Regenerace po úrazech

Regenerace po úrazech se zabývá léčbou a prevencí bolestí pohybového aparátu, rehabilitací a relaxací, návratem funkční kapacity a zlepšení fyzické kondice. V oboru regenerace poúrazových stavů nastal v posledních desetiletích velký rozmach. Vedle metod tradičních jako jsou různé koupele, zábaly, manuální masáže, sauny, cvičení apod. se velké oblibě těší také metody přístrojové. Tyto metody jsou založeny na účincích elektrického proudu, magnetického záření, ultrazvuku, různých druhů světla či změnách tlaků. Cílem této práce je stručně popsat různé metody přístrojové regenerace stavů po úrazech a nadměrné fyzické zátěži.

Elektroterapie je široký obor zahrnující spoustu speciálních metod využívajících různé druhu elektrické energie. První zástupcem je galvanoterapie, terapeutická metoda pracující se stejnosměrným („galvanickým“) proudem. Aplikuje se ve vodě, kde každá končetina je ponořena v samostatné nádobě a zapojena k jedné elektrodě (katodě či anodě). V oblasti tzv. proudové dráhy – mezi elektrodami – dochází k eutonizaci kapilárního řečiště – tj. tkáň se postupně polarizuje, což organismus vyhodnotí jako významnou poruchu homeostázy a zvýší zde prokrvení. Druh galvanizace souvisí s konkrétním typem léze – dle toho se určuje poloha elektrod, teplota vody, aplikační doba, počet opakování a intenzita napětí. Dalším zástupcem elektroterapeutických metod je iontoforéza – procedura využívající stejnosměrného proudu pro aplikaci farmaka ve formě iontů do organismu. Aktivní elektroda je podložena buničinou, do které je napuštěna léčivá látka. Pod druhou elektrodu se přikládá buničina napuštěná ochranou látkou. Kationty jsou aplikovány pod anodu, anionty pod katodu, aby během intoforézy pronikaly do tkáně směrem k druhé elektrodě. Metody transkutánní elektrické nervové stimulace (TENS), diadynamických proudů a Träbertových proudů jsou využívány k terapii bolesti u onemocnění pohybového aparátu (úrazy, degenerativní a chronická onemocnění). Kontraindikací použití těchto metod jsou kardiostimulátory, kloubní náhrady a kostní hřeby apod. Diatermické metody (krátkovlnná, ultrakrátkovlnná a mirkovlnná) jsou založeny na tepelné energii vznikající při průchodu vysokofrekvenčního proudu. Ve tkáni se tak rozšíří cévní řečiště, zlepšuje se úroveň výživy, sníží se míra bolesti, uvolní se svalové spazmy a urychlí se vstřebání výpotků. Kontraindikací aplikace jsou opět veškerá kovová tělesa v těle nebo na těle pacienta. Magnetoterapie je zatím poměrně málo prozkoumanou, i když poměrně rozšířenou metodou. Pomocí pulzů nízkofrekvenčního magnetického záření dochází v exponované tkáni ke vzniku slabých elektrických proudů. Magnetické záření ovlivní ionty v intracelulárním i extracelulárním prostředí, což vede ke zvýšení membránového potenciálu buněk tkáně. Účinků magnetoterapie je mnoho, od ovlivnění látkové výměny buněk a vasodilatačního efektu, přes myorelaxaci, zrychlení regenerace, až po analgetické, protiedémové a protizánětlivé působení. Tuto metodu nelze aplikovat u gravidních žen a u pacientů s kardiostimulátory či endoprotézami.

Ultrazvuk se v medicíně nepoužívá pouze jako zobrazovací metoda, ale také k rehabilitaci pohybového aparátu. Při aplikaci ultrazvukových vln neprochází tkání žádný elektrický proud, jedná se pouze o mikroskopickou mechanickou stimulaci. Pro terapeutické účely se využívá vlnění o frekvenci 1 a 3 MHz. Mechanická energie se ve tkání mění na energii tepelnou. Ultrazvuková terapie se aplikuje dvěma způsoby – přímým kontaktem s tělesným povrchem (+ speciální kontaktní gely) nebo přes vodní prostředí. Aplikace může být statická (na místo léze), semistatická (krouživé pohyby kolem postiženého místa) nebo dynamická (pohyb po větší ploše). Metoda je svými účinky podobná metodám elektroterapeutickým, zvyšuje prokrvení, urychluje metabolismus, snižuje svalový tonus a aktivitu vegetativního nervstva a zvyšuje regenerační schopnost. Indikuje se v při různých myalgiích, ischias, zánětech a degenerativních stavech kloubů, po úrazech, zánětech šlach, k terapii bolesti po vyhojení pásového oparu, na bércové vředy a jizvy nebo v léčbě Bechtěrevovy choroby.

V poúrazové terapii se uplatňuje také světelné záření (fototerapie), a to v podobě terapeutického laseru. Princip užití laseru spočívá v principu stimulované emise záření. Vzniká monochromatický svazek světelných paprsků (ve viditelné, infračervené nebo ultrafialové části spektra) o vysoké koherenci a nízké divergenci. Paprsek laseru zahřívá tkáň na kterou dopadá a podporuje vaskularizaci, urychluje regeneraci cév a epitelu, stimuluje kolagen, což vede k urychlení hojení a regeneraci jizev. Dále pak má analgetické, protizánětlivé a protiedematózní účinky. Rizikem používání laseru je poškození zraku, proto musí mít během aplikace pacient i zdravotník nasazeny ochranné brýle. Další uplatnění v medicíně nachází laser jako chirurgický nástroj (zejména pro svou přesnost a šetrnost).

Jiným způsobem využití světla v regenerační medicíně je tzv. bioptronová lampa. Jedná se o přístroj emitující polarizované polychromatické světlo (viditelné a infračervené). Na rozdíl od slunečního světla neobsahuje UV složku, takže je bezpečné. Lampa má významné biostimulační účinky. Je vhodná pro léčbu onemocnění pohybového aparátu (bolesti kloubů, svalů), urychluje hojení pooperačních jizev i jiných kožních defektů (bércové vředy, dekubity, atopický ekzém, opruzeniny, akné herpes, strie) a působí protizánětlivě (vaskulitidy, záněty šlach, záněty horních cest dýchacích). Podobným typem přístroje je lampa Solux, pracující pouze s infračervenou částí spektra (žárovka žhavená na 3000 °C a červený filtr, který omezí viditelnou část spektra). Hlavním účinkem Soluxu je vazodilatace, která společně s lokálním tepelným působením působí relaxaci podkoží a svalstva. Indikuje se u pacientů s chronickými bolestivými syndromy pohybového systému (artróza, m. Bechtěrev, apod.). Tyto fototerapeutické lampy (Solux, Bioptron) jsou volně dostupné, jejich obsluha je nenáročná a bezpečná, takže je lze využít i k domácímu použití.

Pro regenerační péči se dnes využívají také různé masážní přístroje. Pracují na bázi stlačení tkáně, podtlaku, či jejich kombinaci (masážní válečky či nafukovací drenážní návleky). Jejich působením dochází ke zvýšenému prokrvení tkáně a aktivaci lymfatického systému (lymfodrenáž), což vede ke zvýšení intenzity metabolismu, odplavování toxických látek, tukových buněk a odpadů metabolismu. Tyto metody vedou ke zbavení „pocitu těžkých nohou“ (sedavá zaměstnání, dlouhé stání). Jsou využívány v léčbě poúrazových stavů (hojení jizev, revaskularizace), při otocích končetin (lymfatické otoky, trombózy, záněty), při bércových vředech, revmatických onemocněních, ve sportovní rehabilitaci a v estetické medicíně (celulitida, zpevnění a zvětšení objemu prsou, akné, omlazování a zpevňování pleti, relaxační masáže). Masážní přístroje sice nikdy plnohodnotně nenahradí manuální masáž, ale i tak mají své výhody (nezávislost na masérovi, libovolná délka masáže, nezávislá volba částí těla k masáži).

Cílem tohoto stručného textu je nastínit, jak velké možnosti má současná medicína v použití techniky v oblasti poúrazové regenerace. Jde o terapii a rehabilitaci onemocnění pohybového aparátu (svaly, klouby, šlachy), hojení ran a jizev, léčbu otoků a dalších oběhových onemocnění, kožních lézí, tlumení bolesti a zánětu, sportovní regeneraci a také o estetickou medicínu.

Zdroje:

[1] [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Elektroterapie], navštíveno 22.4.2013

[2] [http://www.uzdravim.cz/vyuziti-ultrazvuku-v-rehabilitaci.html], navštíveno 22.4.2013

[3] [http://www.mephacentrum.cz/cs/nadstandardni-sluzby/biolaser], navštíveno 22.4.2013

[4] [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Laser], navštíveno 22.4.2013

[5] [http://www.fototerapie.cz/], navštíveno 22.4.2013

[6] [http://www.klinikaliberec.cz/pristroje-15/lymfotron], navštíveno 22.4.2013

 

Šimon Matějka

Příspěvek byl publikován v rubrice Archív seminárních prací. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.