ÚVOD
Pojem vláknina zahrnuje všechny rostlinné polysacharidy, které nejsou stravitelné pomocí endogenních enzymů tenkého střeva nebo využitelné v trávicím traktu člověka.
K vláknině lze na základě složení přiřadit následující látky:
- Neškrobové polysacharidy- celulóza, hemicelulóza, pektiny, β-glukany, chitin, gumy a slizy
- Nestravitelné oligosacharidy (probiotika) – např. inulin
- Složky příbuzné sacharidům - rezistentní škroby, modifikované celulózy, syntetick
deriváty polysacharidů
- Lignin a doprovodné látky
Jedná se významnou, pro organismus nepostradatelnou, složku potravy. Vláknina objevena v roce 1953 a od této doby byly její pozitivní účinky na lidské zdraví doloženy řadou vědeckých studií a lékařských diagnóz.
Mezi hlavní pozitivní účinky vlákniny patří především schopnost regulovat tělesnou hmotnost, detoxikovat organismus, preventivně působit proti vzniku civilizačních onemocnění současnosti – zejména kardiovaskulárním onemocněním. V neposlední řadě představuje vláknina důležitou prevenci proti vzniku některých druhů rakoviny a cukrovky.
Vláknina se obvykle dělí na rozpustnou a nerozpustnou dle své fyziologické funkce v organismu. Celkový doporučený příjem činí 30g/ den. Bohužel tento příjem bývá málokdy pokryt, vzhledem k tomu, že většina lidí dává přednost živočišné stravě, která vlákninu neobsahuje. Průměrný příjem se pohybuje zhruba okolo poloviny doporučené dávky – tedy asi 15g/den.
ROZPUSTNÁ VLÁKNINA
Tato vláknina je fermentována bakteriemi v tlustém střevě, tudíž je zdrojem energie a bývá také nazývána měkkou vlákninou. Rozpustná vláknina snadno přijímá vodu, má schopnost bobtnat a tudíž je potřeba přijímat spolu s vlákninou dostatečné množství tekutin. Rozpustná vláknina především změkčuje stolici, zvyšuje její objem a usnadňuje průchod trávicím traktem. Rovněž může být také dobrým prostředkem ke snížení hmotnosti. Řada studií prokázala, že pokud člověk přijímá vyšší množství především rozpustné vlákniny a dostatečné množství tekutin, dochází díky bobtnání k pocitu zasycení, tudíž dojde ke snížení celkového zkonzumovaného množství potravy. Tato vláknina také zpomaluje vyprazdňování žaludku a navozuje tedy delší pocit nasycení. Mezi další zdraví prospěšné funkce rozpustné vlákniny lze zařadit především:
- snižování absorpce cholesterolu z potravy
- snižování absorpce žluče
- snižování kyselosti žaludku
- vazba vody a tím zvětšení střevního obsahu
- zpomaluje vstřebávání sacharidů
Zdroji rozpustné vlákniny v lidské stravě jsou především následující potraviny:
- luštěniny
- psyllium
- kořenová zelenina
- otruby
- některé druhy ovoce
- ječmen
- sójové produkty
NEROZPUSTNÁ VLÁKNINA
Neboli hrubá vláknina je hrubá hmota, která není rozpustná ve vodě ani fermentována střevními bakteriemi. Lidským trávicím traktem prochází beze změny (v našem těle nemáme enzymy k trávení nerozpustné vlákniny). Nerozpustná vláknina může rovněž přijímat vodu jako vláknina rozpustná, ale nedochází k jejímu bobtnání. Další důležité funkce nerozpustné vlákniny na lidské zdraví jsou především následující:
- urychluje střevní pasáž a střevní peristaltiku (dráždí střevní stěnu) – při dostatečné konzumaci
- zadržuje vodu ve stolici a zvyšuje její objem
- prevence rakoviny střev – zvyšuje rychlost průchodu stravy a tím snižuje dobu toxických látek ve střeva
- bojuje proti hemeroidům
- odvádí z těla karcinogeny, cholesterol aj.
Mezi hlavní zdroje nerozpustné vlákniny v lidské stravě patří:
- celozrnné potraviny
- otruby
- luštěniny
- ořechy
- semena
- obilí
- ovoce (hlavně slupky)
- zelenina (hlavně řepa, kořenová zelenina aj.)
PREBIOTIKA
Ráda bych zařadila ještě menší zmínku o prebiotickém účinnku látky, kterou také zařazujeme mezi vlákninu – teda přesněji rozpustnou vlákninu. Jedná inulin, který je zásobním polysacharidem čeledi hvězdicovité a cibulovité. Jeho prebiotický účinek spočívá především v podpoře růstu a aktivitě probiotických bakterií v tlustém střevě a tudíž zlepšení zdravotního stavu konzumenta – zejména ochrana před rakovinou tlustého střeva, infekcemi, podpora imunity a mnoho dalších funkcí.
V poslední době je podpora růstu probiotických bakterií velmi diskutovaným tématem a předmětem mnoha vědeckých studií a výzkumů. Mechanismus boje proti proti patogenním organismům ve střevě, které s sebou nesou závažná onemocnění trávící soustavy, spočívá především v obsazení sliznice trávícího traktu přátelskými (probatickými) bakteriemi, které brání přede zachycením patogenních mikroorgasnimů. Probiotické bakterie také produkují látky, které pomáhají hubit nežádoucí mikroorganismy ve střevě. Nejvíce probiotických bakterií obsahují kysané výrobky, které se řadí mezi syntetické zdroje prebiotik, nelze ale opomenout také přirozené zdroje, mezi něž právě patří výše zmíněný inulin. Zdroje inulinu jsou především:
- čekanka
- topinambur
- obilí
- cibule
Veronika Kudelová, 1. ročník, nutriční terapeut – kombinovaná forma