Celiakie – výživa, příznaky a vliv výživy

          Celiakie není alergie na lepek

          Alergie na lepek

Přestože si nelze alergii na lepek plést s celiakií, tak se to velmi často stává. Při „pouhé“ alergii se též vyskytují protilátky proti lepku, ale jeho přítomnost v těle způsobuje pouze těžkou stravitelnost. Sliznice nezaznamenává žádné poškození.

          Celiakie

Samotná celiakie je však autoimunitním onemocněním, které způsobuje nestravitelnost některých potravin, jež zůstávají ve střevě, a proto vznikne zánět. Proces, který se aktivuje ve chvíli, kdy se do lidského těla potravou dostane lepek, je následující. Tělo si začne vytvářet samo proti sobě, tedy proti buňkám tenkého střeva, které je pro zažívání klíčové, protilátky.

          Projevy

Klasickými projevy tohoto onemocnění jsou střevní obtíže jako průjmy, nadýmání, úbytek hmotnosti. U malých dětí se mohou první známky onemocnění objevit už kolem šestého měsíce života, tedy v době, kdy se snaží kojící maminky pomalu přidávat různé příkrmy. Mezi hlavní projevy patří neprospívání, poruchy růstu, podvýživa.

U dospělých to právě bývají především trávicí obtíže a bolesti břicha. Celiakie se u nich většinou projeví mezi dvacátým a třicátým rokem, ovšem jsou známy i případy lidí ve věku nad šedesát let.

          Ruku v ruce s celiakií

Problémem u celiakie je i to, že se k ní vážou potíže se vstřebáváním důležitých aminokyselin, tuků, vitamínů, jenž člověk s normálním zažíváním přijme z potravy. Nemocní celiakií jsou navíc ohroženi dalšími autoimunitními onemocněními, jako je osteoporóza, cukrovka I. typu, mikroskopická kolitida, či genetické abnormality jako Downův či Turnerův syndrom. Někteří celiaci mohou trpět i nesnášenlivostí některých cukrů (řepný, mléčný), což souvisí s poškozením střevních buněk.

         Léčení versus neléčení

Celiakie je nemoc, která se zatím nedá vyléčit. To ovšem neznamená, že lidé trpící touto alergií nemohou žít plnohodnotný život. Pokud pacient dodržuje dietu, jež je jediným možným východiskem, obtíže časem ustanou a žádné další by se objevit neměly. Je potřeba, aby se dotyčný alergik absolutně vyhýbal potravinám obsahující pšenici, žito, ječmen apod. V dnešní době, kdy je opravdu téměř do všeho mouka přidávaná jako náhražka a ošizení produktu, musí „celiakik“ zkrátka dbát na to, aby si vybral tu správnou potravinu a pečlivě číst složení. Práci při výběru mu trochu usnadňuje znak přeškrtnutého klasu, který značí, že je potravina bezlepková. Hlavními zdroji potravin by pro nemocné celiakií měla být především kukuřice, brambory, rýže, luštěniny, pohanka, sója či jáhly.

Neléčená celiakie se může vyvinout ve velice vážný problém. Nedodržuje-li totiž pacient dietu, zadělává si tím na řadu komplikací, které se mohou později projevit (existuje zde vyšší riziko nádorů jícnu, žaludku a lymfatických žláz).

         Výskyt celiakie

Potravinové alergie jsou určitou skupinou, jejíž množství a lidí, jež se týkají, neustále stoupá. V ČR se čísla pohybují okolo padesáti tisíců postižených, ovšem pouze asi deset procent je diagnostikováno a léčeno. Proto je alarmující, že skoro devadesát procent celiaků o své intoleranci vůbec neví.

Především je potřeba hlídat tzv. rizikové skupiny, protože včasné odhalení této nemoci je základním předpokladem pro úspěšnou léčbu. „K rizikovým skupinám patří příbuzní pacientů s celiakií 1. a 2. stupně, dále pacienti s tzv. přidruženými (asociovanými) chorobami, k nimž patří cukrovka závislá na podávání inzulinu (inzulindependentní diabetes mellitus, dřív dabetes mellitus 1. stupně), dále autoimunitní (Hashimotova) thyreoiditida (zánět štítné žlázy způsobený tvorbou protilátek proti štítné žláze), autoimunitní hepatitida, primární biliární cirhóza a další.“ [1]

         Důvody vzniku

Nikdo vám s jistotou nepoví, jaká je pravda. Nikdo neví, který faktor určuje, jestli nám lepek nevadí, vadí, či se u nás přímo rozvine celiakie. O tom, jakou velkou neznámou tato nemoc je, vypovídá nejen komplikovaný proces jejího odhalení, ale i jediná forma léčby, kterou je dieta. Ačkoli je snaha o to, jak lidem s celiakií pomoci, aby jim jejich handicap co nejméně zasahoval do běžného života, zatím jsou to jen domněnky, které v nich mohou vyvolat pouze pocit naděje.

Neexistuje studie, která by jednoznačně řekla, že pokud budete dělat to a jíst ono, tak se vám, nebo vašim dětem, tento typ alergie vyhne. Je ale pár věcí, jež by vám mohli pomoci v tom, abyste se o bezlepkové označení starat nemuseli, a mohli si dopřát to, na co máte chuť. Platí jen jedno zlaté pravidlo, všeho s mírou.

Velkou pozornost výživě by měly věnovat ženy, které chtějí otěhotnět, protože výživa před, během těhotenství a v době kojení, hraje též klíčovou roli. Velké obezřetnosti je též potřeba dbát, když chce maminka začít s příkrmy. Toto období je považováno za jeden z krizových momentů, který může celiakii vyvolat. „Bylo prokázáno, že pozdější nástup podávání mouky do stravy dokáže zabránit vzniku celiakie. Střevní sliznice nemusí být dostatečně vyvinuta, čímž může dojít ke vzniku protilátek proti lepku a k poškození sliznice.“ [2] Z toho plyne, že čím později začnete lepek do stravy přidávat, tím více bude dětské tělíčko na tento druh potraviny připravené.

Bohužel se v posledních letech ukazuje, že se velmi zvyšuje počet dospělých jedinců, u nichž se příznaky celiakie objeví po silném negativním, stres vyvolávajícím zážitku, jako je například potrat nebo vážnější operace. U někoho zase vyvolá větší intoleranci lepku nemoc, kterou dojde k podráždění trávicího traktu, příkladem může být salmonela. Nemarným tvrzením je i to, že je možné, že právě přehnaný přísun potravin z bílé mouky může vyvolat nesnášenlivost lepkových výrobků. Bílá mouka je totiž zbavena většiny vitamínů a živin; neobsahuje skoro žádnou vlákninu, která hraje nezastupitelnou roli pro střeva a trávení. Oproti tomu celozrnná mouka tyto vitamíny a minerální látky, které v rafinované mouce chybí, obsahuje. Z toho důvodu je pro nás tento druh mouky přirozeně lépe stravitelný, navíc se v něm nachází složité cukry, jež pomáhají zajistit stálou hladinu cukru v krvi.

         Závěr

Jasná pravidla pro prevenci celiakie nejsou. Je ale důležité, aby strava byla vyvážená a plnohodnotná, tj. aby obsahovala širokou škálu vitamínů a minerálů, které potřebujeme. Především v době těhotenství je důležité jíst dostatek ovoce, zeleniny, vlákniny a cereálních výrobků, které miminku prospějí. Při kojení platí stejná pravidla, jelikož děťátko je odkázané na živiny, které mu dodáváte ze svého těla vy. S příkrmy by se nemělo začínat dříve, jak v šestém měsíci života, protože do té doby hrozí velké riziko alergií. I z toho důvodu je potřeba začít s užíváním postupně, po jednotlivých potravinách. Mezi nejvhodnější ranou zeleninu se řadí mrkev či jablko, následně je doporučeno dva až tři dny vyčkat, jestli nevznikne alergická reakce. Pokud chcete zařadit obilninové kašičky, je lepší zprvu volit ty bezlepkové, protože lepek je bezpečnější začít podávat až od osmého měsíce (někdy se doporučuje až od dovršení jednoho roku).

Pro prevenci v dospělosti je důležité zařadit do jídelníčku potraviny, které lepkem neoplývají, protože si musíme uvědomit, že ten se v naší stravě objevuje denně, je totiž součástí mnoha výrobků. Snažte se konzumovat i jiné druhy mouk, než je klasická bílá pšeničná. Dokonce se spekuluje o tom, že některým lidem může vadit spíše chemický proces, kterým mouka prochází, než se dostane na police supermarketů, než samotný lepek. Je dobré zkusit například její starší předchůdkyni, mouku špaldovou, která je typická lehce oříškovou chuť a tolik nezahleňuje, proto je i často doporučována kojencům při prvních pokusech konzumace obilné stravy. Můžete s ní péct, zahušťovat, zkrátka ji používat všude, kde byste jinak sáhli po bílé hladké. Jako další obměny pro zpestření pak můžete vyzkoušet pohankovou, kukuřičnou, nebo rýžovou.

Příloha: Jídelníček

Pondělí:

• Snídaně – pohanková kaše s javorovým sirupem a zeleným čajem
• Svačina – banán a bílý jogurt
• Oběd – rybí filé s vařenými brambory, okurkový salát
• Svačina – pomeranč a hrnek mandlového nápoje
• Večeře – dýňová polévka

Úterý:

• Snídaně – bezlepkový chléb s lučinou, mátový čaj
• Svačina – tvaroh a půlka manga
• Oběd – rýžové těstoviny s kuřecím masem a dušenou zeleninou
• Svačina – kus jáhelného koláče
• Večeře – ředkvičkový salát, kousek bezlepkového sucharu, knacketbrotu

Středa:

• Snídaně – bezlepkový pudink a jedno jablko, černý čaj
• Svačina – čerstvá mrkvová šťáva 0,3 l a kousek tmavé čokolády
• Oběd – vegetariánské rizoto se sýrem
• Svačina – jogurt a kousek avokáda
• Večeře – bezlepkový chléb s cizrnovou pomazánkou

Čtvrtek:

• Snídaně – jáhlová kaše a bílý čaj
• Svačina – sklenice sójového nápoje a hrst oříšků
• Oběd – kukuřičné placky s rajčatovým salátem
• Svačina – přesnídávka z hrušek
• Večeře – čočková polévka

 Pátek:

• Snídaně – bezlepkový chléb s paprikovou pomazánkou, zelený čaj
• Svačina – mandlový nápoj a ovocná tyčinka
• Oběd – bramborové knedlíky plněné kysaným zelím a kvalitním bezlepkovým buřtem
• Svačina – jogurt a menší miska hroznového vína
• Večeře – kousek bezlepkové zeleninové pizzy

Sobota:

• Snídaně – bezlepkový chléb s pažitkovým žervé a ovocný čaj
• Svačina – čerstvý pomerančový džus a hrst semínek
• Oběd – přírodní vepřový plátek s grilovanou zeleninou
• Svačina – ovčí kefír a kousek bezlepkového koláče
• Večeře – pórková polévka

Neděle:

• Snídaně – závin jablečný z pohankové mouky, bílý čaj
• Svačina – mandlový nápoj a kousek avokáda
• Oběd – losos a bramborová kaše
• Svačina – zeleninový fresh s červené řepy, celeru a mrkve
• Večeře – bezlepkové těstoviny s olivovým olejem a parmazánem

Pondělí:

• Snídaně – jáhlová kaše s oříšky a medem, bílý čaj
• Svačina – pomeranč
• Oběd – rýže s kuřecími nudličkami
• Svačina – kozí jogurt s dýňovou tyčinkou a paprika
• Večeře – bezlepkový chléb s luštěninovou pomazánkou, míchaný salát

Úterý:

• Snídaně – bezlepkový chléb, máslo, marmeláda, zázvorový čaj
• Svačina – kousek hroznového vína
• Oběd – francouzské brambory s červenou řepou
• Svačina – acidofilní mléko a bezlepkové piškoty
• Večeře – salát s tuňákem

Středa:

• Snídaně – pohanková kaše se semínky a rozinkami, zelený čaj
• Svačina – jahodový nápoj
• Oběd – bezlepkové těstoviny se sýrovou omáčkou
• Svačina – sójový jogurt a ovocná tyčinka
• Večeře – bezlepkový chléb s bezlepkovou šunkou a sýrem

Čtvrtek:

• Snídaně – žemlovka s bezlepkového pečiva, mátový čaj
• Svačina – kousek manga
• Oběd – vařené brambory s kuřecím špízem
• Svačina – rýžový nápoj s malým salátem
• Večeře – polévka s červené čočky

Pátek:

• Snídaně – kukuřičné placky s tvarohem a javorovým sirupem, černý čaj
• Svačina – banán
• Oběd – rybí filé a pečená zelenina
• Svačina – oříšková tyčinka a bílý jogurt
• Večeře – zeleninový vývar s plátkem bezlepkového chleba

Sobota:

• Snídaně – bezlepkový chléb s tvarohovou pomazánkou, okurka, meduňkový čaj
• Svačina – jablko
• Oběd – krůtí plátek s bramborovou kaší, rajčatový salát
• Svačina – mandlový nápoj s hrstí semínek
• Večeře – omeleta s bezlepkovou šunkou

Neděle:

• Snídaně – bezlepkový chléb s cizrnovou pomazánkou, zelený čaj
• Svačina – hruška
• Oběd – bramborový salát s grilovaným řízkem
• Svačina – jogurt s kukuřičnými lupínky
• Večeře – rýže s cottage sýrem a opraženými slunečnicovými semínky a mrkvovým salátem