V posledních desetiletích dosáhla obezita mezi populací epidemických rozměrů. Lidé se pohybují v prostředí nabízející hojnost kalorické potravy a současně mají jen málo podnětů pro fyzickou aktivitu. Mezi mými přáteli se vyskytuje pár lidí s nadváhou, ale znala jsem velmi dobře i člověka, který byl již v pokročilém stádiu obezity. Jeho způsob života byl pro něj osudný a letos na jaře zemřel. Trpěl řadou onemocnění způsobených právě obezitou a vím, že se moc trápil. Jeho příběh je vlastně důvodem, proč jsem si vybrala toto téma.
Na světě není region nedotčený epidemií obezity. Od roku 1989 se celosvětová míra obezity téměř zdvojnásobila. Obézních je již více než 200 milionů dospělých mužů a necelých 300 milionů dospělých žen. Obezita u dětí stoupla však ještě ve větší míře a to o 60 %. Přestože se prevenci obezity a nadváze věnují nejrůznější organizace, tendence je stále rostoucí. Spojené státy americké mají v současnosti třetinu obyvatel obézních, a pokud toto tempo růstu bude pokračovat, v roce 2030 bude obézní celá polovina všech obyvatel. Bohužel trend obezity se začíná ve stále větší míře vyskytovat na všech kontinentech.
Lidé, kteří mají problémy s váhou, a se kterými jsem měla doposud možnost se setkat, mají něco společného. Jedná se o způsob, jakým si omlouvají svá kila navíc, a většina z nich se vymlouvá na geny, které jim byly dány. Přesvědčují své okolí, že s geny bojovat nelze a možná tomu začínají i sami věřit. Změny v genetické výbavě populace se však objevují příliš pomalu na to, aby se daly považovat za příčinu dnešního rychlého nárůstu obezity.
Obezita vzniká, pokud se tělesný tuk hromadí v důsledku chronické energetické nerovnováhy (tzn. přijaté kalorie jsou vyšší než kalorie vynaložené). Obezita je hlavním zdrojem zdravotních rizik po celém světě a je spojena s několika relativně běžnými onemocněními, jako je diabetes, hypertenze, onemocnění srdce a některých druhů rakoviny. Nejčastějším měřítkem pro obezitu či nadváhu je BMI (Body Mass Index). BMI používá jednoduchý výpočet na základě poměru něčí výšky a hmotnosti (BMI = kg/m2). Mnohaleté výzkumy ukázaly, že BMI poskytuje dobrý odhad „tučnosti“ a také dobře koreluje s významnými výsledky v oblasti zdraví, jako jsou srdeční choroby, diabetes, rakovina a celkové úmrtnosti. Lékaři se pomocí tohoto užitečného nástroje snaží určit, kdo může být v ohrožení z důvodu příliš velké váhy ve vztahu k výšce. Zdravé BMI je u mužů i žen považováno v rozmezí mezi hodnotami 18,5 a 24,9. Nadváha je definována jako BMI mezi hodnotami 25,0 a 29,0 a obézní lidé mají BMI hodnotu vyšší než 30. Těžkou obezitou trpí pak lidé, jejichž hodnota BMI je 40 a výše.
Existují i další způsoby, jak začít snižovat dopady obezity v populaci. Jedním z nich je zjištění pomocí rodinné anamnézy. Rodinná anamnéza odráží genetickou náchylnost a environmentální ohrožení sdílené blízkými příbuznými. Praktiční lékaři běžně shromažďují informace napříč rodinnou historií. Lze tak identifikovat členy rodiny s vysokým rizikem onemocnění souvisejícím s obezitou, jako je cukrovka, kardiovaskulární onemocnění a některých forem rakoviny. Obézní však trpí běžně i vysokým krevním tlakem, ischemickými chorobami srdečními, postižením tepen mozkových a dolních končetin, zvýšenou hladinou tuků v krvi, zvýšeným cholesterolem, dnou, žlučníkovými kameny, kýlou, nádory tlustého střeva, gynekologickými onemocněními, nádory prsu a dělohy, neplodností, poruchami spánku, syndromem spánkové apnoe, psychickými poruchami, přetížením pohybového aparátu (zejména kyčelních a kolenních kloubů a páteře).
Jednou z nejnovějších možností zjišťování dědičnosti obezity je provedení analýzy genetické predispozice k obezitě. Lidé si tak mohou prostřednictvím genetických laboratoří nechat zjistit stav svých genetických polymorfismů, které mají na vznik obezity nejvýznamnější vliv. Genetický test je prováděn z výtěru sliznice dutiny ústní, je tedy bezbolestný, časově nenáročný a jednoduchý na odběr materiálu. Tento způsob navíc dává testovanému jistotu, ať už je výsledek jakýkoliv.
Pokud člověk zjistí (jakýmkoliv výše popsaným způsobem), že se nachází v rizikové skupině pro vznik obezity, je pro něj hubnutí nebo prevence nadměrného získávání hmotnosti obzvláště důležitým faktorem. Jestli tedy lidé začnou s pravidelnou fyzickou aktivitou doplněnou o zdravou stravu, mohou se obezitě i nadváze úplně ubránit a to bez ohledu na genetickou predispozici. Nejedná se totiž pouze o tloušťku. Ano, člověk se stává méně pohyblivý, ale především obezita rozvíjí mnoho dalších nemocí, kterým je nutné se vyvarovat. V současnosti má v sobě geny způsobující obezitu asi třetina lidí v Evropě. Záleží však pouze na jejich životních návycích, zda ji nechají propuknout či ne. Vědci dokonce prokázali u dobrovolníků s geny způsobující obezitu, že pokud dobrovolníci prováděli alespoň průměrnou fyzickou aktivitu a nepřejídali se, tyto geny nedostaly šanci se prosadit.
V těle se navíc objevuje i tzv. „šetřící genotyp“, který není v současnosti příliš žádoucí. Jejich původ sahá do dob, kdy naši předkové museli přežít období hladomoru střídaným s krátkým obdobím hojnosti jídla. Pokud má tělo nedostatek potravy, tento šetřící gen se aktivuje a tělo sníží rychlost spalování a tím i hubnutí. Nyní lidé trpící obezitou či nadváhou nemají většinou problém s hladověním, ale stejný efekt má i omezování potravy držením nejrůznějších diet.
Pokud člověk enormně zredukuje příjem potravy a potřebných živin, např. sestavením nevhodného dietního plánu, dostane se do situace, kdy velmi namáhavě a hlavně pomalu hubne. Nepřiměřeně pak přibere ihned, jakmile se začne opět normálně stravovat (i když jí méně než dříve). Pro inspiraci, jak se tedy správně stravovat, je zde vyobrazen redukční jídelníček ve dvoutýdenním plánu a je určen pro člověka, který již obezitou trpí (v případě těžké obezity je nejlepším řešením poradit se s lékařem a stravu upravit dle rad a pod odborným dohledem). Pochopitelně je nutné dodržovat ke správnému jídelníčku i dodatečný přísun tekutin. Dospělé osobě se doporučuje vypít alespoň 2 litry tekutin denně. Je vhodné pít vodu, ovocné a zeleninové šťávy či čaje. Do denního příjmu tekutin se nezapočítávají alkoholické nápoje, káva, ale ani mléčné výrobky.
1. týden (jídelníček by se měl pohybovat okolo 5 000 – 6 000 kJ)
Pondělí
- snídaně celozrnná bageta pokapaná olivovým olejem, mozarella (50 g) a rajče
- svačina 1 střední banán
- oběd zeleninový vývar s vločkovou zavářkou (150 ml), 2 vločkové karbanátky s mletým libovým masem, 1 větší brambor, zelenina
- svačina 1 grepfruit
- večeře pstruh se zeleninou ratatouille a celozrnná bagetka (60 g)
Úterý
- snídaně 2 plátky celozrnného chleba, lučina (40 g), rajče
- svačina 1 větší jablko
- oběd vepřové maso přírodní (85 g), brambor vařený (250 g), salát z červené řepy (150 g)
- svačina acidofilní mléko (250 ml)
- večeře čočka na kyselo (80 g), volské oko a okurka
Středa
- snídaně mléčná rýže light jahodová (200 g), pomeranč (150 g)
- svačina hrst ořechů a semínek
- oběd zeleninový salát s tuňákem (konzerva ve vlastní šťávě), bulgur (50 g) na cibulce
- svačina kefírové mléko (250 ml)
- večeře řecký salát (120 g) a 60 g celozrnné bagety
Čtvrtek
- snídaně nízkotučné mléko (250 ml), müsli s ovocem (30 g), broskev (100 g)
- svačina 1 větší pomeranč
- oběd celozrnné těstoviny (60 g) s krůtím masem (120 g) a sušenými rajčaty, listový salát
- svačina kyška (250 ml)
- večeře rizoto (250 g) s kuřecím masem (80 g) se zeleninou a olivami (30g) sypané sýrem (20g),
Pátek
- snídaně Fit celozrnný chléb (56 g), gervais – pažitka, (60 g), zelená paprika (150 g)
- svačina bílý jogurt nízkotučný (125 g), borůvky (15 g), mix oříšků (mandle, lískové,vlašské) (15 g)
- oběd králík na česneku (100 g), kuskus (25 g), dušená zeleninová směs s brokolicí (150 g)
- svačina čerstvé jahody (150 g)
- večeře pečené filé (120 g), margarín (5 g), Fit chléb celozrnný (56 g), dušená kapusta (150 g)
Sobota
- snídaně tmavý toast (50 g) se šunkou (10 g) a sýrem cottage (10 g), zelenin (150 g)
- svačina domácí jablečný štrúdl bez cukru (80 g)
- oběd pečené kuřecí prso (150 g), 1 větší brambor, rajčatový salát
- svačina 1 větší pomeranč
- večeře dva plátky celozrnného chleba, libová šunka (30 g), zeleninový salát
Neděle
- snídaně vejce na měkko, 1 celozrnný chléb s margarínem
- svačina čerstvý ananas (150 g)
- oběd kuskus (50 g) s grilovaným lososem (150 g) a zeleninou (150 g)
- svačina hrst ořechů
- večeře olomoucké tvarůžky (40 g) na kornspitzu (90 g) s margarínem (10 g)
2. týden (jídelníček by se měl pohybovat okolo 5 000 – 6 000 kJ)
Pondělí
- snídaně 1 tmavý chléb s tofu pomazánkou (60 g) a kořenovou zeleninou
- svačina 1 menší pomeranč + müsli tyčinka bez polevy (ovocná)
- oběd pečené bramboráčky s na pánvi jemně opraženou zeleninou
- svačina kyška (250 ml)
- večeře rýžové nudle (60 g) s kuřecím masem (120 g) a libovolné množství zeleniny
Úterý
- snídaně müsli kaše za studena a pražené ovesné vločky (50 g)
- svačina Eidam 30% (50 g), salátová okurka (150 g)
- oběd Pangasius (120 g) v koprové omáčce; brambor (100 g ), kopr (5 g), olivový olej (5 g), koření, zeleninový vývar, smetana (30 g)
- svačina jogurt bílý polotučný (150 g Klasik) a Knuspi (30 g)
- večeře hrstková polévka (250 ml)
Středa
- snídaně slunečnicový chléb (60 g), margarín (10 g), jemná kuřecí šunka (30 g), ředkvičky (50 g)
- svačina šopský salát s balkánským sýrem (175 g)
- oběd hovězí svíčková (80 g), bramborová kaše (100 g), dušená zelenina (150 g)
- svačina 20 g vepřové šunky, 18 g taveného sýra, 20 g toastového chleba a jedno cherry rajče
- večeře salát z krabích tyčinek (100 g) a nízkotučného jogurtu (100 g), sůl, citron, celozrnný žitný chléb (40 g)
Čtvrtek
- snídaně odtučněný tvaroh (100 g) s banánem a 2 polévkovými lžícemi ovesných vloček, vlašské ořechy (10 g), kiwi (50 g), 5 kuliček hroznového vína
- svačina 1 jablko
- oběd květákový mozeček (200 g), pečené brambory (150 g), margarín (10 g), rajčatový salát s cibulí (150 g)
- svačina fazolový salát (200 g)
- večeře kuřecí špíz (150 g) se zeleninou posypaný sýrem (30 g), vařená rýže Natural (80 g)
Pátek
- snídaně 2 celozrnné wafle s medem (jen mírně pokapat) a skořicí
- svačina mrkvovo-jablečný salát (150 g mrkve, 50 g jablka, citronová šťáva)
- oběd 3 pohankové palačinky se švestkovými povidly (40 g), skořice
- svačina 1 plátek celozrnného chleba namazaný luštěninovou pomazánkou (50 g), libovolné množství zeleniny
- večeře krůtí maso (120g) se zeleninou (libovolné množství) a celozrnnými těstovinami (60 g)
Sobota
- snídaně celozrnný chléb (56 g), luštěninová pomazánka (50 g), rajče (100 g)
- svačina jogurt s čerstvým ovocem (100 g bílého jogurtu – 3 % tuku, 100 g čerstvého ovoce)
- oběd losos (200 g) s vařenou bramborou a limetkovou šťávou, hlávkový salát (50 g)
- svačina nízkotučného kefírové mléko (250 ml)
- večeře lilkové steaky (120 g) v rajčatové omáčce (česnek 5 g, loupaná rajčata 60 g, mozzarella na zapečení 40 g, šunka 20 g)
Neděle
- snídaně celozrnný chléb s tvarohovou pomazánkou (2 krajíce celozrn. chleba, odtučněný tvaroh (100 g) + nasekané bylinky, rajče, paprika)
- svačina ovocný salát (100 g ananasu a 50 g banánu).
- oběd salát s tuňákem (50 g hlávkového salátu, 50 g mrkve, 100 g žluté papriky, 100 g rajčat,100 g tuňáka ve vlastní šťávě (konzerva), 1 kávovou lžičku balzamikového octa, 1 kávovou lžičku olivového oleje, 50 g vařené celozrnné rýže)
- svačina Knäckebrott (40 g), nízkotučný tavený sýr (50 g), kedlubna (100 g)
- večeře houbový kuba (200 g)
Životní styl současné generace umožňuje nejrůznějším nemocem jen vzkvétat. Dokud se lidé v této uspěchané době nezačnou více starat o své zdraví, nepomůže jim ani stále modernější technika a inovativní medicína. Přitom si však málokdo uvědomuje, že stačí změnit mnohdy jen banální věci kolem sebe. Regulaci nadváhy a obezity, jakožto i její prevenci pomůže například jen dostatečný spánek, snížení stresu, práce na zahradě či použití schodiště místo výtahu. Každý z nás by se měl zamyslet, jestli není lepší omezit sledování televize a tento čas věnovat přípravě zdravého jídla namísto objednání si pizzy.
Rucká Gabriela