pohyb si pochvalovaly i díky opoře holí, která byla zejména v deštivých dnech výhodou, protože byl povrch kluzčí. Nebály se, že upadnou. Navíc, jak už jsem zmínila, vykonávaly trénink dvakrát týdně společně, což působilo příznivě na jejich psychiku.
Měření
V rámci pohybové intervence jsem naše probandky měřila v laboratoři. Měření se týkalo tělesného složení a fyzické zdatnosti. Procento tuku jsme získaly pomocí bioimpedanční metody. Fyzická zdatnost – spotřeba kyslíku, srdeční frekvence atd. – byla měřena na běhátku, kde jsme zvyšovaly sklonu a zrychlovaly chůzi. Probandky šly tak dlouho, jak byly schopny. Vše probíhalo na základě jejich subjektivního pocitu. Měření proběhlo celkem třikrát, před začátkem pohybové intervence, v průběhu a po jejím skončení.
Výsledky
K výraznějšímu rozdílu naměřených hodnot došlo mezi prvním a druhým měřením, mezi druhým a třetím měření nebyl rozdíl tak velký, přesto stále ještě signiifikantní.
Z nejdůležitějších hodnot zmíníme váhu a procento tuku. Z původních 106 kg a 49%tuku se probandka dostala na 101kg a 46% tuku, což považujeme za úspěch po tolika letech nezdaru. Při stejné zátěži se snížila SF a spotřeba kyslíku a probandka byla schopna ujít na běhátku delší vzdálenost. Nejdůležitější však bylo, že se cítila mnohem lépe a při chůzi se méně zadýchávala.
Bohužel po skončení naší intervence přestala aktivitu vykonávat a vrátila se na původní váhu.
Závěrem
Z výsledků své práce usuzuji, že NW je jistě dobrým prostředkem ke snižování hmotnosti i obézních osob, je však třeba pěstovat ho dlouhodobě. Jedenáct týdnů nestačí k dostatečné ztrátě váhy. Navíc musím podotknout, že má idea řešit obezitu pouze pohybovou aktivitou není zcela ideální. Jedenáct týdnů je poměrně dlouhá doba, a kdyby probandka k pohybové aktivitě přidala i redukční dietu, výsledek by byl jistě lepší. Bohužel, jak uvádím výše, zatím není schopná (ochotná) upravit své stravovací návyky.
Fendrychová Marie