Vláknina je polysacharid, který tvoří důležitou nestravitelnou složku stravy rostlinného původu. Tyto balastní látky snižují resorpci sacharidů, příznivě ovlivňují metabolismus tuků a cholesterolu a navazují také pocit sytosti, působí proti zácpě a preventivně proti divertikulóze a kolorektálnímu karcinomu.
Dělení vlákniny: podle účinku dělíme vlákninu na
- rozpustnou: pektin, inulin, některé hemicelulózy, rostlinné slizy, gumy, resistentní škroby
- nerozpustnou: lignin, celulóza.
Rozpustná vláknina zpomaluje rychlost pasáže trávicím traktem, v tenkém střevě omezuje absorpci některých živin a zpomaluje rychlost resorpce glukózy, čímž se snižuje strmost vzestupu glykémie. Má rovněž hypocholesterolemický účinek.
Nerozpustná vláknina zvyšuje objem stolice, čímž snižuje koncentraci toxických látek, a zkracuje tranzitní čas stolice tlustým střevem. Tak omezuje kontakt a zároveň i vstřebávání toxických látek buňkami tlustého střeva.
Bobtnavé vlákniny se v poslední době využívají v léčbě obezity. Již mnoho let se zkouší výtažky mořských řas. Kyselina alginová je extraktem z mořských řas a karboxymetylceloloza se získává z přírodní celulózy. Efekt na redukci hmotnosti byl obvykle mírný a přechodný. Zkouší se i další vlákniny, například známé pallium, guarová guma, přípravky z ovesných otrub
Glukomanan z hlízy zmijovce obecného další často používaná vláknina v dietologii. Je to rostlina, která se dá pěstovat i u nás. Přípravek je často také označován jako conjac nebo konjac. V potravinářství se užívá jako aditivum pod číslem E425. Nedávná studie, srovnávající tuto látku s placebem, zjistila u 200 osob s nadváhou a obezitou během 16 týdnů pokles hmotnosti o 4, 52 kg při podání 2krát denně, pokles o 4, 60 kg při podání 3krát denně a pokles hmotnosti o 0, 79 kg při podání placeba. Podávány byly 3 g vlákniny s glukomananem denně. Ve studii nebyl zaznamenán žádný efekt na HDL-cholesterol, glykémii, inzulinem, v orálním glukózovém tolerančním testu ani vliv na CRP.
Od února 2012 je v lékárnách dostupný Obesimed forte, který je v registrován jako volně prodejný zdravotnický prostředek. Ve vývoji jsou i další bobtnavé sacharidy. Látka používaná v tomto přípravku se v literatuře označuje jako viscous fibre blend (VBF), někdy i jako polyglykoplex (PGX). Viskozita této vlákniny je měřitelná a je vyšší než u jiných vláknin. Důležité je, že se viskozita neztrácí v kyselém prostředí žaludku ani v alkalickém prostředí střeva. VBF výrazně zpomalují vyprazdňování žaludku. Pokles hmotnosti během 4 týdnů je kolem 6 kilogramů. V praxi je VBF podáván ve směsi s velmi různými konkrétními jídly. Dochází k významnému poklesu glykemického indexu, a to nejen u potravin s vysokým glykemickým indexem, ale i při běžné stravě. Ve střevu je pak VBF tráven a pravděpodobně působí nebioticky. Jako viskózní polysacharid pak zvyšuje exkreci žlučových kyselin stolicí, což může rovněž působit antidiabeticky.
Co obsahuje nejvíce vlákniny? Je to především ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné pečivo, brambory.
Kolik vlákniny denně? V každodenní stravě by mělo být 30 až 40 g vlákniny
Obsah vlákniny ve 100 g potravin
Ovesné vločky 17,3 g
Graham chléb 5,9 g
Těstoviny 5,1 g
Pšeničný chléb, pečivo 4,3 g
Cornflakes 3,4 g
Fazole černé 23,4 g
Sojové boby 15,4 g
Špenát 3,9 g
Kapusta růžičková 3,8 g
Zelené fazolky 3,0 g
Zelí 2,9 g
Pórek 2,8 g
Mrkev 2,6 g
Papriky 1,9 g
Brambory 1,6 g
Rajčata 1,3 g
Květák 1,0 g
Banán 3,1 g
Jablka 2,2 g
Jahody 2,0 g
Meruňky 1,9 g
Grep 1,6 g
Švestky 2,3 g
Veronika Kalašová – všeobecná sestra kombinovaná forma