doktorweb.cz

Pokud mluvíme o lymfodrenáži, potřebujeme nejdřív pochopit, co je to lymfa. Základní procesy látkové výměny se odehrávají v krevní plazmě, v lymfě nebo ve tkáňové tekutině. Okysličená krev, která je ze srdce pumpována do velkého krevního oběhu, je rozváděna po celém těle tepnami, které se větví do stále drobnějších tepenných cév, a ty do drobných kapilár. Plazma se pak propustnými stěnami kapilár dostává do mezibuněčných prostor, kde tvoří tkáňovou tekutinu. Kdyby nebyla tato tekutina opět ze tkání drénována, došlo by k zástavě cirkulace. 90 % tekutiny je opět vstřebáváno do krevního oběhu a z 10 % vzniká lymfa, která je odváděna mízními kapilárami, začínajícími slepě v mezibuněčných prostorech . Tyto kapiláry se mezi sebou mnohonásobně propojují (anastomózují), vznikají rozsáhlé kapilární sítě, které zajišťují cirkulaci a drenáž v určité tkáňové oblasti. Sítě kapilár se sbírají do mízních kolektorů. Spojením většího počtu kolektorů krku, hrudníku a břicha vznikají mízní kmeny, neboli mízovody. Posun lymfy je dosahován pomocí stahů mízovodů, tlaku svalstva a podkožního vaziva.

Do průběhu kolektorů lymfy jsou vsunuty lymfatické uzliny. Dochází zde k filtraci a koncentraci lymfy a o 50 %, čímž se zachovává žádoucím objem krve v krevním oběhu. V lidském těle je asi 600-700 lymfatických uzlin, z toho v oblasti krku zhruba 160. Mají většinou fazolovitý tvar o průměru 2-25 mm a obaleny jsou vazivovým pouzdrem. Každá oblast těla má vlastní skupinu regionálních lymfatických uzlin. Lymfatické uzliny filtrují vše, co je pro tělo škodlivé; např. viry, bakterie, plísně … Koncentrují se zde lymfocyty, které jsou senzibilní na antigeny – tedy cizorodé látky, kontakt s nimi je stimuluje, aby vyvinuly specifickou obrannou reakci. Lymfatické uzliny ovšem fungují též jako úložiště pro látky, které nemohou být vyloučeny z těla.

Závěrečnou část mízního řečiště tvoří mízní kmeny. Největším z nich je hrudní mízovod (ductus thoraticus) – jím protéká až 70 % lymfy – ústí do žilního systému v oblasti soutoku levé vnitřní hrdelní žíly a levé podkličkové žíly. Soutokem těchto žil vzniká horní dutá žíla. Do ductu thoraticu se sbírá lymfa z dolních končetin, pánve, břicha, z orgánů a stěn levé poloviny hrudníku, z levé horní končetiny a levé poloviny krku. Druhým mízním kmenem, který odvádí mízu do žilního oběhu je ductus lymfaticus dexter. Ten sbírá lymfu ze stěn a orgánů pravé poloviny hrudníku, z části horní poloviny jater, z pravé horní končetiny a z pravé poloviny hlavy. Ústí do oblasti vena subclavia dexter a vena jugularis interna.

Do žilní krve odtéká u dospělého člověka mízovody asi 100ml lymfy za hodinu; tedy 2-3 litry denně.

Složení lymfy se odvíjí od toho, v jaké oblasti se nachází. Většinou se jedná o bezbarvou čirou tekutinu (v oblasti trávicího traktu mléčně zabarvenou, mluvíme o tzv. mízním chylu), která obsahuje méně bílkovin než plazma, větší množství tukových kapének ve formě mastných kyselin, cholesterol, vitamíny rozpustné v tucích (A,D,E,K), hormony, vápník a další látky vzniklé látkovou výměnou.

Lymfatický systém dělíme na hluboký a povrchový. Hluboký – subfasciální, odstraňuje intersticiální tekutinu ze svalů, kloubů, orgánů a tkání. Povrchový – epifasciální systém odstraňuje tuto tekutinu z oblastí kůže a podkoží.

Lymfatickými cévami zajímavými z hlediska lymfodrenáže jsou cévy kůže.

Co je to lymfodrenáž?

Masážní technika zásadně rozdílná od ostatních masáží, jelikož nepůsobí na svalstvo, ale pracuje pouze s kůží a podkožím. Jedná se tedy o jemné hmaty, které by neměly vyvinout tlak vyšší než 40 – 50 mm Hg na pokožku, pomalu prováděné, a to vždy ve směru toku lymfy, tak aby se podpořilo vyprazdňování lymfatických uzlin a aktivoval se transport látek lymfatickým systémem.

Kdo může lymfodrenáž provádět ?

Z předešlého úvodu je zřejmé, že musí k lymfodrenáži přistoupit pouze lymfoterapeut, tedy odborník, který má známost jak anatomie, tak fyziologie lymfatického systému (vyškolený fyzioterapeut, lékař, sestra). Musí též ovládat správnou techniku masáže. Nesprávným postupem je možné lymfatický systém poškodit. Důležité je též znát indikace a kontraindikace tohoto výkonu.

Základní rozdělení lymfodrenáže neboli lymfatické masáže je dvojí:

• manuální lymfatická masáž
• přístrojová lymfatická masáž

1. Manuální lymfatická masáž

Jak už bylo výše uvedeno, spočívá v jemném, pomalém provádění hmatů ve směru toku lymfy. Nikdy se nesmí použít hrubé síly. Správně prováděná technika potom stupňuje vstřebávání mezibuněčné tekutiny, obnovuje a posiluje kapilární mízní funkci a zvyšuje fagocytární aktivitu tkáňových makrofágů.

• má za úkol nejprve vyprázdnit centrálně uložené svodné uzliny a mízní cévy
• pak teprve působit na postižené místo, a to vždy směrem od periferie s ohledem na dobu vyprázdňování a naplnění míznic, tak aby se lymfa dostala do uvolněných lymfatických cest

Průkopníkem této metody se stal v minulém století dánský lékař Emil Vodder. Celý život studoval lymfatický systém a jako první se pokusil speciálními jemnými krouživými pohyby rozmasírovat oteklé lymfatické uzliny v oblasti krku u svých nemocných pacientů. Odvodil, že tyto otoky souvisí s onemocněním celého těla, uzliny jsou ucpané a tělo se tak nemůže „čistit“. Vytvořil metodu 4 hmatů, které se mohou při ošetřování kombinovat. Jedná se o hmaty kruhové, oválné, malé nebo velké velkoplošné kruhové pohyby, přičemž se posouvá po kůži a ne přes pokožku. Na jeho výzkumech se vypracovala metoda lymfodrenážní techniky. VČR se o tuto metodu zasloužil prof. Bechyně. Nutno dodat, že je tato oblast stále málo probádaná a na dalších výzkumech se stále pracuje.

 Hmaty, které se při manuální lymfomasáži používají:

• stojící kruhy provádí se na krku a na tváři (lehké dotyky oběma rukama stejným směrem; střídají se fáze zvýšeného tlaku a uvolnění, ruce jsou celou dobu v kontaktu s kůží)
• vypuzovací hmat provádí se na končetinách (pohyb jednou nebo oběma rukama ve střídavém směru, hmat je velkoplošný spirálovitý a využívá dlaní)

• pumpovací hmat provádí se na končetinách (pohyb jednou nebo oběma rukama ve stejném nebo v různém směru. Pohyb vychází ze zápěstí)
• otáčivý hmat provádí se na plochém povrchu, např. na zádech, vždy oběma rukama ve stejném nebo různém směru
• kombinovaný hmat používá se kombinace pumpovacího hmatu jednou rukou a hmatu stojící kruhy rukou druhou

Principy ošetření manuální lymfodrenáží

před samotnou lymfodrenáží postiženého místa, je vždy nutné ošetřit krajinu krku, tedy místo, kudy se vlévá lymfa zpět do venózního systému

• ošetření začínáme v proximální části končetin a postupujeme distálním směrem
• síla tlaku se přizpůsobí tlaku tkáně (doporučuje se 25-40 mm Hg)
• fáze posun-tlak se střídá s dekongestivní fází, přičemž fáze posun tlak trvá vždy déle
• směr posun – tlak se řídí tokem lymfatických cév
• nesmí vzniknout zarudnutí kůže
• ošetření musí být nebolestivé
• lymfodrenáž se provádí kruhy s pokožkou a ne na pokožce
• nepoužívají se žádné gely
• každý hmat se opakuje 5-7 krát (pokud by se opakoval častěji, dojde k opačnému efektu, filtrace se zvýší, ale resorpce se zhorší) s intervalem 1-4 sekundy

Přístrojová lymfodrenáž

V současné době existují 3 typy přístrojů:

• přístroje pracující na principu stlačení končetiny pomocí rtuti (jejich nevýhou je nevýhodou velm silné stlačení z důvodu vysoké hustoty Hg)
• přístroje pracující na principu střídání přetlaku a vakua (vasotrejn)
• přístroje pracující na principu pneumatické komprese (Lymfoven, Pneumoven), tedy pumpy vhánějící vzduch do vzduchových komor

Tyto přístroje zaznamenaly vývoj od jednokomorových návleků k vícekomorovým, kdy se ke stlačení přidává tzv. „tlaková vlna“, která se posunuje směrem od periferií k srdci.

V současnosti nejvíce používané přístroje jsou poslední jmenované , tedy Lymfoven, Pneumoven. Pracují tedy na principu mechanické komprese, kdy tlak je nastavitelný a pohybuje se v rozmezí 25 -50 mm Hg. Délka plnění komor je maximálně 20 sekund. Komory se střídavě naplňují za respektování již jmenovaného postupu od periferií k srdci a tím vytlačují lymfu žádaným směrem.

U přístrojové lymfodrenáže též platí, že je vždy nejdříve nutné ošetřit manuální lymfodrenáží krajinu krku.

Jaký má lymfomasáž efekt?

• Masíruje podkožní tkáně a tím podporuje přirozenou cirkulaci lymfatického a žilního systému
• zrychluje metabolismus
• omezuje otoky horních a dolních končetin
• napomáhá odstranění celulitidy
• používá se též jako prevence křečových žil i k prokrvení a regeneraci pokožky.

Kontraindikace:

•  onkologická onemocnění, která nejsou v remisi
• akutní virová či bakteriální onemocnění
• otoky způsobené onemocněním srdce, ledvin, jater
• akutní žilní onemocnění
• těhotenství

Pokud porovnáme výsledky manuální a přístrojové lymfodrenáže, má manuální lymfodrenáž větší efekt. K dosažení nejlepšího výsledku je vhodné použít kombinaci manuální a přístrojové lymfodrenáže a též cviků na rozproudění lymfy.

Lymfodrenáž je možné použít jako doplňkovou metodu při redukční dietě. Tato metoda ovšem sama o sobě k redukci váhy nedovade. Základem snížení váhy pacienta ja aktivace jeho pohybu, v začátku je doporučováno 10 000 kroků denně, a neméně podstatné je změnit a radikálně zredukovat příjem potravy. Je nutné omezit příjem tuků a cukrů, jídelníček by však měl být vyvážený, protože i v období redukce hmotnosti potřebuje tělo přijímat všechny důležité živiny.

Příkládám příklad jídelníčku při redukční dietě na období 14ti dnů:

Použitá literatura:

DYLEVSKÝ, Ivan. Lymfa míza. Nakladatelství Poznání 2006

WITTLINGER, Hildegard, WITTLINGER, Dieter, WITTLINGER Andreas, WITTLINGER Maria. Manuální lymfodrenáž podle dr. Voddera. Vydala Grada Publishing.a.s. První české vydání 2013

Táborská Jitka

1.1.            Současná situace

V dnešní hektické době, kdy čím dál více ubývá přirozeného mezilidského kontaktu, pohybu a trh je zaplaven nekvalitními potravinami, tíhnou lidé čím dál častěji ke stravování se v tzv.  fastfoodech, se zdravá výživa dostává v žebříčku hodnot stále více do pozadí. Nedostatek času, stres, stále se zvyšující požadavky na rychlost a počet zvládnutých úkolů se podepisují na našem jídelníčku.

1.2.            Zdravá výživa

Základem zdravé výživy je pestrost a rozmanitost, přičemž stačí dodržovat pár zásad.  Nejdůležitější je jíst pravidelně, alespoň 5 jídel denně, přijímat co nejvíce tzv. živé stravy – syrové zeleniny a ovoce, dbát na přiměřený příjem kalorií vůči energetickému výdeji a ke konci dne omezit příjem hůře stravitelných cukrů. Samozřejmě se zdravou výživou také velice úzce souvisí pohybová aktivita.

Jak říká RNDr. Ludmila Oliveriusová, CSc, která se dlouhá léta zabývá zdravím, výživou a životním stylem:

„Pod pojmem zdravá výživa si představuji vyvážené stravování, které člověku přinese dobrý pocit, prodlouží mu život a prodlouží mu ho kvalitně,“

2. Lněná semínka

“Semínka se nacházejí na počátku svého životního cyklu a jako takové v sobě nesou svěží, novou energii. Díky ní se budete cítit mladistvě a budete odhodlaně a nadšeně prozkoumávat, rozvíjet a začínat nové věci. Semínka patří mezi zdravé, živé potraviny obsahující silnou, čistou životní sílu.“

Lněná semínka jsou plodem lnu setého, vynikají svým cenným obsahem řady biologicky aktivních látek – obrovské množství vlákniny, bílkoviny, omega 3 mastné kyseliny a velké spektrum minerálních látek a vitamínů (vit. B, C, E, železo, draslík, hořčík a vápník). Osobně mě nejvíce zaujala jedna jeho vlastnost a to, že na sebe dokáže vázat velké množství vody. Tato jeho vlastnost, spolu s látkami v něm obsaženými, z něho dělá významný doplněk stravy při zvyšování činnosti střev a odstranění zácpy, jelikož změkčuje stolici.

Navíc lněné semínko léčí žaludeční vředy a záněty a pomáhá při redukčních dietách. Díky obsahu vzácných nenasycených mastných kyselin chrání srdce a cévy, snižuje vysoký tlak a hladinu cholesterolu, pomáhá při migrénách, kožních obtížích, astmatu a je velmi vhodnou prevencí před vznikem rakoviny.

Dále je také velice vhodný doplněk pro ženy, protože upravuje menstruaci, konzumace lnu před porodem zvyšuje množství hlenu v porodních cestách a uvolňuje je a tím napomáhá samotnému porodu. Dále pomáhá při tvorbě mléka, které je po něm kvalitnější, zmírňuje klimakterické obtíže, díky obsahu fetoestrogenů – látky podobné ženským pohlavním hormonům, a je prevencí před rakovinou pohlavních orgánů a prsou díky obsahu polyfenolů a lignanů. Každá žena by měla již od útlého věku sníst denně 1 – 2 čajové lžičky mletého semene a zapít sklenicí vody.
2.1.            Konzumace lněného semínka

Pokud semínko sníme naprosto neporušené, pouze projde trávicím traktem a jeho efekt je nulový. Proto je třeba ho důkladně rozkousat popř. rozdrtit. Po jeho užití je třeba hodně pít, protože, jak jsem se již zmiňovala, pohlcuje vodu.

Způsobů konzumace je mnoho. Lze ho přidat např. do jogurtů, müsli, pečiva, salátů, polévek nebo ho použít jako dekoraci pečiva. Další variantou je spařené lněné semínko, někomu ovšem nemusí vyhovovat kvůli jeho slizovitému vzhledu. Dále slouží k zevnímu použití a to tak, že ho nasypeme do látkového sáčku, spaříme horkou vodou a sáček přiložíme na postižená místa.

Lněné semínko může mít i nežádoucí účinky a to nevolnost, zvracení, průjem nebo bolesti břicha. Dále také vláknina, kterou lněná semínka obsahují, může zhoršovat vstřebávání některých léků – zejména na krev a cukrovku.

3. Závěr

Dalo by se říci, že konzumace těchto semínek jako doplňku stravy zažívá v posledních letech doslova ,,boom“. Ale už v sedmém století před naším letopočtem je Hippokrates považoval za účinný prostředek. Ve střední Evropě se len začal pěstovat zhruba v osmém století našeho letopočtu.

4. Vzorový jídelníček

PO- snídaně: 1 lžíce LS, ovesná kaše s ovocem (125g), čaj – cca 350 Kcal
svačina: 1 ks jablko, 1 ks pomeranč – cca 130 Kcal
oběd: těstovinový salát s kuřecím masem – cca 480 Kcal
svačina: 2 ks rajče, sýr cottage (50g) – cca 250 Kcal
večeře: zeleninový salát s hovězím masem – cca 360 Kcal

ÚT- snídaně: 1 lžíce LS, 1ks celozrnný rohlík, džem, čaj – cca 312 Kcal
svačina: mrkvový salát (150 g) – cca 60 Kcal
oběd: zeleninová polévka, treska (100 g) s bramborem – cca 380 Kcal
svačina: jogurt bílý (150 g) – cca 120 Kcal
večeře: brokolice na česneku, 2 ks celozrnného pečiva – cca 340 Kcal

ST- snídaně: 1 lžíce LS, cereálie s nízkotučným mlékem a medem (150 g), džus (200 ml)                      – cca 330 Kcal
svačina: bílý jogurt s ovocem (180 g) – cca 130 Kcal
oběd: kuřecí maso (100 g), rýže, rajče – cca 350 Kcal
svačina: okurkový salát (120 g) – cca 100 Kcal
večeře: hovězí steak (100 g) , paprika, rajče, 1ks celozrnného pečiva – cca 310 Kcal

ČT- snídaně: 1 lžíce LS, 2 ks celozrnného pečiva, 1 ks pomeranč, čaj – cca 325 Kcal
svačina: 1 ks jablko, ovocný tvaroh (100 g) – cca 200 Kcal
oběd: špagety s hovězím masem (250 g) – cca 410 Kcal
svačina: avokádo, sýr cottage – cca 120 Kcal
večeře: 2 ks celozrnného pečiva, sýr, šunka, rajče – cca 260 Kcal

PÁ- snídaně: 1 lžíce LS, ovesná kaše s ovocem (130 g), čaj – cca 350 Kcal
svačina: 1 ks celozrnný rohlík, šunka, sýr, pomeranč – cca 200 Kcal
oběd: hovězí vývar, vepřové maso na pepří, rýže . cca 350 Kcal
svačina: žitný celozrnný chléb 1 ks, sýr – cca 210 Kcal
večeře: tuňákový salát se zeleninou – cca 300 Kcal

SO- snídaně: 1 lžíce LS, cereálie s mlékem, čaj – cca 330 Kcal
svačina: 2ks mandarinka, 1ks hruška – cca 70 Kcal
oběd: těstoviny se zeleninou, sýr – cca 320 Kcal
svačina: bílý jogurt, 1 ks celozrnného pečiva – cca 135 Kcal
večeře: zapečené brambory, zelenina, vejce – cca 280 Kcal

NE -snídaně: 1 lžíce LS, ovesné vločky, glukóza, 2ks mandarinka, džus – cca 365 Kcal
svačina: ovocný jogurt, 1 ks celozrnného pečiva – cca 170 Kcal
oběd: pečený pstruh, brambor – cca 370 Kcal
svačina: řepný salát s ořechy – cca 180 Kcal
večeře: zeleninový salát s hovězím masem, vejce – cca 360 Kcal

pozn.: LS – lněné semínko

5. Literatura

BROWN, Simon G. Makrobiotika pro každý den. 2010. ISBN 978-80-249-1400-8., s. 82
http://bylinky.zdrave.cz/lnene-seminko-proti-zacpe/
http://www.celostnimedicina.cz/len-sety-linum-usitatissimum.htm?gclid=CPy5zZ7Mj7sCFUtP3god9h8A_g
http://zdravejist.blogspot.cz/2013/01/lnene-seminko.html
http://www.lnenaseminka.cz/

Pospíšilová Adéla 

1. Úvod

S rozvojem DNA diagnostiky a lepším náhledem do lidského genomu nemůžeme opomíjet genetické faktory v léčbě obezity. Každá jednotlivá léčba/terapie by měla cílit též na odhalení možné genetické příčiny obezity či zkoumat danou rodovou linii, zdali není přítomno onemocnění, které by léčbu mohlo komplikovat. V následujícím textu rozebereme jak primární dědičné příčiny obezity, tak sekundární v podobě metabolických poruch, které mohou zatěžovat genom dané rodiny.

2. Příčiny sekundární obezity a jejich dědičnost

Mezi nejdůležitější sekundární příčiny obezity řadíme endokrinologická onemocnění – obzvláště ta, která působí na štítnou žlázu, na které se zaměřím. Hormony, které jsou produkovány štítnou žlázou (thyroxin, trijodtyronin), mají nezastupitelnou funkci v metabolických pochodech organismu. Jejich nedostatek, často způsobený nedostatečnou funkcí štítné žlázy (hypothyreoza), může vést ke snížení metabolického obratu organismu, což může mít za následek přibírání na hmotnosti.

 2.1 Genetický vliv na koncentraci T3, T4

Podle genetických výzkumů prováděných v posledních letech je odhadováno, že koncentrace cirkulujících T3, T4 a TSH (hormon, který stimuluje produkci hormonů štítné žlázy a je produkován adenohypofýzou) je ze 67% určena geneticky. Což může pomoci při vrozených hypofunkcích štítné žlázy – lze tedy předpokládat, pokud matka trpí sníženým množstvím volně cirkulujících thyroidních hormonů, že její potomek může trpět podobným nedostatkem. Při této znalosti můžeme již hlídat kalorický přísun od dětství a případně včasně zahájit léčbu hypofunkce příslušnou medikací. Není však jasné, která sekvence DNA (gen) je zodpovědný za genetickou determinaci koncentrace těchto hormonů.

2.2 Autoimunitní a nádorová onemocnění štítné žlázy

Díky neustálému rozvoji sekvenování a molekulární genetiky, nyní víme, že jisté druhy onemocnění (onkologická, autoimunitní) mohou mít svůj dědičný původ. Proto je nezbytné, aby pacient léčený s obezitou, v jehož rodokmenu se vyskytuje autoimunitní onemocnění štítné žlázy nebo onkologická stopa, byl otestován. Mnoho obézních pacientů může být vysoce demotivováno, pokud jejich snahu o zhubnutí brzdí pro ně neznámé příčiny.

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy bývají často doprovázeny hypofunkcí štítné žlázy. V rodinách s výskytem autoimunitních onemocnění štítné žlázy je vysoké riziko přenosu na potomstvo.

U onkologických případů je nutné volit citlivý přístup, jelikož pořád mezi populací převládá názor, že onkologická onemocnění jsou smrtelná. Existují přímo karcinomy štítné žlázy, ovšem štítná žláza může být napadena při různých onkologických syndromech. Karcinomy štítné žlázy mohou vyvolat jednat hyperfunkci (nadměrnou tvorbu hormonů) či její hypofunkci. Jedním z geneticky determinovaným karcinomem je medulární karcinom štítné žlázy. Jeho výskyt bývá ze 75% sporadický, však ve čtvrtině případů hovoříme o familiárním typu, jehož přenos je autozomálně dominantní.

2.3 Shrnutí a terapie

U některých obézních pacientů lze tedy vysledovat endokrinologické problémy, které mohou být geneticky podmíněné. V takovýchto případech, spíše nežli samotná terapie obezity, je důležitá léčba endokrinologického problému. Je však třeba pacienty upozornit, že po vyřešení zdravotních překážek, je třeba dodržovat dietologická a pohybová nařízení. U těchto případů je též důležité klást důraz na informovanost pacienta. Nesmí dojít k omylu, že samotná léčba vyřeší obezitu, jak si mnoho pacientů myslí. Léčba pouze napomůže normálnímu průběhu hubnutí.

Dietologická opatření u pacientů s endokrinologickými potížemi, by měla být mírnější a více kalorická. U těchto pacientů dochází k výkyvům hormonální hladiny thyroidních hormonů, i když jsou pod odbornou medikací. V žádném případě nejsou doporučovány redukční diety, důraz se klade na vyváženou stavbu jídelníčku a pohybové aktivity.

3. Primárně genetické vlivy

V této části bych se chtěla zaměřit na mutace v genech, které jsou přímo určeny a jejich zodpovědnost za obezitu je zřejmá. Nejsilnějším genetickým vlivem jsou monogenetické faktory, které jsou však vzácné. V populaci rozšířená polygenně determinované obezita je však naproti monogenní rozšířenější.

3.1 Monogenní obezita

Tento typ obezity je způsoben vždy mutací (inaktivací) jednoho konkrétního genu, je však v populaci velmi vzácný. Může však posloužit jako dobrý startovní bod pro další genetické výzkumy. Jedním z monogenních typů obezity je nedostatek hormonu leptinu – tedy mutace v genu kódujícím leptin či leptinový receptor. Leptin je hormon, který omezuje příjem potravy a zvyšuje energetický výdej. Lidé s mutací v těchto genech mají deregulované příjímání potravy, tím pádem se u nich projevuje morbidně obézní fenotyp.

Celkově veškeré mutace v leptin-melanorkotinové dráze, která reguluje apetit, jsou považovány za genetický zdroj obezity. Také mutace v genech SIM1, BDNF a NTRK2, které jsou zapojeny v neurálním vývoji, byly označeny za původce monogenní obezity. Obecně tyto geny se podílejí na kontrole funkce hypothalamu, který zprostředkovává pocity hladu. Inaktivace těchto genů vede k neustálému pocitu hladu, tudíž ve výsledku k hyperfagii – nadměrnému příjmu potravy.

3.2 Polygenní obezita

Tento typ obezity nemá na rozdíl od monogenní jasný a jednoduchý vzorec přenosu. Polygenní obezita je často velmi ovlivněna enviromentálními faktory, kdežto monogenní obezita je od těchto faktorů oproštěna. Mezi geny studované v souvislosti s běžnou obezitou s polygenní determinací patří FTO a INSIG2.

FTO gen je spojován s indexem BMI, zvýšeným příjmem potravy a také sníženou lipolytickou aktivitou v adipocytech. U homozygotů s variantou FTO bylo prokázán vysoký vliv enviromentálních faktorů na projevený fenotyp. Testovaní určení jako homozygotní nositelé FTO, kteří pravidelně sportovali, měli oproti ostatním testovaným nižší BMI v průměru o 2 body.

3.3 Shrnutí a terapie

Sledování přímých genetických vlivů na obezitu je důležitým budoucím krokem v obezitologii, obzvláště pro pacienty, kterým tento pokrok přinese snadnější návrat k optimálním váhovým hodnotám. Ovšem jelikož se neprovádí cílený screening na mutace, změny a výskyt těchto genů, je velmi obtížné odhalit tyto genetické příčiny a přizpůsobit jim terapii.

4. Závěr

Genetika je druhým nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím obezitu, hned za enviromentálními faktory. Na rozdíl od enviromentálních faktorů (strava, pohyb), které se dají dobře korigovat, genetické faktory jsou neměnné a je třeba s nimi kalkulovat při léčbě obezity, obzvláště v případech, kdy tradiční metody selhávají.

Následná terapie obezity by měla být zaměřena na korigování defektů, které vznikly genetickým poškozením. Ne vždy však lze medikací odstranit následky geneticky ovlivněných onemocnění odstranit. Je tedy třeba pracovat s pacientem i po psychické stránce. Psychologické následky obezity, která je způsobena genetickým onemocněním mohou ohrozit další terapii. Jedním z patologických stavů je omlouvání svého stavu nemocí. V těchto případech je důležitý přísnější režim a pravidelnější kontroly. Pacient musí být obeznámen s tím, že po odstranění vlivů, které obezitu způsobily, musí přijít léčba samotné obezity.

Budoucnost léčby některých příčin obezity se zdá být genovém inženýrství a cílenou genovou terapií. To je zatím však jen příslib budoucnosti a při terapii obezity se ještě stále musíme opírat o standardní metody – vyvážený jídelníček a přiměřené množství pohybu.

Mrkáčková Kateřina

Téma mojí seminární práce je kazuistika muže 26 let , který netrpí nadváhou, ale má velmi slabou fyzickou kondici a chce si ji zlepšit. Mým ukolem je sestavit čtrnáctidenní jídelníček s vhodnou pohybovou aktivitou.

U tvoření jídelníčku je vždy důležité jídelníček sestavit na základě vyšetření daného jedince a vytvořit každému jídelníček na míru. Tento jídelníček, který nabízím je jen ukázkou. Skladba stravy by měla hlavně obsahovat hodně proteinové složky. Pro nabírání svalové hmoty je vhodné používat doplňky stravy (proteiny, gainery).

Vhodný jídelníček:   

První týden:            Snídaně:Varianta A:Müsli sypané (asi 50 g) + nízkotučný jogurt

                                                   Varianta B:Nízkotučný jogurt + 2 plátky celozrnného pečiva

Druhý týden:            Snídaně: Varianta A:2 celá vejce + 2-4 bílky, celozrnné pečivo, ovesnákaše, káva

Varianta B:50 g sýr plus pečivo

   Varianta C: cereálie s tvarohem

                                    Svačina: Varianta A:proteinový přípravek, banán či jiné ovoce

Varianta B:proteinová tycinka

                                  Oběd:Varianta A: maso, rýže, zelenina

Varianta B: Ryba, brambory, zelenina

                                   Svačina: Varianta A:protein, ovesné vločky, gainer

                                   Večeře: Varianta A:hovězí maso, těstoviny

Varianta B: omeleta ze čtyř vajec

                                  Druhá večeře:1 hodinu před spaním protein 40 g rozmíchat v mléce nebo vodě.

Vhodná pohybová aktivita:

Tento cvičební plák je určen pro jedince chodící do posilovny. Dálší pohybovou aktivitou je například plavaní nebo veslování atd.

Dvořáková Barbora

Úvod

V rámci diplomové práce na UK FTVS jsem se zabývala ovlivněním obezity pomocí pohybové aktivity Nordic Walking. Vytvořila jsem jedenáctitýdenní pohybovou intervenci.

Probandkami tohoto programu byly mé příbuzné – obě seniorky. Jedna z nich trpěla obezitou. Té se budu v této práci věnovat.

Vybraná osoba

Této osobě bylo v době intervence 63 let. Vystudovala sport na UK FTVS, po dokončení nastoupila jako redaktorka do časopisu, koupila si auto a od té doby se stále méně aktivně pohybovala. Zkusila podstoupit nespočet diet a úprav jídelníčku, nikdy však nebyla schopná je dodržovat. Díky vysokému tlaku je pod pravidelným lékařským dohledem. Doktorka jí mnohokrát výrazně doporučila zhubnout, to se však nikdy nestalo.

Její stravovací návyky jsou špatné. Jí nepravidelně. Energetický příjem převyšuje výdej (k čemuž jsem došla po dvoutýdenním zapisování a propočítání jejího jídelníčku a denní pohybové aktivity). Poměr živin neodpovídá zásadám zdravé stravy a už vůbec ne zásadám redukční diety. Hlavním problémem je nadbytek tuků ve formě uzenin a sacharidů ve formě alkoholických nápojů. Párek s pivem k snídani pro ni není nic nenormálního. Pivo nazývá „rychlým čajem“. Denně vypije minimálně litr bílého vína.

Co se týče pohybu, nemohu rozhodně říct, že by jím vykompenzovala vysoký příjem. Celý den sedí u počítače a píše, jedinou další aktivitou je vaření, případně cesta autem na pracovní schůzku či na nákup. Sportovní aktivity však přece jenom uvádí – minimálně dvakrát týdne 10 minut na kole tam a zpět pro noviny a jednou týdně 25 minut plavání. Co se plavání týče, v tomto případě by bylo lépe nazývat je koupáním, jelikož druhá probandka se této aktivity zúčastňuje také a popsala mi, jak návštěvy bazénu probíhaly ve skutečnosti.

Vzhledem k neúspěchům se snižováním energetického příjmu pomocí diet jsme se s mou příbuznou rozhodly pro jinou cestu – zvýšení energetického výdeje.

V době, kdy jsme začínaly s pohybovým programem, vážila 106 kg. Její BMI bylo 39,5.

Cíl intervence

Cílem mého programu nebylo pouze snížit váhu této osoby, ale i zlepšit kvalitu jejího života, což spolu pochopitelně souvisí. Poslední roky už jí začínala obtěžovat i obyčejná chůze, potila se, zadýchávala. Nejedná se přitom o příklad ojedinělý, naopak velmi běžný.

Pohyb ve stáří

V souvislosti s věkem mé příbuzné je třeba zmínit, jak je pohyb ve stáří důležitý. Kromě prevence nejrůznějších problémů, způsobených osteoporózou či ztrátou kostní denzity apod., je důležitá samozřejmě i funkční samostatnost seniora – díky dostatečné fyzické zdatnosti není odkázán pouze na pomoc druhých.

Volba vhodné pohybové aktivity

Pro moji tetu bylo potřeba vymyslet pohyb, který by ji tolik neobtěžoval, avšak zároveň něco nového – atraktivního, ale i nenáročného na techniku.

Aktivitou splňující všechny naše požadavky se po přečtení mnoha studií a článků jednoznačně jevil Nordic Walking (NW). Na chůzi, která se ovšem mojí příbuzné zdála nudná, byla zvyklá. Právě kvůli vyšší atraktivnosti jsem navrhla NW. Ještě než se budu věnovat aktivitě samotné, je třeba zmínit, že právě chůze společně s plaváním, jsou doporučovány WHO jako jeden z nejvhodnějších prostředků k redukci nadváhy a obezity. Plavání ovšem příbuzná okamžitě zavrhla.

Pozitivní efekty NW

Pozitiv má NW opravdu mnoho. Můžeme je shrnout následovně:

• snížení zátěže kloubů dolních končetin, jelikož je část váhy přenesena do holí
• v důsledku zapojení velkých svalových skupin jsou srdce a plíce vytíženy natolik, že dochází k pozitivním kardiovaskulárnímu efektu
• právě v důsledku zapojení až 90 % všech velkých svalových skupin dochází k rychlejšímu spalování – zde je třeba zmínit rozdíl mezi NW a obyčejnou chůzí, kdy během prvně zmíněné pohybové aktivity dochází k zapojení většího množství svalů díky využití opory o hole
• snižování TK
• prevence diabetu
• některé zdroje uvádějí i příznivý vliv na psychiku člověka, vzhledem k tomu, že tuto aktivitu vykonává na čerstvém vzduchu, většinou v přírodě
• finanční nenáročnost, jedinou investicí je nákup holí
• nezávislost – praktikující osoba může aktivitu vykonávat, kdy se jí zachce, aniž by se musela řídit otevírací dobou fitcentra či jiného zařízení poskytujícího možnost pohybu
• sociální kontakt – NW nemusíme vykonávat sami, naopak je příjemné a mnohdy i motivující jít ve skupině s ostatními osobami

Pochopitelně jsem se setkala i se studiemi, které popisovaly, že k výraznému pozitivnímu efektu nedošlo – jednalo se však o tak malé procento, že jsem je v rámci své práce nebrala v úvahu.

Tréninkový program

Samotný program trval jedenáct týdnů. Probandky měly za úkol provádět PA NW třikrát týdně. Frekvence byla stanovena na 85% SFmax a zůstala stejná od prvního týdne až do konce, doba tréninkové jednotky se však prodlužovala. Začínaly jsme na dvaceti minutách a každý týden jsme přidávaly pět minut. Probandky chodily jedenkrát týdně se mnou, abych kontrolovala, jestli jsou schopny udržet stanovenou SF, jedenkrát týdně společně beze mne a jedenkrát týdně každá sama. SF jsme měřily pomocí sporttesteru. Když si probandky navykly na předepsané tempo, sporttester přestaly používat, jelikož jim nebyl příjemný a měly problémy s jeho ovládáním.

Probandky tréninkový program vesměs dodržovaly, jen občas se stalo, že trénink, který měly „odejít“ samostatně, každá zvlášť, vypustily (stalo se to asi dvakrát u obou probandek). Pohyb si pochvalovaly i díky opoře holí, která byla zejména v deštivých dnech výhodou, protože byl povrch kluzčí. Nebály se, že upadnou. Navíc, jak už jsem zmínila, vykonávaly trénink dvakrát týdně společně, což působilo příznivě na jejich psychiku.

Měření

V rámci pohybové intervence jsem naše probandky měřila v laboratoři. Měření se týkalo tělesného složení a fyzické zdatnosti. Procento tuku jsme získaly pomocí bioimpedanční metody. Fyzická zdatnost – spotřeba kyslíku, srdeční frekvence atd. – byla měřena na běhátku, kde jsme zvyšovaly sklonu a zrychlovaly chůzi. Probandky šly tak dlouho, jak byly schopny. Vše probíhalo na základě jejich subjektivního pocitu. Měření proběhlo celkem třikrát, před začátkem pohybové intervence, v průběhu a po jejím skončení.

Výsledky

K výraznějšímu rozdílu naměřených hodnot došlo mezi prvním a druhým měřením, mezi druhým a třetím měření nebyl rozdíl tak velký, přesto stále ještě signiifikantní.

Z nejdůležitějších hodnot zmíníme váhu a procento tuku. Z původních 106 kg a 49%tuku se probandka dostala na 101kg a 46% tuku, což považujeme za úspěch po tolika letech nezdaru. Při stejné zátěži se snížila SF a spotřeba kyslíku a probandka byla schopna ujít na běhátku delší vzdálenost. Nejdůležitější však bylo, že se cítila mnohem lépe a při chůzi se méně zadýchávala.

Bohužel po skončení naší intervence přestala aktivitu vykonávat a vrátila se na původní váhu.

Závěrem

Z výsledků své práce usuzuji, že NW je jistě dobrým prostředkem ke snižování hmotnosti i obézních osob, je však třeba pěstovat ho dlouhodobě. Jedenáct týdnů nestačí k dostatečné ztrátě váhy. Navíc musím podotknout, že má idea řešit obezitu pouze pohybovou aktivitou není zcela ideální. Jedenáct týdnů je poměrně dlouhá doba, a kdyby probandka k pohybové aktivitě přidala i redukční dietu, výsledek by byl jistě lepší. Bohužel, jak uvádím výše, zatím není schopná (ochotná) upravit své stravovací návyky.

Fendrychová Marie

Hojení ran :
Hojení tkáňových defektů je velmi složitý proces, na kterém se podílí řada buněk, látek a faktorů. Správně probíhající proces hojení je základem pro dobrou funkčnost dané tkáně, zabraňuje ztrátám krve a osídlení mikroorganismy. Základní podmínkou pro reparační a regenerační průběh léčby je přiměřený stav výživy pacienta, tedy dostatek energie v zásobních látkách organizmu, dalších substrátů. Vznik ran, zejména chronických a průběh jejich léčby ovlivňuje velké množství faktorů: poruchy CNS, imobilita, jiná onemocnění- nádorová, infekční, nicméně nutriční stav pacienta hraje nepřehlédnutelnou roli.

Výživa a hojení:
Stav výživy pacienta zásadně ovlivňuje zdravotní stav každého z nás, dvojnásobně to pak platí pro pacienty s chronickými ranami, kteří jsou hospitalizovaní v nemocnici. Právě v nemocnicích je  20-75 % pacientů ve stavu různého stupně malnutrice, až 42 procent lidí s ní již do nemocnice přichází a u většiny z nich tento stav ještě progreduje během nemocničního pobytu! Základními příčinami malnutrice jsou nedostatečný příjem potravy, poruchy metabolické a další.
Evropská společnost klinické výživy definuje malnutrici jako “ stav výživy, kdy nedostatek, nadbytek a energetická nevyrovnanost bílkovin a dalších látek způsobuje stanovitelné negativní účinky na tkáně/formu těla, funkci a celkový klinický stav. Obezita tyto zjistitelné vedlejší účinky způsobuje. Vzniká pozitivní energetickou bilancí, tedy zejména nerovnováhou příjmu a výdeje energie. Obezita se tak řadí do oblasti špatného stavu výživy (malnutrice) jakožto opak podvýživy.“ Obezita je významný rizikový faktor pro vznik celé řady onemocnění. Zejména jde vznik a rozvoj o diabetu, metabolického syndromu, metabolismus tuku a zvýšené množství cholesterolu, které hraje zásadní roli při vzniku kardiovaskulárních onemocněních,, pohybové poruchy a mnohé další. Konkrétní riziko je vznik aterosklerózy, úzce související s problémy s tlakem a metabolismem tuků. Dochází k zvýšení hladiny LDL a naopak snížení HDL, který působí antiateroskleroticky. Výsledkem je zvýšené riziko trombózy a s ní souvisejících obtíží, mnohdy život ohrožujících.
V případě nedostatečného množství stavebního materiálu, či naopak v důsledku obezity jsou všechny procesy hojení významně prodlouženy, dochází k zásadně vyššímu riziku vzniku infekce, a tak i k poškození životně důležitých orgánů.

Konkrétní nutrienty potřebné pro hojení:

Lidské tělo si žádá jak správné množství a procentuální zastoupení makronutrientů, tzn. sacharidů, bílkovin a tuků, tak samozřejmě také mikronutrientů, tedy vitamínů, minerálních látek i stopových prvků. Vyvážená strava by měla obsahovat asi 60 % sacharidů, 25 % tuků a přibližně 15 % bílkovin.
Makronutrienty slouží zejména jako zdroj energie, zvláštní význam pro hojení ran mají aminokyseliny glutamin a arginin. Glutamin stimuluje proteosyntézu i imunitní systém, arginin stimuluje uvolňování somatotropního hormonu a také inzulinu. Arginin má pozitivní vliv na dusíkovou bilanci organizmu.
Mikronutrienty, tedy hlavně stopové prvky a vitaminy, jsou reprezentovány zejména vitaminy C a E a zinkem, mědí a selenem. Nedostatek zinku způsobuje prporuchu funkce mnohých enzymů, kde zinek slouží jako kofaktor, znamená to oslabenou možnost rozpoznat jednotlivé chutě a imunodeficienci. Deficit mědi zpomaluje angiogenezi v procesu proliferace.
Vitaminy C a E jsou významnými katalyzátory chemických reakcí, pracují jakožto antioxidanty, to znamená, že snižují oxidační zátěž organizmu degradací reaktivních forem kyslíku a dusíku, zejména se jedná o superoxid, peroxid vodíku a oxid dusnatý. Vitamin E moduluje permeabilitu cév i funkci imunitního systému a má tak důležitou roli při hojení ran. Vitamin C enormně důležitý pro syntézu kolagenu.
Důležité jou samozřejmě minerální látky, sodík, draslík, vápník, hořčík. Možná porucha elektrolytové rovnováhy způsobí poškození buněčných struktur a znemožní správný průběh reparace a regenerace.

Vliv obezity na ránu :
U obézních pacientů je častá dehiscence rány, dochází ke snížení kontraktilní schopnosti rány. Je tak nutné monitorovat biochemické parametry, které nám poskytují informaci o výživovém stavu pacienta: albumin, prealbumin, hladiny stopových prvků, iontů i počet leukocytů.

Jídelníček:

Důlezitý je pravidelný režim, 5-6 jídel denně. S
Jídlo na den obsahuje asi 5000 KJ, tj. 1200kcal.

Pondělí:
1) Snídaně:
Celozrnný dalamánek (50 g) s drůbeží šunkou (30 g), paprika (150 g).
2) Přesnídávka:
Ovocný salát z hroznového vína, pomeranče, grapefruitu a jablka (200 g).
3) Oběd:
120g telecího masa, vařená rýže (80 g), zelenina (120 g)
4) Svačina:
150 g bílého polotučného jogurtu, 2 celozrnné sušenky (po 25g)
5) Veceře:
100 g kuřecího masa, 150 g zeleninového salátu

Úterý:
Snídaně
Cottage cheese (120 g), tmavý chléb (60 g), rajče (50 g), 100 ml neslazeného ovocného džusu.
Přesnídávka
150 g jablka.
Oběd
Fazolový salát: 100 g vařených fazolí (den předem dáme syrové fazole asi 35 g namočit), rajče, paprika – nadrobno nakrájené, česnek, cibule, kečup, ocet, nízkotučný bílý jogurt, 1 lžička olivového oleje.
Svačina
Jogurt ovocný (višeň) polotučný (120 g).
Večeře:
Grilovaný losos s bramborami: 200 g lososa, uvařené brambory (100 g), posypeme pažitkou, petrželkou a přidáme rajčata.

Středa:

Cornflakes (30 g), bílý polotučný jogurt (150 g).
Přesnídávka
150 g meruněk
Oběd
Krůtí řízky plněné jablky s vařenými bramborami (150 g) nebo celozrnným pečivem (60 g).
Svačina
Twiggy jablečná müsli tyčinka bez polevy (20 g) a
80 g
Večeře
Rybí pomazánka (50 g rybiček ve vlastní šťávě, 50 g tvarohu), celozrnný dalamánek (50 g) a zelenina (100

Čtvrtek:

Snídaně
Jogurt bílý nízkotučný (140 g) s müsli (30
Přesnídávka
150 g pomeranče.
Oběd
Hovězí se zeleninou a těstovinami: Uvaříme 120 g bezvaječných těstovin.
Svačina
120 g polotučného ovocného jogurtu (
Večeře
Zapečené brambory se zeleninou: 200 g vařených brambor nakrájíme na plátky a vložíme do zapékací misky.

Pátek:
Snídaně
Tvarohová pomazánka s mrkví (100 g netučného tvarohu, 40 ml polotučného mléko, 80 g mrkve, sůl), 50 g  celozrnného
Přesnídávka
Ovocný salát (100 g ananasu a 50 g banánu).
Oběd
Minestra s fazolemi a těstovinami

Přesnídávka
150 ml mléka kefírového
Večeře
Krůtí medailonky na žampionech, vařené brambory (150 g)
Sobota:

Snídaně
Knäckebrott  (40 g), nízkotučný tavený sýr (50 g), kedlubna (100 g).
Přesnídávka
150 g mandarinek a 20 g tvrdého sýru Goudy (30 % t.v.s.).
Oběd
Rýžový salát s cuketami

Svačina
100 g polotučného tvarohu a 100 g jahod.
Večeře
Míchaná vejce: Na 1 lžičce oleje osmahneme cibuli (20 g) a přidáme rozmíchaná osolená vejce (2 ks). Podáváme s tmavým chlebem (50 g) a s ředkvičkami (150

Neděle:

Snídaně
Ovesná kaše: 30 g ovesných vloček uvaříme ve 250 ml mléka, navrch dáme trochu kakaa s cukrem (ne pro diabetiky).
Přesnídávka
100 g jablka a 100 g mrkve.
Oběd
Zapečený pstruh s jablky a salát z čínského zelí (200 g).
Svačina
150 g jogurt polotučný bílý (Klasik) a 30 g Knuspi (4
Večeře
Obložený talíř: 60 g celozrnného žitného chleba, 30 g drůbeží šunky, 30 g Eidamu (30% tuku v sušině), 200 g zeleninového salátu

2.týden:
Pondělí:
Snídaně:
Sýr Gervais (80 g), celozrnná bagetka (60 g ), cherry rajčátka
Přesnídávka:
Cereální tyčinka Dobrá vláknina (25 g), mandarinka (80 g)
Oběd:
Kuřecí roládky se špenátem (150 g), brambory
Svačina :
Ovocný salát ( 100g)
Večeře:
Rýže zapčená s fazolkami, celozrnný dalamánek

Úterý;
Snídaně:
Míchaná vajíčka s cibulkou, slunečnicový chléb (50 g)
Přesnídávka:
Pomeranč (120 g)
Oběd:
Kuře na leču s rýží, pórkový salát
Svačina:
Nízkotučný jahodový tvaroh (140 g)
Večeře:
Těstoviny s krabími tyčinkami

Středa:
Snídaně:
Vejce uvařené na tvrdo, rama (15g), celozrnný chléb
Přesnídávka:
Jahodové jogurtové mléko (200ml)
Oběd:
Papriky plněné mletým masem, těstoviny
Svačina:
Jablko (130g)
Večeře:
Rizoto s tuňákem

Čtvrtek:
Snídaně:
Nízkotučný sýr (50g), celozrnný chléb(60g), rajče
Přesnídávka:
Sušenky Be-be Dobré ráno (2ks), grapefruit(200g)
Oběd:
Lososí steak, vařené brambory, podušená čerstvá zelenina
Svačina:
Ovocný salát
Večeře:
Rýžový salát se zeleninou

Pátek:
Snídaně:
Celozrnné lupínky s ovocem (50g), nízkotučné mléko (200ml)
Přesnídávka :
Rajčata s mozarellou
Oběd:
Jehněčí na houbách, rýže
Svačina:
Hruška (120g)
Večeře:
Brokolice se sýrem, vařené brambory s máslem

Sobota:
Snídaně:
Müsli se semínky a ořechy (40g), nízkotučný bílý jogurt
Přesnídávka:
Banán (120 g)
Oběd:
Mleté čili biftečky, brambory vařené, zeleninová obloha
Svačina:
Tvarohový dezert s ananasem
Večeře:
Těstovinový salát s krabími tyčinkami

Neděle:
Snídaně:
Ovesná kaše
Přesnídávka:
Šopský salát
Oběd:
Hovězí maso s paprikovou omáčkou, těstoviny, okurkový salát
Svačina:
Knäckebrot, kuřecí šunka (30g), hroznové víno
Večeře:
Špagety s čínskou omáčkou

Richter Ondřej

V dnešnej dobe sedavého životného štýlu a zníženej pohybovej aktivity sa stala obezita populačným ochorením, ktoré neobchádza žiadne vekové kategórie. Následky tejto choroby prechádzajú od psychických problémov k vážnym zdravotným ťažkostiam a taktiež sa v nemalej miere dotýkajú aj ekonomického aspektu v pomerne širokom meradle, od výživných prípravkov, absencie v práci cez riešenie následkov obezity. Preto je lepšie tejto chorobe radšej predchádzať ako ju následne riešiť.

Na príklade 47 ročnej panej by som chcela navrhnúť možné spôsoby zlepšenia jej zdravotného stavu a zabrániť tým jeho zhoršeniu.

Žena (pani M.)  má 47 rokov, 158 cm, 85 kg. Vykonáva sedavé zamestnanie, vysokú manažérsku pozíciu. Keďže je veľmi pracovne vyťažená, tak na šport nemá čas.

Výpočet BMI hodnoty (34,05) ukázal, že pani má obezitu 1. stupňa a vzhľadom na zdravotné riziká je dôležité túto hodnotu znížiť medzi 18,5 – 24,9, čo znamená znížiť váhu na 62 kg. Faktorom, ktorý vedie k obezite je väčší energentický príjem jako výdaj a to je pri jej type zamestnaní každodenná realita. Do práce sa ľudia odvezú dopravným prostriedkom, následné použijú výťah alebo eskalátor, celý deň sedia v kancelárii s minimom pohybu a večer po práci sa znova dopravným prostriedkom vracajú domov, príliš vyčerpaný na fyzickú aktivitu, takže si z pohodlia sedačky dialkovým ovládaním zapnú televízor. Preto je jako prvé potrebné zvýšiť energetický výdaj, čo síce pri nedostatku času nie je jenoduché, ale nie nemožné.

Namiesto autom/autobusom by som oporúčala prejsť aspoň určitú časť trasy do práce pešo a popri tom si zaobstarať krokomer, ktorý je jako aplikácia dostupný aj na mobilných zariadeniach a pôsobí pomerne motivujúco. Človek by mal za deň urobiť aspoň 10 000 krokov a začať s tým hneď ráno je najlepšia možnosť. Ďalej by mala pani M. používať schody namiesto výťahu, v priebehu dňa sa ísť prejsť aspoň na 20 minút niekam von, najlepšie do parku. Odporúčala by som nájsť si minimálne dvakrát o týždňa 60 minút na športovú aktivitu, či už to bude kolektívny šport, napr. momentálne veľmi obľúbený badminton, na ktorý sa dá odbehnúť z práce a nevyžaduje príliš vysoké športové nadanie alebo plávanie, a to nie len s ohľadom na cieľ zníženia váhy ale aj zo zdravotných dôvodov, plávanie a pohybová aktivita všeobecne sú veľmi vhodné na bolesti chrbta, kŕčové žily, hypertenziu, dušnosť a ostatné následky obezity. Okrem toho šport podporuje vyplavovanie endorfínov, takže prechádzky, víkendové výlety do prírody a zároveň stretnutie nových ľudí a vytváranie priateľstiev bude mať určite výrazný efekt aj na psychiku pani M.

Habituálna aktivita však nebude mať žiadny zmysel, ak bude energetický príjem z potravy vyšší jako výdaj, preto by bolo vhodné príjem obmeziť na 5-6000 kJ/deň. Dôležité je však obmedziť množstvo a nie zloženie potravy a zmeniť pomer bielkovín, sacharidov a tukov. Bielkoviny by v „obmedzenom jedálničku“ mali tvoriť 30% potravy, sacharidy 40%  a tuky 30%.  Nesmieme však zabúdať ani na vitamíny a minerálne látky. Rovnako dôležitý, ak nie dôležitejší je pitný režim, pani M. by mala vypiť aspoň 2-3 l vody alebo nesladeného nápoja za deň, čo pravdepodobne popri vysokom pracovnom vyťažení nestíha, preto by bolo dobré, keby si na pracovný stôl dala na začiatok aspoň jednu 2 l fľašu vody a snažila sa ju v priebehu dňa vypiť, takto by mala kontrolu nad množstvom prijatých tekutín.

Jednou z najčastejších chýb, ktorú vyťažení ľudia robia, je nepravidelnosť prijímania potravy, keďže nemajú čas, tak na raňajky si dajú kávu, obed nestíhajú a večer umierajú od hladu a zjedia všetko čo vidia. Preto by mala pani M. dbať na pravidelné stravovanie, najlepšie 5-6 krát denne menšie porcie, s vysokým obsahom zeleniny (400 g/deň) a ovocia (200 g/deň) a minimálnym obsahom cukrov a solí, ktorých aj tak prijímame z bežnej potravy 6 krát viac, ako by sme mali. Príjem energie by však nemal klesnúť pod 4 400 kJ, pri dlhodobej diéte to už ohrozuje funkčnosť celého organizmu.

Jedálniček na 14 dní.:

1.deň:

Raňajky: 2 plátky celozrnného chleba, nízkotučný syr, čaj

Desiata: paradajky

Obed: zeleninová polievka, biele mäso, zeleninový šalát

Olovrant: káva s mliekom

Večera: zeleninový tanier, šunka, celozrnný chlieb

2.deň:

Raňajky: nízkotučný tvaroh, celozrnný chlieb, čaj

Desiata: mrkva

Obed: mäso na prírodno, nemastené zemiaky

Olovrant: paradajková šťava

Večera: vaječná omeleta, zelenina

3.deň:

Raňajky: šunka, celozrnný chlieb, čaj

Desiata: pomaranč

Obed: zeleninová polievka, pečené kura, ryža

Olovrant: jablko

Večera: zeleninové lečo

4.deň:

Raňajky: jogurt

Desiata: banán

Obed: hovädzí vývar, losos, nemastené zemiaky

Olovrant: káva s mliekom

Večera: zeleninová tanier

5.deň:

Raňajky: ovocný šalát

Desiata: reďkovky

Obed: hovädzie mäso, zelenina

Olovrant: nízkohučný tvaroh

Večera: celozrnný chlieb, pažítková pomazánka

6. deň:

Raňajky: nízkotučné mlieko, ovsené vločky

Desiata: mandarinka

Obed: paradajková polievka, kuracie mäso, ryža

Olovrant: zeleninový šalát

Večera: tvarohová pomazánka, celozrnný chlieb

7.deň:

Raňajky: nízkotučný jogurt

Desiata: ovocný šalát

Obed: rybie filé, nemastené zemiaky

Olovrant: grapefruit

Večera: grahamový chlieb, cotagge syr

8.deň:

Raňajky: vajíčko, celozrnný chlieb

Desiata: jablko

Obed: hovädzí vývar, dusená zelenina, zemiaky

Olovrant: káva s mliekom

Večera: rybacia pomazánka, celozrnný chlieb

9. deň:

Raňajky: ovocný šalát

Desiata: mrkva

Obed: kuracie mäso, ryža

Olovrant: nízkotučný jogurt

Večera: celozrnný chlieb, pomazánka

10. deň:

Raňajky: mlieko, musli

Desiata: mandarinka

Obed: polievka, steak, šalát

Olovrant: káva s mliekom

Večera: zeleninový tanier, celozrnný chlieb

11. deň:

Raňajky: nízkotučný jogurt

Desiata: mrkva

Obed: kuracie mäso, ryža

Olovrant: ovocie

Večera: diétna šunka, celozrnný chlieb

12. deň:

Raňajky: ovocný šalát

Desiata: reďkovky

Obed: zeleninová polievka,rybie filé, zemiaky

Olovrant: nízkotučný jogurt

Večera: 2 vajcia, celozrnný chlieb

13. deň:

Raňajky: tvaroh, celozrnný chlieb

Desiata: mrkva

Obed: hovädzie mäso, ryža

Olovrant: nízkotučný jogurt

Večera: zeleninový tanier

14. deň:

Raňajky: celozrnný rožok, cottage syr

Desiata: pomaranč

Obed: paradajková polievka, kurací rezeň, šalát

Olovrant: káva s mliekom

Večera: 2 špargle, celozrnný chlieb

Váha pacientky by sa na základe zvýšenej pohybovej aktivity a zmeny jedálnička mala postupne znížiť, najdôležitejšia je však pevná vôľa a odhodlanie niečo zmeniť, výsledkom je však mnohonásobne lepší pocit z vlastného ja a to za tú snahu určite stojí.

Zoznam použitej literatúry:

3. Terapie nadváhy a obezity – Doc. Mudr. Leoš Středa, Prof. MuDr. Rajko Doleček

Video prednáška Doc. Hainera na sympoziu Obezni.cz

Šufliarska Alexandra

Diabetes mellitus I. typu

 1. Charakteristika nemoci

 Úplavice cukrová, latinsky diabetes mellitus (zkratka DM) je chronické onemocnění, které je lidově nazýváno “cukrovkou”. První zmínky o této nemoci jsou z roku 1552 př. n. l.. Největšího zájmu se jí dostalo v době novověku, ale opravdovou revoluci v oboru diabetologie započal objev výroby inzulínu. Tuto látku objevili roku 1921 kanadský chirurg Sir Frederic Banting se studentem medicíny Charlesem Bestem, při finanční podpoře profesora Johna Jamese Richarda Macleoda. Roku 1923 získal Banting a Macleod Nobelovu cenu za lékařství. (Tato nemoc zasahuje širokou populaci bez rozdílu věku a pohlaví).

2. Lidské tělo (Inzulín v lidském těle)

 Slinivka břišní má miliony mikroskopických Langerhansových ostrůvku, v kterých jsou umístěny beta-buňky (B-buňky). B-buňky vyrábí pro lidské tělo potřebný inzulín, který slouží k převádění cukr z krve do tkání a do orgánů těla. Mluvíme tedy o hlavním energetickém zdroji pro celé lidského tělo. Celková denní produkce inzulínu je u zdravého člověka asi 20 – 40 I.U. (I.U.=mezinárodní váhová jednotka pro každou látku zvlášť). Váhová jednotka 1 I.U. má účinek jako 45,5 μg čistého krystalického inzulínu (1/22mg přesně). Koncentrace glukózy v krvi se nazývá glykémie, kterou organismus drží u zdravého člověka v hodnotách 4-5mmol/l při lačném stavu a 5-7mmol/l po běžném jídle.

Nižších hodnoty se označují za hypoglykémii a nedostává se energie do CNS, selhává funkce mozku a ohrožuje se integrita organismu. Vyšších hodnoty se označují za hyperglykémii  a dostavuje se toxický efekt glukózy ničící organismus a dále závažně mění osmotické poměry.

3. Rozdělení cukrovky

 Nejčastěji se rozděluje cukrovka na tyto základní typy:

• diabetes I. typu
• diabetes II. typu
• Gestační (těhotenský) diabetes
• sekundární diabetes

4. Diabetes mellitus I. Typu

 Diabetes mellitus I. typu, ve starším názvosloví označován názvem Inzulin-dependentní diabetes mellitus se řadí mezi autoimunitní choroby. Imunitní systém přestane tolerovat vlastní buňky a začne produkovat látku antigenu, který je negativní pro lidské tělu. V organismu to znamená postupné ubývání B-buněk v slinivce břišní a ztrácí tím schopnost si vytvářet k životu potřebný inzulín.

Proti diabetes I. typu neexistují žádná preventivní opatření a není zcela jasno, z jakého důvodu nemoc vzniká. Jedná se o nevyléčitelné onemocnění, které se objeví velmi náhlé a nemocnému ovlivní další průběh života. Často se nazývá latinským označením “juvenilní diabetes” a v překladu to znamená “vyskytující se v mládí”, protože choroba nejčastěji propuká u dětí a mladých lidí. Postihnout může osobu v každém věku, ale u starších osob většinou úbytek  b-buněk probíhá pomaleji. Odhaduje se, že v současné populaci trpí touto nemocí 0,4% lidí.

Příznaky se často u pacientů neprojevují. Tělo může vytvářet ničivý antigen po dobu měsíců až roků. Většinou se začínají hledat příčiny zdravotních potíží, které nastávají ve stádiu, kdy je zničeno víc než 80% B-buněk a tělo nedokáže vytvářet pro tělo dostatek inzulínu.

Samotnými příznaky mohou být například tyto:

          podrážděná nálada

         hubnutí i při zvýšení příjmu potravy

abnormální žízeň

nutnost častého močení (u dětí noční pomočování)

         rozmazané vidění

         výskyt kvasinkových infekcí

         zvracení a tělesná slabost

Jak jsem již jednou zmiňovala, cukrovka je nevyléčitelná nemoc. Pokud se neléčí, člověk může upadnout do diabetického kómatu a být bezprostředně ohrožen na životě. Cílem léčby je zabránit rozvoji akutních komplikací, předejít vzniku chronických komplikací a snažit se co nejvíce nemocnému umožnit plnohodnotný aktivní život hodný zdravého jedince. U dětí se o průběh léčby starají většinou rodiče a připravují je na způsob života, který je s nemocí čeká.

Terapie léčby spočívá na správné rovnováze inzulínu, příjmu potravy a fyzické aktivitě. Léčba diabetu I. typu je závislá na dodávání inzulínu a proto se nazývá inzulínoterapie. Pro diabetika je nejdůležitější a zároveň nejtěžší se naučit inzulín používat ve správný čas a správném množství. Potrava nám hladinu cukru zvyšuje, proto se klade důraz na správné rozložení do 5-6 jídel denně. Diabetici si mohou dovolit jíst téměř vše, ale musí dávat velký pozor na množství. Diabetici dodržují tzv. “diabetickou dietu” a v souvislosti s ní mluvíme o výměnných (chlebových) jednotkách. Fyzická aktivita z námahy, sportů nebo dětských her je vyšší spotřeba energii a tím se tělu odebírají cukru. Sportování se dá označit za zdraví prospěšné, ale zvyšuje se tím riziko hypoglykémie. Podaří-li se správně pro tělo vyvážit výše uvedený inzulín : jídlo : pohyb, snižuje se tím riziko výskytu komplikací diabetu a mluvíme o úspěšném léčení.

Tělu se inzulín musí podávat přímo pod kůži (tj. injekčně). Pokud bychom chtěli podávat perorálně (tj. ústně), trávící soustava by jej rozložila a do krve by se dostávali už jenom neúčinné látky. U dětí se výhradně používá inzulín s označením (humánní). Vyrábí se biotechnologií s pomocí genetického inženýrství ve dvou základních formách. V čiré lahvičce pro rychlé působení, které začíná v těle působit již po 20-30 minutách a nejvyššího účinku dosahuje 1-2hod po injekčním vstřiku. Mléčně zakalený inzulín s prodlouženým účinkem (tzv. depotní) slouží k dlouhodobému udržení hladiny inzulínu v těle, které je potřebný třeba v průběhu noci. V tělu začíná působit po 1-2 hodinách a nejvyššího účinku dosahuje po 6-8hod po injekčním vstřiku.

Komplikace mohou být dvojího typu: akutní komplikace diabetu a pozdní komplikace diabetu. Mezi akutní komplikace diabetu patří hypoglykémie a hyperglykémie. Pozdním komplikacím se snažíme pomocí léčby předejít. Nejčastěji jsou komplikace spojeny s poškozování malých cév, které praskají v důležitých lidských orgánech.

Nejčastější pozdní komplikace diabetu I. typu:

    - Chronické onemocnění ledvin, které snižují funkci ledvin a mohou vést až k jejímu naprostému selhání. Lékařské označení je diabetická nefropatie.

    - Onemocnění oční sítnice, které se nedostává dostatek živin. Počátky potíží se zrakem jsou spíše nenápadné, ale za následek to může mít závažnou poruchu zraku nebo slepotu. Lékařské označení je diabetická retinopatie.

    - Poškození motorických, senzitivních a vegetativních periferních nervů. Bývají tedy problémy se srdeční frekvencí, krevním tlakem, trávícím systémem, erekcí, porušením zornic, vylučováním hormonů. Lékařské označení je diabetická neuropatie.

    - Potíže spojeny s velkými tepnami, do jejich stěn ukládá tuk. Nemoc se nijak neliší od autosklerotických potíží nediabetiků, avšak u diabetiků je její výskyt 2-4x častěji. Potíže se odvíjejí místa a druhu velkých tepen, nejčastěji jsou potíže spojeny s ischemii (snížená průtočnost cév) dolních končetin, ischemickou chorobou srdeční, cévní mozkovou příhodou a sexuální poruchou. Lékařské označení je diabetická makroangiopatie.

    - Problémy s dolními končetinami z důvodu neuropatie a ischémie způsobují nedokrvení končetin, snižuje se citlivost a schopnost reakce na vnější podněty. Vyskytují se otlaky, vředy, záněty, špatně se hojící rány, kožních infekce a odumírání tkání. Problémy ve většině případech vedou až k nutnosti amputaci dolních končetin. Lékařské označení je diabetická noha.

 5. Diabetes II. typu

Diabetes mellitus II. typu, ve starším názvosloví označován jako non-inzulin-dependentní diabetes melitus (NIDDM). V České republice tímto typem trpí 92% všech diabetů a je často spojován s obezitou. Jedná se většinou o dlouhodobý problém, kdy tělo přijímá víc energie, než vydává. Nadbytek energetických hodnot má za následek vznik obezity, která se dále dědí z generace na generaci. Slinivka břišní produkuje dostatek až nadbytek inzulínu, ale tělo se stává rezistentní vůči jeho účinku a v metabolismu nastává “relativní nedostatek” inzulinu. K potlačení nedostatku tělo produkuje stále víc a víc inzulínu, ale vyčerpává tím své zásoby Langerhansových ostrůvky. Po vyčerpání se postupně zvyšuje glykémie a příznaky se vyskytnou až po 6-10 letech. Choroba propuká nejčastěji u lidí starších 40 let, ale z důvodu současného sedavého způsobu života a zmiňované dědičnosti se průměr věkové hranice stále snižuje.

Většina příznaků jsou stejné jako u diabetes melitus I. typu, ale v menší míře. Jedná se také o nevyléčitelnou nemoc a terapie se soustředí hlavně na dietu a pohybovou aktivitu. Pacienti nejsou přímo závislí na inzulínu a často k léčbě ze začátku užívají léky perorálně.

6. Gestační (těhotenský) diabetes

Postihu přibližně 3-8% žen v pozdní fázi těhotenství a po porodu se odchylka normalizuje. Důvodem výskytu jsou hormonální změny v těle a nedostatek inzulínu.

7. Sekundární diabetes

Zvýšená hladina cukru je v tomto případě zapříčiněna jiným onemocněním. Diabetes tedy doprovází různé typy nemocí, jako jsou například nemoci pankreatu, akromegalie, Connův syndrom. Vzniká působením chemikálií či léků nebo má genetický původ.

Jídelníček

Jídelníček je stanoven pro dítě, které má cukrovku 5 rok, je mu 7 let a váží 27 kg.

Snídaně – 2,5 v. j.

Svačina – 2 až 3 v. j. podle cukru

Oběd – 2,5 v. j.

Svačina – 2 v. j.

Večeře – 2,5 v. j.

2 večeře po 20:00 hod. – 1,5 – 2 v. j. – slouží k doplnění cukru před spaním

Pokud není nápoj napsán, doplňujeme tekutiny vodou.

1.  den

   Snídaně – celý rohlík (50g) s máslem a šunkou

   Svačina – banán (180g)

   Oběd – smažený řízek s bramborovou kaší (100g)

   Svačina – jahodový jogurt (150ml)

   Večeře – lečo s chlebem (50g)

   2 večeře – 250 ml mléka

2. denSnídaně – 250 ml mléka a půl rohlíku s máslem

   Svačina – piškoty (30g)

   Oběd – Boloňské špagety (100g těstovin)

   Svačina – bílý jogurt (150ml) a jablko

   Večeře – 100g těstovin s tvarohem + 50ml jablečného džusu

   2 večeře – 250ml kakaa bez cukru a popřípadě mandarinka (70g)

3. denSnídaně – chleba (25g) s máslem a 250ml mléka

   Svačina – křehký chléb (30g) s máslem a šunkou

   Oběd – rizoto se sýrem (250 g)

   Svačina – hruška (180g)

   Večeře – vánočka s cukrem (3g) a 150 ml mléka

   2 večeře – biozákys (180ml)

4. denSnídaně – piškoty (22g) a 125ml mléka

   Svačina – müsli s rozinkami a oříšky (40g)

   Oběd – plněné papriky s rajskou omáčkou a houskový knedlík (60g)

   Svačina – borůvky (180g)

   Večeře – pizza (150g)

   2 večeře – sušenka CLUB (4ks)

5. denSnídaně – čokoládové kuličky (30g) a 125ml mléka

   Svačina – kefír (250ml) a mandarinka ( 170g)

   Oběd – hrachová kaše (100g) a grapefruitový džus (60ml)

   Svačina – ananas (180g)

   Večeře – zapečené těstoviny (135) a 50ml rybízové šťávy

   2 večeře – dia dětská přesnídávka (135g)

6. denSnídaně – chleba (25g) s máslem a čaj s medem (1 lžička)

   Svačina – cornflakes (15g) a 250ml mléka

   Oběd – pórková polévka, filety z mořské ryby a 130g brambor

   Svačina – sušenka věneček (4ks)

   Večeře – hamburger McDOnald‘s

   2 večeře – malinový jogurt (150ml) a piškoty (15g)

7. denSnídaně – chléb (50g) s máslem a se šunkou a 100ml mrkvové šťávy

   Svačina – sušené meruňky (40g)

   Oběd – bramborák (100g) a 110ml hruškové šťávy

   Svačina – tatranka

   Večeře – bramborový guláš (100g brambor)

   2 večeře – bábovka (30g)

8. denSnídaně – celý rohlík (50g) s máslem a se sýrem a 125ml mléka

   Svačina – švestky (180g)

   Oběd – francouzské brambory (145g)

   Svačina – 250ml kakaa bez cukru a piškoty (15g)

   Večeře – rýže (50g) s pečeným kuřetem a 110ml ananasového džusu

   2 večeře – miňonka 3ks

9. denSnídaně – müsli (40g) a 75ml mléka

   Svačina – kiwi (220g)

   Oběd – smažený květák s bramborem ( 65g)

   Svačina – kinder mléčný řez

   Večeře – těstoviny (50g) s rajskou omáčkou a 50ml jablečného džusu

   2 večeře – slané crackery (20g)

10. denSnídaně – bílý jogurt (150ml) a hruška (90g) + 50ml rybízového džusu

    Svačina – müsli s rozinkami (40g)

    Oběd – květáková polévka, vepřové maso s bramborem (60g)

    Svačina – banán (180g)

    Večeře – čočka (100g)

    2 večeře – sušenky Disco (2ks)

11. denSnídaně – rohlík (25g) se šunkou a máslem a 110ml pomerančového džusu

    Svačina – hrozny (140g)

    Oběd – biftek s vejcem a zeleninou a bramborové krokety (80g)

    Svačina – jahodový jogurt (150ml)

    Večeře – kuřecí maso na paprice s těstovinami (100g)

    2 večeře – tatranka

12. denSnídaně – Cini-minis (30g) a 125ml mléka

    Svačina – jahody (320g)

    Oběd – uzené maso se špenátem a bramborový knedlík (150g)

    Svačina – piškoty (15g) a jablečný džus (100ml)

    Večeře – smažené rybí prsty (3ks) a brambory (65g)

    2 večeře – kinder mléčný řez

13. denSnídaně – chléb (25g) s máslem a se salámem a hroznový džus (100ml)

    Svačina – sušené fíky (40g)

    Oběd – palačinky (3ks) s tvarohem a s cukrem (6g)

    Svačina – slané crackery (30g)

    Večeře – cheeseburger McDonald‘s

    2 večeře – oplatky Zlaté (3ks)

14. denSnídaně – rohlík celý (50g) s máslem a okurkou

    Svačina – jablečná taštička McDonald‘s

    Oběd – houbová smaženice a chléb (50g)

    Svačina – maliny (300g)

    Večeře – vepřový plátek s bramborem (130g) a pomorančový džus (55ml)

    2 večeře – gumoví medvídci (40g)

Dunajová Klára

Obezita i nadváha postihuje v naší republice přibližně 30% dětí. Přibližně 80% z nich se obezity nezbaví ani v dospělosti, což je hrozba vysokých nákladů na jejich budoucí léčbu v dospělosti. Obezita s sebou nenese jen estetické vady, ale také zdravotní. Proto je vhodné začít se správnými stravovacími návyky už u dětí, ale bohužel u některých jen změna životního stylu nepomůže. Tudíž dítě může využít různých táborů a lázní, kde se na léčbu obezity specializují.

Obezita – nepřítel celého těla

Obezita i nadváha mohou způsobovat zdravotní potíže. V některých případech ani není rodičům jasná souvislost s nadváhou – gynekologické potíže u děvčat, výskyt ekzémů atd. Pod tíhou kilogramů nejvíce trpí pohybový aparát. Dětské tělo s nadváhou či obezitou nemá stabilní těžiště, je neobratné, pomaleji se pohybuje a hrozí větší riziko pádu a úrazu. Nesprávné držení těla, přetížení kloubů (kolena, kyčle) ale i ochabnutí svalů vede nejen k bolestem zad, ale také k vychýlení páteře.

Nadměrný příjem potravy zatěžuje i trávicí systém. Děti si mohou stěžovat na pálení žáhy a bolesti při plynatosti, u starších se sedavým stylem může dojít k vytvoření hemeroidů. Obézní děti se mohou potýkat i se žlučníkovými komplikacemi.

Obezita má také vliv na kardiovaskulární systém. V cévách se ukládá tuk, což zvyšuje riziko ucpání cévy krevní sraženinou. Také je u obézních dětí častější výskyt vysokého krevního tlaku, ale i cukrovky.

Méně známou komplikací při obezitě jsou kožní nemoci. Děti trpí větším výskytem ekzémů a vyrážek. Dítě se více potí a pokud nemá dostatečnou hygienu, tak je to jen malý krůček ke vzniku nějakého ekzému. Navíc pokožka nemusí dostatečně elasticky reagovat na rychlý vzestup váhy a vytvoří se strie.

V některých případech může obezita i ovlivnit kvalitu spánku. Tuk v oblasti krku může způsobit špatné dýchání v průběhu spánku až chvilkové zástavy dechu.

Obezita má vliv i na hormonální změny. Jak už jsem zmínila u dívek to mohou být gynekologické obtíže, nejčastěji nepravidelná menstruace nebo její vymizení. U chlapců dochází ke gynekomastii – zvětšení prsní žlázy. U obou pohlaví může dříve nastoupit puberta. A také může dojít ke špatné funkci a tvorbě insulinu, což i v mladém věku způsobí diabetes.

Obezita i nadváha ale nezpůsobují jen fyzické potíže, ale také psychické. Navíc děti si neberou servítky a dost nevybíravě se vyjadřují k odlišně vypadajícím dětem, mezi něž patří právě děti s nadváhou. Mohou se stávat i předmětem šikany. Ve většině případů se děti potýkají s nízkým sebevědomím a mohou trpět úzkostí a depresemi. To vede ke zhoršení ve škole, děti se vyhýbají kolektivu a může dojít následkem těchto zkušeností buď ke zhoršení obezity nebo k jiným poruchám příjmu potravy, jako je bulimie nebo anorexie.

Prevence a léčba obezity 

Nejlepší léčba a zároveň i prevence obezity je změna stravování a zařazení vhodné pohybové aktivity. Není vhodné držení jakýchkoliv diet, dítě by si mělo zdravý životní styl osvojit a chovat se tak celý život, ne pouze měsíc držet dietu a vrátit se ke starým zlozvykům. Bylo by vhodné, aby byla vybrána taková pohybová aktivita, která bude dítě bavit, aby u ní setrvalo. Popřípadě zkoušet nové věci, ale z mého pohledu je určitě důležitá pravidelnost. Protože po několika opakováních se nechuť ke cvičení změní ve zvyk a hned jde hubnutí lépe.

Důležitou součástí hubnutí dětí jsou rodiče. Bohužel ne vždy jsou nápomocni, tak jak by měli. U spousty z nich se můžeme setkat s reakcemi typu „dítě z toho vyroste“, „přece ho nebudeme trápit hlady“ popřípadě „má to po mně“. Ano, obezita může být zčásti způsobena dědičností, respektive ne obezita, ale to jak pracuje metabolismus spalování. Ale z mnohem větší části ovlivňuje vznik nadváhy okolní prostředí – stravovací návyky rodiny, žádný pohyb. Proto je vhodné, aby se zapojila celá rodina a komplet se změnil styl života z hlediska stravování. Určitě to prospěje i ostatním členům rodiny.

U těžších forem obezity je nutné vyhledat odborníka a spolupracovat s ním. Odborník do programu zasvětí i rodinu. V některých případech pomůžou i různé lázeňské pobyty. Kde je dítě v kolektivu stejných dětí, takže se třeba méně stydí a zjistí, že na to není samo. Další výhodou je neustálý dohled odborníků, kteří pomohou dětem překlenout období, kdy mohou mít nedostatek motivace, že to nejde tak rychle, jak si představovaly. Během léčby děti chodí i do školy, aby po návratu nebyly pozadu. Naučí se jíst pravidelně, 5x-6x denně, zařadit dostatečné množství zeleniny, ovoce, luštěnin a ryb, které spousta z nás opomíjí.

A nevelký podíl na programu v léčebně má i cvičení. U každého dítěte je vybrána vhodná aktivita přímo pro něj. Kromě sportu je ale nutná i relaxace, takže v programech bývají zařazeny aktivity jako je relaxační procházka a různé vodní procedury nebo sauna. Děti odjíždí z léčebny či lázní poučení o zdravém životním stylu, ale opravdu důležitá je podpora rodiny. Bohužel, někteří rodiče si rizika obezity uvědomí až po tom, co je přímo zdravotně ohrožuje.

Jídelníček a vhodné potraviny pro děti

Jídelníček jsem připravovala pro dítě jehož optimální denní příjem by měl být 8745 kJ.

1.DEN

Snídaně: Activia Zdravé ráno ochucený jogurt s müsli 170 g, džus pomerančový 100% 150 ml, voda 100 ml, čaj s cukrem 250 ml, jablko 150 g

Svačina: celozrnný rohlík 60g, šunka krůtí pro děti 20g, máslo 5g

Oběd: bramborová polévka 250 ml, kuřecí paličky 200, vařené brambory 200g, okurkový salát 100g,kompot třešňový 100g

Svačina: chléb slunečnicový 25g, eidam 45% 20g, lučina žervé 10g, broskev 120g

Večeře: ledový salát 100g, paprika 60g, okurka salátová 50g, rajčata 30g, balkánský sýr 50g, bageta celozrnná 60g

2.DEN

Snídaně: jogurt ovocný polotučný 150g, banán 120g, mléko 200ml, kakao 20g, voda 200 ml

Svačina: chléb toustový cereální 40g, šunka vepřová od kosti 35g, máslo 5g, okurka 40g, rajčata 30g, čaj s cukrem 250 ml

Oběd: kuřecí vývar 250ml, file z tresky 200g, bramborová kaše 200g, račatový salát 200g, pomerančová šťáva 200ml,čokoláda hořká 20g

Svačina: pomeranč 200g, rýžové chlebíčky s polevou 25g, čaj s cukrem 200 ml

Večeře: chléb 100g, tvaroh zeleninový 150g, mrkev 100g, voda s citronem 250 ml

3.DEN

Snídaně: zapékané müsli s ovocem 50g, mléko polotučné 200ml, lískové ořechy 15g, mandarinky 50g

Svačina: ovocná přesnídávka 150g, kiwi 100g, pomerančová šťáva 200ml

Oběd: zeleninová polévka 250ml, čočka s cibulkou 250g, vejce 55g, čaj s cukrem 250 ml, puding 140g

Svačina: celozrnný rohlík 60g, máslo 5g, šunka krůtí pro děti 20g

Večeře: těstovinový salát se zeleninou 200g, kuřecí prsa 100g, jablko 150g

4.DEN

Snídaně: koláč tvarohový 100g, mléčná rýže 200, čaj s cukrem 250 ml, nektarinky 150g

Svačina:  domácí müsli 40g, jogurt bílý 100g, voda 200ml

Oběd: špagety 150g, boloňská omáčka 200, eidam 45% 50g, zeleninový salát 100g, čaj s cukrem 250ml

Svačina: jogurtový nápoj 200ml, banán 100g

Večeře: hovězí vývar 330ml, kedlubna 150g, chléb mnohozrnný 100g, voda s citronem 200ml

5.DEN

Snídaně: chléb mnohozrnný 60g, gouda 26% 50g, máslo 5g, broskev 100g, čaj s cukrem 250ml

Svačina: Müsli tyčinka v jogurtové polevě 30g, jablko 150g, voda s citronem 200Ml

Oběd: vepřové maso na houbách 150g, rýže 150g, okurkový salát 100g, pomerančová šťáva 200 ml

Svačina: šopský salát 200g, chléb celozrnný 20g

Večeře: vícezrnná houska 50g, tuňáková pomazánka 20g, mrkvový salát 100g, čaj s cukrem 250ml

6.DEN

Snídaně: míchaná vejce na cibulce 140g, slunečnicový chléb 25g, lučina žervé 20g, cherry rajčata 30g, mléko 200ml, kakao 15g

Svačina: domácí müsli 40g, sušené meruňky 15g, voda s citronem

Oběd: tomatová polévka 250ml, kapustový karbanátek 100g, vařené brambory 150g, pomeranč 100g

Svačina: celozrnný rohlík 60g, máslo 5g, šunka kuřecí standart 30g, čaj 250ml

Večeře: zelný salát 120g, eidam 30g, houska vícezrnná 60g, pomerančová šťáva 200ml

7.DEN

Snídaně: palačinky 60g, borůvky 100g, maliny 100g, rybíz červený 100g, zakysaná smetana 50g, med 5 g, mléko 200g, kakao 15g

Svačina: zeleninový salát s jogurtovou zálivkou 200g, chléb celozrnný slunečnicový 50g, voda s citronem 250ml

Oběd: krůtí prsa 200g, bramborové hranolky pečené na sucho 150g, fazolky 150g, česnekový dresing 30g, banán 100g, čaj 250 ml

Svačina: chléb toustový celozrnný 40g, tvarohová pomazánka 50g, ředkvičky 30g, pomerančová šťáva 150ml

Večeře: pstruh 150g, kuskus se zeleninou 100g, balkánský sýr 25g

8.DEN

Snídaně: jogurt ovocný polotučný 150g, pekanové ořechy 20g, broskev 120g, jablečný džus 100% 200ml

Svačina: rohlík celozrnný 60g, lučina žervé 15g, šunka pro děti 20g, okurka salátová 20g, voda s citronem 250ml

Oběd: kuřecí vývar se zeleninou a nudlemi 250ml, hovězí guláš 150g, knedlík houskový 40g, šopský salát 100g, pomerančová šťáva 200ml

Svačina: ovocný salát 150g, racio rýžové chlebíčky s polevou 20g

Večeře: zapečené brambory se zeleninou 250g s goudou 45% 25g a se šunkou 25g, čaj 250 ml

9.DEN

Snídaně: ovesná kaše v mléce 150g, vlašské ořechy 15g, sušené brusinky 20g, sušené meruňky 20g, čaj 250 ml

Svačina: houska vícezrnná 50g, domácí vajíčková pomazánka 20g, římský salát 120g, voda s citronem 250ml

Oběd: květáková polévka 250ml, zeleninové rizoto 200g, kuřecí prsa 100g, balkánský sýr  nakládaná okurka 80g, broskvový kompot 100g, džus grepfruit 100% 250ml

Svačina: chléb šestizrnný 40g, lučina žervé 20g, ementál 45% 20g

Večeře: zeleninový salát 100g, celozrnná bageta 40g, eidam 30% 15g

10.DEN

Snídaně: toustový chléb 40g, cottage cheese pažitkový 180g, mléko 200ml, kakao 15g

Svačina: tvarohová buchta 50g, mandarinky 70g, čaj 250ml

Oběd: losos 150g, špenát 200g, brambory pečené 150g, banán 120g, voda s citronem 250ml

Svačina: rohlík celozrnný 50g, zeleninový salát 150g, šunka od kosti 25g, čaj 250ml

Večeře: čočková polévka 250ml, bageta celozrnná 40g, jablko 150g

11.DEN

Snídaně: zapékané müsli s ovocem 50g, mléko polotučné 200ml, lískové ořechy 15g, mandarinky 50g

Svačina: celozrnný rohlík 60g, šunka krůtí pro děti 20g, máslo 5g, čaj 250ml

Oběd: zeleninová polévka 250ml, kuřecí řízek 150g, bramborová kaše 150g, šopský salát 100g, jablečný džus 250ml

Svačina: chléb šestizrnný 40g, lučina žervé 20g, ementál 45% 20g, čaj 200ml

Večeře: vícezrnná houska 50g, tuňáková pomazánka 20g, mrkvový salát 100g

12.DEN

Snídaně: Activia Zdravé ráno ochucený jogurt s müsli 170 g, džus pomerančový 100% 150 ml, voda 100 ml,  jablko 150 g

Svačina:  zeleninový salát s jogurtovou zálivkou 200g, chléb celozrnný slunečnicový 50g, voda s citronem 250ml

Oběd: zapečené těstoviny s uzeným masem a vejci 200g, okurkový salát 150g, pomeranč 100g, čaj 200ml

Svačina: šopský salát 200g, chléb celozrnný 20g

Večeře:  těstovinový salát se zeleninou 200g, kuřecí prsa 100g, banán 100g

13.DEN

Snídaně: chléb mnohozrnný 60g, gouda 26% 50g, máslo 5g, broskev 100g, čaj 250ml

Svačina: ovocná přesnídávka 150g, kiwi 100g, pomerančová šťáva 200ml

Oběd: hrachová polévka 200ml, kuskus se zeleninou 100g, mozzarela 40g, voda s citronem 150 ml

Svačina: celozrnný rohlík 60g, máslo 5g, šunka krůtí pro děti 20g, rajče 30g

Večeře: chléb mnohozrnný 50g, gouda 26% 50g, šunka krůtí pro děti 50g, kedlubna 50g, ředkvičky 50g, okurka salátová 50g, paprika červená 50g

14.DEN

Snídaně: koláč tvarohový 100g, mléčná rýže 200, čaj 250 ml, nektarinky 150g

Svačina: zeleninový salát s jogurtovou zálivkou 200g, chléb celozrnný slunečnicový 50g, voda s citronem 250ml

Oběd: francouzská cibulačka 250ml, treska 200g zapečená s brokolicí 150g s eidamem 30% 50g, bramborová kaše 150g, hruška 150g

Svačina: jogurtový nápoj 200ml, banán 100g

Večeře: ledový salát 100g, paprika 60g, okurka salátová 50g, rajčata 30g, balkánský sýr 50g, bageta celozrnná 60g

Důležité je dítě naučit jíst pravidelně, správně a co nejvíce sladkosti nahradit ovocem. Samozřejmě to u dětí nejde úplně, proto je lepší, aby jedly hořkou čokoládu namísto mléčné a pokud mají sladkosti, tak v dopoledních hodinách než odpoledních a večerních. Také je dobré časem nahrazovat sladkosti ovocem, klidně i sušeným ale lépe čerstvým. Ke správnému jídelníčku je dobré zvolit i vhodnou pohybovou aktivitu.

Válková Markéta