Raw food

ÚVOD

V České republice je podle Státního zdravotnického ústavu obézních 47% lidí. I přes tuto ne příliš příznivou statistiku, se objevuje stále více lidí, kteří chtějí začít zdravě žít. V dnešní době máme nepřeberné množství alternativních způsobů výživy, které nám mohou nahradit naše dosavadní stravovací návyky. Jsme zvyklí, že se mezi námi objevují vegetariáni, vegani, lakto-ovo vegetariáni, frutariáni a spousta jiných. Já se dnes zaměřím na vitariánství, pro někoho známé také jako raw food.

KDO TO JSOU VITARIÁNI

Vitariáni jsou lidé, kteří nepřijímají tepelně upravené a chemicky ošetřené potraviny. Potraviny připravují buď mixováním, sušením nebo klíčením. Vitariánství je velice blízké vegetariánství a veganství. Spousta vitariánů nejí maso a ani ostatní potraviny živočišného původu. Jedním z důvodů, proč se vyhýbají těmto potravinám, může být stejně jako u vegetariánů a veganů odpor k zabíjení a pojídání zvířat, zároveň je maso považováno za mrtvou potravinu, to znamená bez dostatečného přísunu živin a výživových hodnot. Jejich jídelníček obsahuje převážně luštěniny, naklíčené obiloviny, zeleninu, ovoce, ořechy a semínka. Od toho se pak odvíjí i samotný název způsobu úpravy – raw food.

CO JE TO RAW FOOD

Raw food znamená v překladu syrová strava. Můžeme se setkat také s termínem živá strava. Jedná se o stravu, při níž nebyla použita teplota vyšší než 42°C a zároveň nebyla nijak chemicky upravená. Potraviny si tak uchovávají veškeré živiny a vitamíny, které při jiných způsobech úpravy ztrácejí. Raw food začal propagovat na konci 19. Století švýcarský lékař Maximilian Bircher-Benner . V 80. letech jej pak do povědomí lidí dostala autorka knih o zdravé výživě Leslie Kenton. Ta kladla důraz na to, aby syrová strava zastupovala 75% celkového jídelníčku. Toto jsou základní informace, které by měl člověk vědět o syrové stravě a o vitariánství, pokud by se chtěl vitariánem sám stát.

KUCHYŇSKÉ VYBAVENÍ PRO PŘÍPRAVU RAW FOOD

Proto, abychom se mohli stát vitariány potřebujeme kromě přesvědčení a vůle ještě několik důležitých kuchyňských přístrojů a náčiní. V první řadě se jedná o vysokorychlostní mixér. Dále pak nože – osobně bych volila keramické. Keramika neničí vitamíny, enzymy ani minerály, tyto nože tak nepředávají zelenině a ovoci kovovou pachuť, jak tomu u ocelových občas bývá a zanechávají tak zeleninu i ovoce tzv. živé. Dalšími pomocníky v kuchyni jsou robot s výměnnými nástavci a noži, kráječ nebo struhadlo, sušička, vak na oříškové mléko a přístroj na nudle.

SUROVINY A INGREDIENCE

Jak již bylo řečeno na začátku, raw food se skládá především z ovoce, zeleniny, klíčků, ořechů a různých semínek. Ingredience, které využijete v kuchyni k přípravě pokrmů, jsou např. extra panenské nebo za studena lisované oleje, tzv. superfoods, různá přírodní sladidla, jakými jsou sirupy agávový, javorový, med v bio kvalitě, sušené ovoce, aj. Dále pak potraviny s vysokým obsahem bílkovin a další dochucovací prostředky, které jsou ale vždy bez chemických přísad a bez tepelného zpracování.

Co se týče extra panenského oleje či za studena lisovaného oleje, všichni si v první řadě představíme extra panenský olivový olej. Existuje ale spousta jiných takto lisovaných olejů, které příznivě působí na náš organismus. Vynikající je například dýňový, lněný, konopný, sezamový, nebo třeba avokádový olej.

Zmínila jsem zde superfoods. Co si pod tímto termínem představit? Jedná se o potraviny s vysokou výživovou hodnotou často s vysokým obsahem antioxidantů a látek působících proti rakovině, stárnutí, zvýšenému krevnímu tlaku nebo kožním onemocněním. Mezi tyto potraviny patří Goji (můžete se také setkat s názvem Kustovnice čínská), prášek z bobulí Acai, mořské řasy, mezi nimiž pro nás asi nejznámější Chlorella. Ze zelených potravin ještě Spirulina, zelený ječmen a mnoho dalších. Pro dochucení jednotlivých pokrmů se používají například sušená rajčata v oleji, čerstvé i sušené bylinky, namleté mořské řasy, cibulový či česnekový prášek nebo sezamová pasta Tahini. Všechny tyto potraviny a mnoho dalších je možné zakoupit v obchodech se zdravou výživou ale i ve větších hypermarketech.

JEDNOTLIVÉ RECEPTY

Mandlové mléko natural

Ingredience:

Mandle neloupané, nepražné
Voda

Postup:

Mandle namočíme na 24 hodin do vody. Následně dáme mandle i s vodou do mixéru a rozmixujeme. Takto rozmixované mandlové mléko přecedíme a můžeme podávat. Pokud má někdo raději sladší mléko, můžeme přidat například agávový nebo javorový sirup nebo pravý včelí med. Množství mandlí i vody je na vlastním uvážení a vlastní chuti.

Mrkvová kari polévka krémová

Ingredience pro jednu osobu:

¾ hrnku studené nebo vlažné vody
1 hrnek nahrubo nastrouhané mrkve
½ hrnku jemně strouhané mrkve
¼ hrnku kešu oříšků namočených na 24 hodin předem ve vodě
½ lžičky kari koření
Himalájská sůl, mořská sůl, ¼ stroužku česneku, popřípadě kmín, oregano – záleží na Vaší chuti

Postup:

Veškeré ingredience, s výjimkou jemně nastrouhané mrkve, vložíme do mixéru a umixujeme dohladka. Česnek přidáváme dle vlastního uvážení. Já mám raději silnější a výraznější chuť proto jej mixuji společně se zbytkem ingrediencí. Pokud chcete jeho chuť zmírnit, můžete jej rozmačkat nebo vylisovat a přidat ho až do umixované směsi. Tuto směs následně přendáme do kastrůlku a na mírném ohni ohříváme. Hlídáme, aby teplota nepřekročila 42°C. Ihned podáváme.

Cizrnový humus se zeleninovou oblohou

Ingredience:

1 hrnek naklíčené cizrny
2 lžíce naklíčených natur sezamových semínek, (namáčených ve vlažné nebo studené vodě po dobu 24 hodin)
2 lžíce zastudena lisovaného panenského olivového oleje
1 – 2 lžíce citronové šťávy
Čerstvá najemno nakrájená jarní cibulka
¼ česneku nebo trochu sušeného česnekového prášku
Sůl (mořská, himalájská, nerafinovaná), a další koření – s cizrnou se dobře pojí kari, kurkuma, aj.
Zeleninová obloha záleží zcela na vás. Já mám ráda papriky, okurku, římský salát, rajčata. Zde se fantazii meze nekladou.

Postup:

Do mixeru nebo robotu dáme naklíčenou cizrnu, olivový olej, sezamová semínka, citronovou šťávu a umixujeme. Dochutíme solí, kari nebo kurkumou a ještě jednou mixujeme. Dáme odležet do lednice v uzavíratelné krabičce. Podáváme se zeleninovou oblohou, popřípadě s krekry, (sezamové, lněné) opět záleží na Vaší chuti.

Receptů na syrovou stravu je mnoho, zde jsem uvedla jen příklady pro Vaši představu, jak se vitariáni stravují. Například cizrnový humus je skutečná delikatesa. Nejsem vitarián, ale ráda jej připravuji jako alternativu pomazánek na chlebíčky nebo krekry na různé oslavy a párty. Vždy se setkám s kladnými ohlasy. Nyní si někteří z Vás mohou říkat: „A je toto skutečně zdravý způsob stravování?“. O vegetariánech a veganech bylo napsáno spousta článků, kde je uváděno, že to není zcela správný způsob života, protože nemají dostatek živin. „Jak je tomu tedy u raw food?“

VÝHODY A NEVÝHODY RAW FOOD

Živá strava má obrovskou výhodu v tom, že obsahuje spoustu slunečního světla a energie, kterou plodiny získávají dozráváním a růstem na slunci. Díky tomu, obsahují nepřeberné množství minerálů, vitamínů, a spoustu zásaditých látek. Lidský organismus bývá zpravidla překyselený. Naše zažívání dostává zabrat konzumací všech těch tučných, přeslazených a přesolených jídel. Stáváme se tak otupělými, unavenými, bez energie a často s oslabenou imunitou. Raw food nám nabízí stravu, která neobsahuje žádné škodlivé látky. Naopak působí blahodárně na náš trávicí systém, zlepšuje kvalitu pleti, vlasů, nehtů, posiluje naši obranyschopnost, dává nám více energie, můžeme s její pomocí dosáhnout nižší váhy, omezit výskyt kožních onemocnění či alergií. Ale u každého pro bývá i proti.

V čem by měli být vitariáni opatrní? Především by si měli hlídat příjem vitamínu B12, který se nachází zpravidla v živočišné stravě. Částečně lze získat z miso pasty, kvašeného zelí, obilných klíčků nebo mořských řas. Nezajistí to však doporučenou denní dávku. V takovém případě je vhodné, aby vitariáni přijímali vitamín B12 formou potravinových doplňků společně s potravinami, které zde byly jmenovány. Pokud jej nemají dostatek, může se u nich objevit velká únava, nechutenství, chudokrevnost i mnohem závažnější onemocnění. Zároveň je potřeba hlídat si přísun vitamínu D a vápníku. I tyto vitamíny se vyskytují především v živočišné stravě, jako jsou vejce, mléko nebo maso, a je tak potřeba doplňovat je alespoň formou potravinových doplňků.

ZÁVĚR

Závěrem bych chtěla říct, že ačkoliv se považuji za masožravce, nijak se této stravě nebráním. Myslím, že si zaslouží pozornost pro svou jednoduchost, lehkost a čerstvost s jakou jsou tyto pokrmy připravovány. Raw food je trend ale i životní styl, kterému začíná propadat čím dál více lidí. Pokud se zatím nechcete stát zapřisáhlými „rawfoodisty“, zkuste alespoň v létě zavítat do některé pražské nebo brněnské restaurace a ochutnejte třeba Žampionové karbanátky s avokádovou majonézou nebo Cannelloni plněné krémem z hrášku, fenyklu a mrkve. Věřím, že Vás tato strava mile překvapí. Nabije Vás energií a doplní spoustu živin, které jsou při tepelném zpracování potravin zničeny.