Stravovací návyky a výživa u nejmenších

Jedním z hlavních a nejdůležitějších faktorů, který se promítá do správného vývoje a prospívání dětí  již od kojeneckého věku je vhodně zvolená výživa. Výživa je základním faktorem ať už pro vývoj sociální, tak pro optimální růst i zdraví dítěte. Nevhodně zvolené stravování velice často vede k poruchám typu malnutrice, obezita a k dalším onemocněním a lidé si velice často nejsou plně vědomi, a to zejména v takto nízkém věku, veškerých dopadů na  budoucí zdraví či nemocnost u jejich potomků. Vhodně zvolené stravování je pro každé období vývoje svým způsobem typické.

U kojenců je nenahraditelnou složkou potravy mateřské mléko, které by mělo být plně poskytováno do 6. měsíce věku dítěte a bohatě postačí jako výživa bez jakékoliv doplňkové složky. V ideálním případě by kojení mělo pokračovat do 2. let, kdy od konce 6. měsíce zavádíme postupně nemléčnou složku potravy. Pro začátek zpravidla příkrm zeleninový, ve formě monokomponentního zeleninového pyré, postupně přecházíme na vícesložkové zeleninové čí masozeleninové pyré a v poslední řadě zavádíme také  ovocné pyré.                  U ovocného pyré je velice důležité brát v úvahu případnou nesnášenlivost v podobě alergických reakcí a dalších. Od půl roku je také vhodné podávat kaše s lepkem, jako prevenci případných projevů celiakie. Veškeré nemléčné příkrmy je nutno podávat lžičkou, abychom předešli případným problémům v budoucích stravovacích návycích dětí. Jídelníček by měl být také pravidelně doplňován o vitamin D, kterého je v mateřském mléce značný nedostatek. Je tedy velice nutné uvědomit si značnou důležitost kojení, které kromě toho, že dětem zaručuje dostatečnou složku výživy, hraje i roli v ochraně dítěte před infekcemi, snižuje riziko výskytu civilizačnách chorob, mimo jiné i obezity a celkově funguje jako určitý protektivní faktor, který značně snižuje riziko úmrtí dětí během prvního roku života. Kojení lze tedy zhodnotit jako velice pozitivní návyk, jak pro ditě, tak pro matku.

Výživa batolet, to znamená dětí ve věku od 1 roku do 3 let by se měla postupně začít podobat stravě dospělých. Určitě by neměla opomíjet dostatečné množství mléka a mléčných výrobků, dále také maso, jako důležitý zdroj bílkovin a železa. Přednost je vhodné dávat masu drůbežímu, telecímu a rybímu. Příjem vlákniny by se měl pohybovat okolo 5 g/den,úměrně k věku dítěte, bohatě je obsažena v celozrnném pečivu, luštěninách, bramborách a dalších. Vláknina se podílí zejména na vhodné resorpci živin a antigenů a mimo jiné také na střevní  pasáži. Rozhodující je také v tomto citlivém věku značně omezit příjem tučných a smažených jídel, dále sladkostí a snažit se je nahradit dostatečným množstvím ovoce a zeleniny. Je to období, které se v budoucnosti značně odráží v celoživotních stravovacích návycích, proto je tedy potřeba věnovat zvýšenou pozornost na pravidelnost stravování, ideálně tedy pětkrát denně a zároveň být dítěti řádným příkladem. Není vhodné dítě do jídla nutit, samozřejmě ovšem v mezích přijatelnosti a v ohledu na situaci.

Ve školním věku dítěte by měla být strava dostatečně pestrá a je potřeba poukázat na důležitost snídaní, které tvoří značný podíl celodenního příjmu potravy. Období puberty, je dalším důležitým mezníkem v oblasti růstu svalů, kostní hmoty, tukových zásob a má vliv na další zdravý růst a vývoj dítěte. Ideální složení potravy by mělo být okolo 9-15 % bílkovin, 45-54% sacharidů a 35-45% tuků. Celková energetická potřeba s věkem dítěte stoupá, zatímco energetický ekvivalent ( potřebný počet Joulů za den) s přibývajícím věkem dítěte klesá.

Vhodně zvolená výživa zabezpečuje dostatečnou imunitu dítěte a mimo jiné také znamená důležitý faktor pro dosažení optimálního růstu a vývoje. Potřeby stravování jsou i přes obecně daná doporučení ovlivněny faktory značně individuálními. Mezi genetické faktory řadíme – věk, pohlaví, habitus, výživový typ a aktivitu metabolismu. Důležitou roli také hrají vlivy životního prostředí. Nejnáročnější období na příjem živin je první rok života, během kterého může dojít k trvalým následkům v budoucím vývoji.

Obezita je jedním z nejčastějších onemocnění u dospělých, v dnešní době mimo jiné stále častěji se objevující problém u dětí různého věku. V České Republice se obezita vyskytuje zhruba u  6% u chlapců a  5,6 % dívek, trendy  výskytu nových případů mají tendence stále se zvyšující, což lze považovat za značně  alarmující, vzhledem k tomu, že většina si svou nadváhu uchovává až do dospělosti. Existuje velké množství metod pro diagnostiku obezity, jednou z nejčastěji používaných je měření BMI ( body mass index), což je poměr váhy ku výšce nadruhou. Tuto metodu ovšem není vhodné použít u dětí, vzhledem k jejich stále se měnící hodnotě váhy s věkem. U dětí volíme metodu percentilového grafu dle Bláhy a Vígnerové, která reprezentuje obezitu při hodnotě BMI  nad 97. Percentilem grafu, na základě grafu můžeme zároveň určit mimo jiné i stupeň obezity. Další metody vhodné k použití jsou měření podkožního tuku kaliperčními kleštěmi, meření obvodu pasu či boků, bioelektrická impedance či mnohé další.

Mezi základní příčiny obezity řadíme vrozené predispozice, které jsou dány interakcí asi 250 genů s perinatálními faktory – obezita u matky, překrmování plodu v prenatálním období, vyšší hmotnost plodu atd. Mezi faktory zevní patří konzumace jídel s vyšší energetickou hodnotou, omezená fyzická aktivita, neaktivní a sedavý způsob života. Problémem může být nízká motivace k tělesné aktivitě ať už v rodinách nebo ve školním prostředí, kde děti tráví velkou část svého volného času. Z potravin jsou pro nás největší hrozbou zejména ty, které mají značně vysoký glykemický index, vysokou energetickou hodnotou, zvýšený obsah nasycených nebo hydrogenovaných nenasycených mastných kyselin. Ke genetickým faktorům řadíme také množství receptorů pro leptin, faktory ovlivňující termogenní efekt potravy a zároveň bývá obezita často součástí geneticky podmíněných syndromů ( Prader-Willyho syndrom) a různých endokrinopatií (hypotyreóza…). Významnou roli sehrává v konzumaci potravin leptin. Jedná se o regulátor chuti k jídlu a energetického výdeje, má vztah ke zralosti reprodukčního systému a mnohým dalším funkcím. Leptin je produkován adipocyty, receptory pro něj jsou v tkáních po celém těle, zejména v centrální nervové soustavě stimuluje tvorbu neuropeptidu Y, který má rozhodující funkci pro přívod potravy a snížení termogeneze. Nejnižší hladiny leptinu jsou převážně v noci a během dne neustále recylkulují. V období prepubertálním a pubertálním dochází k vytváření energetických zásob pro prudký růst, na základě inzulinové rezistence.

Obezitu lze považovat za všeobecně nepříznivý faktor pro velké množství onemocnění. Značné riziko představuje pro vývoj aterosklerózy a budoucí koronární postižení. Dále se podílí na výskytu hypertenze, dyslipidémie, chronických zánětů a inzulinorezistence s vývojem diabetu mellitu 2. typu. Mimo jiné představuje obrovské ortopedické potíže z nadměrného přetěžování kostry, způsobuje změny na páteři nebo dolních končetinách.

Při vyšetření dítěte s obezitou klademe důraz na rodinnou a osobní anamnézu pro zaznemání a monitoring důležitých údajů. Posuzujeme růstový graf a mimo jiné stravovací návyky ať už v rodině, ve škole nebo ve volném čase. Je nutné provést fyzikální vyšetření, posoudit antropometrické parametry, krevní tlak a zároveň vyloučit sekundární příčiny obezity. Mezi tato vyšetření řadíme základní biochemii séra, kyselinu močovou, lipidogram. Dále také základní hormony jako jsou FT4 a TSH k vyloučení hypotyreózy a peptid C s inzulinem pro vyloučení diabetu. Pokud máme určité podezření na hyperkortikalismus je nutno provést sběr moči za 24 hodin ke stanovení kortizolu a stanovení dexametazonového supresivního testu.

Terapie obezity je zančně obtížná a velice často i neúspěšná. S léčbou je nutno začít v co nejmladším věku a kombinovat především dietní opatření společně s fyzickou aktivitou a psychoterapeutickou léčbou. U dětí je farmakologická léčba zcela vyjímečná a může ji indikovat dětsklý obezitolog v případě maligní obezity s orgánovými komplikacemi. Rozhodující je navození rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Úbytek hmotnosti by neměl být větší než 0,5 – 2 kg za měsíc a cílem je přiblížit se ideální hodnotě 75. percentilu na křivce BMI. Nutné je do léčby zapojit i celou rodinu ve formě edukace rodičů a změny stravovacích návyku u všech členů rodiny. Hlavní cíle jsou stanovení pravidelného režimu v příjmu jídla a pití, porce by měly být přiměřené pro věk dítěte, vhodná je konzumace jídla v rodinném kruhu a bez zapnuté televize a dalších přístrojů, které zbytečně u konzumace rozptylují. Další zásadou je omezit příjem sladkých nápojů a jako hlavní zdroj tekutin zvolit čistou vodu. V běžném jídelníčku by mělo být obsaženy ovoce i zelenina několikrát za den. U dětí lze daleko snadněji než u dospělých zvýšit energetický výdej, zejména v podobě sportovních aktivit alespoň jednu hodinu denně. Pokud ovšem zvýšíme energetický výdej bez snížení energetického příjmu, lze toto opatření považovat za téměř neefektivní.

Velice často lze předcházet riziku výskytu obezity ve formě prevence, která se v jednotlivých životních obdobích liší. V kojeneckém věku bychom měli dbát na kojení, nezařazovat nemléčnou složku potravy zbytečně předčasně a postupně přidávat tuhou výživu ve formě ovoce a zeleniny. V batolecím a předškolním věku je vhodné podávat pestrou a energeticky vyváženou stravu.Dále vést dítě k správné výživě a  zařadit fyzickou aktivitu. U školních dětí je nutno zajistit správné stravovací návyky, podávat pestrou stravu a pravidelně. Mimo jiné poukázat na důležitost dodržování pitného režimu, omezit příjem nadměrně sladkých nápojů, zařadit do jídelníčku ovoce a zeleninu a mít pravidelnou pohybovou aktivitu.

Zásady správného a zdravého stravování u malých dětí tkví hlavně v příkladném přistupu rodičů ke konzumaci vhodných potravin. Dítě by mělo dostávat 5-6 jídel za den s vhodnou energetickou hodnotou. Je dobré  poukázat zejména na důležitost  snídaní, včetně pití, před celým aktivním dnem, které tvoří hlavní základ jídelníčku. Vhodné je také omezování nezdravých sladkých potravin a naopak se je snažit nahradit stejně sladkým ovocem a dalšími potravinami. Maso, zejména libové, by mělo být v jídelníčku dítěte alespoň 3-4 x týdně, dále dostatečný příjem bílkovin, dodržování pitného režimu a vejce asi 2 – 3 x za týden. Mléko s mléčnými výrobky představují důležitý zdroj vápníku a vitamínů, obzvlášť u dětí do pěti let podávat spíše plnotučné mléko. Ryby či rybí výrobky by měly být konzumovány 1-2 týdně, jsou vhodný zdroj jódu a nenasycených mastných kyselin. Zařazeny by také měly být luštěniny, obiloviny, celozrnné pečivo a samožrejmě zelenina a ovoce v množství nejméně 3x za týden. Skladba tuků by měla být ve prospěch tuků rostlinných, hlavně slunečnicový nebo olivový olej. Nutno je omezit příjem uzenin, tučných a slaných pokrmů, které jsou pro konzumaci v nízkém, ale i  v pozdějším věku zcela nevhodné. Žádoucí je, aby si dítě správné stravovací návyky co nejdříve osvojilo a není správné dítě k jídlu nutit.

Obezitu tedy můžeme označit za problém velice závažný, který ovlivňuje kromě samotného vzhledu i mnoho dalších systémů v těle a dopad na člověka může být v těch nejzávažnějších případech až fatální. I přesto, že v Čechách není tento problém u dětí až tak významný, má samotná obezita tendence ke stálemu zvyšování incidence, což do budoucna nepředstavuje pozitivní výhledy. V dnešní době existuje velké množství programů, které se snaží pomáhat s tímto problémem a poukazují na nebezpečnost obezity. Nejefektivnější je určitě dostatečná edukace rodičů dítěte a nebrat počáteční  přibývání hmotnosti na lehkou váhu.

 

14 – TI DENNÍ JÍDELNÍČEK PACIENTA S OBEZITOU

 Pondělí: snídaně – ovesná kaše ( 30 g) s mlékem ( 250 ml)

svačina – jablko/mrkev ( 100 g)

oběd – ryba z bílého masa ( pstruh,…) a dušená zelenina

svačina – jogurt bílý s musli ( 150 g)

večeře – celozrnný chléb ( 60 g), drůbeží šunka (30 g), 30% eidam (30 g), salát

Úterý: snídaně – celozrnný rohlík (50 g), drůbeží šunka ( 30 g), salátová okurka (150 g)

svačina – ovocný salát ( 200 g) – jablka, pomeranč, hroznové víno

oběd – telecí pečeně (120 g) s vařenou rýží (80 g)

svačina – polotučný bílý jogurt ( 150 g) a 2 celozrnné sušenky (25 g)

večeře – kuřecí prsa ( 100 g) s čerstvým zeleninovým salátem

Středa: snídaně – bílý nízkotučný jogurt ( 140 g) s musli ( 30 g)

svačina – pomeranče ( 150 g)

oběd – hovězí maso ( 120 g) se zeleninou a těstovinami

svačina – polotučný ovocný jogurt (120 g)

večeře – zapečené brambory se zeleninou ( 200 g)

Čtvrtek: snídaně – Knackebrott ( 40 g), nízkotučný tavený sýr (50 g), rajče

svačina – mandarinky ( 150 g) a tvrdý sýr Gouda ( 20 g)

oběd – rýžový salát s cuketou ( 100 g)

svačina – polotučný tvaroh ( 100 g)

večeře – míchaná vejce s tmavým chlebem

Pátek: snídaně – tvarohová pomazánka ( 100 g) a celozrnný dalamánek ( 50 g)

svačina – ovocný salát ( 150 g)

oběd – zeleninová polévka s fazolemi a těstovinami

svačina – kefírové polotučné mléko ( 150 g)

večeře – krůtí medailonky s vařenými bramborami ( 150 g)

Sobota: snídaně – cottage ( 120 g), tmavý chléb ( 60 g), neslazený ovocný džus 100 ml

svačina – jablka ( 150 g)

oběd – fazolový salát (100 g)

svačina – ovocný jogurt polotučný ( 120 g)

večeře – grilovaný losos (200 g) s bramborem ( 100 g)

Neděle: snídaně – cornflakes ( 30 g) a bílý polotučný jogurt ( 150 g)

svačina – meruňky ( 150 g)

oběd – krůtí řízky plněné jablky ( 150 g) s celozrnným pečivem (60 g)

svačina – musli tycinka bez polevy ( 20 g)  a jablka ( 80 g)

večeře – rybí pomazánka, celozrnný dalamánek ( 50 g) a zelenina (100 g)

Pondělí: snídaně – cornflakes a nízkotučné mléko

svačina – jablko

oběd – hovězí vývar, vařená čočka s kyselou okurkou

svačina – musli tyčinka ovocná

večeře – sójový salát s dalamánkem a paprikou

Úterý:    snídaně – musli s ovocem a nízkotučné mléko

svačina – jablko

oběd – zeleninová polévka, dušené vepřové maso s dušenou zeleninou

svačina – nízkotučný tvaroh s ovocem

večeře – rajčatový salát s jogurtem, celozrnné pečivo

Středa: snídaně – krůtí šunka s celozrnným chlebem a rajče

svačina – pomeranč

oběd – kuřecí maso s rýží

svačina – kukřičný chléb a nízkotučné mléko

večeře – pečený pstruh se zeleninovým salátem

Čtvrtek: snídaně – colzrnný rohlík s tvrdým sýrem, salátová okurka

svačina – banán

oběd – hovězí roštenná s rýží

svačina – kiwi a musli tyčinka

večeře – dalamánek, drůbeží šunka a sýr, zelenina

Pátek: snídaně - celozrnné pečivo s tvarohovou pomazánkou, neslazený čaj

svačina – broskev

oběd  – pečené fazole s bramborami, zeleninový salát

svačina – ovocné kefírové mléko

večeře – vařené vejce, celozrnné pečivo

Sobota: snídaně – jablečný koláč, neslazený čaj

svačina – jablko

oběd – špagety s rajčatovou omáčkou

svačina – nízkotučný ovocný jogurt

večeře – vařená brokolice s bramborem

Neděle: snídaně – nízkotučný sýr s celozrnným pečivem

svačina – pomeranč

oběd – zeleninový vývar, kuřecí plátek s rýží

svačina – ovocný salát

večeře – krabí pomazánka a chléb

Krajsová Kristina

Příspěvek byl publikován v rubrice Archív seminárních prací. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.